Země: Polsko Žánr: electronica Datum vydání: 26.6.2020 Label: Devoted Art Propaganda Tracklist: 01. I (Nieporozumienie) 02. II 03. III 04. IV 05. V Hrací doba: 18:52 Odkazy: bandcamp K recenzi poskytl: Devoted Art Propaganda

Z loňského alba Wędrowcy~tułacze~zbiegi s názvem „Marynistyka suchego lądu“ jsem si dost ukrutně nacákal do trenclí. Nemá moc smysl to jakkoliv okecávat nebo o tom polemizovat. Jednoduše šlo o fantastickou desku, jež i s odstupem dělá husí kůži a udivuje servírováním jednoho odzbrojujícího nápadu za druhým. „Marynistyka suchego lądu“ jsem v našem tradičním žebříčku vyhlásil nejlepším albem roku 2019 a ani teď bych na téhle volbě nic neměnil, protože Wędrowcy~tułacze~zbiegi si to rozhodně zaslouží.

Už ani nedokážu spočítat, kolikrát jsem v místních recenzích hovořil o tom, jak mám v oblibě jihopolskou scénu, k níž Wędrowcy~tułacze~zbiegi také náleží. Za projektem stojí Sars z Furia a Massemord. Paradoxně jsem ale právě Wędrowcy~tułacze~zbiegi dříve nevěnoval tolik pozornosti, kolik by si tahle muzika zasloužila. O to víc jsem se pak do skupiny zamiloval a každou doposud vydanou nahrávku považuji za excelentní. Letošní EP „Berliner Vulkan“ na tom nic nemění, přestože se v diskografii Wędrowcy~tułacze~zbiegi jedná o ojedinělý počin.

Asi se dá bezpečně říct, že Wędrowcy~tułacze~zbiegi vždycky hráli nějaký zhruba avantgardní nebo experimentální rock s metalovými hranami. Jasně, míchají se do toho i elementy dalších žánrů a bla bla bla, tím se nyní asi nemusíme zdržovat, ale základní linie je snad jasná – i když stejně jasně nelze přehlížet, že mantinely Wędrowcy~tułacze~zbiegi byly vždy dost široké a skladatelská vytříbenost ani chuť dělat si věci po svém kapele nikdy nescházely.

Důvod, proč o tom hovořím, je nasnadě – „Berliner Vulkan“ se nastavenému pojetí vymyká a frčí si na striktně elektronické vlně. Nejedná se o žádnou harsh rychtu, Wędrowcy~tułacze~zbiegi se věnují spíše poklidnějšímu, hravějšímu a uvolněnějšímu odvětví. Kdybych měl střelit nějaká jména pro srovnání, tak „Berliner Vulkan“ svým pojetím a nakonec i kreativitou připomene třeba Neolunar, projekt Tamáse Kátaie z Thy Catafalque. Od věci určitě nebude ani srovnání třeba se slovenskými Kurkus.

„Berliner Vulkan“ možná změnilo žánr a výrazové prostředky, přesto v tvorbě Wędrowcy~tułacze~zbiegi nepůsobí jako pěst na oko, ani nečumí jak péro z gauče, a to z jednoduché příčiny. Bez zaváhání se totiž podařilo zachovat to základní a vlastně i nejdůležitější. Starší nahrávky Wędrowcy~tułacze~zbiegi nejsou tak skvělé kvůli žánrovému rozkročení, nýbrž kvůli tomu, s jakou samozřejmostí kapela dokázala sypat bravurně vymyšlené momenty, při jejichž poslechu se člověku rozlije po dušičce učiněné blaho z toho, jak zkurveně dobré to je.

„Berliner Vulkan“ tohle umí taky a právě v tom tkví celý ten vtip. Pokud je muzika skvělá a dokáže chytnou za srdíčko, tak nám přece může být docela volné, jestli zrovna hraje tenhle nebo tamten žánr. Stejně si myslím, že zrovna Wędrowcy~tułacze~zbiegi vždycky lákali spíš otevřenější publikum, takže by s tímhle podle mě neměl nastat žádný problém. Jestli tedy máte uši a rádi je občas použijete k poslechu nějaké kvalitní muziky, určitě byste měli „Berliner Vulkan“ věnovat svou pozornost, pokud jste to ještě neudělali.