Země: USA Žánr: doom metal Datum vydání: 8.6.2018 Label: Relapse Records Tracklist: 01. Ablaze 02. The Screen 03. In Reverie 04. Lungs Reach 05. Beauty in Falling Leaves 06. Original Face 07. Our Raw Heart Hrací doba: 73:16 Odkazy: web / facebook / twitter / bandcamp

Některé kapely mají cestu k úspěchu trochu delší než ostatní. Vydají šest dlouhohrajících studiových alb, stihnou se mezitím dokonce rozpadnout, ale pak konečně, po osmnácti letech přijde první velká vlna ohlasu a uznání. To je přesně případ Yob, jejichž album „Clearing the Path to Ascend“ z roku 2014 je konečně dostalo do širšího povědomí. Mohly za to zejména pozitivní recenze v plátcích jako Rolling Stone, který tuto desku pasoval na nejlepší metalový počin onoho roku.

Ale i po tomto úspěchu osud Yob nepřál a nahrávání dalšího alba narušila divertikulitida, se kterou byl diagnostikován zpěvák a kytarista Mike Scheidt. Údajně to nebyla žádná sranda, on sám to popisoval jako Chestburstera, co si libuje v jeho těle. Zkrátka zubatá byla nablízku, ale Scheidt zvolil zajímavou rekonvalescenci, totiž napsání nových skladeb.

Většina materiálu z letošní desky „Our Raw Heart“ tak vznikla na nemocničním lůžku a hlavní inspirací byla nemoc Scheidta. Nabízí se hned několik možností, jak by mohlo nové album znít. Bude to klidné rozjímání nad bytím člověka? Nebo to bude tvrdé a plné hněvu? Anebo úplně jiné? Inu, pravda je jako obvykle někde uprostřed.

„Our Raw Heart“ je předně pěkně rozmáchlé dílo, má okolo 73 minut, což je pořádná porce a některé sváteční posluchače doom metalu může klidně odradit od poslechu. Ale mohu rovnou říci, že tuto délku se daří Yob ukočírovat vcelku obstojně, i když najde se tu pár hluchých míst, které by snesly nějakou korekci. Deska hlavně těží ze směru, jímž se vydala, a sází tak hlavně na tvorbu atmosféry.

Už v první skladbě „Ablaze“ příjemně překvapí post-rockové postupy, které pořádně pročísne charismatický vokál Scheidta. Celá věc působí lehce, nabídne několik zajímavých melodií, ale přitom navazuje pocity tísně. Je z toho prostě znát, že se jedná o niterní zpověď a ta spiritualita z „Our Raw Heart“ doslova sálá. V tom vidím například oproti „Clearing the Path to Ascend“ nebo ještě starší „Atma“ hlavní rozdíl. Zatímco prvně jmenovaná do sebe vstřebávala psychedelii a druhá jmenovaná představovala sludgovou agresi známou i ze starších desek, tady je to zase něco jiného. Každé album má tak stejný doomový základ, ale s trochu jinou příměsí.

Za hodně tuhý provaz se tahá v druhé „The Screen“, kde vrchní struna E dostává pořádně zabrat. Monotónní, minimalistická hra doplněná hrubším, ale na můj vkus trochu nuceným vokálem, se nakonec překlene k očekávanému refrénu, opět podobně povznášejícím jako v předchozí písni. Právě tyto uvolněné a výpravnější pasáže mě na novince Yob baví nejvíce.

Podobně laděná je pak ještě pátá „Beauty in Falling Leaves“, která na mě působí asi nejsilnějším dojmem. Jejích šestnáct minut uteče rychle. Předchází jí ještě takové pětiminutové intermezzo „Lungs Reach“. To začíná rozvážně v mírném ambientním rozpoložení, ale na konci opět houstne do nepříznivé doomové tryzny. O mnoho nezaostává ani poslední dvojička „Original Face“ a „Our Raw Heart“, obě jsou podloženy slušnými riffy a je z nich cítit blížící se finále. Dosud jsem nejmenoval pouze třetí „In Reverie“, a ano, tušíte správně, moc mě nezaujala. Jedná se o klasický doom metal, ničím extra výrazný, na rozdíl od zbytku desky.

Mám-li „Our Raw Heart“ nějak ve zkratce shrnout, napíšu, že se jedná o povedenou desku, na kterou ovšem musí být správný čas a nálada. Čas proto, protože se vyplatí ji slyšet na jeden zátah v klidu a ničím nerušen, klidně se sluchátky, a náladu, protože ne vždy mi její poslech přišel vhod. Člověk na to musí být připraven, ochoten se albu věnovat a dávat pozor, protože jako pouhá kulisa k jiné práci mě to v podstatě nudilo. Třicetisekundová ukázka na YouTube taky nestačí. Nemohu tak „Our Raw Heart“ doporučit každému, ale nejspíše jen vyznavačům žánru.