Země: Jižní Afrika Žánr: hip-hop Datum vydání: 1.2.2019 Label: Cylid Sarl DBA I.O.T Records Tracklist: 01. Gorgon Madonna 02. Obsidian Night 03. Picture Box 04. Hibiscus (ft. Historian Himself & Fifi the Raiblaster) 05. Morbid Abakus 06. Monatomic Mushroom (ft. Bravestarr) 07. Mars Attacks (ft. Kool Keith) 08. Carbon Form 09. Hydra (ft. Zetina Mosia) 10. Ochre 11. Metallik Crow (ft. Jak Tripper) 12. Land of Gray Hrací doba: 52:01 Odkazy: facebook / bandcamp / instagram

Immune to pressures from religious sects
Stay fighting til our own dominant thoughts find a way to manifest
And insulate the mind against lobotomized societies dribbling
The most traitorous, turn on they siblings

Zdá se, že špinavého, temného, na kost syrového rapu stále ubývá. Tato – zejména pro devadesátá léta specifická větev – každopádně ještě zcela nechcípla. Minulý rok v mnoha hip-hopových žebříčcích zabodovala například deska „WWCD“ od Griselda: uskupení čítající jména jako Benny the Butcher, Conway a Westside Gunn, která přinášejí autentický smrad východního pobřeží zpět. I přesto se tato odnož stává čím dál více vzácnější.

Ještě větší raritou je, když někdo onen zaplivaný sound oživí a vnese do něj element, který ho posune úplně jinam. Něco takového se podařilo například brownswillskému rapperovi Ka, který běžně bombastickou produkci značně okleštil o bicí a tajemné zasmyčkované samply se skromnými hajtkami proložil stoickým rapem a konceptuální lyrikou.

V roce 2019 si vzala tento skomírající zvuk na paškál Yugen Blakrok. Na rozdíl od Ka jej oděla do odlišného, nicméně stále velmi specifického hávu. „Anima Mysterium“ nabízí 50 minut striktního rapu zahaleného do temně svižné produkce s řádnou porcí charakteru.

„Anima Mysterium“ funguje trochu jako kýbl ledové vody. Bez skrupulí kráčí proti všem trendům moderního hip-hopu. Deska není líbivá. Neline se snadno do uší. Nesází na trapová udělátka a afektovaně přehulenou sub basu. Raději sází na nepodlízavý, avšak podmanivý zvuk, jehož síla roste s trváním desky.

Z čeho emanuje specifická aura desky? V první řadě je to rap samotný. Yugen Blakrok (zejména po vzoru Organized Konfusion) striktně diktuje se zastřeným hlasem ozvláštněným o jihoafrickým akcent bez ohledu na melodii či rytmus beatů. Doslova drtí řádky pomocí ortodoxní flow, vybroušené techniky, ale i textů sestávajících se z proudů vědomí, které jsou natřískané metaforami, aliteracemi, dvojsmysly a referencemi, které sahají do mytologií, náboženství i okultismu. Téměř každou lajnu lze zevrubně pitvat, obracet a opakovaně přezkoumávat. O sečtělosti a úctě k rapovém řemeslu nelze již po prvním poslechu pochybovat.

I brave the night with a mad scream
And rise gothic with sonic vibrations from the queen of the banshees
Hypnotized cochlear, analyzed gnostic
Matter transforming, I’m stretching out

Atmosféru desky rovněž rázně dobarvuje produkce – tvrdě zakořeněná v 90’s boom bap sound, avšak silně ovlivněná nejzásadnějšími jmény trip-hopové scény. Tvrdé bicí podtrhává hloubavé až mystické fluidum připomínající nejtemnější počiny Massive Attack, Portishead nebo Trickyho. K jedinečnosti zvuku zároveň přispívá rodné místo rapperky. Hudbu obohacují nepatrné „tribal“ elementy, které smrdí rituálními praktikami nejstarších domorodých kmenů. Vliv domoviny rapperky je rovněž patrný z videoklipů.

Těžko vypichovat skladby na desce s takto uceleným tónem. „Gorgon Madonna“ nastoluje náboj, který neslábne až do úplného konce. Dalo by se namítat, že materiál po čase působí jednolitě. Jenže ona evokovaná aura je tak autentická, uhrančivá a nosná, že s přehledem působí po celou dobu. Najdou se tracky, které kvalitativně lehko zbytek převyšují (zejména „Morbid Abakus“, „Picture Box“ a „Obsidian Night“) a některým skladbám by možná slušela kratší stopáž. S ohledem na fakt, že deska funguje i při fragmentovém poslechu, to však příliš nevadí. „Anima Mysterium“ lze pochválit i za volbu featuringů, kterých je zde tak akorát a všem se daří podpořit charakter hlavní aktérky, zejména díky odlišným přístupům k rapu jako takovému.

„Anima Mysterium“ je poctivě odvedené řemeslo jdoucí proti času i novodobé fanouškovské základně stále populárnějšího žánru. Jen z toho důvodu nemá deska takřka šanci udělat díru do světa. Na to, aby způsobila otřes mainstreamem, je příliš sofistikovaná a ortodoxně-rapově nepoddajná. Lidem, kteří s hudbou rádi tráví čas však dokáže učarovat, a to bez ohledu na žánrové preference.

A mithras lioness, roaring in the temple
Entwined with the light like fireflies, illuminate the mental