Red Fang poster 2014

Red Fang, The Shrine, Lord Dying

Red Fang, The Shrine, Lord Dying
Datum: 6.2.2014
Místo: Praha, Futurum
Účinkující: Red Fang, The Shrine, Lord Dying

Ačkoliv v Čechách američtí Red Fang už dříve hráli, rozhodně se nedá říci, že by naši malou středoevropskou zemičku navštěvovali kdovíjak často. Pražský klub Futurum tak hostil tuhle stoner metalovou sebranku spolu s dalšími dvěma předskokany vůbec poprvé. Otevíralo se v sedm hodin a zpočátku zely prostory klubu prázdnotou. Až těsně před začátkem vystoupení (plánovaném na osmou hodinu) se začaly hloučky návštěvníků zhušťovat a nakonec bylo téměř plno. Naštěstí ne úplně narváno, protože potom nevím, kam bychom se tam všichni vešli.

Jako první se na pódiu představili američtí sludge metalisté Lord Dying. Jejich těžkotonážním riffům dominoval především fakt, že frontman E. Olson váží minimálně tři a půl tuny a jeho hlasový projev se dá přirovnat k melancholickému vrnění buldozeru. Jednotlivé songy zněly zprvu hodně podobně, ale když se člověk zaposlouchal do velmi dunivého a drsného soundu, dalo se usoudit, že ačkoliv mají Lord Dying na kontě zatím pouze jednu řadovku, určitě vědí, co dělají. Jako předkapela fajn, zažil jsem mnohem horší.

Za hromového zahlaholení “Welcome to the shrine!” nastupují The Shrine, rovněž z amerického kontinentu. Tihle zarostlí manící o sobě rozhlašují, že hrají “Psychedelic Violence Rock and Roll”, já bych však jejich styl přirovnal k takovému tomu typicky americkému thrash metalu s power prvky, který byl hodně oblíbený v devadesátých letech. Na to, že tahle kapela funguje teprve od roku 2008, to bylo hodně solidní. Jejich set příjemně odsýpal a během něj jsme se asi tak dvacetkrát dozvěděli, že tahle parta pochází z Venice Beach v Kalifornii a že si máme dát pozor na určité slovní obraty, až se tam pojedeme podívat.

Nezvykle hlasitý jásot a přichází hlavní hvězda večera – Red Fang. Bez jakýchkoliv servítek do nás tihle kluci bezmála osmdesát minut perou tu svoji nekompromisní muziku. Bylo to upřímně naprosto super a nebýt přehuleného zvuku, šlo by o perfektně technicky odvedený a ještě lépe odehraný koncert. Kdovíjakých proslovů mezi písničkami jsme se nedočkali, hrálo se téměř bez přestávky. Zazněly samozřejmě ty úplně nejznámnější a nejlepší kousky jak ze starších dvou alb, tak i z aktuální desky “Whales and Leeches”. Kapela hrála jako o život a bylo vidět, že si představení užívá a velmi ji těší velký zájem českých fanoušků. Ke konci koncertu se dokonce kytarista položil do davu a za obrovské podpory sóloval. Parádička.

Na jinak bezvadném koncertě mi hodně vadila jedna věc, a to někteří příliš vášniví fanoušci a návštěvníci akce. Nemám nic proti tomu, když se někdo dobře baví, vůbec ne. Ale naopak mi hodně vadí, že když se někdo výborně baví a omezuje tím jiné, kteří nemají vůbec náladu na to být pokopáni a pomláceni. Mluvím o stagedivingu, který se hojně rozjel právě se setem Red Fang. Nic proti tomu ani čemukoliv jinému, stál jsem trochu dál od pódia, nevadí mi sem tam někoho poslat za sebe… ale. Prosím, neskákejte z pódia do davu pod vámi, pokud:

1) …to neumíte, případně jste to nikdy nedělali. Mluvím o lidech, kteří ne, že by se položili na ruce ostatních a nechali se nést, ale mají potřebu při tom kolem sebe kopat nohama a rukama.

2) …máte přes sto kilo a stále si myslíte, že někoho těší vás nosit na rukou. Netěší.

3) …se vidíte v bodě dvě, jen s tím rozdílem, že vás příroda obdařila nezkrotnými potními žlázami. Dvojnásobné peklo.

4) …jste velmi dlouhovlasí a máte potřebu škrtit svým hárem ostatní lidi. To můžete dělat doma s přítelkyní.

5) …jste zfetovaní a nevíte, co to vlastně děláte.

6) …máte potřebu exhibovat. Na to není nikdo zvědavý, všichni se přišli podívat na kapelu, ne na vás.

7) …máte jen trochu pocit, že kapelu štvete. Jako že někteří jedinci si od frontmana Red Fang vysloužili pořádný štulec do zad jen proto, že prostě překáželi. Stejně tak nechápu týpka, který běhal po pódiu mezi aparaturou a myslel si, že je to hrozná zábava.

Budeme-li se všichni těmito několika jednoduchými bodíčky řídit, mohly by se všechny příští koncerty obejít bez zbytečných incidentů a vypíchlých očí. Udělejte to alespoň pro ty, kteří si drobátko cení svého zdraví a buďte jen trochu ohleduplní. Za všechny takové děkuji a jsem rád, že jste report vydrželi i s tím sedmerem až do konce. Ve výsledku se jednalo o parádní akci v dobře zařízeném klubu, kde jsem se výborně bavil. Nebýt několika málo exotů, kteří jsou schopni sebestředně kazit zábavu druhým, neměl bych co dodávat.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.