Morbid Angel - Illud divinum insanus

Redakční eintopf #25 – červen 2011

Morbid Angel - Illud divinum insanus
Nejočekávanější album měsíce:
Morbid Angel – Illud divinum insanus


H.:
Morbid Angel – Illud divinum insanus
Index očekávání: 7/10

Earthworm:
Symphony X – Iconoclast
Index očekávání: 10/10

Seda:
The Black Dahlia Murder – Ritual
Index očekávání: 7/10

Ježura:
Morbid Angel – Illud divinum insanus
Index očekávání: 9/10

nK_!:
Alestorm – Back Through Time
Index očekávání: 9/10

H.

H.:

Zatímco v několika předchozích měsících se vždy našlo album, nad nímž jsem slintal v takové míře, až jsem si poslintal veškeré šatstvo, v červnu tomu tak není. Neříkám, že se pár zajímavých desek nenajde (určitě si nenechám ujít kupříkladu Draconian nebo Chthonic), ale žádná extra bomba. A tvrdit, že se těším na “Deconstruction” od Devina Townsenda, které již pěkných pár dnů točím do zblbnutí, mi přijde přinejmenším trochu trapné (ano, přiznávám se, ukradnul jsem to, všudypřítomný duch kanadského plešatce mi však doufám odpustí, když mu vzkážu, že si to ihned po oficiálním vydání poslušně koupím na originále), takže mi nezbývá nic jiného, než najít útočiště u klasiky. A jestli se dá někdo považovat za klasiky death metalu, jsou to jistě Morbid Angel. K tomu ještě připočtěte, že “Illud divinum insanus” je první nový matroš po x letech a kapela jej náhrala v lehce netradiční sestavě, což očekávání ještě zvyšuje. Sice se určitě zase najdou nějací idioti, kterým se to nebude líbit (podobně jako u “Heretic”… vysvětlí mi někdo, proč na tohle album všichni tak nadávají?), ale to už je prostě život. Hoblujte to tam, Morbičové!

Earthworm

Earthworm:

Co si budeme nalhávat, všichni víme, že nejočekávanější “Deconstruction” od Devina už slyšeli skoro všichni. “Ghost” už rovněž prosáklo do internetového spletence, ale to bych si také přišel trochu trapně, dávat alternativu, když už teoreticky můžu hodit na trůn hlavní hvězdu. Naštěstí se našel kandidát, na kterého se třesu (skoro) stejně tak jako na novinku od Devin Townsend Project. Symphony X si s novinkou dali pořádně načas a po čtyřech letech mě “Paradise Lost” už tolik nerajcuje, ať je to sebevětší genialita. Doufám, že nová nálož bude chutnat alespoň stejně tak dobře jako předchůdce, nerad bych čekal a těšil se zbytečně.

Seda

Seda:

Červen, co se týče desek, nenabízí nic převratného. Samozřejmě je tu Devin, po kterém bude spousta lidí slintat, mě ale neoslovuje. Dále tu jsou třeba klasiky Sepultura (“Kairos”) nebo In Flames (“Sounds of a Playground Fading”), ale ty mě nelakájí už vůbec. V úvahu ještě připadají Suicide Silence“The Black Crown” nebo Draconian a “A Rose for the Apocalypse”; obě kapely si čas od času rád poslechnu, není to ale nic na přední příčky. Podobně to je i s The Black Dahlia Murder a “Ritual”. Očekávaní velká nejsou, takže mohou jen překvapit. Ale červen je zkrátka hodně průměrný měsíc.

Ježura

Ježura:

Po delší době eintopf, u něhož jsem na pochybách, který titul zvolit. Když pominu očekávání “Sounds of a Playgroud Fading” od In Flames a “Back Through Time” od Alestorm, která hraničí spíš s pustou zvědavostí, jestli se prvním zmíněným podaří vybřednout z průseru, který předvedli na poslední desce, a jestli druzí jmenovaní stvoří další porci zábavného pirátského hopsání, favorité zůstávají dva – Queensrÿche se svoji novinkou “Dedicated to Chaos” a ikoničtí Morbid Angel, kteří stvořili album po dlouhých sedmi letech. A jsou to právě Morbid Angel, které upřednostním – nehledě na fakt, že jsem je objevil teprve nedávno, nehledě na to, že všichni o novince mluví jako o naprostém odpadu (hodnotí podle jedné skladby a ukázek – oboje mě více než navnadilo) a nehledě na úctu a vztah, jaké chovám k progresivním veteránům Queensrÿche

nK_!

nK_!:

Hm, jak na to tak koukám, minulý měsíc jsem měl výběr o to snadnější, že pro mě nic moc očekávaného nevycházelo. V červnu se o prvenství perou moji miláčci In Flames s bezbožnými skotskými piráty Alestorm. Sice jsem jaksepatří po čertech zvědav na oba výtvory, leč přeci jen musím zvolit jeden, na který se těším o chlup na bradavici více. Letos dávám přednost Alestorm, poněvadž mě jejich alba neskutečně baví a energie z písniček sálá každým coulem. Co se dá dělat, In Flames holt příště.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.