Nejočekávanější alba měsíce: Darkestrah – Каган Dream Theater – A Dramatic Turn of Events

H.: Darkestrah – Каган Index očekávání: 10/10 Earthworm: Dream Theater – A Dramatic Turn of Events Index očekávání: 10/10 Ježura: Opeth – Heritage Index očekávání: 7/10 nK_!: Anthrax – Worship Music Index očekávání: 7/10

H.:

Bývá to tak každý rok, že v průběhu léta celá metalová scéna zaměří největší část své pozornosti na velké festivaly a desek nevychází žádné závratné množství. Jenže jak léto skončí, všechna metalová vydavatelství jako by se zbláznila a chtějí letní deficit co nejdřív dohnat. Z tohoto důvodu je září každým rokem jedním z nejsilnějších měsíců, což se potvrzuje i letos. Ačkoliv se objeví spousta opravdu hodně očekávaných desek od hodně velkých kapel, já osobně vyhlížím spíše ty co do počtu posluchačů méně profláklé a extrémnějšího ražení. A že to jsou tentokrát hody! Jen námatkou – v září se nemůžu dočkat novinek například od Taake, Lunatic Gods, Blut aus Nord, Einherjer, Glorior Belli, Arckanum, Svarttjern nebo Wolves in the Throne Room. Přesto jsem ani jednomu z právě jmenovaných nepřiřkl ten exkluzivní titul nejočekávanějšího počinu měsíce. Všechny totiž nakonec přebila skupina odněkud až dalekých kyrgyzských stepí a dokonce jen s EPčkem. Ale nedá se svítit, Darkestrah a jejich orientem načichlý black metal je prostě a jednoduše srdcová záležitost, která si dle mého skromného názoru zaslouží být vyzdvihnuta nad ostatní. Tím spíš, že vše, co kdy z dílny téhle skupiny vzešlo, je něco neskutečného, a že poslední album “The Great Silk Road” vyšlo už před dlouhými třemi lety. K vydání minialba “Каган” mělo sice původně dojít už v květnu, ale z blíže nespecifikovaných důvodů to bylo odloženo až na září. To však nic nemění na naprosto čisté desítce v indexu, bez zaváhání!

Earthworm:

Ach bože, to je dilema. Nejen, že září po mě hází novinky samých kvalitních kapel, ale dokonce i hromadu mých srdcovek. V tomhle měsíci si vyberou snad všichni, protože (zahoďme zábrany) září prostě trhá prdele. Vezmu to od začátku, podle data vydání. Už sedmého se na pulty dostane “A Dramatic Turn of Events” od Dream Theater (srdcovka numero uno) – a jejich hlavní tahák je samozřejmě nový bubeník Mike Mangini a s ním přicházející změna zvuku. O jiném soundu už jsme od slyšeli mnohokrát, ale teď nám to song “On the Backs of Angels” opravdu dokázal. Další potvůrkou, draždící moje erotogenní zóny, je srdcovka číslo 2 – Opeth. Nové “Heritage” nám taky má nabídnout menší stylový twist. Žádné growly a větší inspirace 70. léty. Zvědavost je na místě. Dále tu máme mladou kapelu Haken, jež mě dokonale zničila svým debutem “Aquarius”, jehož pomocí se katapultovala do seznamu mých srdcovek. Ještě jsem neviděl nikoho, aby se takhle prvním albem rovnou zařadil do první ligy. Teď ještě aby se novinka “Visions” debutu aspoň vyrovnala, nic víc si snad ani nikdo nemůže přát. Další lahůdkou mého srdce jsou Pain of Salvation, jejichž poslední deska mě, vpravdě, moc nezasáhla, i když byla bezpochyby kvalitní a několik songů se mě drželo hodně dlouho. Temný obal druhé části “Road Salt” a sklíčené tváře protagonistů na něm naznačují protikladnost k minulému albu. Že by přitvrzení? Hitovka “Mortar Grind”, již dříve vypuštěna na EP “Linoleum”, by to potvrzovala. A nakonec nevyzpytatelní Mastodon. Jejich nový singl jsem ještě neslyšel, takže si netroufám tipnout, v jakém duchu se album ponese, každopádně natěšenost je veliká. A to jsem ještě nezmínil tu řadu dalších zajímavých počinů – Derek Sherinian, Alice Cooper, Marty Friedman, Textures, Biohazard, Steven Wilson, Evile, Machine Head, Brainstorm… a tím výčet rozhodně nekončí. Je na co se těšit, dámy a pánové!!! Já nehodlám nad volbou dlouho přemýšlet, takže vyberu první na seznamu s tím, že ostatní si místo v nejočekávanějším albu měsíce zaslouží stejně dobře.

Ježura:

Září, měsíc návratů do školních lavic a pro ty odrostlejší zevláky zoufalý hon za chybějícími kredity. Vzhledem k tomu, že patřím do poslední jmenované kategorie, tak si musím trochu oddechnout, protože ať na seznam alb, která mají v září vyjít, koukám sebedéle, vedle Slováků Lunatic Gods jediný počin, který se mnou aspoň trochu hýbe, je novinka Opeth, kterou kapela představila už před nějakou dobou pomocí skladby “Devil’s Orchard”. No co, v září ode mě asi moc neuslyšíte, aspoň bude čas na učení…

nK_!:

Po dlouhých osmi (!) letech, mnoha odkladech a ještě více změnách v line-upu se konečně (doufejme) fanoušci biologických zbraní dočkají a první zářijové listí jim přinese pořádnou dávku amerikánsky našlapaného thrash metalu. Snad to po takové době nebude příliš velký průšvih…