Blut aus Nord - 777 - The Desanctification

Redakční eintopf #30 – listopad 2011

Blut aus Nord - 777 - The Desanctification
Nejočekávanější album měsíce:
Blut aus Nord – 777 – The Desanctification


H.:
Blut aus Nord – 777 – The Desanctification
Index očekávání: 9/10

Ježura:
Agrypnie – Asche
Index očekávání: 8/10

nK_!:
Dragonland – Under the Grey Banner
Index očekávání: 7/10

Beztak:
Megadeth – Th1rt3en
Index očekávání: 7/10

Ellrohir:
Theocracy – As the World Bleeds
Index očekávání: 8/10

Madeleine Ailyn:
Trillium – Alloy
Index očekávání: 7/10

Jubilejní třicátý eintopf je výjimečný hned ve dvou věcech – jednak se týká listopadu 2011, což je měsíc, který se už nikdy v životě nebude opakovat, jelikož cestovati v čase ještě neumíme (smích); jednak je to první eintopf, který přichází po radikálním navýšení počtu redaktorů. Nejvyšší možná hodnota součtu všech indexů tedy nyní činí brutálních 60, tak doufáme, že se nám to číslo zanedlouho nebude opět snižovat :-)

H.

H.:

Volba pro listopad snad ani nemohla být snažší. Já mám pro jakékoliv avantgardní obskurní projekty slabost a Blut aus Nord jsou v tomto oboru králové. Jejich muzika je něco naprosto chorého, co obyčejný smrtelník asi není schopen rozdýchat, ale přesně takhle to mám já rád. Ještě ani jednou mne Blut aus Nord nezklamali a já nevidím žádný důvod, proč by se to nyní mělo zlomit, zvláště když je “777 – The Desanctification” pokračováním dechberoucího “777 – Sect(s)”, které mě totálně smetlo z povrchu zemského. Když k tomu navíc připočtu, že se mi hodně dlouho nestalo, aby mě pouze několik málo několikavteřinových ukázek srazilo na kolena… Je snad vůbec možné se netěšit?

Ježura

Ježura:

Mám já to ale těžké. H. mě chce zmanipulovat, abych si vybral Blut Aus Nord, Nightwish vycházejí až v prosinci, a k tomu se s novinkou vytasí Maďaři Thy Catafalque, kteří mě uzemnili jedinou ukázkou, kterou jsem od nich zatím slyšel… Co naplat – na H. kašlu, Nightwish mi holt vydrží do prosince a Thy Catafalque taky ostrouhají. Důvod? Nedávno proběhnuvší Phantoms of Pilsen a na nich vystoupení Agrypnie, které mě dostalo takřka do kolen. Když už black, tak musí nabízet nějakou přidanou hodnotu, a já mám takové tušení, že v tohle případě bude té přidané hodnoty hned celý vagón…

nK_!

nK_!:

Pět let od vynikající “Astronomy” a Dragonland konečně vydávají nástupce. No, už bylo na čase. Nejsem kdovíjak velký příznivec power metalu a pojem Gamma Ray mi nic neříká, ale na tohle dílko se docela těším, protože Švédi mi již několikrát ukázali, že není správné házet všechny do jednoho pytle a že i striktně zaškatulkovaná záležitost může mít své osobité kouzlo.

Beztak

Beztak:

Hned první den listopadu výjde očekávaná třináctá deska thrash metalové kapely Megadeth. Na internetu již dílko chlapců kolem zrzka Davea pár dnů koluje, ale přesto jsem v současnosti ovlivněn jen zběžným poslechem, takže mé očekávání neochablo, naopak mírně zesílilo. Jsem zvědavý, jak se projevil příchod Davida Ellefsona. Jsem zvědavý, jestli dokážou překonat předloňskou desku “Endgame”. Jsem zvědavý, jestli Dave Mustaine je stále tak politicky “naštvaný” a stále dokáže kázat o morálce a zároveň pálit zběsilá sóla. Jsem zvědavý a těším se. I když v podzimní atmosféře si dokážu představit chladnější hudbu, myslím, že nová deska Megadeth nemusí být vůbec špatná volba.

Ellrohir

Ellrohir:

Protože Nightwish vyjdou u nás až 2. prosince, nic mi nebrání zvolit pro listopad Theocracy. Na tuhle vynikající americkou kapelu, která mísí “veselý” power metal moderního evropského střihu s progresivními prvky, jsem před časem přišel docela náhodou a myslím, že u nás ji až tak moc lidí nezná – koncert v Praze potvrdil relativně skrovnou fanouškovskou základnu, byť ta byla zřejmě rozdělena díky vystoupení v Ostravě den předtím. Já se ale od jejich tři roky staré nahrávky “Mirror of Souls”, obzvlášť od dvacetiminutové titulní skladby, kterou album vrcholí, kolikrát nemůžu odtrhnout. Sice jsem ten poslední, který by si liboval v křesťanské tématice, ale u těchle chlapíků to nějak vůbec nevadí. Navíc na jejich už tradičních každoročních “koledách” je vidět, že to přinejmenším neberou nijak fanaticky vážně. Zveřejněný singl “Wages of Sin” mě sice vyloženě neohromil, ale zato mě zaujalo několik momentů ve čtyřminutovém traileru. Theocracy se mě snažili navnadit i několika kousky během svého setu, ovšem díky špatnému zvuku jsem z toho příliš neměl, takže to bude překvapení. Ovšem zvědavý a natěšený jsem opravdu moc.

Madeleine Ailyn

Madeleine Ailyn:

Co na to říct? Americká zpěvačka Amanda Somerville je mi velice dobře známá, ze všech skupin, co mám ráda. Kdo by si ji snad s ničím nemohl spojit, jde například o pár písní v Avantasii. Vždycky se mi velice líbila její barva hlasu, z mého pohledu je v určitém smyslu nezaměnitelná. Aby to snad nevypadalo, že moje nadšení stojí jen na Amandě, dodám jména Sander Gommans a Sascha Paeth, kteří se podíleli i na skladatelské části. V neposlední řadě také Jørn Lande (i přes zmíněný projekt Tobiase Sammeta mám pocit, že jsem je spolu slyšet ještě nemohla, takže další věc, proč být napnutá jak struna). Asi bych měla být v naprosté euforii. Přece jen mám z něčeho strach. Že takový projet pohřbí právě ta jména, která mě tak nadchla. Že se z projektu stane kombinace něčeho, co už jsem dávno slyšela a že nepřinese ani trochu něčeho nového. Přeji si, abych se protentokrát mýlila.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.