Redakční eintopf

Žádné blafy, přátelé! Naši redakční všehochuť připravujeme s láskou sobě vlastní a její gró tvoří jenom ty nejvybranější suroviny! V pravidelném měsíčním intervalu vám Sicmaggot tým představí sérii alb, která byste si průběhu následujícího měsíce neměli nechat projít mezi prsty, a také sérii koncertů, na něž se chystáme se vypravit a u nichž bychom skoro vsadili i pohlavní orgány na to, že se vám vyplatí jít také! Jaké vypečené delikatesy tedy skrývá hudební rendlík…?

  • Redakční eintopf #14.6 – speciál 2010 (Theorrow)

    24.12.2010

    Theorrow

    Parkway Drive - Deep Blue

    Letošní rok jsou pro mě číslo jedna Parkway Drive. Jejich poslední řadové album obsahuje vše, co by mělo takovéhle album mít – chytlavé riffy, kvalitní growling atp. A hlavně to podtrhli kvalitním vystoupením v Praze. Tudíž číslo jedna pro rok 2010 jsou Australani Parkway Drive se svým posledním počinem “Deep Blue”. | Velice dobrá deska. Dimmu Borgir, bych řekl, tak trochu zpomalili, ale i přesto je to velice kvalitní deska. Snad nejlepší písnička z celého alba je předělávka “Perfect Strangers” od Deep Purple, kterou mě velice překvapili. Je to prostě nahrávka, která má atmosféru. | Tohle je moje srdcová záležitost. Nevím, co bych o tomhle skvostu napsal. Pro ně jsem měl vždycky slabost. Moc slabých chvilek jsem na CD opravdu nenašel. Pražský koncert byla třešnička na dortu! | Abych řekl upřímně, ...

  • Redakční eintopf #13 – prosinec 2010

    1.12.2010

    Sicmaggot

    Tankard - Vo(l)lume 14

    Kolotoč desítek vydávaných alb se na sklonku roku opět uklidňuje, nezastavuje se však úplně! Většina redakce Sicmaggot se rozhodla strávit mrazivý podzim v zaplivané pivnici německých opilců Tankard, jenže jejich alkoholem nasáklý thrash metal evidentně není zas až takové terno, neboť index očekávání oněch redaktorů se podobně jako venkovní teploty pohybuje v arktických hlubinách. A co vy? Skončíte v pivním opojení společně s většinou naší notorické redakce, nebo dáte přednost mlhou opředenému pohanskému black metalu v podání Helrunar? Nebo to snad bude úplně jiná deska? Nezapomeňte svůj názor sdělit celému světu v komentářích! | Prosinec je oproti předchozím, co do vydávání desek hektickým měsícům tradičně volnější a tím pádem také trochu slabší – už jen proto, že není tolik na výběr. Na druhou stranu, i to má své výhody, neboť jsem byl tentokrát ušetřen obvyklého ...

  • Redakční eintopf #12 – listopad 2010

    1.11.2010

    Sicmaggot

    Deathspell Omega - Paracletus

    Eintopf se nám klasicky (a už to ani není vtipné) smrskl na souboj dvou desek, protentokrát však diametrálně odlišných žánrů, což výběr jenom stížilo. Však posuďte sami. Prvním kandidátem byla inteligentní, přemýšlivá a silnou atmosférou překypující kombinace folk metalu a dark metalu v podání amerických náladotvůrců Agalloch. Z jejich dílny ještě nevzešlo špatné album, ať už to byl dech beroucí debut “Pale Folklore”, polo-akustické “The Mantle” nebo prozatím poslední majstrštyk “Ashes Against the Grain”, a už jen proto nelze do novinky “Marrow of the Spirit” nevkládat opravdu velké naděje na skvělý zážitek s vyhlídkou mnoha probděných nocí. Avšak do druhého rohu ringu oproti Agalloch se postavili Deathspell Omega – chorobný, ďábelský, surový a nervy drásající black metal z Francie. Nejedná se ale o žádné trapné rádoby satanáše, tím si můžete být jistí.. ...

  • Redakční eintopf #11 – říjen 2010

    1.10.2010

    Sicmaggot

    Hail of Bullets - On Divine Winds

    Říjen je sice oproti září o dost slabší, ale stejně se i tady najdou dvě desky, jichž se moje ušní ústrojí nemůže dočkat. Jednak to jsou izraelští démoni Melechesh a jejich novinka “The Epigenesis”. Black/thrash v jejich podání je silně ovlivněný právě místem původu a to je to, co z té hudby dělá unikum. Druhou nejočekávanější záležitostí října není nikdo menší holandští all-star death metalisté Hail of Bullets, jimž jsem dal nakonec po vydatném a namáhavém brainstormingu přednost (ale bylo to jen těsně!). Od jejich desky “On Divine Winds” nelze čekat nic menšího než jen mocnou hoblovačku ze staré školy, která drtí všechno a všechny. Debut “…of Frost and War” mě absolutně sestřelil a to bych se na to podíval, aby tomu tak nebylo i u pokračování. O tomhle se ani nemá cenu bavit, to ...

  • Redakční eintopf #10 – září 2010

    7.9.2010

    Sicmaggot

    Dimmu Borgir - Abrahadabra

    Já to v nedávné recenzi na Accept říkal, že září bude tak plné pecek, že člověk nebude vědět, co do toho eintopfu dřív strčit (smích). Výběr je tentokrát opravdu veliký, no považte sami – když thrash, tak jedině Death Angel; když black, tak jenom Drudkh; když avantgardu, tak nic jiného než Vulture Industries; je libo power? – vycházejí noví Kamelot; nebo to bude něco progresivního? – v tom případě nelze nesáhnout po Enslaved. Prostě je toho opravdu dost a dost a volba v mém případě byla tudíž vskutku těžká. Nakonec ale – a musím říct, že sám se tomu divím – vyhrává deska, na jejíž dosazení do eintopfu bych si ještě tak před měsícem nevsadil ani vindru. Jenže čím víc se vydání “Abrahadabra” od Dimmu Borgir blíží, tím víc se na něj nejenže těším, ...

  • Redakční eintopf #9 – květen 2010

    6.5.2010

    Sicmaggot

    Pain of Salvation - Road Salt One

    Květen je pro moji úchylnosti-chtivou mozkovnu ještě o něco málo slabší než jeho bratříček duben, kde mě zajímaly všeho všudy dvě zahraniční alba. Původně jsem chtěl najít útočiště u Keep of Kalessin, když nic lepšího není k mání, ale to jen do doby, než na květen ohlásili vydání svého nového minialba progresivní black metalisté Enochian Crescent. Jenže co čert nechtěl, Finové mi vypálili rybník, když “NEF.VI.LIM” vydali o měsíc dřív, což je sice na jednu stranu dobře, protože tu placku mohu již pěkných pár dní protáčet, místo abych na ni teprve čekal, ale na druhou stranu jsem musel najít náhradníka do Eintopfu. Ano, tušíte správně, pokorně jsem se navrátil k původně zamýšleným Keep of Kalessin a jejich “Reptilian”… a ono vlastně proč ne? Vždyť jejich poslední dvě alba jsou solidní muzika a na rozdíl ...

  • Redakční eintopf #8 – duben 2010

    3.4.2010

    Sicmaggot

    Drowning Pool - Drowning Pool

    Pivní kvasnice nám v posledních dnech nebezpečně kalí úsudek, proto omluvte povážlivou kvalitu dubnového einropfu. A nebo se pivním opojením blogmaster pouze snaží zastřít svůj hovězí vkus? Nuže, posuďte sami: S příchodem jara neožívá jenom příroda a bezdomovecké kolonie před prodejnami krabicového vína, zvýšený kmitočet hlásí také hudební průmysl, který na nás po ospalé zimě konečně začíná házet zajímavé počiny ve větších počtech. Nová eponymní deska walker texaských rockerů Drowning Pool je zajímavá už jenom proto, že poprvé v historii kapely zaznamenává studiovou dvojku stejného zpěváka, což se dá vzhledem k poslednímu zářezu “Full Circle” jenom kvitovat. Neočekávejte nic přehnaně sofistikovaného, o to v hudbě Drowning Pool ostatně nikdy nešlo a na nic podobného si tato svižně odsýpající hard rocková pohoda ani nehraje. Kritiky toto album do nebes nevynesou a true paganové vidláctvo bude ...

  • Redakční eintopf #6 – březen 2010

    1.3.2010

    Sicmaggot

    Burzum - Belus

    Údajně jde hudební průmysl už nějaký ten pátek pod kytky. Hahaha, to jsou mi ale nemístné žvásty. Do kytek jdou možná tak nenasytná hudební vydavatelství, naopak hudebníci se činí měsíc od měsíce víc a víc, což potvrzuje i náš eintopf, kde tentokrát zcela chybí výmluvy typu “není nic, nač bych se těšil” či obligátní “slunce mi svítí do očí” a místo toho se bezhlavě doporučuje, doporučuje a ještě pětkrát doporučuje. Tak jakápak cesta pod kytky? | Burzum je kult. Promiňte, znovu a pořádně – Burzum je kvlt! Nechme stranou otázku, kolik fanoušků se na dítko Varga Vikernese nabalilo díky jeho nezpochybnitelným hudebním kvalitám a kolik jich Burzum začalo poslouchat až poté, co zjistili, že hlavní mozek této legendy je tak trochu magor, který z dlouhé chvíle (ok, tak tomu říkejme třeba ...

  • Redakční eintopf #5 – únor 2010

    3.2.2010

    Sicmaggot

    Finntroll - Nifelvind

    Na měsíc a den přesně, s přimrzlou zadnicí, ale přece. Když je měsíc dobrou hudbou nabitý, což únor bezesporu je, to se nám to v redakci hned jinak pracuje. A pak, že se mi to nerýmuje. Náš tým doporučuje: | V dobách dávně minulých, kdy náš hudební éter brázdili udatní bojovníci typu Damiens a Leoš Mareš úspěšně propagoval své debutové album “básničky po lobotomii”, se za velkou louží začalo mohutně rozvíjet cosi zvláštního. Líčidel víc než na srazu transvestitů, texty plné oživlých mrtvol a live vystoupení připomínající jeden velký funus. Vydávat se za zombáka bylo tehdy zkrátka stejně cool, jako je dnes patka přes oko a fixem načmárané slzy na tváři. Všechna ta touha po čerstvém kusu masa pocházela z jediného zdroje – byl jím Rob Zombie, který v roce 1999 z krvežíznivého posluchačstva vytřískal pro svůj ...

  • Redakční eintopf #4 – leden 2010

    3.1.2010

    Sicmaggot

    In Vain - Mantra

    Speedy nám kdesi přimrzl (nebo na Silvestra trochu přebral), Corey(8) má velké problémy s výběrem desky pro leden (proto vychází Eintopf tak pozdě), a H. prožívá až do 18.1. vyčkávací orgasmus (k tomu snad do závorky podrobnosti doplňovat nemusíme). To jsou holt ty novoroční dny v redakci… | Ani nechtějte vědět, jak hlasitě jsem se v prosinci kolegovi pode mnou vysmíval, když nedokázal za celý měsíc najít byť jen jedinou desku, jejíž očekávání by nebylo na jeho teploměru hodnot kdesi v arktických nížinách. Hle, měsíc se s měsícem sešel a do naprosto stejného kompostu (voliči SZ nahradí biomasou) jsem zabředl i já. Tak co hezkého nám leden upekl – Six Feet Under, kapela mého mládí, kterou jsem miloval pro jejich oduševnělé texty o lásce a metrosexuální image jednotlivých členů, vydávají už třetí sbírku hřbitovních klasik, tedy třetí album plné ...

  • Redakční eintopf #3.1 – speciál 2009 (Corey(8))

    24.12.2009

    Corey(8)

    The Prodigy - Invaders Must Die

    The Prodigy byli dávno odepsaní. Stárnoucí chlápci za zenitem, kteří nedokázali navázat na legendární počin “The Fat of the Land” z roku 1997 a svou zašlou slávu uchovávali výhradně skrze výborná live vystoupení. Ha, pak přišel leden léta Páně 2009 a magazíny se začaly předhánět v titulcích o triumfálním návratu zpět na vrchol. Troufalé? Rozhodně ne! Podobně vyvážená a hity napěchovaná deska tu už dlouho nebyla! | Král je mrtev, ať žije král! Je nesmírná škoda, že v případě Alice in Chains můžeme tuto vyčpělou formulku použít v doslovném významu. Jerry Cantrell a jeho kumpáni nahráli album, které svou produkcí a zvukem žije současností, avšak srdcem leží hluboko v 90. letech. Nonšalance a lehkost, s jakou dokáží Alice in Chains i po tolika letech vtáhnout do svého světa bolesti a melancholie, je skutečně neskutečná. | ...

  • Redakční eintopf #3.2 – speciál 2009 (H.)

    24.12.2009

    H.

    Skitliv - Skandinavisk misantropi

    V tomto případě jsem čekal velké věci, ale “Skandinavisk Misantropi” naprosto předčilo veškerá má očekávání. Skitliv stvořili monument deprese a misantropie, kde jsou ty nejnižší pudy uměním. | Pád do hlubin. Výlet ke hvězdám. Cesta vesmírem. Neuvěřitelný zážitek. Totální psycho. “Muukalainen puhuu”. | Má absolutní srdcovka. Co album, to klenot a “Neutralized” to absolutně potvrzuje. Inteligentní avantgarda, již není možné nemilovat. | Gorgoroth patří k mým oblíbeným kapelám a každé jejich album mám opravdu rád. Od novinky jsem toho ale moc nečekal, o to více mi však vyrazila dech. Návrat k chrastivému oldschool black metalu, avšak bez ztráty rafinovanosti posledních let. Bravo! | Vždy jsem měl slabost pro tajemné jednočlenné projekty a Borgne mezi takové jistojistě patří. S aktuálním počinem “IV” však hlavní mozek Bornyhake konečně dokázal, že si ...

  • Redakční eintopf #3.3 – speciál 2009 (Earthworm)

    24.12.2009

    Earthworm

    Obscura - Cosmogenesis

    Tak s touto deskou jsem strávil asi nejvíce času ve sluchátkách i po tom, co jsem napsal recenzi, což se mi třeba u Sepultury, která mě bavila, ale nenašel jsem si na ni mezi svými oblíbenci čas, nepovedlo. Šílený techdeath s neskutečnou produkcí, nadlidským basákem a s ostatními, kteří asi taky nebudou obyčejní smrtelníci, mě prostě dostal a řadí se k mým top deskám vůbec. | Tohle nakonec dopadlo ještě lépe, než jsem čekal. Masakrózní deska, co píseň, to pecka. Ha, nechtěný rým. Mustainovu partu jsem měl hodně rád a tohle moji lásku k jejich hudbě ještě utvrdilo… Jen tak dál!!! | Thrashový náklep, nacpaný hitovkami, které mě provázely taky pěkně dlouhou dobu. Skloubení klasických Kreator, kteří se ale nebojí jít dál a vyvíjet se, bravo! | Je to sice jenom EP, ale ...

  • Redakční eintopf #3.4 – speciál 2009 (Seda)

    24.12.2009

    Seda

    Lamb of God - Wrath

    Tady nebylo co řešit. Od mé recenze na toto album jsem o “Wrath” stále přemýšlel jako o desce číslo jedna pro tento rok. Lamb of God se předvedli ve výborném světle a neustále se zlepšují. K “Wrath” jsem se neustále po celý rok vracel a slyšel ho opravdu hodněkrát. Zatím nejlepší výtvor skupiny. Odrazilo se to také na hodnocení (9/10). | Jsem veliký fanoušek melodického death metalu a deathcoru. Tyhle borci do tohoto stylu zamixovali ještě porci symfoniky. Celkově to vytváří výborný poslech. Moc jsem o této kapele nevěděl, pak si ale sehnal toto album na hodnocení recenze a už to jelo – sehnal jsem si i minulý výtvor a stal jsem se závislým. Výborná nálož pravé muziky. | Tady jsem se rozhodoval právě mezi Winds of Plague a Behemoth. Nakonec na tom hůře skončili Behemoth. Album je vynikající, neznám ...

  • Redakční eintopf #3.5 – speciál 2009 (Speedy)

    24.12.2009

    Speedy

    Sick Puppies - Tri-Polar

    O této bandě jsem se dozvěděl z novinky na Sicmaggot , kterou napsal Corey(8) a vychvaloval je, tak jsem je prostě musel stáhnout a poslechnout… Velice kvalitní muzika, která má hlavu a patu a která nezačne nudit po pár posleších. Navíc v poslední době u mě vede tento styl hudby, takže není co řešit. | Chlapíci z Breaking Benjamin jsou po třech letech zpět a vydávají nové album, které je vážně pecka. Je vidět, že svůj styl rocku ovládají a neustále se zlepšují. Nové album má snad i větší úspěch než album “Phobia” z roku 2006. Teď už jen doufat, že zavítají i do naší republiky se supportem, jako je Sick Puppies, Three Days Grace nebo Flyleaf :) | Od této polské bestie jsem měl zatím ...

  • Redakční eintopf #2 – prosinec 2009

    1.12.2009

    Sicmaggot

    Mudvayne - Mudvayne

    I v předvánočním shonu (ano, vymlouvá se na to každý) jsme si udělali chvilku a vypíchli ve svých kalendářích jedno signifikantní datum. Dle konečného výsledku našeho snažení to vypadá, že většina redakce prožije Štědrý den s dvoudenním předstihem. Posuďte sami: | Sicmaggot má koncem roku parádní fazónu, Dave Mustaine už 25 let po nocích pláče do polštáře, že to ten dánský ňouma s oním vyhazovem snad nemohl myslet vážně (přes den o tom pak vykládá novinářům) a Mudvayne nevydávají špatné desky. Jsou prostě věci, o kterých nelze pochybovat – třetí jmenované dogma však utrpělo koncem minulého roku povážlivou trhlinu. Jako by se Mudvayne už ze všech svých osobních patálií vyřvali na předchozích deskách a v roce 2008 zbyla jen parta chlápků, která hraje o tom, jak z nich “samá práce a žádná zábava dělá blbečky”. Nicméně ...

  • Redakční eintopf #1 – listopad 2009

    1.11.2009

    Sicmaggot

    Slayer - World Painted Blood

    Jak signifikantní, že se naše nová sekce rozjíždí zrovna v měsíci, kdy je pro mne jízdní řád vycházejících alb záživný asi jako sledování provozu na lesní silnici. Občas trakař, stařenka o holi nebo vypitý strýc po šichtě, holt nic vzrušujícího. Ač žádný zarytý fanoušek, v takovém hudebním prázdnu musím poděkovat aspoň za ty Slayer a jejich očekávanou nálož “World Painted Blood”. Očekávanou v jakémkoliv smyslu slova, ať už z pohledu milionů nedočkavaných fanoušků, kteří by mě za toto rouhání se odkázali do patřičných mezí, nebo podoby materiálu obsaženého na duhovém kotouči. Urazí? Kdepak! Překvapí? Kdepak! Radši zůstaňte u říjnového materiálu (tedy krom Kingovy party, ta si zkoušku zaslouží), listopad byl vždycky podivný měsíc, jen co je pravda… | Dark Funeral nepálí své nahrávky s nějak extra velkou kadencí, ale v jejich případě se vyplatí počkat si, protože to ...


Od hudebních fandů pro hudební fandy