Redakční eintopf

Žádné blafy, přátelé! Naši redakční všehochuť připravujeme s láskou sobě vlastní a její gró tvoří jenom ty nejvybranější suroviny! V pravidelném měsíčním intervalu vám Sicmaggot tým představí sérii alb, která byste si průběhu následujícího měsíce neměli nechat projít mezi prsty, a také sérii koncertů, na něž se chystáme se vypravit a u nichž bychom skoro vsadili i pohlavní orgány na to, že se vám vyplatí jít také! Jaké vypečené delikatesy tedy skrývá hudební rendlík…?

  • Redakční eintopf #22 – březen 2011

    1.3.2011

    Sicmaggot

    Arakain - Homo Sapiens..?

    Možná se asi někdo podiví, proč tady nevisí novinka Burzum s 10/10, ale já vám nevím, nějak se víc těším na “Mare” od Kampfar. Možná to bude tím, že Varg Vikernes minulý počin “Belus” vypustil před rokem, kdežto “Heimgang” od Kampfar vyšlo před třemi lety, a také protože “Fallen”, ehm, tak trochu uniklo na net už dva měsíce před vydáním a nějak jsem se vám neudržel (smích). Ale zpátky ke Kampfar… “Mare” bude mít svým způsobem lehce hořkou příchuť, neboť půjde o poslední desku s kytaristou Thomasem, jehož charakteristické mrazivé melodie byly vždy jedním z hlavních poznávacích znamení těchto Norů. A už jenom tohle je věc, díky níž je pro mne “Mare” očekávaným počinem. Dalším důvodem je pak samozřejmě fakt, že jsem měl hudbu Kampfar vždy velmi rád (a stále mám!) a také že pánové ještě ...

  • Redakční eintopf #16 – únor 2011

    1.2.2011

    Sicmaggot

    Курск – Ниже

    Do nového měsíce o dva redaktory chudší, avšak bez nízkých známek v eintopfu. Něco za něco, jak se říká. Znamená to snad, že by v únoru vycházela lepší alba než v lednu? Kdo ví, záleží samozřejmě na osobním vkusu. Konkrétně v naší redakci ale v druhém měsíci roku s pořadovým číslem 2011 jednoznačně vítězí hudebníci ze severu Evropy… | V únoru prostě nebylo co řešit. Курск mě se svojí první deskou naprosto sundali – od počáteční nedůvěry a následného absolutního nadšení se můj vztah k “Черно” dopracoval až k nekritickému obdivu, díky němuž ji považuji za jednu z nejlepších doom metalových nahrávek vůbec. No netěšili byste se v takové konstelaci na pokračování? Zvlášť když na něj musíte kvůli problémům s vydavatelstvím čekat o rok déle? Klidně to řeknu rovnou – “Ниже” bude totální bomba, o tom jsem zcela přesvědčen a nikdo mi to nevymluví. Veškeré prozatimní informace ...

  • Redakční eintopf #15 – leden 2011

    1.1.2011

    Sicmaggot

    Silent Stream of Godless Elegy - Návaz

    Za okny už je světlo, sněží, v álejích je nablito a opilci pomalu začínají zvedat své znavené údy. Co to znamená? Nic menšího než začátek nového roku. Je každého věc, jak se rozhodl prožít poslední hodiny roku právě uplynulého – jestli se někdo chtěl ožrat jak dobytek, tak proti gustu žádný dišputát, například já osobně jsem dal přednost poslechu Maniac Butcher a hraní “Diablo I”, hehe. Ale to sem teď nepatří, jelikož je nutné začít rok s pořadovým číslem 2011, a váš oblíbený (ehm…) Sicmaggot tak učiní symbolicky s eintopfem pro první měsíc. A jaký leden z hlediska vydávaných alb tedy bude? No… něco se evidentně bude dít na Moravě, však čtěte sami… | Nový rok nám začíná opravdu slibně. Napočítal bych snad deset desek, které v lednu nehodlám minout, ...

  • Redakční eintopf #14.1 – speciál 2010 (H.)

    24.12.2010

    H.

    Triptykon - Eparistera Daimones

    Jaká deska bude figurovat v mém speciálním eintopfu na prvním místě, to mi bylo jasné už od konce března, kdy Thomas Gabriel Fischer vyvrhl na svět nový opus pod hlavičkou svého aktuálního projektu Triptykon. Pokud někdo měl tu odvahu o jeho kvalitách pochybovat, pochyboval zbytečně. “Eparistera Daimones” je totiž monument hodný srovnání s legendárním počinem “To Mega Therion” i comebackovým eposem “Monotheist”. Je to album neskutečně uhrančivé a slova beroucí, deska, která svého posluchače nenechá vydechnout. Přesně takhle zní hudba, která je nadčasová a geniální. K tomu si ještě připočtěte úchvatnou grafickou podobu luxusního digibooku a nebudete mít žádných pochyb, že nic lepšího již snad pěkných pár let nevyšlo. | Deathspell Omega je hudební personifikace chaosu, ztělesnění pekla na zemi. Neutuchající touha tvořit silné skladby s působivou atmosférou za pomoci disharmonicky ...

  • Redakční eintopf #14.2 – speciál 2010 (Earthworm)

    24.12.2010

    Earthworm

    Haken - Aquarius

    Na světě se asi nenajde moc lidí, kterým název Haken něco řekne, i já jsem na ně narazil úplnou náhodou. Pravděpodobně jsem si vybral štěstí na celý rok, protože tohle je jednoduše skvost pro každého, kdo si rozumí s prog rockem. Toto album je nejen top album tohoto roku, ale možná i top debut vůbec. Strčit hravě do kapsy novou tvorbu kolegů z Dream Theater, Pain of Salvation nebo Shadow Gallery ihned prvním albem, to byl pro kapelu asi splněný sen. Sen zažívá i posluchač, Haken je absolutně originální a zároveň v ní můžeme slyšet vlivy všech výše jmenovaných, i mnohem více. Geniální album, které ale vyžaduje opravdu soustředěný poslech. Aspoň já si ho nedokážu vychutnat, když mi unikne nějaký tón. | Letos na mě vykouklo hned několik zajímavých thrash metalových alb a nejvíc ...

  • Redakční eintopf #14.3 – speciál 2010 (Seda)

    24.12.2010

    Seda

    Morowe - Piekło.Labirynty.Diabły

    První místo pro mě bylo překvapivě nejsnažší volbou. V roce 2010 jsem nenašel nic, co by jen aspoň zčásti “Piekło.Labirynty.Diabły” překonávalo. Je tu vše, co by posluchač měl chtít. Nejenže je to pro mě jasný vítěz tohoto roku, ale celkově je to vůbec nejlepší věc, co jsem za posledních x let slyšel. Stejně jako zkraje roku změnili Курск a jejich “Черно” moje vidění na hudbu, povedlo se to i Morowe. Od poslechu této desky jsem začal opět vyhledávat zcela odlišné věci než doteď. | Stejně jako Morowe i Massemord pocházejí z Polska a působí v ní dokonce i jeden stejný člen. Nihil mě letos naprosto zničil a obsadil první dvě příčky na mém eintopfu. Je to inspirace pro ostatní kapely, takhle by se měla tvořit hudba! Jediná skladba, která zabere na 30 minut, je naprosto bez chyby. ...

  • Redakční eintopf #14.4 – speciál 2010 (Ježura)

    24.12.2010

    Ježura

    Ihsahn - After

    Skromný génius Ihsahn letos světu opět dokázal, kdo že to stojí za kultovním statutem blackové legendy Emperor. Jeho třetí sólové album je snad v každém ohledu dokonalé a jeho poslech je pro mne určitou formou mše. Ano, tak moc se mi “After” líbí… | Pánové umějí stárnout s grácií! Novinka sice zní úplně jinak než klasická alba z let osmdesátých, ale přesto (nebo snad právě proto) je svěží, nápaditá, progresivní a nebojím se říct epická. Přes to všechno je na první poslech poznat, že jde o Iron Maiden. Tleskám a uctivě se klaním! | Po sérii “Nightfall in Middle-Earth” – “A Night at the Opera” – “A Twist in the Myth”, kde bylo každé album úplně jiné a ne každému to vyhovovalo, stvořili Blind Guardian desku, která kombinuje většinu předchozích směrů ...

  • Redakční eintopf #14.5 – speciál 2010 (nK_!)

    24.12.2010

    nK_!

    Soilwork - The Panic Broadcast

    Už několik měsíců předem jsem uvažoval, zda moje osobní top1 roku 2010 obsadí poslední album Soilwork nebo nejnovější placka Godsmack. Obě desky jsou dokonale vybalancované a perfektně se poslouchají a já se prostě nemůžu rozhodnout, která je lepší. Takže první i druhé místo jsou pro mě zcela zaměnitelné, ať si kdo chce co chce říká. | Viz výše. | Ač nemám zkušenost s jejich prvním počinem, slyšel jsem na adresu Murderdolls pět jen samou chválu a rozhodl se zkusit alespoň ten nový výrobek z jejich glam metalové/horror punkové dílny. A rozhodně jsem nebyl zklamán – naopak, více než příjemně překvapen. Nová oblíbená kapela. | Myslete si, co chcete, ale tahle švýcarská banda pohanů prostě válí. A naživo možná ještě více nežli z cédéčka. | Zpěvák zmiňovaných Godsmack se vytáhl a ...

  • Redakční eintopf #14.6 – speciál 2010 (Theorrow)

    24.12.2010

    Theorrow

    Parkway Drive - Deep Blue

    Letošní rok jsou pro mě číslo jedna Parkway Drive. Jejich poslední řadové album obsahuje vše, co by mělo takovéhle album mít – chytlavé riffy, kvalitní growling atp. A hlavně to podtrhli kvalitním vystoupením v Praze. Tudíž číslo jedna pro rok 2010 jsou Australani Parkway Drive se svým posledním počinem “Deep Blue”. | Velice dobrá deska. Dimmu Borgir, bych řekl, tak trochu zpomalili, ale i přesto je to velice kvalitní deska. Snad nejlepší písnička z celého alba je předělávka “Perfect Strangers” od Deep Purple, kterou mě velice překvapili. Je to prostě nahrávka, která má atmosféru. | Tohle je moje srdcová záležitost. Nevím, co bych o tomhle skvostu napsal. Pro ně jsem měl vždycky slabost. Moc slabých chvilek jsem na CD opravdu nenašel. Pražský koncert byla třešnička na dortu! | Abych řekl upřímně, ...

  • Redakční eintopf #13 – prosinec 2010

    1.12.2010

    Sicmaggot

    Tankard - Vo(l)lume 14

    Kolotoč desítek vydávaných alb se na sklonku roku opět uklidňuje, nezastavuje se však úplně! Většina redakce Sicmaggot se rozhodla strávit mrazivý podzim v zaplivané pivnici německých opilců Tankard, jenže jejich alkoholem nasáklý thrash metal evidentně není zas až takové terno, neboť index očekávání oněch redaktorů se podobně jako venkovní teploty pohybuje v arktických hlubinách. A co vy? Skončíte v pivním opojení společně s většinou naší notorické redakce, nebo dáte přednost mlhou opředenému pohanskému black metalu v podání Helrunar? Nebo to snad bude úplně jiná deska? Nezapomeňte svůj názor sdělit celému světu v komentářích! | Prosinec je oproti předchozím, co do vydávání desek hektickým měsícům tradičně volnější a tím pádem také trochu slabší – už jen proto, že není tolik na výběr. Na druhou stranu, i to má své výhody, neboť jsem byl tentokrát ušetřen obvyklého ...

  • Redakční eintopf #12 – listopad 2010

    1.11.2010

    Sicmaggot

    Deathspell Omega - Paracletus

    Eintopf se nám klasicky (a už to ani není vtipné) smrskl na souboj dvou desek, protentokrát však diametrálně odlišných žánrů, což výběr jenom stížilo. Však posuďte sami. Prvním kandidátem byla inteligentní, přemýšlivá a silnou atmosférou překypující kombinace folk metalu a dark metalu v podání amerických náladotvůrců Agalloch. Z jejich dílny ještě nevzešlo špatné album, ať už to byl dech beroucí debut “Pale Folklore”, polo-akustické “The Mantle” nebo prozatím poslední majstrštyk “Ashes Against the Grain”, a už jen proto nelze do novinky “Marrow of the Spirit” nevkládat opravdu velké naděje na skvělý zážitek s vyhlídkou mnoha probděných nocí. Avšak do druhého rohu ringu oproti Agalloch se postavili Deathspell Omega – chorobný, ďábelský, surový a nervy drásající black metal z Francie. Nejedná se ale o žádné trapné rádoby satanáše, tím si můžete být jistí.. ...

  • Redakční eintopf #11 – říjen 2010

    1.10.2010

    Sicmaggot

    Hail of Bullets - On Divine Winds

    Říjen je sice oproti září o dost slabší, ale stejně se i tady najdou dvě desky, jichž se moje ušní ústrojí nemůže dočkat. Jednak to jsou izraelští démoni Melechesh a jejich novinka “The Epigenesis”. Black/thrash v jejich podání je silně ovlivněný právě místem původu a to je to, co z té hudby dělá unikum. Druhou nejočekávanější záležitostí října není nikdo menší holandští all-star death metalisté Hail of Bullets, jimž jsem dal nakonec po vydatném a namáhavém brainstormingu přednost (ale bylo to jen těsně!). Od jejich desky “On Divine Winds” nelze čekat nic menšího než jen mocnou hoblovačku ze staré školy, která drtí všechno a všechny. Debut “…of Frost and War” mě absolutně sestřelil a to bych se na to podíval, aby tomu tak nebylo i u pokračování. O tomhle se ani nemá cenu bavit, to ...

  • Redakční eintopf #10 – září 2010

    7.9.2010

    Sicmaggot

    Dimmu Borgir - Abrahadabra

    Já to v nedávné recenzi na Accept říkal, že září bude tak plné pecek, že člověk nebude vědět, co do toho eintopfu dřív strčit (smích). Výběr je tentokrát opravdu veliký, no považte sami – když thrash, tak jedině Death Angel; když black, tak jenom Drudkh; když avantgardu, tak nic jiného než Vulture Industries; je libo power? – vycházejí noví Kamelot; nebo to bude něco progresivního? – v tom případě nelze nesáhnout po Enslaved. Prostě je toho opravdu dost a dost a volba v mém případě byla tudíž vskutku těžká. Nakonec ale – a musím říct, že sám se tomu divím – vyhrává deska, na jejíž dosazení do eintopfu bych si ještě tak před měsícem nevsadil ani vindru. Jenže čím víc se vydání “Abrahadabra” od Dimmu Borgir blíží, tím víc se na něj nejenže těším, ...

  • Redakční eintopf #9 – květen 2010

    6.5.2010

    Sicmaggot

    Pain of Salvation - Road Salt One

    Květen je pro moji úchylnosti-chtivou mozkovnu ještě o něco málo slabší než jeho bratříček duben, kde mě zajímaly všeho všudy dvě zahraniční alba. Původně jsem chtěl najít útočiště u Keep of Kalessin, když nic lepšího není k mání, ale to jen do doby, než na květen ohlásili vydání svého nového minialba progresivní black metalisté Enochian Crescent. Jenže co čert nechtěl, Finové mi vypálili rybník, když “NEF.VI.LIM” vydali o měsíc dřív, což je sice na jednu stranu dobře, protože tu placku mohu již pěkných pár dní protáčet, místo abych na ni teprve čekal, ale na druhou stranu jsem musel najít náhradníka do Eintopfu. Ano, tušíte správně, pokorně jsem se navrátil k původně zamýšleným Keep of Kalessin a jejich “Reptilian”… a ono vlastně proč ne? Vždyť jejich poslední dvě alba jsou solidní muzika a na rozdíl ...

  • Redakční eintopf #8 – duben 2010

    3.4.2010

    Sicmaggot

    Drowning Pool - Drowning Pool

    Pivní kvasnice nám v posledních dnech nebezpečně kalí úsudek, proto omluvte povážlivou kvalitu dubnového einropfu. A nebo se pivním opojením blogmaster pouze snaží zastřít svůj hovězí vkus? Nuže, posuďte sami: S příchodem jara neožívá jenom příroda a bezdomovecké kolonie před prodejnami krabicového vína, zvýšený kmitočet hlásí také hudební průmysl, který na nás po ospalé zimě konečně začíná házet zajímavé počiny ve větších počtech. Nová eponymní deska walker texaských rockerů Drowning Pool je zajímavá už jenom proto, že poprvé v historii kapely zaznamenává studiovou dvojku stejného zpěváka, což se dá vzhledem k poslednímu zářezu “Full Circle” jenom kvitovat. Neočekávejte nic přehnaně sofistikovaného, o to v hudbě Drowning Pool ostatně nikdy nešlo a na nic podobného si tato svižně odsýpající hard rocková pohoda ani nehraje. Kritiky toto album do nebes nevynesou a true paganové vidláctvo bude ...

  • Redakční eintopf #6 – březen 2010

    1.3.2010

    Sicmaggot

    Burzum - Belus

    Údajně jde hudební průmysl už nějaký ten pátek pod kytky. Hahaha, to jsou mi ale nemístné žvásty. Do kytek jdou možná tak nenasytná hudební vydavatelství, naopak hudebníci se činí měsíc od měsíce víc a víc, což potvrzuje i náš eintopf, kde tentokrát zcela chybí výmluvy typu “není nic, nač bych se těšil” či obligátní “slunce mi svítí do očí” a místo toho se bezhlavě doporučuje, doporučuje a ještě pětkrát doporučuje. Tak jakápak cesta pod kytky? | Burzum je kult. Promiňte, znovu a pořádně – Burzum je kvlt! Nechme stranou otázku, kolik fanoušků se na dítko Varga Vikernese nabalilo díky jeho nezpochybnitelným hudebním kvalitám a kolik jich Burzum začalo poslouchat až poté, co zjistili, že hlavní mozek této legendy je tak trochu magor, který z dlouhé chvíle (ok, tak tomu říkejme třeba ...

  • Redakční eintopf #5 – únor 2010

    3.2.2010

    Sicmaggot

    Finntroll - Nifelvind

    Na měsíc a den přesně, s přimrzlou zadnicí, ale přece. Když je měsíc dobrou hudbou nabitý, což únor bezesporu je, to se nám to v redakci hned jinak pracuje. A pak, že se mi to nerýmuje. Náš tým doporučuje: | V dobách dávně minulých, kdy náš hudební éter brázdili udatní bojovníci typu Damiens a Leoš Mareš úspěšně propagoval své debutové album “básničky po lobotomii”, se za velkou louží začalo mohutně rozvíjet cosi zvláštního. Líčidel víc než na srazu transvestitů, texty plné oživlých mrtvol a live vystoupení připomínající jeden velký funus. Vydávat se za zombáka bylo tehdy zkrátka stejně cool, jako je dnes patka přes oko a fixem načmárané slzy na tváři. Všechna ta touha po čerstvém kusu masa pocházela z jediného zdroje – byl jím Rob Zombie, který v roce 1999 z krvežíznivého posluchačstva vytřískal pro svůj ...

  • Redakční eintopf #4 – leden 2010

    3.1.2010

    Sicmaggot

    In Vain - Mantra

    Speedy nám kdesi přimrzl (nebo na Silvestra trochu přebral), Corey(8) má velké problémy s výběrem desky pro leden (proto vychází Eintopf tak pozdě), a H. prožívá až do 18.1. vyčkávací orgasmus (k tomu snad do závorky podrobnosti doplňovat nemusíme). To jsou holt ty novoroční dny v redakci… | Ani nechtějte vědět, jak hlasitě jsem se v prosinci kolegovi pode mnou vysmíval, když nedokázal za celý měsíc najít byť jen jedinou desku, jejíž očekávání by nebylo na jeho teploměru hodnot kdesi v arktických nížinách. Hle, měsíc se s měsícem sešel a do naprosto stejného kompostu (voliči SZ nahradí biomasou) jsem zabředl i já. Tak co hezkého nám leden upekl – Six Feet Under, kapela mého mládí, kterou jsem miloval pro jejich oduševnělé texty o lásce a metrosexuální image jednotlivých členů, vydávají už třetí sbírku hřbitovních klasik, tedy třetí album plné ...

  • Redakční eintopf #3.1 – speciál 2009 (Corey(8))

    24.12.2009

    Corey(8)

    The Prodigy - Invaders Must Die

    The Prodigy byli dávno odepsaní. Stárnoucí chlápci za zenitem, kteří nedokázali navázat na legendární počin “The Fat of the Land” z roku 1997 a svou zašlou slávu uchovávali výhradně skrze výborná live vystoupení. Ha, pak přišel leden léta Páně 2009 a magazíny se začaly předhánět v titulcích o triumfálním návratu zpět na vrchol. Troufalé? Rozhodně ne! Podobně vyvážená a hity napěchovaná deska tu už dlouho nebyla! | Král je mrtev, ať žije král! Je nesmírná škoda, že v případě Alice in Chains můžeme tuto vyčpělou formulku použít v doslovném významu. Jerry Cantrell a jeho kumpáni nahráli album, které svou produkcí a zvukem žije současností, avšak srdcem leží hluboko v 90. letech. Nonšalance a lehkost, s jakou dokáží Alice in Chains i po tolika letech vtáhnout do svého světa bolesti a melancholie, je skutečně neskutečná. | ...

  • Redakční eintopf #3.2 – speciál 2009 (H.)

    24.12.2009

    H.

    Skitliv - Skandinavisk misantropi

    V tomto případě jsem čekal velké věci, ale “Skandinavisk Misantropi” naprosto předčilo veškerá má očekávání. Skitliv stvořili monument deprese a misantropie, kde jsou ty nejnižší pudy uměním. | Pád do hlubin. Výlet ke hvězdám. Cesta vesmírem. Neuvěřitelný zážitek. Totální psycho. “Muukalainen puhuu”. | Má absolutní srdcovka. Co album, to klenot a “Neutralized” to absolutně potvrzuje. Inteligentní avantgarda, již není možné nemilovat. | Gorgoroth patří k mým oblíbeným kapelám a každé jejich album mám opravdu rád. Od novinky jsem toho ale moc nečekal, o to více mi však vyrazila dech. Návrat k chrastivému oldschool black metalu, avšak bez ztráty rafinovanosti posledních let. Bravo! | Vždy jsem měl slabost pro tajemné jednočlenné projekty a Borgne mezi takové jistojistě patří. S aktuálním počinem “IV” však hlavní mozek Bornyhake konečně dokázal, že si ...


Od hudebních fandů pro hudební fandy