Reporty

  • Oranssi Pazuzu, Desire for Sorrow, Mallephyr

    16.3.2016

    H.

    Oranssi Pazuzu poster 2016

    Nikdy bych nečekal, že report z koncertu skupiny, jejíž tvorbu mám takhle rád, budu muset začít ultimátním hejtem, ale výběr předkapel mi nedává jinou možnost. Abychom si ovšem rozuměli – můj hejt nesměřuje na samotné předskokany, z jejich pohledu plně chápu a rozumím tomu, že nabídku na hraní přijali; hejt směřuje na pořadatele. Je vážně pěkné dotáhnout sem Oranssi Pazuzu do klubu (bez ironie), ale když už to udělám, tak takhle výlučná skupina (v ranní recenzi jsem napsal, že jde o jednu z nejzajímavějších věcí, jaké se v black metalu za poslední roky vylouply – a fakt si to myslím) si prostě žádá důstojný support. Přítomnost samotných Mallephyr by ještě šla strávit. Ačkoliv se náladově k Oranssi Pazuzu nehodí, alespoň jim to šlape a nedá ...

  • Angantyr, Svarta, Panychida

    26.2.2016

    H.

    Angantyr poster 2016

    Každý z nás má jistě nějaké kapely, které jsou v jeho očích kult jako prase. Pro mě osobně je jedním z takových dánský jednočlenný projekt Angantyr. Už si ani nevzpomínám, jak jsem se k tomuhle jménu svého času dostal, protože už to je nějaký ten pátek, ale to je nepodstatné. Stěžejní je to, že muziku Angantyr mám fakt rád. Zejména první a třetí deska „Kampen fortsætter“ a „Hævn“ jsou regulérní skvosty, ale i druhá „Sejr“ je naprosto skvělá. Je pravda, že následující dvě nahrávky „Svig“ a „Forvist“ jsou již, hlavně oproti veledílu „Hævn“, o trochu níže, ale pořád jsou to parádní věci a baví mě. Na seznamu toho, co jsem viděl živě, však jméno Angantyr doposud chybělo. Jedná se sice ...

  • Nadja, Rouilleux

    20.2.2016

    Atreides

    Nadja poster 2016

    Pokud bych měl nějak představit berlínské (ex-kanadské?) drone / doomové duo Najda, totiž Aidana Bakera a Leah Buckareff, začal bych úplným koncem koncertu respektive okamžikem, kdy jsem se na odchodu přehraboval několik desítkami kompaktních disků a nemohl za živého boha nalézt jedinou shodnou dvojici alb. Pravda, část z nich byla alba Aidanovy eponymní sólové tvorby, která ještě víc tíhne směrem k ambientu, ale i tak jde o docela pěkný vhled do činnosti kapely, jejíž diskografii za svůj život pravděpodobně nikdy neuslyšíte celou. I když, za tři roky od jejich posledního koncertu v Praze byste to stihnout mohli. Pro úplnost, Aidana a Leah na pražské zastávce v klubu FAMU doprovodilo domácí experimentálně-psychedelické trio Rouilleux. Než se však pustím do dojmů z koncertu, upustil bych pár slov o prostoru, v němž se odehrával. Klub ...

  • Gorgoroth, Kampfar, Gehenna

    20.12.2015

    H.

    Gorgoroth poster 2015

    Přesně týden poté, co Novou Chmelnici ovládlo black metalové komando Mgła, One Tail, One Head, Misþyrming a Kringa, se na stejném místě konaly další černěkokové radovánky. Tentokrát byla v hlavní roli trojice norských veteránů, k nimž přibyly i dva supporty, z nichž přinejmenším jeden byl vysoce zajímavý. Nicméně, obeznámen jsem byl i s tvorbou toho druhého, takže tentokrát jsem na koncert nešel s tím, že mě někdo může překvapit, protože jsem u všech pěti účinkujících měl nějaká očekávání a představu, co to bude zač. Jako první se slova ujímají slovinští Cvinger, což byla jediná formace, bez jejíž účasti bych se už předem obešel. Jejich loňský debut „The Enthronement ov Diabolical Souls“ je totiž šedivý a naprosto nudný průměr. A jak se občas stává, že je ...

  • Mgła, One Tail, One Head, Misþyrming

    13.12.2015

    H.

    Mgla poster 2015

    A pak že se historie neopakuje – již třetí rok v řadě přivítala Praha black metalové kombo v podobě polských Mgła a norských One Tail, One Head, vždy s trochu odlišným doprovodem (nehledě na to, že druzí jmenovaní tu byli ještě i o rok dříve). Poprvé se tak stalo v létě 2013 na druhém ročníku Prague Death Mass (kde se jen tak mimochodem představila i Kringa). Podruhé na jaře 2014, kdy je doplnili Islanďané Svartidauði a domácí Cult of Fire. A potřetí právě teď, v prosince 2015, kdy se vedle Mgła a One Tail, One Head postavili již zmiňovaní Rakušané Kringa a také vycházející islandská hvězda Misþyrming, což byl také jediný účinkující, s nímž jsem tu čest živě ještě neměl… Jako první se ve stanovený čas pódia ujímají ...

  • Asian Women on the Telephone, Poprvé za peníze

    11.12.2015

    H.

    Asian Women on the Telephone poster 2015

    Řekl bych, že jsou takové dvě hlavní motivace, proč jít na koncert – a nijak nezastírám, že to tvrdím na základě hesla dle sebe soudím tebe, protože u mě to funguje přesně takhle. Ten hlavní a nejčastější důvod je asi zřejmý – člověk má tu kterou kapelu rád a chce ji prostě vidět hrát i živě. Jasně, občas kvůli tomu uvidí i nějaké ty předkapely, které má třeba úplně na párku, ale to je zase jiná věc. Nicméně druhým a ne zas až tak výjimečným důvodem může být prachobyčejná zvědavost. Jednoduše ten moment, kdy muziku té kapely pořádně neznáte, ale tušíte, že by vás to mohlo oslovovat, tak jako první setkání zvolíte právě koncert, anebo jste ...

  • Ador Dorath, Postcards from Arkham, Stíny plamenů

    9.12.2015

    H.

    Dreamscapes Tour 2015 poster

    V nedávné době po České republice proběhlo třívíkendové turné tří českých kapel Ador Dorath, Postcards from Arkham a Six Degrees of Separation. Na některých datech z celkových šesti však tato trojice nehrála sama, někdy je doplnily další kapely, jinde tyto tři vystoupily v rámci jiné akce (jmenovitě Carnival of Souls v Karviné nebo Waiting for the Winter v Brně). Na část šňůry se třeba přidala plzeňská smečka Stíny plamenů, což byl i případ posledního pražského koncertu, kam jsem se vydal i já… Večer otevřeli Six Degrees of Separation, jejichž studiová tvorba mě obecně baví a živě se na ně vždycky rád mrknu. Jakožto první skupina hráli před nejskromnějším počtem přihlížejících, což byla možná trochu škoda, ale asi se nedá nic moc dělat, protože na někoho ta ...

  • Kraftwerk

    6.12.2015

    H.

    Kraftwerk poster 2015

    Je spousta kapel, kterou jsou označovány (anebo se dokonce samy označují) jako legendární, ale těch skutečných legend je relativně málo. Legendárnost ovšem není ta nejvyšší „hodnost“, jaké lze dosáhnout – ještě výše totiž stojí stylotvorní giganti, jichž je skutečná hrstka napříč všemi žánry. A pro elektronickou hudbu jsou takovými giganty Kraftwerk. Německá „Elektrárna“ je základ, v němž lze zpětně při pozorném poslechu vystopovat většinu elektronických subžánrů, které se později právě z tohoto základu začaly derivovat. Jistě, demagog by mi asi vpálil jména jako Karlheinz Stockhausen či Iannis Xenakis, čili ty úplně prvotní experimentátory, bez nichž by asi nebyli ani Kraftwerk, nicméně vliv téhle formace okolo Ralfa Hüttera je myslím nepopiratelný. Když Kraftwerk oznámili své první vystoupení v České republice ...

  • Vektor, Angelus Apatrida, Distillator

    3.12.2015

    H.

    Vektor poster 2015

    Ne, že bych to snad vůbec neposlouchal, ale i tak musím upřímně říct, že jsem nikdy nebyl nějaký velký příznivec thrash metalu – co se extrémních metalových odnoží týká, jedničkou pro mne vždy byl, je a bude black metal. Úplně stejně příliš nemusím technickou muziku, vždycky mě spíš oslovovala monotónní hudba stavěná víc na atmosféře než hráčské ekvilibristice. A pak bum – zničehonic se objeví thrashová kapela s vymakanou technikou, která člověka složí. A touhle kapelou jsou Američané Vektor, jejichž druhou fošnu „Outer Isolation“ a posléze i zpětně nastudovaný debut „Black Future“ vážně žeru. A i když vím, že je z jejich hudby cítit obrovská inspirace u kanadských kolegů z Voivod (ty vole, už jen to logo!), přesto mě jejich podání ...

  • Mortal Cabinet, Wolf Trap

    2.12.2015

    H.

    Mortal Cabinet poster 2015

    Dnešní report už nebudu zdržovat nějakou sáhodlouhou omáčkou, protože to jsem si odbyl již ve spřízněné recenzi, jež vyšla pár hodin před tímhle. Pokud by se fakt ještě náhodou nějaký člověk, který neví, co jsou Mortal Cabinet zač, tak jednak gratuluji k tomu, že jste po x měsících vylezli z jeskyně, druhak vás odkážu právě na zmiňovanou recenzi… Pojďme tedy rovnou na věc. Jako předkapelu svého prvního vystoupení vůbec si tenhle hvězdný projekt vybral ostravské Wolf Trap, což pro mě do té doby bylo v podstatě neznámé jméno. Věděl jsem pouze to, že se jedná o projekt Edgara Schwarze ze Schwarzprior, jejichž debutovou desku „IDDQD“ neskutečně žeru. Tím pádem jsem byl samozřejmě zvědavý, co tenhle plešatý frajer, jenž si libuje v dekadentním kníru, předvede se svou ...

  • IXXI, Naurrakar

    25.11.2015

    H.

    IXXI poster 2015

    Švédové IXXI vlastně nikdy nepatřili mezi mé vyslovené oblíbence. Co se jejich čtyřpoložkové diskografie týká, tak pro mě zatím platí, že čím starší, tím lepší. Nejvíc mě baví první dvě alba, třetí „Elect Darkness“ již méně a doposud poslednímu počinu „Skulls n Dust“, s nímž se kapela po menší přestávce vrátila zpátky na scénu, jsem na chuť i přes nemalé množství snahy tak úplně nepřišel. Nicméně, jejich klubové vystoupení mě poměrně lákalo, zvláště v kombinaci s dost férovou cenou vstupu, tak hurá na věc… IXXI si nepřivezli vlastní support, takže úloh předkapel a v tomhle případě i zakapel se ujaly místní formace. Jako první nastupují Naurrakar, ale s nadsázkou řečeno nastoupili spíš ke zvukovce než ke hraní. Zvučení si totiž dost protáhli, a když už konečně usoudili, ...

  • Maserati, Auxes, Canadian Rifle

    22.11.2015

    H.

    Maserati poster 2015

    Jen pár dnů poté, co divadlo Dobeška ovládla bledá Chelsea Wolfe, jsem si to do pražské čtvrti Braník namířil znova, jelikož se na tom samém chystal další zajímavý koncert. Tentokrát byli v hlavní roli Američané Maserati a jejich (povětšinou) instrumentální space rock, kteří do Prahy dorazili krátce po vydání svého nového alba „Rehumanizer“. Tak se pojďme podívat na to, jaké to bylo… Jako první začínají hrát Canadian Rifle, jejichž muzika mi k srdci moc nepřirostla, protože takovýhle dřevorubecký punk rock není zrovna moje krevní skupina. Na druhou stranu, musí se nechat, že živě to určitě šlape pohodově a i tenhle koncert ubíhal poměrně příjemným tempem, tudíž se to s pivkem v ruce dalo bez sebemenších problémů poslechnout, a když nic jiného, z podobných kapel prostě čiší ta ...

  • Chelsea Wolfe, Dave Heumann, A Dead Forest Index

    18.11.2015

    H.

    Chelsea Wolfe poster 2015

    Pátek 13. listopadu byl co do koncertního vyžití v Praze úplně super a zároveň úplně dementní den. Super z toho důvodu, že se zde odehrálo hned několik vysoce zajímavých akcí, a dementní proto, že… no, vlastně úplně z toho stejného důvodu, jelikož díky tomu souběžně probíhalo hned několik vystoupení, jichž by se člověk zúčastnil s chutí. A i když obzvláště v jednom případě mě moje absence mrzela (záměrně si nechám pro sebe, že šlo o první koncert The Corona Lantern… sakra), rozhodování, kam nakonec jít, nebylo příliš těžké. Aby totiž člověk vynechal Chelsea Wolfe, to by snad musel vstát z mrtvých Quorthon a hrát ten den živě nejlepší fláky od Bathory na Sedmičce. A přesto Chelsea Wolfe nakonec skoro nehrála. Těsně před pražským koncertem ji totiž ...

  • Sebkha-Chott, Contrastic, Masáž

    13.11.2015

    H.

    Sebkha-Chott poster 2015

    Nedělní sranda v Modré vopici rozhodně nebyla prvním klubovým vystoupením francouzských šílenců Sebkha-Chott v naší republice (vzpomínám si, že minimálně v roce 2008 tu hráli v Praze společně s Unexpect, což je jeden z těch koncertů, u nichž mě moje neúčast mrzí i po letech), nicméně většina lidí je asi bude znát především díky několika účastem na festivalu Brutal Assault. Ostatně, i já jsem je – shodou okolností to bylo rovněž v roce 2008 – poprvé viděl živě právě tam. Jejich další josefovské koncerty mě už minuly, protože se v nadcházejících letech vždy odehrály zrovna na těch ročnících, na nichž jsem nebyl, nicméně o to větší motivace byla si v osobním kalendáři vyhradit volný večer na 8. listopadu léta Páně 2015… Samozřejmě, hlavním chodem byla avantgardní zvrhlost z Francie, ale ani ...

  • Carcass, Napalm Death, Obituary

    11.11.2015

    Onotius

    Carcass poster 2015

    5. listopadu se vyplatilo pod Nuselský most dorazit nikoliv volným pádem s následkem strašlivé smrti, nýbrž pěkně pěšky a s lístkem v ruce. V blízké sportovní hale Folimanka totiž proběhl koncert hned čtveřice jmen, u nichž označení legendy v anotaci není jen laciným reklamním šidítkem, nýbrž něčím, s čím se nedá nic jiného než ztotožnit. Jména Carcass, Napalm Death, Obituary a Voivod už na scéně rezonují od 80. let a stačil letmý pohled na masy lidí entuziasticky hemžících se v areálu haly, aby bylo jasné, že jejich sláva nikterak nevybledla. Vzhledem k množství kultovních desek, za nimiž kapely stojí, to není nic překvapivého, ba spíš důkaz, že vesmír ještě funguje správně. Prosklená, primárně pro basketbalová utkání koncipovaná hala ze 70. let se proměnila v areál, jenž svou stylizací značně připomenul nejambicióznější akci pod ...

  • Shining, Caligula’s Horse, Jack Dalton

    6.11.2015

    H.

    Shining poster 2015

    Na norské Shining jsem svého času poprvé narazil nedlouho předtím, než vydali své (a jak se později ukázalo – co do věhlasu asi přelomové) album „Blackjazz“ a už od té doby jsem je chtěl vidět i živě. Tedy – ne snad, že by to byl můj celoživotní sen, to zase ne, ale i tak jsem si říkal, že až se tady někdy ukážou, rád se zajdu podívat. I přesto jsem však dva jejich nejbližší koncerty v České republice prošvihnul – na Brutal Assaultu 2014 jsem nebyl a vidět je v pozici pouhých půlhodinových přicmrndávačů před Devinem Townsendem (to by ještě šlo) a Periphery (to už nešlo, protože tahle kapela se podle mě nedá poslouchat) letos v březnu se mi moc nechtělo. Když ale tihle jazz ...

  • Forgotten Tomb, Nocturnal Depression, Secret of Darkness

    3.11.2015

    H.

    Forgotten Tomb poster

    Plán na čtvrtek 29. října byl dlouho dopředu jasný – žiletky do pohotovostní polohy. Na českou půdu totiž poprvé přijeli Francouzi Nocturnal Depression, jedna z těch zásadních formací sebevražedného black metalu. Turné navíc jeli společně s Forgotten Tomb, což může těm, kteří znají pouze novější tvorbu Italů, připadat jako trochu zvláštní kombinace, nicméně i formace okolo Herr Morbida ve svých začátcích patřičně „depkařila“, takže k sobě obě kapely rozhodně sedly. Než ale nastoupilo tohle lákavé zahraniční kombo, tak pražskou akci nejprve otevřel poměrně početný domácí support… Jako první se představili severočeští Wyrm, které už jsem neviděl pěkně dlouho. Nic zvláštního se ovšem v prezentaci kapely neudálo, takže ústecká čtveřice stále drtila ten svůj pohodový black metal na solidní úrovni. Sice to nebylo kulervoucí, ...

  • Prurient, Ukamau

    2.11.2015

    H.

    Prurient

    Na státní svátek 28. října se prý v Praze konalo hned několik demonstrací. Já osobně jsem si žádné nevšiml, jen jsem si to zpětně přečetl. Zato jsem si ovšem všiml jedné jiné věci – večerního hluku. Co si budeme nalhávat – když tu hraje někdo jako Prurient, tak je to přesně ten druh události, kdy člověk zvedne prdel a na koncert jde, i kdyby ho den předtím sklátila cholera. Jinými slovy, nebylo co řešit – večer jsem si to namířil na Vltavskou, chvíli hledal klub, v němž jsem dříve nikdy nebyl (naštěstí to nebyl problém), a pak už stačilo jen čekat na dobrovolně podstupovaný teror vlastního sluchového ústrojí… Jako první se představil původem arménský projekt Ukamau, o jehož existenci jsem ...

  • Her Name Is Calla, Inheritance

    31.10.2015

    Atreides

    Her Name Is Calla Poster

    Brno podruhé za dva dny. Pokud Sídhe Fest předchozí večer nachystal pekelnou black metalovou výheň, Kabinet Múz se chystal spláchnout post-rockový příval skrývající se pod nenápadným názvem Her Name Is Calla, který se ve výsledku ukázal snad ještě o něco intenzivnější. Ačkoliv obhroublý underground vystřídal sofistikovaný odér hipsterství, některé věci zůstaly stejné – přívětivé vstupné ve výši 150 korun nebo jednoduchá značka fixou na ruku ve stylu „ke kříži přibijte zde“. Začátek večera se nesl v poklidném, líném duchu. Možná až příliš líném. Brněnské trio Inheritance se zjevilo na pódiu za pět devět, takže v podstatě plus minus v půl deváté, jak bylo původně avizováno. Ale budiž jim odpuštěno, protože se ukázalo, že vážně umí. Těžko popsatelná a těžko předvídatelná směsice post-žánrů a math-rocku koketovala s bluesem, jazzem ...

  • Leprous, Sphere, Rendezvous Point

    30.10.2015

    Onotius

    Leprous poster 2015

    Už je to nějaká doba, co se norští Leprous transformovali z nenápadné libůstky pro pár žánrových fajnšmekrů v uskupení, jež se pomalu, ale jistě stává podstatným hybatelem současného progressive metalu. Jistě, o nějakém velkém průlomu na bázi Mastodon nemůže být řeč, ale jejich význam pomalu narůstá, fanoušků přibývá a kritika poslední dobou také zrovna nešetří chválou. A ačkoliv mně osobně malinko více sedí kompoziční nevázanost a zároveň melodičnost prvních alb, musím souhlasit, že se Leprous daří posouvat se neustále dál a zároveň udržovat specifický nenapodobitelný styl. Proto když bylo ohlášeno, že v rámci evropského turné zahrají i na pódiu pražského klubu Nová Chmelnice, bylo jasné, že tohle vynechat by byla rozhodně chyba. A jak se zdá, rozhodně jsem nebyl sám, kdo měl o večerním ...


Od hudebních fandů pro hudební fandy