Black Label Society

Black Label Society, Godsized

Black Label Society
Datum: 10.3.2011
Místo: Praha, KD Vltavská
Účinkující: Black Label Society, Godsized

Snad každý zná Ozzyho Osbournea, ať se mu líbí metalová hudba nebo ne. O čem už ale tolik lidí neví, je projekt Ozzyho ex-kytaristy Zakka Wyldea, který se nazývá Black Label Society. Black Label Society se řadí k mým oblíbeným kapelám a čekal jsem, že budou u nás populární, ale co mě opravdu překvapilo, byla skutečnost, že Black Label Society dokázali vyprodat KD Vltavskou!

Předkapelou pro tento večer byli Britové Godsized, kteří se zdáli jako super volba. Jenže asi půl hodiny po plánovaném začátku nám bylo sděleno, že se chlapi zasekli někde v Polsku a tudíž si budeme muset počkat do 21:15 na hlavní hvězdy. Následovalo kolem tři čtvrtě hodinky úmorného čekání, alias fanouškovy noční můry. Nakonec, téměř přesně v předem oznámený čas, začalo hrát klavírní intro skladby “New Religion” z alba “Shot to Hell” a za rudou oponou se míhaly siluety hrdinů večera.

Black Label Society nastoupili ve velkém stylu (a Wylde v klobouku) a ihned po skončení intra to začali pořádně rozjíždět skladbou “The Beginning… at Last”. Zpočátku byl zvuk trochu chaotický, a tak jsem čekal, až si to páni zvukaři urovnají, a užíval si show, která se odehrávala na pódiu. Jenže po pár minutách nebyla hudba o moc poslouchatelnější a co bylo nejhorší, při sólu úplně chyběla Zakkova kytara! Při další “Crazy Horse” už naskočily všechny nástroje, jenže co čert nechtěl, teď jsem zase nedokázal poznat zpěv ve spoušti hluku, jejž páchaly převážně přehulené bicí a baskytara. V průběhu vystoupení zvuk kolísal a jakž takž se ten chaos uklidnil přibližně po čtyřech skladbách – dopadlo to tak, že byla Zakkova kytara trochu hlasitěji, než zvládají ušní bubínky průměrného smrtelníka, ale to se dalo odpustit, vždyť celý večer byl o tom chlápkovi s kytarou.

Zakk Wylde se choval prostě jako pravá rocková hvězda. Nijak se s námi nesral a věděl, že ho všichni neskutečně milujeme, a tak do nás bez keců ládoval ty svoje božské riffy. Jako správný rocker do sebe lil pivo, občas ho efektně vyprsknul do vzduchu a místy si zase tloukl pěstmi o hruď. Možná trochu šaškárna, ale Zakk moc dobře ví, že tohle fanoušky baví a k jejich show se to hodilo. Po jedné z top skladeb Black Label Society, “Fire It Up” (při níž bylo mezi publikum rozházeno několik balonů/balonků a ze všech drsných metalistů byly rázem hravé děti), si Wylde urval asi deset minut pouze pro sebe a započal pekelnou kytarovou onanii, která byla úchvatná a nepochopitelná, ale místy ani moc nedávala smysl a mohla být určitě o něco kratší. Pozorný posluchač (jako já) určitě zaslechl části z instrumentálky “Dr. Octavia” z desky “Mafia”.

Setlist Black Label Society:
01. The Beginning… at Last
02. Crazy Horse
03. What’s in You
04. The Rose Petalled Garden
05. Funeral Bell
06. Overlord
07. Parade of the Dead
08. In This River
09. Fire It Up
10. Godspeed Hellbound
11. The Blessed Hellride
12. Suicide Messiah
13. Concrete Jungle
14. Stillborn

Co se týče setlistu a výběru skladeb, koncertu dominovalo hlavně album “Mafia” a pro některé možná poněkud překvapivě právě nové album “Order of the Black”. Z obou desek zaznělo po čtyřech skladbách. Kromě již zmiňovaných došlo například i na pecku “Concrete Jungle”, která patřila k vrcholům večera (a kdo v refrénu nepomáhal zpívat “No one gets out, they’re ready to die once again…”, je hloupý špindíra), nebo na hitovky z nabušeného alba “The Blessed Hellride”. Většina večera se nesla v rychlejším a nářezovějším tempu, jediné výrazné zpomalení nastalo při “In This River”, při níž jsme si všichni zavzpomínali na Dimebaga (pro neznalé fantastický kytarista kapely Pantera a Zakkův přítel, zastřelen při koncertě v roce 2004). Na toho se vzpomínalo i před vystoupením – při čekání na kapelu nám mimo jiné hrálo i několik hitovek od Pantery.

Celou show kapela zakončila songem “Stillborn”, jenž nás všechny nechal stát s otevřenou pusou. Mnoho fans se ještě pokoušelo vykřičet přídavek, ale k tomu už bohužel nedošlo. Black Label Society převálcovali Prahu a absence předkapely ani moc nevadila. Co už vadilo, byli absolutně zkriplení zvukaři, kteří byli pravděpodobně počati nějakým zvláštním incestním způsobem. I přes tuto podstatnou vadu, jež byla nakonec částečně opravena (opraven byl zvuk, ne zvukaři!), se jednalo o perfektní show a po kapele bychom do budoucna mohli chtít snad jen jediné – zahrajte víc skladeb!


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.