Datum: 10.8.2011 Místo: vojenská pevnost Josefov Účinkující (obsažení v reportu): Momma Knows Best, Silent Stream of Godless Elegy, Smashed Face, Stíny plamenů

H.: Report z průběhu letošního ročníku festivalu Brutal Assault, který se koná každoročně ve vojenské pevnosti Josefov poblíž Jaroměře, vám opět z důvodu přílišné délky přinášíme rozdělený na tři části (text je tak rozsáhlý, že jej blog odmítal zveřejnit i rozdělený na poloviny). Teď si můžete přečíst, jak to tam vypadalo nultý den na rozehřívací party a první regulérní festivalový den. Pokud vše půjde plánu, druhá část by se zde měla objevit zítra dopoledne a finále se třetím dnem a pár dalšími poznámkami o organizaci by mělo vyjít v průběhu zítřejšího večera.

H.: Stejně jako loni vám i tentokrát přinášíme pohledy dvou redaktorů – H. a Ježury. Společně se nám podařilo pokrýt 62 vystupujících ze 70 v hlavním programu, i se středeční předehrou dělá účet 67 skupin z celkových 78.

H.: Už podruhé se Brutal Assault rozjel již ve středu takzvanou warm-up party pro lidi, kteří dorazili o den dříve. A stejně jako v loňském roce, i tentokrát zde dostaly prostor výhradně domácí zástupci metalu, na něž se v hlavním programu dostává čím dál tím méně (tentokrát to byla ze 70 vystupujících pouze jediná formace – Debustrol… a něco mi říká, že se tam dostali jen díky tomu, že hráli vzpomínkový set). Těžko soudit, zdali je to vážně ideální řešení, vyházet z hlavního programu všechny české kapely a radši dát přednost kolikrát i ne tak dobrým spolkům ze zahraničí. Na druhou stranu se dá ale pochopit, že pořadatelé třeba dají přednost radši někomu zvenčí, kdo tu tak často nevystupuje, před tuzemskou bandou, na jejíž koncert lze zajít v průběhu roku relativně bez problému (pokud tedy nejde o podobné specialitky jako Hermafrodit ve warmp-upu nebo zmiňovaný retro set Debustrol). Možná, že právě warm-up je pro Shindyho & spol. ideálním řešením, jak nakrmit vlka, ale nepřijít o kozu, čili uspokojit jak ty návštěvníky, kteří radši budou sledovat ne tak okoukané věci ze zahraničí, tak ty posluchače, kteří zastávají názor, že i domácí scéna si zaslouží podporu na akci takového formátu. Ale podobné úvahy tu asi nemají tak úplně co dělat, tak si je jdu strčit za klobouk, a pojďme radši na kapely…

H.: Odpálili to Smashed Face z Brna se svou deathcore mazanicí. Doma bych si to nepustil ani náhodou, ale na koncertech mě tahle cháska neskutečně baví a nezklamala ani tentokrát. Bylo to brutální, naživo drtivé, technicky precizní a promakané, vokálně zničující. Nelze opomenout ani viditelně sečvičené pohyby na pódiu, což působí velice příznivým dojmem. Navíc je to snad jediná domácí žánrová skupina, co znám, jež si může beze strachu dovolit “měřit ptáka” se zahraničními kapelami, a to Smashed Face také přidává na kreditu. Závěr jim vyhrazené části se pak nesl klasicky ve znamení předělávky “Unanswered” od Suicide Silence, s níž si opět poradili bez problému.

H.: Na následující Momma Knows Best bych se za normálních okolností nejspíše s klidným srdcem vybodnul, avšak vzhledem k tomu, že mě kolega Seda před odjezdem na Brutal Assault strašil tím, že je to prý něco tak strašného, že na to nesmím za žádnou cenu chodit, abych neutrpěl psychickou újmu, musel jsem se prostě jít podívat (smích). A musím říct, že Seda klasicky, jak on to má ve zvyku, přeháněl, protože mě osobně to docela bavilo. Netvrdím, že bych z Momma Knows Best seděl na zadních kapsách kalhot, ale i pro člověka, jemuž podobné moderní styly moc neříkají, to bylo naprosto v pohodě. Koncertní prezentace samotných skladeb na výbornou (hezky to tam běhalo, skákalo, vyvádělo… dobře se na ně dívalo), akorát mě celkem rozčilovala brutální kadence vulgarismů po každém songu, to si pan frontman mohl vážně odpustit. Asi stárnu, že mi to vadilo (smích).

H.: Odpadní zlo vládne světu! Taktéž plzeňští kanálníci Stíny plamenů v čele Lordem Morbivodem, který už pomalu, ale jistě začíná aspirovat na titul kultovní postavy, zahoblovali ten svůj black metal velice dobře. Módní policie by se sice určitě pozastavila nad kvalitní obuví hudebníků (holínky až pomalu až ke krku), ale každý normální člověk si vystačil s poslechem kadence černěkovových riffů. Více vám o nich ale poví kolega Ježura, který je pravidelným účastníkem všech jejich pražských seancí, tudíž má větší možnost konfrontace…

Ježura: H. má pravdu. Stíny plamenů jsem viděl už skutečně mnohokrát, v tomto případě podruhé v sestavě, kterou doplnil nadějný Lord Opat. A ani tentokrát mě nečekalo žádné překvapení. Tradičně profesionálně odehrané vystoupení. Tentokrát kapela působila poněkud méně staticky než v minulých případech a celé věci to jen pomohlo. Dostal jsem o něco málo víc, než jsem čekal a požadoval, a za to dávám palec nahoru. Začínám si být jistý skutečností, že jsou Stíny plamenů kvalitním držákem a koncertní jistotou!

H.: Na Gride jsem přišel až někdy v polovině a můj dojem je takový, že šlo o vcelku solidní grindovou sypanici, ale přiznám se, že mě to moc nesložilo, což bude dost dobře možná dáno tím, že nejsem zrovna velkým příznivcem žánru. Jak do toho někdo nemíchá diskotéku nebo z toho alespoň nedělá ultimátní prdel, tak mě to moc nebere. Ale aby nedošlo k nedorozumění, ti Gride nebyli nijak špatní, neměl jsem problém to dokoukat. Víc vám k tomu však asi nepovím.

H.: Silent Stream of Godless Elegy poslední dobou hrají úplně všude. Ale ono proč vlastně ne, když je to v podstatě koncertní sázka na jistotu a zároveň kapela, jíž se česká scéna opravdu může chlubit. I na Brutal Assaultu předvedli svůj vysoký standard, jehož nedílnou součástí je zejména silná atmosféra. Jen malou výtku bych věnoval směrem k tomu, že po vydání “Návaz” z koncertních setlistů nadobro vymizely staré vály (myslím opravdu staré, z éry ještě před “Relic Dances”), ale to je spíš takové osobní rýpnutí od dlouholetého posluchače, ne přímo objektivní chyba. Na druhou stranu se konečně v setlistu nastálo usadila geniální “Pohanská” z EPčka “Osamělí” – tu už nikdy za žádnou cenu nevyndávat!

Ježura: Nemám co dodat. Výkladní skříň českého metalu opět potvrdila svůj status a předvedla tradičně výborné vystoupení. Kdo Silent Stream of Godless Elegy ještě neviděl naživo, měl by to honem napravit!

H.: Po Silent Stream of Godless Elegy warm-up pro redakci Sicmaggot skončil, i když byly na programu ještě dvě skupiny – Hermafrodit a Psychotic Despair – a ohňová show (kromě toho si někteří z vás jistě všimli, že jsme kompletně vynechali také ČAD). Já osobně jsem se byl docela unaven (což mi vlastně ani není jasné z čeho, ale to je vedlejší), tak jsem se rozhodl jít spánkem našetřit energii na následující tři dny; Ježura šel zase chlastat jako prase a celou noc mě budil (smích).