Datum: 8.11.2013 Místo: Brno, Melodka Účinkující: Guardians of Time, Edain Akreditaci poskytl: Edain

Osmého listopadu se odehrála druhá česká zastávka turné heavy metalových Guardians of Time. Ta první proběhla prvního listopadu v Praze za podpory tuzemské kapely Edain, jež publikum rozehřívala i zde, a to v rámci plnohodnotného koncertu, při kterém nebyla nouze ani o dva hosty. Událost se neobešla bez malých komplikací, kdy kapelu Guardians of Time potkaly na cestě potíže a jejich příjezd hrozil být opožděný. Nakonec však dorazili ještě během setu české kapely, tudíž se nakonec všechno stihlo v nejlepším pořádku. Účast návštěvníků nebyla sice nijak valná, ale myslím, že se sešlo více lidí než na pražské zastávce. Atmosféra byla pohodová.

Aby bylo jasno, v případě obou kapel jsem tušil jen vzdáleně, o co vlastně půjde. Guardians of Time jsou mi známí z doby, kdy jsem ještě frčel power/speedovou muziku ve velkém, ale nikdy se jim z mé strany nedostalo nějak zvýšené pozornosti, ale i tak jsem byl zvědavý, co předvedou. V případě Edain jsem vstupoval v podstatě do řeky neznámé. Pětice muzikantů se nakonec projevila jako sehrané těleso, v němž všechny kolečka jedou přesně podle daného rytmu a pravidel. Jejich hudbu bych označil jako progresivní metal s deathovými prvky. Kytaristé byli poněkud statičtí, to se ale dá při komplikovanosti a rytmické náročnosti jejich hudby vcelku dobře pochopit. Oba ukázali, že jsou velmi vyhraní. Hlavní showmanství na pódiu obstarával basák Zdeněk Záhora, který bez mrknutí oka pobíhal kolem dokola a přitom zvládal odehrávat své party, které ne vždy byly zrovna jednoduchou brnkačkou. Jeho pódiový projev naplnil celé představení energií, společně se zpěvákem Martinem Brňovjákem. Jeho výkon byl dost solidní a jeho hlas mě dokázal zaujmout. Navíc zvládnul meziskladbové prostoje vyplňovat vtipnými prupovídkami.

V jejich hudbě bylo slyšitelné, že mají velmi rádi Death, především v melodiích a kytarových sólech tato inspirace tryskala. Tuto domněnku nakonec potvrdili předělávkou mocné “Lack of Comprehension”, kterou jsem shledal jako velice povedenou. Mimoto nechyběly ani delší instrumentální pasáže, v nichž se ukázalo, jak sehraným strojem kapela Edain je. Jak už jsem zmínil, během vystoupení se na pódiu ukázali taky dva hosté. Tím prvním byla mně neznámá mladá zpěvačka. A tady jsem musel skřípat zuby, protože si myslím, že její výkon za moc nestál. Nerad takhle shazuju něčí snažení, ale vůbec to do sebe nezapadlo, dost často mi totiž přišla tónově dost mimo a možná se mýlím, ale ani její angličtina mi nepřišla dvakrát na nejlepší úrovni. Trochu to mé dojmy sráželo dolů, naštěstí pro mě to bylo jen na chvíli. Druhým hostem byl zakládající kytarista Martin Král. Ten se přidal jako třetí kytarista na závěr celého setu a působilo to dojmem, jako by nikdy neodešel. Celému ansámblu to takhle pohromadě slušelo a definitiva za jejich vystoupením je jasná. Hudba mě bavila a kapela jako taková mě (až na nějaké detaily) opravdu zaujala, určitě se vyplatí jejich konání sledovat i nadále.

Norští Guardians of Time, kteří nakonec dokázali přijet včas, pak převzali žezlo. Snažili se do brněnských nahustit svůj power metal obohacený o progresivní prvky. Ty se v jejich tvorbě začaly objevovat hojně především s posledním albem “A Beautiful Atrocity” z roku 2011. Nevím, čím to je, ale přestože se pětice vedená zpěvákem Berntem Fjellstadem opravdu snažila a předvedla sympatický výkon, nedokázala mě nějak víc zaujmout. Po většinu času se z pódia linul pro mě ne příliš zajímavý power metal, který se provařil především přetlakem na celé scéně. Fanoušci stylu si jistě mlaskali, ale někdo, kdo nepotřebuje slyšet stoutísící variaci sté variace, to příliš zajímavosti neskýtalo. Bylo vidět, že všichni umí hrát, Fjellstad výškařil jak zákon káže, kompoziční nezajímavost však příliš smazat nešlo.I když pořád dokola kritizuji, že mě to příliš nebavilo, byl to sympatický koncert, byť s hudební náplní, jež mě příliš neuspokojovala. Navíc, byť nejsem odpůrcem předělávek na koncertech, myslím, že není úplně fajn, zakončovat koncert vcelku generického power metalu jistými předělávkami jistých britských heavy metalových legend.

Tato událost v mých očích tedy nepatří ke koncertním trhákům podzimu. Přesto jsem se dobře bavil a Edain mě přesvědčili o tom, že je s nimi potřeba počítat. Guardians of Time nenadchli, neurazili. Přinesli v podstatě to, co jsem čekal. Ne příliš zajímavý, byť sympaticky podaný power metal. K jejich poslechu se narozdíl od tuzemských bratří nevrátím, ale i tak povedený večer.