Datum: 16.8.2011 Místo: Praha, Průmyslový palác Účinkující: Clou, Rybičky 48, The Offspring

16. srpna se v Praze odehrály dva velmi zajímavé koncerty a naše redakce, ač rozpolcená, nemohla chybět ani u jednoho. Dnes se podíváme na zoubek tomu pro větší masy – na vystoupení legendárních The Offspring. Akce probíhala na Výstavišti, konkrétně v Průmyslovém paláci, což se brzy ukázalo jako silně nesmyslná volba.

Než se nám podařilo vystát dlouhou frontu, protlačit se přes davy lidí a najít vstup do sektoru u pódia, uběhl téměř celý set předkapely Rybičky 48. Kdybych chtěl být objektivní, tak musím uznat, že to nebylo zas tak špatné, jenže já je prostě nemám rád už jenom kvůli tomu, jak ze sebe dělají strašné punkáče a nakonec předvedou jenom laciný pop-rock. Jejich set dokonce končil nějakou hip-hopovou “peckou” s duchaplným refrénem “Hop Hop Hop Hej”. Špatná volba předkapely číslo 1.

Druhá předkapela Clou se podle mě taky před The Offspring stylově moc nehodila, ale na rozdíl od předchozích kolegů to bylo docela dobře poslouchatelné. Všichni hráli výborně, hlavně bubeník se znamenitě předvedl. Pochválit musím i skvělý vokální výkon. Slabina Clou ale byla ve vážné náladě, která se po celou dobu téměř nezměnila, songy brzy začaly být na jedno brdo a publikum bylo netrpělivé. Někdy po polovině to začalo být opravdu dlouhé a vzduchem začaly lítat vztyčené prostředníčky a pokřiky jako: “Jděte domů!” Skupina si to nakonec trochu vyžehlila notoricky známou hitovkou “Island Sun”, již už někdy slyšel snad každý.

Následovalo velmi dlouhé, asi třičtvrtěhodinové čekání, při kterém se ukázalo, jak velký byl průser, že se koncert konal v Průmyslovém paláci. Téměř nulová klimatizace a malý prostor způsobil, že jsme se všichni smažili jako v pekle. Kdybych řekl, že jsme všichni vypadali jako kdybychom právě vylezli z bazénu, ani trochu bych nepřeháněl.

Když už nikdo ani nedoufal, že to hlavní vystoupení začne, ozvalo se “JAJAJAJAJA!” a The Offspring začali hrát první z řady všech hitů toho večera. “All I Want” spolehlivě vrátilo život do všech vyčerpaných a téměř mrtvých těl fandů. A pařilo se opravdu ve velkém. Publikum mě velmi příjemně překvapilo, protože se docela často stává, že odezva je poněkud vlažná a diváci nejsou příliš akční. Tady ale všichni zapomněli na neskutečné vedro a poskakovali a zpívali s kapelou.

Setlist byl sestaven poměrně dobře, a jelikož The Offspring mají hodně hitů, které si nemohou dovolit vynechat, určitě měli při vybírání skladeb dilema. Celkem zaznělo dvacet skladeb, přičemž dominovala alba “Americana”, “Smash” a nejnovější “Rise and Fall, Rage and Grace”. Nechyběly songy jako “You’re Gonna Go Far, Kid”, “Hit That”, “Gotta Get Away”, “Why Don’t You Get a Job?” nebo “The Kids Aren’t Alright”. Na své si přišel určitě každý. Zazněl dokonce i song “You Will Find a Way” z právě připravovaného alba. Osobně bych pár songů vyměnil, chyběla mi tam třeba pomalejší “Gone Away”, “Defy You” nebo “Original Prankster”. Jelo se hlavně v rychlejším tempu, možnost oddechnout si nastala jenom při vyvolávání pro přídavek a při nádherné baladě “Kristy, Are You Doing Okay?”.

Slyšel jsem už i pár negativních ohlasů na sehranost kapely a na zvukaře, avšak tam, kde jsem stál já, jsem nic nezaznamenal. Párkrát byl Dexterův hlas trochu tišší, ale to se vždy rychle spravilo a nestihla se z toho stát závažnější záležitost. Kapela byla ve vynikající formě, a ačkoliv chlapi zrovna neběhali po pódiu, energie z nich sršela. Všechny nástroje zněly parádně a vokály všech členů byly prostě geniální. Už na nich ale bylo vidět, že nejsou nejmladší, začaly vykukovat vrásky a Dexterovi trochu vyrostlo břicho, tak schválně, jak dlouho jim ještě vydrží udržet si jejich rebelskou image.

Přídavek začal jedním z mnoha vrcholů večera, songem “Hammerhead”, u kterého jsem si zapařil snad nejvíc, po něm následovaly “Want You Bad” a poslední “Self Esteem”. Obvykle bych si přál, aby koncert trval ještě tak o hodinu déle, ale tentokrát jsem už chtěl jít v zájmu o vlastní zdraví. V tom nesnesitelném horku se kyslík vyskytoval asi v takovém množství jako jídlo v Somálsku, takže jsem se opravdu divil, že jsem nezkolaboval já, ani nikdo jiný. The Offspring nám mistrně ukázali, proč jsou ta velká legenda, a sami o sobě zvládli všechno na jedničku, škoda, že byl koncert zkažen kvůli nepříznivým podmínkám a horší volbě předkapel. Snad to příště pořadatelé vyřeší lépe, protože příště se určitě zúčastním znovu!