Datum: 8.11.2011 Místo: Brno, Fléda Účinkující: Vypsaná fixa

Nedávno tu H. hlásil spuštění nové rubriky s názvem “Články”, ve které se budou objevovat mimo jiné i reporty z nemetalových a nerockových akcí. A já se úplnou náhodou, zrovna chystal na brněnský koncert Vypsané fixy. Což je dostatečně nemetalová, ale zároveň dostatečně rocková akce. Alespoň na koncertech to u Vypsané fixy platí vždy. Takže mi byl svěřen úkol obstarat první článek v naší nové rubrice [zpětně přesunuto mezi klasické reporty – pozn. H., 2014]. Abych pravdu pravil, bude to složité, protože se na koncertech Vypsané fixy vždy tak zřídím, že si spoustu věcí nepamatuji. Na svou obranu musím napsat, že Fixa je moje srdcová kapela a v den koncertu jsem v blažené euforii a prakticky se nemůžu ubránit nějakému tomu porušení životosprávy. Takže tento report bude dost nestandardní.

Koncert se konal 8. listopadu 2011 v brněnském klubu Fléda a Vypsaná fixa s sebou přivezla nové fláky z šesté řadové desky nazvané “Detaily”, kterou vydala 6. října. Zajímalo mě, jak budou nové songy znít v živém podání, které v případě Vypsané fixy nikdy nepostrádá energii ani nasazení. Těšil jsem se, že zahrají nášláplé kousky jako “Lujza a Telma” nebo “Mentální dávidlo”, na ty se ovšem nedostalo. Dokonce nezahráli ani moji nejoblíbenější píseň z “Detailů”, totální psychosong “Nájemník”.

Člověk neznalý Vypsané fixy by mohl s klidem prohlásit, že hrají tuctový popík. A měl by pravdu. Existuje také druh lidí, kteří tvrdí, že Vypsaná fixa hrála skvěle na prvních albech, ale teď už hraje tuctový popík. A měli by také pravdu. Ovšem existuje i skupina lidí, jako jsem já, kterým je to všechno jedno a poslouchají Vypsanou fixu, protože ji prostě milují. A je docela jedno, co ti lidé poslouchají normálně. Já například poslední dobou sjíždím ve většině případů black metal a znám několik dalších bláznů, kteří zbožňují například thrash metal, ale Vypsaná fixa je jejich modla. A samozřejmě… ono se to nakonec projeví i v kotli!

Takže v úterý 8. listopadu kolem osmé hodiny jsem se s dost vysmátou náladou dostal před klub Fléda. Postál jsem si ve slušně táhlé frontě a pak mě místní sekuriťák pustil dovnitř zadarmo, protože jsem den před akcí, vyhrál lístek. Naší dost početné skupince zároveň oznámil, že šatna je plná, takže si budeme muset po celou dobu držet bundy v ruce. Což nás nerozhodilo a na hulváty jsme předběhli frontu na šatnu. Poté jsme vyčkávali mimo hlavní sál, protože jsme se tam nechtěli zbytečně mačkat, i když podle známých bylo představení divadla DNO, které Vypsané fixe vlastně předskakovalo, velice zajímavé.

Já už ale čekal na hlavní hvězdy večera, Márdiho, Mejlu, Mejna a Pítrse. A ti vtrhli na pódium chvíli po deváté hodině. Rozpálili fanoušky songem “Vše za 39” a já se začal topit v kotli. Jako by mé tělo explodovalo radostí, jsem začal létat do všech směrů a se mnou létal celý, totálně narvaný sál. Vypsaná fixa, jak už jsem zmínil, přivezla novou desku. A trochu mě překvapilo, že z ní neposkládali většinu setu, ale ideálně nakombinovali staré dobré vypalovačky s těmi novými. Z novinky zazněly hitovky “Show pana Loba”, “Detaily” nebo třeba “Bubetka”. Dále zvláštní song “Bibi Balderis”, “Diskokaktus”, “Schovaná” a “Jizvy”. A v živém podání to jsou skvělé pecky. Kotel neřešil, zda se hraje nová věc či osvědčené hity.

Za večer proběhlo i křtění desky, které měli na starost fanoušci, kteří tak učinili samozřejmě přímo na pódiu. A jako by to pódium patřilo právě i fanouškům, začalo se z něj hojně skákat. Což se v dalších chvílích setkalo s mým nepochopením, protože někteří “skokani” skákali přímo do kotle a přímo ve chvílích, kdy to v něm začínalo nejvíc vřít (musím říct, že kotel by Vypsané fixe mohli závidět mnohé o dost tvrdší kapely). A tak někteří zcela po právu spadli rovnou na hubu, protože kotel zrovna šílel a nějaké skokany neřešil při refrénu songů “Lunapark” nebo “James”. Zábavný mi připadal moment, kdy zcela vyčerpán jsem kamarádovi signalizoval, že jsem totálně “mrtvej” a on souhlasně, s výrazem naprosté zničenosti, přikývnul. Jenže v tu ránu Márdi zařval do mikrofonu slovíčko “Stereoid” a jako politi živou vodou jsme se vrhli do hlubin brutálního poga. Neskutečně jsem si užil také “Ninu”, do které si Márdi vložil úžasnou improvizaci, a také jsem se smál, když na začátku songu “Komik lobotomik” řval naprosto šíleným hlasem “Házejte sem ty vaše trička!” a na pódium trička vážně začala přistávat.

Celkově jsem napočítal kolem pětadvaceti songů, kterými Fixa smetla Flédu. Zazněla obstarožní “Lorenová”, “Drogový večírek”, ale také “Dezolát” nebo například “Ruzyně” z alba “Fenomén”. Měřiče radostí jely toho večera na plné obrátky. A já byl naprosto spokojen. Už ani skoro nespočítám, kolikrát jsem ty kluky ušatý viděl živě, ale pořád jsem z těch songů hotový, jako bych je slyšel poprvé. Takže Vypsaná fixa opět nezklamala a já zcela propocen, vyčerpán a naprosto šťasten jsem se odebral domů.