Rock for People 2012

Rock for People 2012

Rock for People 2012
Datum: 3.-6.7.2012
Místo: Festivalpark Hradec Králové
Účinkující (obsažení v reportu): August Burns Red, Enter Shikari, Example, Franz Ferdinand, Niceland, Scarred by Beauty, Silent Stream of Godless Elegy, Skrillex, The Computers, The Prodigy, The Subways

Předmluva H.: Čtenářům, kteří Sicmaggot navštěvují delší dobu, možná jméno Seda, což je jméno autora tohoto článku, nebude neznámé. Pokud zaštracháte na dně své paměti (případně zabrousíte do Infa o blogu), zjistíte, že se jedná o bývalého redaktora, který svého času zanechal na tomto malém webu znatelnou stopu. Ne, že by se v případě tohoto reportu, který je díky přítomnosti minima vyloženě metalových kapel zařazen do sekce všeobecných článků [zpětně přesunuto do klasických reportů – pozn. 2014], jednalo o klasický comeback se všemi těmi fanfárami, poctami, vzpomínáním na staré časy a mohutnou oslavnou alkopárty, jde spíše o takové menší hostování, v jehož rámci Seda oprášil svůj psavecký orgán (obvykle se říká psavecké střevo, ale zrovna u něj bych si tím moc jistý nebyl) a upekl menší povídání o svých zážitcích z letošního deštivého ročníku festivalu Rock for People

Jak již nadpis napověděl, bude se zde jednat o report z festivalu Rock for People, který se odehrál 3. – 6. července ve Festivalparku v Hradci Králové. Jelikož nejsem příliš velký fanoušek festivalů, jednalo se teprve o druhou návštěvu podobné akce. Tou první byl před dvěma roky Brutal Assault. Jenže letošní Rock for People měl opravdu pro mě obrovské lákadlo, a to dnes již velmi profláklého Sonnyho Moora alias Skrillexe. Přidejte k němu The Prodigy, Enter Shikari a jasný headline pro někoho jako mě je vytvořen! Tuto trojici doplňovaly i další kapely, jako třeba metaloví Scarred by Beauty, August Burns Red nebo Franz Ferdinand. Den před odjezdem jsem si dokonce všiml, že na Rock for People vystoupí i Silent Stream of Godless Elegy, kteří tedy doplnili hlavní trojici. Rock for People celkově v sobě moc metalu neskrýval, a tak je možné, že se v reportu objeví i jiné, nepřímo metalové kapely.

Celý festival trval čtyři dny. Čtyři, pokud připočtete i úterý, které bylo spíše jako “warm-up”, kde vystoupily hlavně české kapely. Tohoto dne jsem se neúčastnil, ale lidé mohli vidět věci jako Cocotte Minute, Status Praesents, Shogun Tokugawa a další menší české skupiny. Dorazil jsem tedy až na středu.


Středa:

Můj plán byl jasný – dorazit kolem druhé hodiny, podívat se po areálu a začít s metalcorem od Scarred by Beauty. Jelikož jsem byl ale v Hradci poprvé a můj internet s GPS, na který jsem velmi spoléhal, odmítl spolupracovat, cesta do Festivalparku mi zabrala mnohem déle, protože autobus, který byl doporučen pořadately, jezdil na místo asi třikrát za den. Ve zkratce: šel jsem asi 45 minut pěšky, ale nakonec jsem dorazil. Scarred by Beauty jsem celé nezastihl, spíše jsem je slyšel v pozadí. Po příchodu a opáskování jsem šel rovnou za známými, kteří seděli u druhé hlavní stage, kde se měl odehrát další metalcore, a to v podobě August Burns Red. Bohužel mě to ale tolik nezaujalo, ani tak jako Scarred by Beauty. Klasický metalcore, který často zní furt stejně. Vystoupení kapely nemá chybu, vše je odehráno precizně, ale myslím, že nic nového mě v metalcoru už nezabaví, kromě klasik, které mám naposlouchané a znám je. I tak jsem viděl většinu vystoupení a pak se přesunul na svoje oblíbence Enter Shikari.

Enter Shikari jsem naposledy viděl před dlouhou dobou v Lucerně. Na jejich tehdejší vystoupení pořád vzpomínám s obdivem. A protože jsem je pořádně dlouho neslyšel, čekal jsem, co předvedou. A nezklamali. Na Enter Shikari je vidět, že je vystupování baví pořád stejně. Zářilo z nich skvělé nadšení a to strhne diváky ještě více. Zazněly klasické pecky jako “Sorry, You’re Not a Winner” i novější “Destabilise”. Mnohem více dnes oceňuji i dubstepové vložky, které Shikari přidávají aktuálně mnohem více. Enter Shikari předvedli skvělou show a výborně mě uvedli do festivalu. Tihle kluci snad nikdy nezklamou.

Dále jsem toho v plánu tolik neměl, nechtěl jsem určitě prošvihnout večer hrající Franz Ferdinand a hlavní headline středy – The Prodigy. Následovalo pro mě nejvetší překvapení festivalu – The Subways. První půlku vystoupení jsem spíše jen poslouchal z povzdálí, na druhou půlku se přišel i podívat blíž a bylo to výtečné. Ač jsem od kapely skoro nic neslyšel (vlastně nic), tak to bylo skvělé rockové vystoupení. The Subways se ukázali opravdu výborně a po návratu je nemůžu přestat poslouchat. Thumbs up.

Two Door Cinema Club na druhé hlavní stagi jsem neviděl, zašel jsem tedy až na Franz Ferdinand. Jejich show se mi líbila, i když jsem toho od nich slyšel docela málo, nicméně mi stačilo půlhodiny a druhou půlhodinu už jsem se tolik nebavil. Nic proti kapele nebo hudbě, jen mě tento žánr prostě tolik nezajímá.

Další na řadě byl známý Brit Example. Od něj jsem znal pouhé dvě písničky, ale jeho live show mi přišla zajímává. Měl s sebou živou kapelu, což je při jeho žánru určitě velké plus. Skoro vůbec jsem se nechytal, zajímavější části střídaly horší atd. Lidé z něj byli nadšení, mně to přišlo jako lehčí nadprůměr.

Po Examplovi měl nastat konečně hlavní headliner dne – The Prodigy. Přišel jsem k stagi trošku pozdě, ale bát jsem se nemusel. Kapele se nechtělo prvních 40 minut hrát, a tak přišla až v 11. Doteď nevím proč, co jsem četl vyjádření pořadatele, tak byl problém ze strany kapely. No, konečně jsme se dočkali a The Prodigy začali. Setlist byl téměř totožný jako s tím dva roky starým v pražské Tesla Areně, jen do něj byly přidány nové songy, které bohužel nepoznám. Zazněly největší klasiky od “Breathe”, “Firestarter” až po nové “Omen”. Klasičtí The Prodigy, jak je všichni znají. Zajímavé také bylo, že se rozhodli udělat dvakrát odchod a přídavek, během kterých jim odešla asi půlka lidí. Holt chodit o 40 minut později asi nebývá nejlepší nápad.


Čtvrtek:

Tento den se pro mě dal popsat dost jednodušše – ráno Silent Stream of Godless Elegy, pak dlouho nic a o půlnoci Skrillex. U Silent Stream of Godless Elegy jsem se ze začátku bál, že budou hrát za světla, koukat na ně za světla se prostě nehodí. Nakonec ale hráli pod takovým velkým stanem, kde hrála většina českých kapel. Díky stanu nebylo uplně vidět denní světlo a trošku tmy tam bylo, takže se vždycky tímto par procent k vystoupení přídá. Silent Stream of Godless Elegy na Rock for People zahráli díky tomu, že skončili třetí v soutěži zvané Český Youtube Fest. Má další obava byla, že tam skoro nikdo nedorazí. Přeci jen, Rock for People má už hodně nemetalových a nerockových žánrů a nějaký doom metal se přece nemůže vůbec uchytit. Nakonec tam lidí bylo opravdu málo, ale to bylo spíše tím, že byla po stranách místa k sezení, a tak spíše lidé nalezli tam. Vystoupení Silent Stream of Godless Elegy bylo jako vždy skvělé, jen už to chce asi nové songy. Viděl jsem je před nějakou dobou v Praze se Septicflesh, a setlist byl také jako u The Prodigy skoro stejný. Nejsem si jistý, jestli momentálně pracují na nové desce, pokud ano, je to jen dobře. Tato kapela a jejich hudba mě jinak pořád baví a určitě to patřilo k top vystoupením, co jsem viděl.

Teď nastala ta velká díra. Na všechno, co jsem mohl jít, by byl jen náhodný tip. Volba padla na Niceland, které jsem spíš ani neviděl, protože jsem ležel na trávě pod stromem a poslouchal je. Niceland je indie-pop kapela a spíš jsem tam také byl kvůli lidem, co je chtěli vidět, ale mě vůbec nezaujali.

Na hlavní stagi jsem poté zhlédl část The Computers, což je celkem zajímavá punková kapela, která nahrála svou desku bez jakýkolich počítačových doplňků – klasická čistá nahrávka. Hráli dobře, bohužel mě punk moc nebere a viděl jsem stejně asi jen půlku, protože jsme se přesunuli na další českou indie kapelu Holden Caulfield. Tihle tři hoši byli nakonec dost zajímaví, hráli příjemně poslouchatelný rock’n’roll a jejich vymezená čtyřicetiminutovka utekla dost rychle a zajímavě.

The Refused, na které jsem se šel podívat hned poté, nakonec nevystoupili. Jejich bubeník se někde ztratil po trase Španělsko-Česko, a tak byli posunuti na půlnoc (to ještě nikdo nevěděl, co se stane). Přišla tedy další díra. The Kooks mě vůbec nebavili, a asi mě tam nahoře vyslyšeli a přivovali obrovskou bouřku, která, jak jste jistě četli, musela přerušit festival na pár hodin. Kvůli bourče tedy nedohráli The Kooks a ani nevystoupili Faith No More, Orbital atd.

Jediný, kdo zahrál (čti: zmáčkl play), byl Skrillex. Kvůli němu jsem tam jel a málem jsem zkolaboval z toho, že by nevystoupil. Ale protože je Skrillex třída a skoro jako jediný ze zbylých kapel zahrát chtěl, přesunuli ho pořadatelé na kratší show do toho stanu, kde hrály české kapely. Do tohoto malého prostoru se namačkalo přes sedm tisíc lidí a další již nebyli vpuštěni. Skrillex mačká play opravdu výborně a jeho show byla skvělá. Tahle hudba mě prostě baví. Atmosféra byla paradní, protože Skrillex se dostal už dávno do mainstreamu, a tak to zná úplně každý. Koncert byl jen z původnich 70 minut o 30 minut zkrácen a značně improvizován. Set měl Skrillex připravený jiný, který jen trošku osekal. Přesto největší hity zahrány byly a já byl spokojen – kvůli tomuto jsem přijel.

Po Skrillexovi jsem vyrazil domů, a tudíž jsem páteční a poslední den neviděl. Stejně se opět evakuovalo, takže jsem byl rád, že jsem opět o tento zážitek přišel.


Zhodnocení:

Rock for People byl celkem vydařený festival. Všechny kapely, co jsem vidět chtěl, jsem viděl, i přes technické potíže kvůli bouřce. Jen se mi nelíbilo chování pořadatelů a organizace, kterou třeba Brutal Assault měl uplně nekde jinde. Pořadatelé po bouřce nebyli schopni oznámit, co se bude dít, kdo bude hrát a kde. Já jsem měl se Skrillexem štěstí – přišel jsem se podívat k jeho stagi a zrovna oznámili, že bude hrát kousek vedle. Někomu ale bylo řečeno, že se hrát nebude už vůbec, někomu, že se to posouvá na zítřek. A najednou bum – Skrillex vleze na pódium a na internet vyleze zpráva, že začíná hrát. Nic moc řešení vzhledem k tomu, že třeba místní wifi byla zaheslovaná a ještě docela dost lidí má telefony bez možnosti jít na internet. Z tohoto hlediska má u mě Rock for People mínus. Pátek už byl ale asi zvládnut lépe – bouřka se oznamovala dlouho dopředu a doporučovalo se lidem se schovat, i stage musely být lépe chráněné. Musím ale říci jedno – kdyby nakonec Skrillex nevystoupil, nebo o něj jako spousta lidí přišel, byl bych na Rock for People velmi naštvaný a už bych tam nikdy nejel. Naštěstí to vše dobře dopadlo.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.