Země: Itálie Žánr: black / gothic metal Otázky: H. Odpovědi: Cadaveria Překlad: H. Počet otázek: 18 ENGLISH VERSION HERE Odkazy: web / facebook / twitter

Itálie možná není země plná metalových hvězd, přesto jsou zde hudebníci, bez nichž by žánrová scéna bylo jistě chudší. A zpěvačka Cadaveria patří bezesporu mezi ně. Její kariéra začala v dnes kultovních Opera IX, od nichž v roce 2001 a společně s bubeníkem Flegiasem/Marcelo Santosem založila novou kapelu Cadaveria. Obě skupiny byly samozřejmě předmětem našeho rozhovoru (ačkoliv Opera IX spíše okrajově), ale došlo i na několik dalších témat jako vedlejší projekt DyNAbyte nebo něco o Cadaverii osobně…

---

Zdravím do Itálie! Pokud to nevadí, začal bych trochu těžší otázkou. Asi před dvěma měsíci jste vydali novou edici vašeho posledního alba, takže první dotaz se sám nabízí – proč jste se tak rozhodli? Samozřejmě vím, že tu jsou dva bonusové songy, ale… inu, dovolím si být upřímný – ačkoliv mám rád vaší muziku a i “Horror Metal”, nejsem si jistý, jestli vidím důvod pro vydání alba podruhé rok po originální verzi jen kvůli dvěma bonusovým písničkám. Určitě bych tomu rozuměl, kdyby bylo původní vydání už rozprodané, ale pokud vím, je stále k dispozici – minimálně tady v České republice…

Ano, je zde pořád sto nebo dvě stě kopií z prvního výlisu, ale jsou roztroušeny po evropských distribucích, tudíž jich není dostatek, aby pokryly stálou poptávku, kterou má kapela z webu. Máme naplánovaných pár živých vystoupení do konce roku a potřebujeme víc kusů pro prodej na koncertech, takže náš label naplánoval nový výlis. Nevidím nic zvláštního na přidání dvou bonusových skladeb, namísto dolisování stejné verze. Album to obohatilo a lidé, kteří si koupí novou edici, si mohou užít něco navíc.

Druhá otázka bude trochu podobná – proč jste se rozhodli předělat “Whispers of Sin” a “Hypnotic Psychosis” do nových verzí? Tyto “Ancestral” a “Chaotic” remixy jsou skvělé, ale já osobně jsem neměl sebemenší problém ani s originálními verzemi… byli jste nespokojení s původními verzemi, nebo jste jen chtěli nabídnout nový pohled na tyto dvě písničky?

Strávili jsme dva roky předprodukcí, nahráváním, mixem a masteringem “Horror Metal” a byli jsme plně spokojeni s finálním výsledkem, který vyšel v lednu 2012. Mít vlastní nahrávací studio ale člověku dovoluje zkoušet nové experimenty a přesně to jsme udělali s těmito dvěma remixy. Takhle umělci vždy budou pracovat, že mohou volně předělat své výtvory, manipulovat s nimi a bavit se jimi. Víte, zejména začátek původní verze “Hypnotic Psychosis” obsahoval nějaké odkazy na devadesátky a new wave. Byla jsem zvědavá, jak by ty písničky vypadaly, kdybych je nazpívala pouze growlingem. Přesně to jsem udělala a myslím, že výsledek je vážně senzační. Takže žádné dodatečné nápady, ve skutečnosti jsme původní songy nevyměnili, jen přidali dva remixy. Rozhodně nejsme první kapela, která to udělala, takže v tom nevidím nic výjimečného nebo nadpřirozeného.

Další znovuvydání, které vychází za pár dní, je nová edice prvního alba kapely, “The Shadows’ Madame”, což je samozřejmě logické, protože nahrávka je už nějakou dobu rozprodaná. Nicméně, druhou desku “Far Away from Conformity” už dnes také není lehké sehnat… máte nějaké plány na nové vydání i tohoto alba?

Ano, mám velmi jasnou představu, co by mělo vyjít v příštích dvou letech, a “Far Away from Conformity” je v tom zahrnuto také. Uvažuji o speciální edici, která by měla vyjít v roce 2014, nejspíše na vinylu a s obnoveným artworkem. Uvidíme…

Ještě jedna věc mě napadá ohledně reedic… během posledních pár let jsme svědky vzkříšení LP formátu, až to vypadá, že dnes vychází na vinylu úplně všechno… pokud ale vím, žádné ze čtyř alb Cadaveria na LP doposud nevyšlo, jen na CD, je to tak? Myslíš, že tu je možnost, že by vaše desky byly někdy k dispozici i na LP?

Viz výše.

Dobrá, pojďme se na chvíli bavit o “Horror Metal”… mezi “In Your Blood” a “Horror Metal” byla pětiletá díra. Proč příprava a vydání alba trvaly tak dlouho?

Byli jsme hodně zaneprázdnění propagací “In Your Blood”. V letech 2009 a 2010 se objevily zahraniční koncerty a v té samé době jsem ještě vydala druhé album DyNAbyte, mého vedlejšího projektu, a také jsem se musela postarat o některé osobní záležitosti. Takže až koncem roku 2010 jsem byla schopna se plně soustředit na novou desku Cadaveria, ačkoliv mnoho kytarových riffů již bylo napsáno a větší část textů už také byla připravena předtím. Strávili jsme ve studiu hodně času, hlavně s mixem alba a jeho masteringem, deska tedy konečně vyšla až v lednu 2012. Pracovali jsme beze spěchu a studio jsme opustili až tehdy, kdy jsme byli na 100% spokojeni. Díky tomu, že jsme nezávislí hudebníci, kteří patří do undergroundové scény, máme to štěstí, že vůbec nejsme vázáni pravidly marketingu a tlakem labelů.

Musím se přiznat, že když byla vypuštěna obálka “Horror Metal”, byl jsem docela překvapený tou “zombie” image. Předpokládám, že by to mělo mít souvislost s názvem alba, je to tak? Nicméně, v samotných textech jsem žádnou koncepční linku nenašel, takže se jedná jen o vystihnutí názvu?

Ve skutečnosti žádný koncept na desce není. Každý song má svůj vlastní příběh a silnou identitu a žádný z nich není plně reprezentativní, aby se stal titulní písní nahrávky. O názvu jsme nepřemýšleli, dokud jsme nedokončili nahrávání. Když jsme pak poslouchali celou práci, uvědomili jsme si, že hlavním tématem, jediným a společným jmenovatelem byla obskurnost, temnota pulzující ve všech skladbách. Ihned jsme pochopili, že jediným možným názvem bylo “Horror Metal”, převzali jsme definici, kterou fanoušci a kritici dávali našemu vlastnímu stylu už od našeho debutu “The Shadows’ Madame”. Díky rozhodnutí pojmenovat album “Horror Metal” jsme si zvolili velmi jednoduchou obálku: fotku kapely. Jak už jsem řekla, idea byla velmi jednoduchá, v jistém smyslu i trochu staromódní, ale na druhou stranu je to také originální, protože dnes spousta skupin na obaly CD používá kresby. Začali jsme s jednoduchým nápadem, obrázek jsme pak obohatili promyšleným make-upem, který si jasně dělá legraci z naší image (jak už jsme zvyklí, vyvíjíme se s každým novým počinem) a s pojmem “horor”. Co se hudby týče, album je založené na hororu a vyzařuje z něj zlověstná atmosféra; co se vizuálu týče, obal zosobňuje hororovou postavu par excellence: zombie.

Také jsem si všiml, že všichni členové kapely kromě tebe používají jako pseudonymy jména záporáků z filmů Davida Lynche… proč? Je to nějak spojeno s pojmenování alba (a také stylu kapely, jak je psáno ve vaší biografii na webu) “Horror Metal”? A proč David Lynch? Jste v kapele fanoušci jeho filmů? Pokud ano, jaký je tvůj nejoblíbenější?

Já jsem tvůrce filmů, mám titul z historie a kritiky kinematografie a má disertační práce na univerzitě byla o “Lost Highway” od Davida Lynche. Miluji jeho nesrozumitelné snímky plné nadpřirozených prvků. Film je každopádně velkým zdrojem inspirace naší hudby, textů, artworků a klipů.

Pokud ti to nevadí, zeptal by se teď na pár věcí o tobě… Ze všeho nejdříve, jak ses dostala k hudbě obecně a k metalové scéně? Jsou nějaké kapely, které tě přesvědčily, že se chceš také stát hudebnicí? Jinými slovy – jak vypadaly tvé první hudební kroky?

Vždy jsem milovala zpěv, ale vážněji jsem to začala dělat náhodou. Má první kapela s názvem Marciume začala jako vtip, jen jsme strávili několik večerů ve zkušebně namísto v hospodě. Po několik měsících jsem potkala kluky z Opera IX a vstoupila do skupiny. Můžu říct, že muzika patří k mé osobnosti. Navštěvovala jsem živé koncerty už ve velmi nízkém věku, v osmi, deseti letech. Chodila jsem se svým otcem, jenž mě vzdělával v klasické hudbě. Když jsem se poprvé dostala k mikrofonu, uvědomila jsem si, že dokážu zpívat growlingem. Znělo mi to trochu zvláštně, když jsem byla dívka. Posléze jsem se dostala k Holy Moses (to byl rok 1992) a viděla jsem, že nejsem jediná. To mě popostrčilo, abych si věřila, našla svou vlastní cestu a pokračovala.

Předchozí otázka byla také položena jako most k téhle – není tajemstvím, že tvoje první důležitá kapela byla Opera IX, k níž ses přidala v roce 1992 a která se později stala jednou z nejznámějších black metalových kapel v Itálii. Nicméně, v této době nebylo běžné, aby se ženy zabývaly metalovou muzikou, hlavně v extrémních žánrech. Jak se stalo, že ses rozhodla stát se součástí extrémní metalové kapely? Black metalová scéna byla v roce 1992 stále poměrně ortodoxní… zažila jsi někdy nějaký negativní ohlas nebo přístup, protože jsi byla něco, řekněme, neobvyklého?

Ne, všechno bylo v pohodě. Lidé byli trochu překvapení, že takové vokály dělala holka, ale rychle jsem získala respekt mnoha fanoušků.

Předpokládám, že v rozhovorech pořád dostáváš hodně otázek ohledně Opera IX, takže tě s tím nebudu obtěžovat, s výjimkou dvou malých dotazů… když se podíváš na roky u Opera IX, jakou desku máš z dnešního pohledu nejradši? Já osobně mám pořád v oblibě “The Black Opera”, což je pro mě asi nejlepší album Opera IX vůbec…

Souhlasím s tebou, “Black Opera” je podle mého názoru nejlepší deska, jakou Opera IX kdy vydala.

A druhý malý dotaz zmiňovaný výše… Věřím, že se tě na to ptali už mnohokrát, ale sledovala jsi Opera IX po svém odchodu… chci říct, poslouchala jsi jejich nahrávky po tom, co jsi odešla? “Horror Metal” a jejich poslední deska “Strix – Maledictae in Aeternum” byly vydány téměř souběžně, jen s rozdílem pár dnů. Co na “Strix…” říkáš (pokud jsi to tedy samozřejmě slyšela)?

Jen jsem se na internetu podívala na klip a musím říct, že je to stoprocentní Opera IX. To znamená, že ti lidi jsou věrní svým kořenům, ale v porovnání s cestou, kterou jsem ušla za těch posledních dvanáct let, to zní trochu staře, nudně a chudě co do inovací.

Zpíváš v extrémních metalových kapelách už 20 let. Jak se staráš o svůj hlas? Brala jsi někdy lekce zpěvu? Nebo zpíváš jen tak, jak to jde?

V minulosti jsem brala lekce. Vlastně ale trénuji sama. Před koncertem se snažím se dobře vyspat, nepít moc alkoholu. Mým tajemstvím je být plně koncentrovaná na svůj výkon, abych mohla vždy udělat vše pro zlepšení a odstranění svých limitů.

Tento rok ses podílela vokály na EP “A Christmas Carol” od Riul Doamnei, což je podle mě docela zajímavý počin. Jak máš ráda dlouhé skladby právě jako “A Christmas Carol”? V Cadaveria jste prozatím dělali jen relativně kratší písničky… přemýšleli jste někdy o něčem delším?

Riul Doamnei jsou milí chlapi a dobří muzikanti. Bylo mi potěšením se podílet na jejich projektu. Obvykle délku svých skladeb neplánuji. Přijde to samo od sebe, trvají nezbytný čas, jaký potřebují, aby byly adekvátně působivé a smysluplné. Možná, že zítra napíšu song o 15 minutách, nevím. Nikdy neříkej nikdy.

Také jsi udělala hostující vokály na posledním albu Theatres des Vampires, “Moonlight Waltz”. Je to další známá italská kapela s ženskou vokalistkou. Člověk by možná řekl, že si obě skupiny díky tomu mohou být blízké… je mezi Cadaveria a Theatres des Vampires nějaké přátelství? Jak se ti líbí jejich muzika?

Inu, zeptali se mě, jestli bych nezazpívala některé party v “Le Grand Guignol”, což jsem s radostí přijala, protože se mi líbilo to téma. Jsem příznivcem tohoto francouzského divadla a jeho produkce. Theatres des Vampires ale nehrají můj nejoblíbenější žánr, ale i to může být důvod, proč spolupráci přijmout. Ráda prozkoumávám nová zákoutí. Každopádně mají můj velký respekt, protože tvrdě pracují na podpoře své hudby. Já vím, co je zač hrát extrémní muziku a být z Itálie.

Nicméně, mimo těchto dvou případů už vím jen o jedné tvojí hostovačce. Podle čeho si vybíráš, kde budeš hostovat? Když tě nějaká kapela osloví, jaké jsou tvoje podmínky nebo kritéria, abys přijala?

Rozhoduju se samozřejmě podle sebe. Hlavně musím mít volno od dalších závazků, Cadaveria je přece jenom přednější. Pak tu musí být něco, co upoutá mou pozornost, něco magického. Pak také těm hudebníkům, s nimiž mám pracovat, musím věřit. Nakonec mě nesmí stresovat: potřebuji nějaký čas, abych něco udělala, a samozřejmě pak chci také vidět výsledek.

Jak to vypadá s tvým druhým projektem DyNAbyte? Poslední album “2KX” vyšlo v roce 2010, šest let po první nahrávce. Hádám, že tvoje priorita je Cadaveria, ale kdy myslíš, že by se mohla objevit nějaká nová muzika?

Mojí prioritou je dělat věci správným způsobem a věnovat projektům čas, který potřebují. Teď se soustředím na Cadaveria. Pokud se zítra budu cítit ve stresu, dám si pauzu, pojedu na dovolenou nebo třeba natočím novou desku DyNAbyte. Fanoušci každopádně nebudou muset na poslech následníka “Horror Metal” čekat pět let. Už pracujeme na novém materiálu.

Dobrá, vraťme se zpátky ke Cadaveria. Kapela se jmenuje po tobě, takže někomu, kdo nezná podrobnosti, by se mohlo zdát, že jde o tvůj sólový projekt, což samozřejmě není pravda, protože skupina má stabilní sestavu hudebníků už spoustu let. Nicméně, jaké mají jednotliví členové role v kreativním procesu? Hádám, že vokální linky a texty jsou kompletně tvoje, ale kdo je hlavním skladatelem hudby? Hraješ na nějaké nástroje a skládáš také samotnou hudbu?

Ano, píšu všechny texty, zatímco hudbu skládá hlavně Dick Laurent. Píše kytarové riffy a společně pak rozhodujeme o struktuře songů. Marcelo Santos se k nám pak přidá, aby vymezil bicí party. Killer Bob se obvykle stará o nahrávání a mix, zatímco Frank Booth je mistr aranží. Tohle je základní formule, ale nic není vytesané do kamene, kromě faktu, že já vždycky dohlížím na celou práci.

Mám pro tebe úplně poslední otázku. Sice to nebude nic moc originálního, přesto to stále může být zajímavé. Jaké jsou plány kapely Cadaveria pro nejbližší budoucnost (mimo znovuvydání “The Shadows’ Madame”, o němž jsme už mluvili)? Začal už například proces tvorby nového dlouhohrajícího alba, nebo je na to ještě moc brzo? Díky mnohokráte za tvé odpovědi a za tvůj čas! Ať se daří!

Aktuálně se koncentrujeme na produkci našeho prvního DVD vůbec, které vyjde na podzim. Souběžně také pokračuje komponování písní pro další desku. Živou aktivitu ukončíme 1. listopadu, abychom měli volno a v zimě mohli začít s předprodukcí. Sledujte http://www.cadaveria.com/ a https://www.facebook.com/cadaveria pro další novinky o naší aktivitě. Díky za rozhovor. Hell yeah!

---