Země: Švédsko Žánr: neofolk / dark ambient Otázky: Skvrn, H. Odpovědi: H. L. H. Swärd Překlad: H. Počet otázek: 18/30 ENGLISH VERSION HERE DRUHÁ ČÁST ROZHOVORU ZDE Odkazy: facebook

Švédský neofolk/darkambientní projekt Forndom získal větší pozornost v loňském roce po oficiálním vydání EP „Flykt“ – a nutno říct, že zaslouženě, protože atmosféra nahrávka byla dost pohlcující. První počin nedávno doplnila dlouhohrající deska „Dauðra dura“, což byl vhodný důvod k tomu, abychom kontaktovali H. L. H. Swärda, stěžejní postavu skupiny, a položili mu několik otázek.

Rozhovor je rozdělen na dvě části. Ta první, která se soustředí především na muziku a s ní související záležitosti, následuje níže. Druhá část vyjde během pár dnů…

---

Ahoj! Úplně první otázka nebude příliš originální, ale pořád stojí za to se na ni zeptat – ačkoliv jsem si vědom toho, že už jsi na tyhle věci odpovídal někde jinde. Původně jsi začal dělat hudbu pod názvem Heathen Harnow. Proč ses rozhodl změnit jméno na Forndom? A mohl bys také vylíčit pozadí slova „forndom“ – jeho význam, jak jsi k němu přišel a jak pasuje ke konceptu a atmosféře tvojí hudby?

Nejprve jsem tento projekt začal jako blog na Tumblr a jméno Heathen Harnow nebylo ničím víc než jen přezdívkou založenou na jednom z mých dánských rodinných jmen – Harnow. Jak plynul čas, tento projekt se stával víc a víc seriózní a já ucítil potřebu to změnit na něco jiného. Chtěl jsem, aby to skutečně mělo význam toho, co dělám a kdo jsem, ale zároveň aby to byl neutrální význam, a tak jsem skončil s Forndom. Toto jméno je založeno na starém skandinávském slově „Fordom“, jež v podstatě znamená „of old“ [volně přeloženo jako „v dávných dobách“]. Ve švédštině ale máme ještě další slovo – „forn“, které znamená „prastarý“ a které se ve švédštině často používá k označení něčeho, co pochází z předkřesťanské doby. Takže jsem vzal toto slovo a zakončil jej příponou –dom, z čehož vzniklo slovo s významem „Of what is ancient“ [„toho, co je prastaré“].

Můžeš nám říct, jaké nástroje přesně jsou přítomny v hudbě Forndom? Jsou nějaké rozdíly mezi nástrojovým obsazením „Flykt“ a „Dauðra dura“? Používáš nějaké samply, anebo dáváš přednost tomu přístupu, že vše musí být natočeno s opravdovými nástroji?

To zcela záleží na tom, jestli myslím současné nástrojové obsazení, anebo obsazení, které bylo použito na posledním albu. Na „Flykt“ byly pouze virtuální nástroje. Nicméně jsem jej nenahrával s jakýmkoliv vědomím toho, že by mohlo mít takový úspěch. Jednoduše to byla muzika, kterou jsem natočil jen pro sebe, hudba, která by se propojila se spoustou fotek, jež jsem v té době pořídil. Ale od doby, kdy jsem začal brát hudbu vážněji, jsem se začal učit na skutečné nástroje. Na posledním albu jsou všechny perkuse a instrumenty s výjimkou ambientního šumu pravé, například tagelharpa, šamanský buben, perkuse různého druhu, akustická kytara nebo näverlur [březová trouba]. Avšak aktuální deska byla natočena v létě a některé instrumenty, na něž ve skutečnosti hraji, se ve skladbách neobjevují. Pokud bych měl předložit kompletní nástrojové obsazení, jímž v současnosti disponuji, vypadalo by to následovně:

– tagelharpa
– näverlur
– různé perkuse
– rámový buben
– šamanský buben
– flétny
– brumle
– niněra
– různé ambientní zvuky

Na kolik nástrojů celkem umíš hrát? Jsou nějaké instrumenty, jejichž zvuk bys rád měl ve své hudbě, ale zatím se nepovedlo je tam dostat? Je něco, s čím bys chtěl zvuk Forndom do budoucna obohatit?

Vlastně nedokážu říct přesné číslo, na kolik nástrojů umím hrát. Jakmile víš, jak nástroj funguje, jsi schopen na něj hrát. Čím víc procvičování tomu věnuješ, tím lepší v tom budeš. Alespoň takhle to vždycky fungovalo u mě. Myslím tedy, že by bylo jednodušší říct, jaké ve své muzice skutečně používám, což už jsem udělal. Pořád se snažím mít ve své hudbě pokud možno co nejvíc starých nástrojů, a i když jsem v minulé otázce pověděl, jaké instrumenty v současné době používám, do příštího počinu jich bude rozhodně víc. Jsem velký příznivec rohů různého druhu. Do další nahrávky svou sbírku určitě obohatím o víc trubek z březové kůry (näverlur) a přírodních rohů.

Jak ses dostal k muzice? Je možné říct, který nástroj je pro tebe „ten první“? Mohl bys prozradit svoje první hudební zkušenosti? Co se muziky týče, dělal jsi něco ještě před Forndom (Heathen Harnow)?

Můj otec je cellista, takže klasická hudba tu se mnou vždycky byla, když jsem vyrůstal. Otec mého otce se angažoval v klasickém orchestru a jazzové skupině jako hráč na kontrabas a piáno. Otec mé matky byl samouk a dokázal hrát na množství různých folkových nástrojů. Mým prvním nástrojem, na nějž jsem se naučil, byla trumpeta ve věku 7-8 let. Ve stejné době jsem se učil i na flétnu. Mé první hudební zkušenosti bezesporu byly, když mi otec jako dítěti hrával koncerty Bacha, Beethovena, Haydna, Mozarta a všech dalších velkých skladatelů. Nepochybně mi to pomohlo si uvědomit, jakou atmosféru v sobě hudba má, což je pro mě dnes nejdůležitější. Když mi bylo 12 let, začal jsem se sám učit na klavír a také jsem chodil na lekce klasické kytary. Ve stejné době jsem se také setkal s metalovou muzikou a při mém školním projektu o satanismu mi učitel řekl, abych se zkusil podívat na blackmetalovou scénu. Muzika se mi skutečně líbila, hlavně její skvělá atmosféra. Koupil jsem si elektrickou kytaru a začal jsem natáčet nějaké vlastní songy, které jsem pak nahrál na MySpace. Nicméně to nebylo moc seriózní. Když jsem se dostal do středoškolského věku, přihlásil jsem se na hudební gymnázium v Norrköpingu, kam jsem se také dostal. Poprvé jsem našel kamarády se stejným hudebním vkusem a po pár letech jsme společně založili kapelu s názvem Eingana. Udělal jsem vokály a napsal asi polovinu skladeb, ale vše vycházelo ze soundu, který musel vyhovovat všem ve skupině. Postupem času jsem ale začal cítit, že je to víc a víc progresivní a méně a méně atmosférické. Přesto jsem pořád cítil, že jsem hlavním hnacím motorem v kapele. Takže jsem nakonec odešel. Tohle také byla doba, kdy jsem začal se svým blogem. Na nějaký čas jsem muziku opustil, abych se k ní pak zase vrátil.

Forndom je dozajista spojeno s tvojí osobou. Děláš naprosto vše jen ty sám? Jsou nějací další lidé, kteří ti případně nějak pomáhají během skládání, nahrávání nebo tvorbě vizuální stránky Forndom?

Ano, dělám úplně vše sám. Mám široký vokální rozsah, díky čemuž si podle všeho někteří lidé myslí, že se v projektu angažuje víc osob. Prozatím jsem ale vše dělal jen já sám. Nicméně mám v plánu zapojit několik přátel do vokální složky na příští nahrávce. Dělat všechno sám má svoje výhody, ale také některé nevýhody. Nahrávat a psát sám tě často nutí k velké sebekritičnosti.

Pokud se nemýlím, doposud jsi s Forndom nevystupoval živě. Nicméně, jestli jsem správně pochopil jeden z tvých posledních statusů na Facebooku, tak se to chystáš změnit a přivést Forndom na pódia – je to tak? Prohlásil jsi, že se pokusíš všechny vyřešit nezbytné okolnosti ohledně živého hraní v létě. Kdy myslíš, že budeš schopen s Forndom živě vystupovat?

Ano, to je správně. Nechci ale, aby to bylo vystoupení, kde se jen postavím a normálně zahraju skladby, které jsem napsal. Chci, aby to byl neobyčejný zážitek, což je ten důvod, proč jsou nutné přípravy různého druhu. Určitě ale budu schopen hrát živě někdy během podzimu / zimy 2016.

Jaký bude tvůj přístup k živému hraní – chceš vyjet na klasické turné, anebo se chceš radši soustředit na občasná jednorázová vystoupení? Popravdě, já osobně bych si vsadil na tu druhou možnost… nicméně, nesvazovala by tě ta tahle k hraní jen ve Švédsku a případně okolních zemích, protože výdaje pro promotéry ze vzdálenějších míst by byly příliš vysoké?

Zcela jistě nebudu jezdit na turné, radši se soustředím na jednorázové koncerty. Prozatím je plán takový, že napíšu speciální živou kompozici, kterou budu hrát jenom živě, abych nebyl omezený jen na písně, jež jsem zatím složil. Dále plánuji hrát jen sám (s přednahraným materiálem) bez účasti kohokoliv dalšího. Takže nemyslím, že to pro promotéry a pořadatele z celého světa bude tak moc drahé, abych nemohl přijet a zahrát.

Prezentace Forndom je plná primitivních (ne v negativním slova smyslu), jednoduchých a abstraktních symbolů – což je něco, co se mi upřímně líbí, mnohem víc než nějaké laciné a kýčovité fantasy omalovánky. Co pro tebe takové symboly (obecně) znamenají? Myslíš, že má abstrakce primitivních symbolů stále svůj význam i ve 21. století a dnešní společnosti?

Vizuální stránka Forndom je silně založena na nordickém náboženství. Nejedná se ale jen o mýty a ságy, ale i o starodávné přemýšlení. Aby člověk takové dávné myšlení pochopil, musí mít širší znalosti dávného náboženství. Když tuto vizuální stránku vyrábím, chci, aby byla jednoduchá, ale aby měla hlubší význam. Někteří lidé se na ni podívají a vidí jen to, co je vidět, ale nedokážou porozumět celému významu. Chtěl bych, aby má výtvarná díla byla něčím jako „Kenning-obrazy“ [kenning je cosi jako jako metaforický opis – viz]. Pokud toho člověk hodně ví, pak také ví, jak interpretovat to, co vidí. Jednotlivé symboly už v dnešní společnosti nemusejí být relevantní, ale celkový kontext a myšlení lidské mysli je něco, co považuji za nadčasové.

„Flykt“ i „Dauðra dura“ měly velice pozitivní ohlasy (alespoň mně to tak připadá), což, předpokládám, pro tebe bude poměrně příjemné. Na druhou stranu, nic než pozitivní ohlasy může vést k usínání na vavřínech. Máš někoho, kdo ti poskytuje kritickou a objektivní zpětnou vazbu? Zaregistroval jsi někdy nějaké negativní ohlasy ze strany posluchačů nebo kritiků?

Ano, často posílám svoje nápady těm, kteří jsou mému srdci nejbližší. Ale to jen abych dostal pohled někoho dalšího, protože jinak často pracuji pouze sám. V nitru se ovšem zas tak moc nezajímám o to, co si ostatní lidé o mé práci myslí. To, co dělám, je jednoduše sebevyjádření a svoje dílo nevytvářím, abych uspokojil kohokoliv jiného než sám sebe. Mám velkou radost ze skvělých ohlasů a opravdu to hodně znamená. Ale opravdu jen zřídkakdy jsem kvůli tomu vůči sobě méně kritický. Čili abych odpověděl na tvou otázku, jestli mě pozitivní kritika ukonejší – ne. Je však samozřejmě skvělé slyšet, že lidé si cení toho, co děláš, a berou tu hudbu na velmi osobní úrovni. Protože tohle ti samozřejmě dodává ještě víc motivace. Dostal jsem i něco málo negativní kritiky, to ano, ale podle mě by bylo divné, kdyby se tak nestalo. Lidé jsou různí, přemýšlejí různě a mají rádi různé věci.

Omlouvám se, že se zeptám trochu nevhodně, ale nemůžu si pomoct – tvoje hudba podle mě skutečně hodně připomíná tvorbu norské formace Wardruna. Měla na tebe tato skupina nějaký vliv?

Samozřejmě, není to snad očividné? Wardruna a hudba Einara Selvika na mě měla stejný dopad, jako měly kapely typu Venom či Bathory na norskou blackmetalovou scénu v 90. letech. Hlavně co se týče používání mnoha starých nástrojů. Zároveň je ale nutné si hlouběji uvědomit, proč tomu tak je. Jak už jsem řekl, vždy mě bavila atmosférická hudba, klasická i blackmetalová. Už od dětství jsem se hodně zajímal o raný středověk, vikingy a obecně skandinávský folklór. Když jsem stvořil tento projekt pod názvem Heathen Harnow, stěžejní myšlenkou bylo vytvořit atmosférické obrazy inspirované skandinávskou přírodou, folklórem a mýty. Poté, co jsem viděl rituálně-ambientní formaci Draugurinn na švédském festivalu Arosian Black Mass v roce 2012, jsem se také rozhodl podpořit atmosféru obrazů hudbou. Základy muziky se nacházejí ve skandinávských folkových melodiích, které se vedle obvyklé folkové hudby objevují i v ukolébavkách a dětských písničkách, takže jinými slovy je to něco, co s sebou máš od velice mladého věku, pokud pocházíš ze Skandinávie. Abych to uzavřel, myslím, že se na to člověk musí dívat z širšího hlediska, aby pochopil, proč má muzika tolik připomíná tvorbu Wardruny. Máme stejné zázemí a sdílíme stejnou kulturu.

Pokud se nemýlím, tak by měla existovat raná verze „Flykt“ vydaná ještě pod jménem Heathen Harnow – je to tak? Jsou nějaké hudební rozdíly mezi touto prvotní verzí a pozdějšími edicemi vydanými u Nordvis?

Ano, je to tak, tahle byla vydaná digitálně během podzimu 2013 a později fyzicky na vlastní náklady během roku 2014, pokud si správně pamatuji. Byla limitována na 50 kusů, a dokonce ani já sám nemám žádnou kopii pro sebe. Jediný rozdíl u téhle edice oproti té vydané u Nordvis je to, že tato měla navíc dvě skladby, které jsem udělal několik měsíců po digitálním vydání. Jedna z písniček se jmenuje „Skogsrået“ a lze ji najít na YouTube. Druhý byl instrumentální song s názvem „Minnen ur askan“. Ale s ohledem na ty, kdo si to koupili, doufám, že si tento udrží odstup od digitálního světa.

První edice „Flykt“ u Nordvis vyšla jako limitované A5 digipack CD (500 kusů) a je nyní vyprodaná. „Dauðra dura“ byla, mimo jiné, vydána jako limitovaný boxset (150 kusů), který je už také vyprodaný. Máš rád taková podobná hodně limitovaná vydání, která se mohou stát (a pravděpodobně i stanou) vzácnými? Neobáváš se situace, že si to někdo koupím a pak to za nějaký čas dá na eBay ze enormně vysokou částku?

Samozřejmě, že mám rád limitované edice, protože to jim přidává na hodnotě. Proč by jinak v tomhle digitálním světě, v němž žijeme, někdo měl kupovat fyzické kopie čehokoliv? Je samozřejmě smutné, že někteří lidé rádi kupují limitované věci, aby je později prodali za vyšší cenu, a už o takových případech slyšel i u mých vlastních počinů. Na druhou stranu, takhle prostě trh s raritními věcmi vypadá u všech umělců obecně. Obrazy bývají drahé z dobrého důvodu.

Tohle může být docela klišé otázka, ale – jsou nějaké plány na vydání „Flykt“ a/nebo „Dauðra dura“ na vinylu?

Ano, jak bylo potvrzeno během posledních týdnů, „Dauðra dura“ vyjde i na vinylu.

Následující otázku bude jednoduchá, ale hádám, že její odpověď tak přímočará být nemusí. Hlavním tématem „Dauðra dura“ je smrt – proč ses rozhodl se soustředit právě na smrt?

Smrt je přirozenou součástí života. Smrt není jen něčím, co se stane, když umře tělo, je to spíš něco, co nepřetržitě probíhá napříč našimi životy. Měníme se a procházíme přechodovými rituály [viz]. Zabíjíme své staré já, abychom udělali prostor pro něco nového a vstoupili do nové etapy našich životů. Smrt je ovšem spojena i s moudrostí a učením. V těch nejtemnějších obdobích našich životů se toho naučíme nejvíc. Během roku, kdy jsem toto album skládal, jsem se naučil hodně věcí, jak na psychické, tak i na fyzické úrovni. Občas jsem se ale cítil i opravdu špatně z různých důvodů, avšak nakonec to za to stálo. Mé zaměření na smrt mělo ukázat, že je v ní víc než jen trápení a zármutek. Z každé špatnosti vždy vzejde i něco dobrého.

Přestože se „Dauðra dura“ točí okolo smrti, jsou zde dvě skladby, které se zabývají jinými tématy, konkrétně „Svitjod“ a „Jag vet ett tempel stå“. Proč ses rozhodl je na nahrávku zahrnout a nemít radši celé album monotématické?

Deska je monotématická, protože i tyto písně jsou spojeny s mrtvými a smrtí. „Svitjod“ je pocta lidem, kteří žili a zemřeli, kteří zaseli a sklízeli tuto zemi věky dávno přede mnou. „Jag vet ett tempel stå“ se zabývá mýtem chrámu v Uppsale, kde byli lidé, společně s dalšími tvory, obětováváni, aby zajistili lepší život pro žijící.

„Jag vet ett tempel stå“ neobsahuje žádné vokály, ale i přesto má text. Proč ses rozhodl nezapojit do skladby i zpěv? To může vypadat trochu zvláštně, obzvlášť vzhledem k tomu, že v autorských poznámkách u „Dauðra dura“ jsi napsal, že jednoho dne ji možná znovunahraješ s vokály…

Důvod je ten, že jsem text jednoduše napsal až po natočení všeho ostatní ve skladbě, a když jsem chtěl začít nahrávat, vokální melodie, kterou jsem měl v hlavě, byla příliš těžká na zazpívání v tónině, v jakém to bylo zahráno. Pokusil jsem se udělat pár změn, ale s výsledkem jsem nikdy nebyl dostatečně spokojen. V té době jsem se také měl opět vrátit ke studiu a studovat naráz dva kurzy, na něž jsem se musel soustředit. Kromě toho jsem už byl obecně velmi unaven z toho být pořád ve studiu, a tak jsem se nakonec rozhodl tu píseň nechat instrumentální. Nicméně, u dalších počinů pravděpodobně nebudu celé album skládat a natáčet na jeden zátah, jako jsem to udělal zde, a radši na tom budu pracovat v kratších intervalech.

Ve výše zmiňovaných autorských poznámkách jsi také napsal, že ses rozhodl se v bookletu nepodělit o anglické překlady nebo vysvětlivky textů. Proč? Uděláš to někdy v budoucnu někde jinde?

Mohl jsem to přeložit slovo od slova, ale podle mého názoru by výsledná podoba textů jako celku nebyla moc dobrá, protože by se tím zničily rytmy a další věci, které považuji za důležité. Ale uvidíme, možná bych v budoucnu mohl publikovat nějaké doslovné překlady na své Tumblr stránce.

Mám také jednu malou otázku ohledně pátého songu na „Flykt“. Vzhledem k tomu, že se jeho název liší na zadním obalu a na CD, chtěl bych vědět, jestli se jmenuje „Återkomst“ nebo „Återkomsten“?

Hehe, to bude pravděpodobně chybka na straně Nordvis, ale to nevadí, význam je pořád stejný – „Návrat“. Återkomst je neurčitý nominativ [1. pád] čísla jednotného, Återkomsten je určitý nominativ čísla jednotného. Správný název je „Återkomst“.

DRUHÁ ČÁST ROZHOVORU VYJDE 12. BŘEZNA!

---