Země: USA Žánr: death metal Datum vydání: 1.9.2015 Label: Nero One Records Hrací doba: 12:39 Odkazy: bandcamp K recenzi poskytl: Transcending Obscurity

Ruin je hned na první pohled zajímavá smečka. Kořeny těchto Američanů sahají až do počátku 90. let, kdy ovšem fungovali jen nějaké dva roky a zanechali po sobě pouze jeden kazetový demosnímek. Nyní, po více jak dvaceti letech, se formace opět vynořila z hlubin, aby vyvrhla další kazetové demo s názvem „Spread Plague Hell“. V sestavě Ruin se prý nacházejí členové jiných zavedených kapel, nicméně jejich identity nebyly a prý ani nebudou odhaleny a údajně i informace, které lze o skupině nalézt na stránkách jako Metal-Archives, nejsou úplně přesné a pravdivé. Jediné, s čím si tedy asi máme vystačit, je zrnitá fotka a jeden hodně animální demáč…

Nebudeme chodit kolem horké kaše – Ruin hrají nepřátelské death metalové zvěrstvo. Nečekejte žádné melodické pidlikání, žádné groovy riffy nebo jakékoliv jiné podobné srandičky pro vyměklé sráče. Ruin to hrají hnusně, se špinavým garážovým soundem, snaží se vytvářet tlak na posluchače, utopit jej v odporné nemocné atmosféře a navrch to završují murmurem tak hlubokým, že to ten zpěvák netahá jen z paty, ale rovnou až z pekla. Jinými slovy řečeno – komu třeba současní Kataklysm připadají jako pořádná death metalová kapela, ten si tady ani neškrtne, protože Ruin ho prostě… no, zruinují.

Abychom si ovšem rozuměli – „Spread Plague Hell“ není pouze bezhlavá nátlaková hoblovačka. Produkce Ruin je sice hodně hrubá a pomalu bych vsadil i svojí levou kouli, že to nebude jen tím, že se jedná o demosnímek, ale kapela umí ničit i ve středním a mnohdy až takřka bahenním tempu. Důležité ovšem je, že ani v těchto momentech hutnost nijak nepolevuje oproti těm nejrychlejším a nejagresivnějším momentům, takže se jedná o patřičný humus po celou dobu bezmála 13 minut. A platí to i v těch několika vzácných chvílích, kdy se zpoza zašpiněné stěny vynoří kytarové melodie, protože ty atmosféru jen podporují… stejně jako třeba mučící vsuvka (sampl z nějakého filmu s inkvizicí?) na začátku druhé „Massacre of Flesh and Bones“ (ty vole, už jen ty názvy songů) nebo skvělý rozjezd třetí „And Soon the Darkness“.

Jediný track, jemuž jsem na chuť tak úplně nepřišel, je závěrečná vypalovačka „The Final Bloodbath“. Ta sice začne dalším správným samplem a navíc celou nahrávku stylově zakončí s hláškou „I hope you fucking die“, která se k produkci Ruin hodí, ale jinak mi ke zbytku příliš nesedí zejména kvůli trochu punkovému feelingu. Sice se jedná asi o nejrychlejší vál na demu, ale oproti hrubému zbytku působí skoro až odlehčeně. Na druhou stranu, první tři kusy, v nichž Ruin umně přecházejí mezi bahenní atmosférou, nemilosrdnou valivostí a ještě nemilosrdnější agresí a v nichž je atmosféra hutná jako prase, jsou opravdu výborné.

I navzdory trochu slabšímu poslednímu songu je „Spread Plague Hell“ pořád zajímavým počinem, a pokud máte rádi hodně zlý death metal, který nezpívá o vraždách, ale sám vraždí, tak to lze jenom doporučit. Ostatně, už jen ten obal k poslechu přímo láká…