SadDoLLs - Grave Party

SadDoLLs – Grave Party

SadDoLLs - Grave Party
Země: Řecko
Žánr: gothic metal
Datum vydání: 25.4.2014
Label: Inverse Records

Tracklist:
01. Rave to the Grave
02. Lady Cry
03. Terminate Me
04. Bleed Sister Bleed
05. Dancing Shadows
06. Suicide Girl
07. The Last Valentine
08. Creeping Skies
09. Angels Making Love (in the Dark)
10. Sexy and Undead
11. You Make Me Feel Like Nothing
12. On the Road 66

Hodnocení: 6/10

Odkazy:
web / facebook / twitter

K recenzi poskytl:
Inverse Records

My tady v redakci máme takový obřad. To si vždycky uděláme kafíčko, zakousneme k němu nějakou tu máslovou sušenku, sedneme si k počítači a začneme licitovat o to, kdo si vezme jaké recenze. Je to vcelku zábavná činnost, člověk se naučí spoustu nových nadávek a ve výsledku si alespoň připadá důležitý, když se nakonec stejně nechá ukecat k recenzování desek, do nichž se mu vlastně vůbec nechce. Sem tam se ale stane, že se mezi těmi nepřebernými hromadami anonymního promo materiálu najde počin, který se i takhle na první pohled a bez bližšího ohledání tváří vcelku zajímavě. No, a přesně takhle se mi dostala do ruky deska “Grave Party” od řeckých SadDoLLs, neboť při pohledu na avizovanou škatulku jsem si totiž řekl, že by nakonec nemuselo být úplně od věci taky jednou zkusit něco, co se motá okolo darkwave…

Od chvíle, kdy jsem kývnul na recenzování novinky SadDoLLs uběhlo už docela dost vody, ale pořád nemám nejmenší tušení, co je to darkwave, a tím pádem už vůbec nevím, proč a jestli vůbec oprávněně je do spojitosti s ním kladeno jméno SadDoLLs. Album “Grave Party” mi totiž přijde jako veskrze klasická variace na takový ten taneční gothic metal. Znáte to – šlapavá rytmika, mechanické kytary, někde vespod rytmický sampl nebo aspoň klávesy a především nepostradatelný hluboký mužský vokál. Prostě přesně taková ta muzika, která hraje v klubech, kam se stahují gotici, co si chtějí taky trochu trsnout, ale bez rizika, že u toho přestanou vypadat temně. Jenže ačkoli to pro nezainteresovaného jedince může znít jako záruka muziky vpravdě retardované, tenhle žánr může mít (a v řadě konkrétních případů také má) hodně co do sebe, a když se ta kýžená gotická podmanivost vezme za správný konec, výsledek bývá velmi poslouchatelný. Otázka je tedy zřejmá – za jaký konec to vzali SadDoLLs?

Upřímně, žádný zázrak se nekoná. Ta muzika rozhodně není originální a není ani až tak působivá, aby to na člověka udělalo nějaký zásadní dojem. Celá “Grave Party” dělá dojem, že jste ji už někde a zdaleka ne jednou slyšeli, v jednom případě jde dokonce zdroj inspirace velmi snadno identifikovat ve švédských Deathstars (což ale nakonec není žádné velké překvapení, když si v tom songu zahostoval basák Deathstars, Skinny Disco, a přispěl minimálně svým řevem)… Jenže i přes tuhle ne úplně pozitivní vizitku nakonec “Grave Party” není ani zdaleka tak špatná, jak by se doposud třeba mohlo zdát.

Zdá se, že SadDoLLs podle všeho umí uchopit naprosto běžné žánrové výrazivo takovým způsobem, že to funguje a posluchač se u toho ještě baví. “Grave Party” je totiž vlastně docela dost chytlavá záležitost, a člověk jí tak snadno leccos odpustí, i když to není zřejmé úplně na první poslech. Elektronicko-atmosféricko-kdovíjakéještě intro “Rave to the Grave” není zlé, ale proti nátuře zbytku alba je trochu někde jinde. To podle prvního regulérního songu “Lady Cry” už se dá dost přesně odhadnou, v jakém duchu se bude pokračovat dál, ale je to tak chytlavé, až je to možná trochu ke škodě. Následující “Terminate Me” (to je ta, kde si střihnul vokál Skinny Disco) je poměrně obstojná, ale teprve “Bleed Sister Bleed” už je vyvážená a všestranně zdařilá skladba, která funguje takřka ukázkově. Dál se jede v obdobném stylu a z osmičky skladeb alespoň z mého pohledu vyčnívají nasamplovaná diskotéka “Dancing Shadows”, “The Last Valentine”, která boduje opravdu pěknými melodiemi, a potom “Creeping Skies”, což je suverénně nejtvrdší kus alba, a i když to sám o sobě není žádný zázrak, docela vkusně rozbíjí lehký stereotyp desky, což je rozhodně ku prospěchu věci.

“Grave Party” je tedy vcelku povedená nahrávka, jenže by byla poloviční nebýt vokální výkonu, který je dílem pána, jenž si nechává říkat George Downloved. Výše už jsem naznačil, že zpěv je pro tento druh muziky dost důležitý, a tady se to ukazuje v plné šíři. George je totiž vybaven velice příjemným hlasem, jaký se pro tuhle hudbu hodí naprosto přesně, a i když nijak zvlášť nevybočuje, práci odvádí velmi solidní, a to ať už zpívá čistě, pokouší se o něco na způsob growlu, je na to sám, nebo mu někdo pomáhá (krom “Terminate Me” mu ještě v “You Make Me Feel Like Nothing” pomáhá nějaká dáma).

Ačkoli se “Grave Party” tváří dost nenápadně a v zásadě nenabízí nic, co by ji mohlo vyčlenit ze zástupu podobných žánrových nahrávek, je provedena s dostatečnou řemeslnou zručností na to, aby dovedla vcelku obstojně zabavit každého, kdo od ní nežádá žádné velké umění. A protože jsem od ní také žádné velké umění nečekal, stačí mi to k tomu, abych hodnotil solidní, nadprůměrnou šestkou. Ne, že by se ze mě stal fanoušek SadDoLLs a “Grave Party” si už hověla na mojí poličce, ale čas, který jsem s ní strávil, rozhodně nebyl nepříjemný.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.