Saille

Saille

Saille - Ritu
Země: Belgie
Žánr: melodic black metal

Otázky: H., Ježura
Odpovědi: Reinier Schenk, Jonathan Vanderwal, Dennie Grondelaers
Překlad: H.
Počet otázek: 17

ENGLISH VERSION HERE

Odkazy:
web / facebook / twitter

Saille z Belgie vydali své druhé album “Ritu” před třemi týdny. Tato nahrávka byla důvodem k položení několika otázek kapele a samozřejmě také hlavním tématem rozhovoru. O odpovědi se postarali kytaristé Reinier Schenk a Jonathan Vanderwal a zpěvák Dennie Grondelaers.


Zdravím do Belgie! Vaše nové album “Ritu” je venku teprve pár dnů, ale nové recenze už se objevují nějaký ten čas. Z těch, které jsem zaznamenal, to vypadá, že dostáváte jen výborná hodnocení. Jak se vám v kapele líbí ohlasy, které jste až doposud dostali? Jste spokojeni s tím, jak metaloví novináři a posluchači desku hodnotí?

Reinier: Samozřejmě, že jsme, protože všechny jsou vskutku velmi pozitivní, jsme na to pyšní, je vidět, že se naše tvrdá práce vyplatila. Je skvělé, když něco stvoříte, ostatní lidi to těší a reagují na to v pozitivním duchu.

Úplně první věc, jež upoutala mou pozornost, je docela zajímavý artwork “Ritu”, který byl vytvořen Michałem Karczem. Pokud vím, tak stvořil i obal pro vaše debutové album “Irreversible Decay” před dvěma lety. Proč jste se rozhodli jej oslovit znovu?

Reinier: Domnívali jsme se, že pro první album odvedl opravdu dobrou práci a kontaktovali jsme jej znovu. “Ritu” je odlišná deska, ale líbil se nám nápad mít podobný artwork pro obě alba. Poprvé to dopadlo skvěle, takže je zatím heslo “nikdy neměň vítězný tým”.

Měli jste představu o konceptu obálky a výsledek je založen právě na této představě, nebo jste to nechali celé jen na něm a výsledek je kompletně jeho nápadem? Ptám se, protože se mi ten artwork zdá poněkud netradiční (což je samozřejmě dobře)… takový hodně zelený, řekl bych (smích). Mimochodem, má přebal nějakou návaznost na samotné texty? Musím se přiznat, že jsem nenašel žádnou přímou souvislost mezi obalem a texty…

Reinier: Vybrali jsme si artwork a dali pár nápadů, jak je vylepšit, aby se hodil ke konceptu. Souvisí to s texty a především s atmosférou celé desky. Zelený… ano, a debut byl hnědý. Takže nyní se bavíme o barvách? ;-)

Další věc týkající se artworku – objevuje se zde symbol vyrytý na skále, která zdobí přebal, a na vrchu rituálního boxu. Musíme se přiznat, že se nám nepodařilo najít význam tohoto symbolu, tudíž se musíme zeptat – co tento symbol znamená?

Reinier: Saille je irský název čtvrtého písmena ogamské abecedy, znamená “vrba”. To je to, co vidíš v logu, je to písmeno “Saille”, které používáme. Všechna písmena v této ogamské abecedě jsou vyobrazena jako druh stromu, ale nejsou psána, jsou ryta do stromů a skal.

V jedné z předchozích otázek jsem zmínil texty a rád bych pokračoval podrobnějších povídáním o nich, jestli to tedy samozřejmě nevadí. Začněme s první skladbou s názvem “Blood Libel”. Pokud budu citovat Wikipedii, “blood libel” [“krvavá pomluva”] je “křivé nařčení nebo tvrzení, že náboženské minority, povětšinou židé, vraždí děti, aby mohli použít jejich krev v jistých částech svých náboženských rituálů a svátků”. Připadá mi, že tato interpretace na vlastní text docela sedí, nemám pravdu? Song chápu jako příběh někoho, jehož dítě se ztratilo a bylo nalezeno mrtvé, přičemž on věří, že je to vina místní náboženské menšiny, a tak se rozhodně svého syna pomstít. Podle toho, co jsem vypátral, si myslím, že je píseň založena na skutečné události, takzvané Norwich blood libel (jak je také zmíněno v textu), která se stala v roce 1144, je to tak? Proč jste se rozhodli udělat skladbu o takovém tématu?

Reinier: Inu, předtím než napíšeš texty, musíš trochu studovat, přičemž pokaždé narazíme na zajímavé příběhy k vyprávění. To se stalo, když jsme hledali náměty. Dennie pro desku nasbíral spoustu příběhů. Tohle je, jak říkáš, pravdivá historka.

Stále ohledně krvavé pomluvy – tato nařčení byla jedním z hlavních důvodů perzekuce židů ve středověké Evropě. Myslím, že dnes Evropa čelí obdobné situaci – na úrovni mezikulturních nedorozumění. Zejména západní Evropa, kde leží také vaše země, zažívá vysokou hladinu imigrace, hlavně z Afriky a arabských zemí. Jaký je tvůj názor na toto téma? Jsi fanoušek multikulturní Evropy? Z mého úhlu pohledu zní tato idea v jádru pěkně, ale prakticky vypadá spíše jako utopie, protože lidé z absolutně odlišných kulturních prostředí se mezi sebou nikdy nedohodnou ohledně svých zvyků… Co si myslíš ty?

Reinier: Saille nedělají do politiky, nejsme politická kapela. Je to jen příběh starý více jak 1000 let, rozhodně jsme neměli v úmyslu to spojovat s něčím, co se děje v současnosti. Z našeho úhlu pohledu jsou si všichni rovni a každého respektujeme.

Inu, zpátky k hudbě, ale ještě jednu poslední otázku spojenou s “Blood Libel”. Všiml jsem si, že jste tuto skladbu vybrali do videoklipu, který však v době psaní těchto otázek nebyl ještě vypuštěn, takže bych se na něj rád zeptal. Hlavně – kdy bude video zveřejněno? Proč jste si vybrali právě “Blood Libel” jako song pro videoklip? Odráží video vlastní text? Na co se můžeme těšit? Fotky z natáčení, které jste zveřejnili v prosinci na Facebook profilu kapely, vypadají docela zajímavě…

Jonathan: “Blood Libel” byla vybrána, protože má v textu nejteatrálnější prvky, tento příběh byl perfektní pro potřeby videoklipu. Máme natočený materiál z různých lokací, uvnitř i venku, se spoustou záběrů. Video samozřejmě odráží text, použili jsme několik extra herců, aby hráli příběh vyprávěný v textu. Záběry z příběhu se budou prolínat se záběry na kapelu hrající song. Myslím, že to bude velmi pěkné, použili jsme oltářní stupínek jako pódium, což vypadá skvěle, také se na to všichni těšíme.

Saille

Skladba “Subcutaneous Terror” je – kromě dalších věcí, samozřejmě – zajímavá využitím německého jazyka v některých částech textu. Byla němčina použita z důvodu pouhé zajímavosti, nebo to má nějaký specifický důvod? Ohledně samotného významu textu, chápu jej – zjednodušeně řečeno – jako vyobrazení posedlosti “pekelnou silou”. Je tato interpretace správná?

Dennie: Pozadí “Subcutaneous Terror” se týká Anneliese Michel, německé dívky, která byla údajně v sedmdesátých letech posednuta různými démony. Byly zhotoveny přepisy toho, co tito démoni skrze ni říkali a já jsem cítil povinnost je použít v jejich původním jazyce, neboť jejich překlad do angličtiny by zničil všechnu atmosféru. Nápad na použití tohoto příběhu jsem dostal, když jsem hledal fakta z pozadí filmu “The Exorcism of Emily Rose” [u nás jako “V moci ďábla”, 2005 – pozn. redakce]. Ačkoliv věřím, že pravděpodobnost posednutí démonem je takřka nulová, vždy mi naskočí husí kůže, když pomyslím na to, co se jí stalo.

Některé skladby čerpají z různých mytologií. Například “Sati” – která je jen tak mimochodem asi mou nejoblíbenější písní na nahrávce – odkazuje na hindskou bohyni Sati (nebo také Dakshayani). Dovolím si tvrdit, že význam textu je docela zřejmý (pokud člověk zná základní fakta o této bohyni), ale chtěl bych se zeptat, co vás vedlo k tvorbě takové skladby. Ptám se, protože mě téma “Sati” trochu překvapilo, zvláště v porovnání s ostatními texty na desce…

Dennie: V Indii se jedná o starou tradici, která se táhne až k Bohům, kdy Sati (aka Dakshayani) sama sebe obětovala, protože její otec urazil jejího manžela Shivu, doufala, že se znovu zrodí jinému otci, jenž by měl respekt, který si ona přála. To se vyvinulo do zvyku, který jsi zmiňoval. Bylo to zakazováno nespočetněkrát, ale doposud plně nevymizelo. Dries [Gaerdelen, klávesy] měl skladbu s hudebním motivem, jenž se k tématu perfektně hodil, tudíž to přišlo velmi přirozeně. Je to jako s “Blood Libel”, další zajímavý příběh na vyprávění, pasuje to k celému konceptu alba, v každé skladbě líčíme jinou rituální oběť v různých kulturách, ať už je to Anglie, Indie nebo jiný kout země.

Na druhou stranu “Runaljod” a “Ritual Descent” odkazují na nordickou, respektive mayskou mytologii. Vypadá to, že témata textů jsou velice rozmanitá. Je zde nějaký klíč, jak jste se rozhodovali, o čem psát? Nebojíte se, že by takto rozdílná témata mohla vést k řekněme nekonzistenci alba?

Dennie: Především, byla by ostuda psát texty o rituálech po celém světě a ignorovat jeden z našich vlastních nejlepších příběhů, zvláště když nordicko-germánská mytologie patří k mým největším zájmům. “Runaljod” vypráví určitou část Hávamálu, básně, kde Odin začíná obrovská muka, jež si sám přivodil, aby dosáhl znalosti run. Toto téma už zpracovaly stovky kapel, ale velké příběhy jsou určeny k tomu, aby byly vyprávěny. Zároveň jsou zde odkazy na další verše jako Völuspá, také jsem použil několik takzvaných kenningů, což je druh literárního tropu, který se používá ve staré norské poezii.

Kromě mytologií je zde také je zde samozřejmě ještě další velké téma – Lovecraftovy mýty. Nechápejte mě špatně – my také milujeme Lovecraftovy knihy – ale občas to vypadá, že každá druhá metalová kapela má dnes texty o Cthulhu. Proč jste se vy rozhodli, že svět potřebuje další skladby o Pradávných (smích)?

Dennie: Texty “Ritu” se týkají jistých rituálů, většinou obřadů, které jsou spojeny nebo vedou k něčí smrti. Pokryli jsme různé kultury, od mayských a indických obětních rituálů až po lokální folklór a nepovedený německý exorcismus. A i když na hodnověrnosti textů lpím až nezdravě, občas se uchýlím k fikci; máme jen dvě skladby založené na práci H.P. Lovecrafta.

Reinier: Chtěli jsme udělat něco opravdu originálního jako texty o Satanovi, krvi, zabíjení a, proč ne, lásce, ale hej…

Saille

Rád bych se zeptal naposled na song – “A Titan’s Sacrifice”. Tato píseň je čistě instrumentální, tudíž si – logicky – nemůžeme přečíst text, a tudíž nic nevíme. Mohl bys nám prosím říct, kdo je onen titán a jaká je jeho oběť?

Reinier: Potřebovali jsme chvíli klidu, nadechnout se uprostřed desky. Přirozeně to muselo být temné stejně jako zbytek písní, ale zcela jistě odlišné. Nevím, kdo je onen Titán, ale potřebovalo to název, tak tu je.

Inu, pojďme si to shrnout… na “Ritu” si berete inspiraci nejen z historie, křesťanských motivů a skutečného mytologie (severské, mayské, hindské), ale rovněž z fiktivního světa H.P. Lovecrafta. Jsou skladby víceméně jen seskupením jednotlivých inspirací, nebo je zde nějaká souvislost, které je nějakým způsobem spojuje dohromady? Jinými slovy, řekli byste, že je “Ritu” z vašeho úhlu pohledu jakýmsi koncepčním albem?

Reinier: Ano, je to koncepční, červenou nitkou skrze celé album jsou různé způsoby smrti během rituálů různých kultur po celém světě. Každá skladba má svou vlastní atmosféru, hodně jsme o tom přemýšleli, než jsme se pustili do nahrávání.

Už jsem na začátku zmínil edici v rituálním boxu. Je docela zajímavé, že tato edice byla vyprodána během pouhých 13 minut, jak tvrdí váš label. Očekávali jste, že by to mohlo být tak rychlé? Krabice vypadá velice luxusně… jak jste rozhodovali o jejím obsahu? Dále bylo řečeno, že je box ruční práce – kdo jej vyráběl?

Dennie: Tato edice obsahuje digipack “Ritu” a naše první CD “Irreversible Decay” (obě zabalené v pergamenu a zapečetěné voskem), vyvolávací svitek, tři tarotové karty a tři pergameny s lovecraftovskými kresbami. Museli jsme některé fanoušky zklamat, neboť to bylo okamžitě vyprodáno.

Jonathan: Určitě jsme nečekali, že by se to prodalo tak rychle, je to poprvé, co jsme udělali podobnou speciální edici, takže jsme netušili, jaký bude výsledek. Byl to šok, když jsme viděli, že to zmizelo během pár minut. Rozhodnutí, co bude uvnitř, bylo založeno na textech o Cthulhu, obsahuje kresby a liturgie vztahující se k tématu. Vše je samozřejmě ruční práce, samotná krabice je také ručně vyrobena, kresby, liturgie, dřívka. Nevím, kdo to vyrobil, zařizovala to firma.

Box je limitován na pouhých 15 kopií. Proč tak malé číslo? Znamená to, že existuje jen 15 kopií, nebo že jich 15 šlo do prodeje? Pokud je první možnost ta správná, znamenalo by to, že dokonce ani členové kapely tyto krabice nemají, nebo ne? Víte, ve kterých zemích tyto rarity skončily?

Jonathan: Znamená to, že existuje jen 15 kopií, byla to spousta práce, protože, jak již bylo řečeno, vše je vyrobeno ručně a patnáctkrát. Aby bylo jasné, nebylo to naše rozhodnutí, tipuju, že nikdo nečekal, že se to vyprodá tak rychle. Je to cenný a raritní box, takže jestli něco tuto unikátní věcičku pořád chce, může ji dostat jen z druhé ruky. Kde skončily, nevíme, promiň.

Saille

Pomalu se dostáváme ke konci, takže trochu změníme téma… hádám, že na propagaci “Ritu” budete koncertovat – je zde nějaká šance vidět Saille i v České republice? Kam až mi paměť sahá, v naší zemi jste ještě nehráli, je to tak?

Jonathan: Hrajeme teď tolik koncertů, kolik jen můžeme. Hráli jsme miniturné s Negurou Bunget a odehráli mnoho koncertů v Belgii a Nizozemsku. Během tohoto roku zamíříme do Velké Británie a Německa, takže se blížíme. Ve vaší zemi jsme ještě nehráli, protože nás doposud nikdo neoslovil, jistě bychom nabídku přijali, pokud bychom ji dostali.

A nyní poslední… Před pár měsíci jsme dělali rozhovor s jednou českou skupinou, jejíž hudba je kompletně zaměřena na Lovecrafta, jejímu zástupci jsme položili jednu pěknou otázku a rád bych se vás zeptal na tu samou – pokud byste museli vybrat jeden Lovecraftův příběh, v němž byste se měli ocitnout, který by to byl? A “žádný” nebereme jako odpověď (smích). Každopádně, děkujeme mockrát za váš čas a za vaše odpovědi a doufáme, že vás brzy uvidíme vystupovat ve jménu Cthulhu i v naší zemi!

Dennie: Osobně bych si vybral celý snový cyklus, ale kdyby to měl být jeden příběh, zvolil bych “The Dream-Quest of Unknown Kaddath” [“Snové putování k neznámému Kadathu”]. Přestože protagonista, Randolph Carter, čelí v tomto příběhu velkému nebezpečí, je také svědkem krásných věci, které mohou být viděny jen ve snech a duševních stavech natolik nedosažitelných, že by za ně stál každý moment teroru a každá situace v ohrožení. Tohle a také fakt, že přežije a nezblázní se.

Díky mnohokrát za váš rozhovor! Ať se daří,

Reinier Schenk/Jonathan Vanderwal/Dennie GrondelaersSaille

Saille


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.