Seneron - Parasites and Poets

Seneron – Parasites and Poets

Seneron - Parasites and Poets
Země: Velká Británie
Žánr: rock
Datum vydání: 27.9.2014
Label: selfrelease

Tracklist:
01. Don’t Cave In
02. Talk the Walk
03. Breathe
04. Dig Deep
05. What a Way to Go
06. It All Ends Here
07. Freak Show
08. Outbound

Hodnocení: 4,5/10

Odkazy:
web / facebook / bandcamp

K recenzi poskytl:
GlobMetal Promotions

Pokud Sicmaggot čtete opravdu poctivě, pak si jistě pamatujete, že v rubrice minirecenzí před časem proběhlo EP “Order Restored” od britské kapely Seneron… Ne, kecám, samozřejmě nečekám, že by si to kdokoli pamatoval, když jsem se musel dlouze rozvzpomínat i já sám, a to jsem to tehdy psal, nicméně faktem zůstává, že tehdejší premiéra Seneron na našich stránkách má nyní pokračování. Kapele totiž vyšlo debutové album “Parasites and Poets” a právě o něm si dnes trochu popovídáme.

Ještě než se do toho pustíme, bych se s dovolením na chvíli vrátil ke jmenovanému ípku. Pokud si dobře vzpomínám (dobře, znovu jsem si to po sobě přečetl), Seneron na mě s “Order Restored” žádný velký dojem neudělali, ale přesto z toho nakonec vyšli s relativně čistým štítem, protože čtvrthodinová jednohubka i přes nulovou originalitu nabídla pár sympatických motivů, které stačily k tomu, abych se při poslechu jakž takž zabavil. Pokud se ale už tehdy vyloženě nenabídla vlezlá otázka, jak by to fungovalo na plnohodnotném formátu, tentokrát už se jí nevyhneme, ani kdybychom chtěli, a odpověď není vůbec překvapivá.

“Parasites and Poets” je na řadovou desku vyloženě kratičká, a když nic jiného tak její 28minutová stopáž svědčí o zdravém rozumu trojice muzikantů, kteří asi správně vytušili, že jejich muzika není nic, co by sneslo natahování na 40 minut nebo i více. Za to patří Seneron moje upřímná poklona, jenže vemte si, že už čtvrthodinové “Order Restored” balancovalo nad propastí nudy, takže dvojnásobně dlouhá řadovka by musela přinést něco, co by udělalo záživnou i tu čtvrthodinu nad rámec. A “Parasites and Poets” bohužel nic takového nepřináší.

Seneron zkrátka a jednoduše natočili desku podle nemlich stejného receptu jako EP, jenže se nezmohli ani na to, aby zachovali poměr nudného a celkem fajn materiálu, a “Parasites and Poets” tak působí, jako by někdo vzal “Order Restored”, natáhl jej na dvojnásobnou délku a vzniklý prostor vyplnil jen poměrně jalovým rockem, ze kterého je sice cítit mírný vliv grunge, ale platné je to jako mrtvému zimník.

Protože nejsem nelida, a když nic jiného, tak kapele dlužím alespoň férový přístup, musí zde padnout několik prohlášení. Ano, Seneron si evidentně nedělají nároky na nějaké umění a v tomto kontextu je technická úroveň “Parasites and Poets” zcela dostačující. Na své nástroje pánové celkem hrát umí, vokály jsou také v pohodě a nakonec lze na desce najít i několik vcelku sympatických momentů, které by sice s opravdovou kvalitou nebylo radno zaměňovat, ale člověk si u nich alespoň na chvíli poklepe nohou. Skladba “Don’t Cave In” je relativně zábavná a bez výraznějších negativ, “Outbound” má zase pěkný refrén, a i když ten zbytek (tedy naprostá většina desky) opravdu nenabízí vůbec nic, co by stálo za ohlédnutí, opravdový odpad to také není a přes veškerou nezajímavost to pořád jde poslouchat. Jenže – a to ať se na mě nikdo nezlobí – mě přes to všechno zkrátka nenapadá jediný důvod, proč by to kdokoli poslouchat měl.

Já vám nevím, “Parasites and Poets” opravdu není v žádném ohledu dobrá deska a těch pár momentů a jeden a půl skladby na tom nic nemění. Přesto je mi ale počínání Seneron tak nějak sympatické. Parta chlapů se zkrátka rozhodla hrát rock, tak to podle svého nejlepšího vědomí a svědomí dělají a evidentně je to baví. Nic proti tomu, nakonec když je to baví, tak můžou mít názor nějakého kritika úplně na salámu. Pokud ale sháníte nějakou fajn rockovou nahrávku, věřte mi a “Parasites and Poets” asi vaše nároky moc neuspokojí. Navzdory tomu, že poslouchat jde, je to totiž pořád dost velká nuda a na poslouchání nudných desek je život moc krátký.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


Hradby Samoty VII.