Já osobně jsem si nikdy nepotrpěl na nějaké patetické kecy a bilancování nebo abych každý rok psal, že zrovna slavíme narozeniny. Však i na nějaká vánoční přání a hodně štěstí do nového roku mám dlouhodobě na párku a nepíšu to, protože mi to přijde jako sračka a jistě to každoročně slyšíte všude možně, tak aspoň tady ten vyjebaný patos číst nemusíte. Nicméně dekáda fungování už není jen tak něco a před něčím takovým se musí poklonit i takový cynický zmrd jako já.

Je to tak, na chlup přesně před deseti lety na Sicmaggot – tehdá samozřejmě ještě na Sicmaggot blogu – vyšel krátce před půl devátou večerní historicky první článek (čtěte tady), u něhož to vlastně celé začalo.

Od té doby se stránka hodně proměnila a třeba u vydání inkriminovaného prvního článečku nikdo z nás z aktuální sestavy ještě nebyl. Zakladatel dávno odešel a postupně jsem to po něm převzal já, který se připojil před více jak osmi lety (safra, ono to fakt letí). Zaměřením jsme se stočili úplně jinam a o žánry, jaké v oné úvodní éře ještě před mým nástupem dominovaly, už zde nyní takřka nezakopnete (jakkoliv výjimky potvrzují pravidlo). A naopak hudba, o níž si tehdejší čtenáři mohli nechat leda tak zdát, je teď na denním pořádku. To společně s přesunem z blogu na vlastní doménu považuji asi za největší změnu, vedle níž je skutečnost, že vzhledově jsme dnes úplně jinde, docela marginální.

Za tu dekádu jsme stihli napsat takřka 2000 recenzí, dalších osm stovek malých recenzí, více jak tři stovky koncertních reportáží a hafo dalších článků. Na tom všem se podílelo více jak 40 lidí, z nichž (vynecháme-li aktuální redaktory) asi nejvíce do podoby stránky promluvili Corey(8) (ten už samozřejmě jen tím, že to celé založil), Ježura, Zajus, nK_! nebo Stick. V prvních letech po mém příchodu tu s tím ovšem docela hýbali i človíčci jako Earthworm či Seda. Dík ale patří všem, kteří měli ochotu sem v minulosti přispět (bez ironie) – čestný pomník s jejich jmény najdete tady.

No, a pak je tady samozřejmě současná sestava. Možná nejsme dokonalí, ale i tak věřím tomu, že lidé, kteří sem nyní píšou, tvoří texty, jejichž úroveň je o nějakou tu třídu výš než to, co zde vycházelo třeba v první pětiletce. Akorát teda já jim to trochu kurvím, ale to je holt ta nevýhoda, že mě nikdo vyhodit nemůže, haha! Sice nás není mnoho, ale to podle mě vůbec nevadí, protože mi přijde lepší mít malý kolektiv zapálenců se zajímavým vkusem a chutí psát víceméně pravidelně, než udržovat redakci o pár desítkách bezejmenných lidí, kde každý napíše jednu věc za pár měsíců. Tím pádem ani nadále nehodláme aktivně nikoho shánět… leda kdyby se někdo hodně zajímavý sám od sebe ozval, tak bych byl ochoten redakční řady rozšířit.

Ale i kdyby čistě teoreticky došlo k opačnému trendu a redakční stavy ještě prořídly (což už se doufám nestane), není se čeho bát. I v případě, že bych nakonec zůstal sám, to tu pořád bude fungovat dál a pořád budu s radostí vedle sebe vydávat recenze na okultní black metal, agro rap, popové škváry i neposlouchatelný noise. No, a to je vlastně všechno… a pak že je ta desítka nějaké terno, ha! Příští podobný canc očekávejte za dalších deset roků.

Mimochodem, kdybyste měli nějaké postřehy nebo tak cosi, ať už k obsahu nebo funkčnosti stránky, klidně napište (komentáře, mail, fejsíček, je to jedno)…