Po nějaké době opět pár (ne)zajímavých kravinek z interní kuchyně…

Kdysi dávno jsme začínali jako výhradně novinkový blog. Od té doby se hodně změnilo – žánrové zaměření i rozpětí, orientace na recenze a tak dále. Vždy jsme ovšem byli stránkou především o hudbě, na čemž se nic – alespoň zatím – měnit nebude. Přesto se filmy v poslední době staly pevnou součástí našeho obsahu.

Po nesmělých začátcích už stihnul filmový koutek hezky nakynout o kopu článků, poté jsem kinematografický rozsah rozšířil i na třetí eintopf a nyní následuje další logický krok – filmové novinky. Možná jste si všimli, že v posledních dnech se už začaly objevovat.

Nevím, kolik z vás ty moje hovadiny o filmech skutečně čte a kolik z vás to zajímá, ale to je nakonec jedno. Hlavní je, že mě to baví. Pokud vás tyhle články nezajímají nebo jsou vám volné, klidně je přeskakujte. Anebo mi klidně napište do komentářů, že jsem kokot, pak se vzájemně pošleme do všech prdelí a na světě zas bude krásněji. Anebo taky ne. Ať tak či onak, filmové novinky budou a filmový koutek rozhodně také. Jestli ale čekáte komerční píčoviny, můžu vás poslat do… Metalopolisu, tady se samozřejmě pojede hlavně v hororech a obecně nepříjemných bijácích.

Dost kydů, přesuňme se radši k druhému tématu. Jak nejspíš víte (ačkoliv by bylo příjemnější, kdybyste nevěděli), začínali jsme na blogísku. Po přestěhování na webíček jsem postupně přesunul všechny velké články (recenze, reporty, rozhovory, eintopfy atd.), ale původní diskuze zůstaly jen na blogu… až donedávna. Nakonec jsem se rozhodnul zapracovat i na komentářích, takže nyní u všech starších článků najdete i jejich originální diskuze. Paráda, ne? Věřím, že jste po tom všichni toužili…

Mimochodem, posledním zbývajícím obsahem blogu, jejž jsme na web doposud nepřesunuli, jsou novinky. Ale ty už samozřejmě stěhovat nehodlám, protože to nikoho nezajímá.

No, a poslední téma dnešního kvazi-literárního vejblitku zajisté potěší všechny příznivce (a)sociálního síťování. Rozhodl jsem se tak trochu vydlabat na Google+, protože podle mě stojí za hovno (já teda na něj dlabu už nějakou dobu, akorát až teď to říkám nahlas). Namísto něj jsem zřídil Instagram, takže jestli toužíš vidět, jak hashtaguju až do bezvědomí, tak to lajkni. Anebo followni. Anebo sleduj. Co já vím, tu terminologii ještě nemám nacvičenou…