Slup - Dramatorgie

Slup – Dramatorgie

Slup - Dramatorgie
Země: Česká republika
Žánr: grindcore
Datum vydání: 11.7.2014
Label: Bizarre Leprous Production

Tracklist:
01. Kamasutra prasat
02. Prst v kládě
03. Štětka a nátěr
04. Co nekvete, to nás nesmete
05. S mrtvolou v mrazáku
06. Hoven se nezbavíš
07. Dramatorgie
08. Mařa výjezd
09. Husí kůžička
10. Nemel sračky
11. Viva Lila
12. Chumelí krev holubí
13. Jen ženy.cz

Hodnocení: 6/10

Odkazy:
facebook / bandzone

K recenzi poskytl:
Bizarre Leprous Productions

Ačkoliv slovíčko “slup” vypadá, jako že člověk něco slupnul, ve skutečnosti je Slup malá vesnička v jihomoravském kraji nedaleko Znojma. Osobně jsem tam nikdy v životě nebyl, nicméně podle všemocné Wikipedie zde nežije ani 500 obyvatel a podle mapy se tu nachází jeden kostel, jeden vodní mlýn a jedna autobusová zastávka. No, a kromě toho je Slup ještě taky grindová smečka z Brna…

Ačkoliv jsem v prvním odstavci věnoval víc prostoru obci Slup než kapele Slup, nemusíte se bát, že bychom se snad přeorientovávali na zeměpisnou stránku, protože si přece jenom budeme dále povídat spíše o té skupině. Slup brázdí vody undergroundu už nějakých pět let, během nichž odehráli necelé čtyři desítky akcí, vydali dvě vlastní fošny “Mimo mísu” (2012) a aktuální “Dramatorgie” (2014) a v loňském roce také 3-way split s nějakými smečkami z Austrálie a Mexika, jejichž jména stejně nikomu nic neřeknou, tudíž se jimi nemá cenu zabývat. Někomu by však mohla být povědomá jména muzikantů, kteří se ve Slup scházejí, protože ve tříčlenné sestavě najdeme i lidi z High Purity nebo Spineless Fuckers.

Toliko k obligátním úvodním zdržovačkám a nyní už hurá na “Dramatorgii”. Popis toho, co Slup na fošně předvádějí, bude vlastně hodně jednoduchý, protože ona i samotná produkce kapely je poměrně triviální. Slup drhnou grind jak noha, přičemž nejblíže mají k srandovnímu tupa-tupa grindu plného skočných riffů, tu a tam se ovšem ozve i náznak ostrého agresivního grindu. To ale klidně může být jen můj pocit, protože nevážnost hraje prim a už jen z prezentace kapely je nad slunce jasné, že tady půjde spíš o srandu než o cokoliv jiného. Ostatně, dostatečně výmluvné je už jen logo kapely, v němž jsou jednotlivá písmenka složena ze stříkajících penisů. No, a kdyby někomu náhodou logo uniklo, už jen názvy songů vás musí přesvědčit – “Kamasutra prasat”, “Hoven se nezbavíš”, “Nemel sračky” a další perly. Cítíte v tom snad nějaké skryté poselství? Já tedy ne, já v tom cítím hlavně srandu.

Vůbec bych se nedivil, kdyby se v podobném duchu nesly i texty, posoudit to ovšem nedokážu. Jak je totiž v grindu nepsaným, ale takřka bezezbytku dodržovaným pravidlem, zpěvákovi Mirovi nebudete rozumět ani slovo. I když zpěvák je možná trochu nadnesené pojmenování (což není myšleno jakkoliv pejorativně), ostatně i samotní Slup tvrdí, že to není zpívání, ale “žgrindání”.

“S tímhle hřebečkem bych šukala zas a znova,
umí mě tak rozpálit, že mám pocit,
jako by mi z bobra vyrůstala duha.”
(Nemel sračky)

Já osobně mám tenhle druh tanečního sranda grindu docela rád, tudíž mě “Dramatorgie” baví… možná by se někdo mohl podivit, že mi ke štěstí stačí jen to, že někdo tuhle muziku hraje, ale ruku na srdce, ono je to provedení trochu vedlejší, protože pokud se nejedná o nějaký fakt kanál, tak všechny ty kapela znějí skoro stejně. Je pravda, že by se mi asi líbilo víc, kdyby to bylo ještě trochu skočnější, protože mě Slup nejvíce baví právě v těch nejchytlavějších momentech, ale tím neříkám, že když se skupina rozjede a nasadí větší tempo, že by to snad bylo špatné, protože i tyhle pasáže jsou úplně v pohodě.

K zábavnosti “Dramatorgie” samozřejmě notnou měrou přispívá i dobře odhadnutá délka… nebo možná lépe řečeno krátkost. Fošna trvá necelých 26 minut, což se sice na první pohled může zdát málo, ale pro tenhle typ muziky je to přesně tak akorát. Upřímně si nedokážu představit, že bych to, co Slup hrají, měl poslouchat třeba i 50 minut, to by prostě nešlo, ale takhle je to v klidu. Vzhledem k 26minutové stopáži a počtu 13 fláků je hned zřejmé, že ani jednotlivé tracky nebudou zrovna desetiminutové opusy – drtivá většina se jich vejde do rozmezí mezi minutou třicet a dvěma třicet. Ke cti kapely však slouží, že nejde o čiré výplachy, ale dojde i na nějakou tu změnu tempa. Jasné, obecně to není žádné terno, ale pro spoustu grindových kapel je kolikrát problém změnit tempo alespoň jednou za celou desku, natožpak v rámci songu.

“Pánové, může mi kurva někdo říct, co to bylo?”
(Jen ženy.cz)

“Dramatorgie” je taková pohodová placka. Jistě to není žádný trhák, a pokud jste už někdy nějaké žánrové album slyšeli, pak si z hudby Slup na zadní kapsy kalhot nesednete, ale to neznamená, že by nešlo o slušnou práci. Fandy stylu, jimž je to asi určeno především (co si budeme povídat, grind nezvládne poslouchat nikdo jiný než jeho fandové), to myslím uspokojí bez sebemenších problémů, protože Slup hrají přesně to, co si grindoví posluchači žádají…


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.