Soil - Whole

Soil – Whole

Soil - Whole
Země: USA
Žánr: alternative metal / hard rock
Datum vydání: 20.8.2013
Label: Pavement Music /

Tracklist:
01. Loaded Gun
02. The Hate Song
03. Ugly
04. Way Gone
05. Psychopath
06. Shine On
07. Wake Up
08. Amalgamation
09. My Time
10. Little Liar
11. One Love

Hodnocení: 6,5/10

Odkazy:
web / facebook / twitter

Ryan McCombs si před téměř deseti lety solidně rozházel fanoušky své do té doby domovské formace Soil, když oznámil, že z kapely odchází a připojuje se k žánrově podobným Drowning Pool. Jak jsme se za ta léta přesvědčili, jednalo se o dvojnásobný přešlap, protože poslední dvě desky Soil, na kterých se McCombs nepodílel, dost propadly a nejinak tomu bylo i u fošen Drowning Pool, kde jsme byli zkrátka všichni zvyklí na něco docela jiného, než tam svého času Ryan předváděl. Naštěstí došlo v roce 2011 ke spásnému uvědomění, potulný frontman McCombs se vrátil do Soil (k Drowning Pool nastoupil do služby mladičký, leč schopný Jasen Morero) a dva roky na to vychází dnes recenzované album “Whole”. Návrat ztraceného syna a naštěstí taktéž ke kořenům.

Američtí Soil nejsou v našich končinách zase až tolik známí (a mám pocit, že tu snad ani nikdy koncertně nevystupovali), ale za svou šestnáctiletou kariéru stihli natočit slušných šest hard rockových/alternativně metalových alb a předností jejich tvorby je právě hlas zkušeného Ryana McCombse. Dále kapela vždy sázela na úderné hard rockové melodie a riffy podepřené dunivou basou. Taková americká klasika. Desky “True Self” a “Picture Perfect”, starší sestřičky novinky “Whole”, tohle vše bohužel dost postrádaly a jejich kvalita tak neuvěřitelně utrpěla. Některá uskupení se bez svých dvorních a zavedených frontmanů prostě obejít nedokážou, ať si kdo chce co chce tvrdí.

Z nového materiálu čiší letité zkušenosti a maximální sehranost současné sestavy. Album staví především na chytlavých rockových melodiích a dobře provedených a zábavných refrénech, kteréžto jsou součástí téměř každé písně. Zvukově, produkční hodnotou i textově se novinka dá přirovnat k fošně “Scars” z roku 2001. Jedná se o chytrý a po řadě neúspěchů i snadno předvídatelný a očekávatelný krok, protože “Scars” byla ve své době mimořádně našlapaná placka a jako taková se setkala s obrovským úspěchem, a to hlavně na americkém kontinentě. Na “Whole” McCombs řádí jako zamlada, v čemž mu při podpůrných vokálech vydatně sekundují i kytarista Adam Zadel (výborné příjmení) a basák Tim King. Za škopky sedí Will Hunt, kterého si někteří z vás možná pamatují coby jednoho z bubeníků slovutných Black Label Society.

Co je ale na té osmatřicet minut dlouhé stopáži zdaleka nejzábavnější – otextování písní. Soil si se svými skladbami uměli vždycky výborně vyhrát, a i když se samozřejmě nejedná o nic extra komplikovaného nebo snad jakkoliv edukativního či poučného nebo zamyšleníhodného, při recenzování jsem se bavil od začátku do konce. Texty mají v rámci žánru opravdu hlavu a patu, z ničeho si neberou servítky, místy se rozněžní, pěkně gradují a člověk se sem tam doopravdy pousměje nad tím, co inovativního se dá v rámci hard rockové vyčichlé zábavy a zaprášených textařů ještě vymyslet. Za mě jasný palec nahoru a nejsilnější kus jedenáctiskladbové skládačky zvané “Whole”. Doporučuji při poslechu dávat opravdu pozor a soustředit se i na detaily, abyste nepřišli o nic zásadního.

Album rozjíždí skladba “Loaded Gun” a už od prvních tónů do nás začíná sypat střednětempý hard rock říznutý těžkou kytarovou linkou. I krátkého zasólování se mlsuchtivý posluchač dočká. McCombs nasazuje svůj unikátní chraplák a první necelé tři minuty “Whole” příjemně utíkají. “The Hate Song” – textově jednoznačně nejvíce nejlepší song celé desky. Výborný refrén začíná slovy “You are so beautiful… so I wrote you this lovely little hate song…”. Super. Vysoko posazené laťky dosahuje i píseň následující – “Ugly”. Pomalejší rozjezd střídá refrén ve středním tempu a celá píseň graduje ve sborových vokálech. “Way Gone” jest klasickou rockovou koncertní vypalovačkou a krom celkem zajímavé kytarové linky nic moc nového nenabízí. “Psychopath” se místy dost rozjede a kytarová onanie bere konce až těsně před refrénem, kde opratě rychlosti přebírá opět McCombs. Solidní nášleh. Klipovka a singl “Shine On” je praktickou ukázkou toho, co dnes Soil mohou fanouškům nabídnout, poněvadž jako taková funguje coby shrnující výcuc všech možných i nemožných technik a poloh, které je možné na “Whole” najít. Druhou půli desky načíná “Wake Up”, která baví a dobře odsýpá opět hlavně po kytarové stránce. “Amalgamation” je song klasického Soil střihu s parádním refrénem připomínajícím prastarou “Breaking Me Down” ze zmiňované desky “Scars”. Tady se nedá nic pohanit, ale za drobnou repetitivnost ani pochválit. “My Time” si ani nevšimnete a “Little Liar” dokazuje, že i Soil dokáží zahrát na melancholickou notu. To samé “One Love”, která funguje jako závěrečná baladická na dobrou noc.

Soil se po mnoha letech a návratu dlouho ztraceného frontmana vzpamatovali a vydali konečně poslouchatelné a veskrze zábavné album. “Whole” není dokonalé, není nejlepší a ve srovnání se zmiňovanými Drowning Pool a jejich novinkou “Resilience” (také z letošního roku) vyklízí pole a vzdává se, ale po celou dobu poslechu jsem se nenudil a coby příjemná oddechovka funguje opravdu dobře. Pěkných šest a půl bodu s vyhlídkou na případné polepšení.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.