SoulspiryA – Stay Human

SoulspiryA – Stay Human

SoulspiryA – Stay Human
Země: Itálie
Žánr: alternative rock
Datum vydání: 1.9.2015
Label: Sliptrick Records

Hrací doba: 37:26

Odkazy:
web / facebook / twitter

K recenzi poskytl:
Sliptrick Records

Vlastně ani nevím, jak přesně recenzi debutového alba „Stay Human“ od italského seskupení SoulspiryA začít. Tahle kapela mě totiž nechává tak zvláštně chladným, a přestože se o to svou hudbou, jež je svým křehkým vyzněním jasně cílená na emoce posluchače, snaží, tak si ze „Stay Human“ neodnáším nic z toho, co by si SoulspiryA přála. Ačkoli jsem se snažil dát nahrávce čas a prostor, aby si takříkajíc sedla, tak ve mně zanechává vlastně jen záporné dojmy, protože při každém poslechu, z nichž všechny pozdější se už staly vyloženě nucené, jsem se prostě nudil.

Přestože k tomu žánr, jenž můžete vidět v boxu vedle textu nesvádí, tak italská SoulspiryA se od běžných rockových kapel vymyká už jen tím, že její sestavu netvoří klasická nástrojová čtveřice, jelikož se za rouškou SoulspiryA schovávají pouze dva multiinstrumentalisté. Ti se dali dohromady relativně nedávno, protože vznik SoulspiryA se datuje k roku 2014, takže nic velkého pánové ještě nestihli a „Stay Human“ je jejich úplná premiéra.

Když už jsem nakousl ten žánr, tak bych rád upřesnil, že ačkoli o sobě borci tvrdí, že hrají alternativní rock, tak vězte, že se toho za „Stay Human“ skrývá více. Je to takový mix gotického a alternativního rocku s tím, že SoulspiryA si to vyložili hodně po svém a míchají do svých skladeb ještě řadu elektronických prvků. A právě v tom já osobně vidím strašný problém. SoulspiryA se toho snaží představit tolik, že mi to jako celek prostě a jednoduše nedává žádný smysl.

Dvojice ve složení Nico a P si debutové album „Stay Human“ nahrála plně ve vlastní režii a bez pomoci vnějších zásahů si své nástroje rozdělili vcelku jasně. Nico obstaral všechny klávesy, piána, syntezátory a já nevím co všechno je tam v těch několika vrstvách schované, kdežto P si vzal do ruky strunné nástroje a usedl za bicí. O zpěv se pak podělili oba, ačkoli nemůžu soudit, kdo z nich dostal více prostoru. Vokály se mi slévají do jedné roviny, takže se nedá říct, že by jeden z těchto dvou borců disponoval takovým a druhý zase onakým hlasovým rejstříkem. O nejrůznějších šepotech a občasném mluveném slovu, na které se při realizaci „Stay Human“ taky dostalo a které mě ještě víc mátly, ani nemluvě.

Přestavit „Stay Human“ je svým způsobem dost obtížná záležitost, protože ačkoli je ta hudba na můj vkus nezáživná a po chvíli bohužel i dost jednotvárná, tak se toho v ní děje dost. Třeba nástrojová pestrost hovoří ve prospěch SoulspiryA, protože mají koule na klavírní mezihru „Sorry“, elektronickou „Be the First“ i rockovou „We Will Be Alone“, ale přesto je to takové prázdné a hlavně strašně nudné.

Ve výsledku to vypadá tak, že pokud zrovna nemá navrch Nico se svým elektronickým ansáblem, tak drží otěže v rukách P, což znamená rytmicky velmi jednoduchý a nezáživný rockový pochod s melancholickou atmosférou. Ta ve výsledku činí album ještě méně stravitelným, než už samo o sobě je. A střídáním těchto poloh v jedné písni, což je asi tak jediný pokus o dramatičnost, se toho příliš nezachrání.

Nebudu to protahovat… ode mě jednoznačně palec dolů za nekonečný přísun nudy, který mi „Stay Human“ nadělilo.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.