Steel Panther - All You Can Eat

Steel Panther – All You Can Eat

Steel Panther - All You Can Eat
Země: USA
Žánr: heavy / glam metal
Datum vydání: 1.4.2014
Label: Kobalt Label Services

Tracklist:
01. Pussywhipped
02. Party Like Tomorrow Is the End of the World
03. Gloryhole
04. Bukkake Tears
05. Gangbang at the Old Folks Home
06. Ten Strikes You’re Out
07. The Burden of Being Wonderful
08. Fucking My Heart in the Ass
09. B.V.S.
10. You’re Beautiful When You Don’t Talk
11. If I Was the King
12. She’s on the Rag

Hodnocení:
H. – 6/10
Kaša – 6/10

Průměrné hodnocení: 6/10

Odkazy:
web / facebook / twitter

Existují kapely, k jejichž tvorbě jednoduše musíte přistupovat trochu specificky. Jak se říká, je nutné, abyste přistoupili na pravidla jejich hry, jinak nemáte šanci. A říkat tomu hra je vlastně naprosto přesné, protože tenhle druh skupin se svými posluchači takovou hru hraje. Všichni vědí, že je to jenom jako, že je to celé jenom sranda, ale nikdo o tom nemluví a všichni tu hru hrají společně s kapelou a obě strany se u toho baví.

Jedním z pěkných příkladů může být třeba Rob Zombie… král hororu, všude kosti, strašidelné propriety, masky, ale všichni víme (a sám Zombie jistě také), že je to jen jako, je to nadsázka a nikdo se u tohohle hororu nebojí. V našich reáliích něco takového předvádí například Malignant Tumour… největší, netvrdší a nejmetalovější kapela světa. Každý z nás ví, že to není pravda, ale že je to jen jako, ale i tak jim to fandové žerou. A když se nějaké skupině povede si své posluchače takhle vycvičit, aby s ní podobnou hru hráli podle jejích pravidel, tak je to pro ty muzikanty prostě výhra.

Něco podobného se pokoušejí rozehrát rovněž Američané Steel Panther a nutno říct, že se jim to vlastně poměrně daří, protože jejich jméno šlo v posledních letech hodně nahoru. A s čím že tedy přišli, že to lidi tak baví? Tahle čtveřice vizuálně i hudebně paroduje staré dobré osmdesátky, glam metal, klasický heavy metal a všechno to, co k tomu patří. To doplňují o brutálně vtipné a hodně sprosté texty, které se v drtivé většině případů točí kolem sexu a obraty plné roztomilých slovíček jako fuck, cock, ass atd. atd. v nich létají doslova kulometnou kadencí. Popravdě se mi občas až zdá, že jsou ty texty pomalu zábavnější než samotná hudba, protože – budeme-li se bavit pouze o novince “All You Can Eat” – v kusech jako “Gloryhole” nebo “Bukkake Tears” (a i dalších) se občas najdou fakt perly.

“There’s a hole in the wall where you put your cock & balls
But you never really know who’s sucking on the other side”
(Gloryhole)

Máme tu tedy kapelu, jež zcela záměrně vypadá jak banda teplometů, kteří jako by vypadli přímo z 80. let, hrají si na megaborce, jejichž jedinou náplní života je pařit, souložit a hrát metal a jejich nejpoužívanějšími slovy jsou “pussy” a “fuck”, ale zároveň si z toho všeho dost jasně dělají srandu. Oukej, dejme tomu, ale jak je na tom hudba?

Vzhledem k tomu, že svým vzhledem Steel Panther vypadají jak karikatury osmdesátek, asi nikoho nepřekvapí, že podobně zní i jejich hudba. A v tomhle je právě zakopaný ten pes, protože je to něco, co ne každý může strávit. Pokud pomineme všechen ten “balast” okolo a budeme se bavit jen o muzice, tak jsou Steel Panther absolutně na odstřel, protože to, co předvádějí, je jedna velká kopa toho nejobehranějšího rock/metalového klišé, jaké si jen dokážete představit. Jediný způsob, jak se přes tohle přenést, a zároveň jediný způsob, jak vás to může začít bavit, je vzít v potaz, že to celé není nic jiného než jenom sranda a že to ti borci nemyslí vážně (kdyby mysleli, tak by to bylo hodně smutné). Pokud se k tomu nejste schopni postavit jako k parodické záležitosti, jste ztraceni a Steel Panther pro vás budou neposlouchatelní.

“I understand you had gas
But you farted and another dude’s sperm dribbled out of your ass
That’s fucking gross”
(Ten Strikes You’re Out)

Já osobně s tím problém nemám. Jak už bylo řečeno, po hudební stránce je Steel Panther – a jejich nová deska “All You Can Eat” jakbysmet – klišé jako prase, ale když k tomu připočtu, že to celé má parodický rozměr, tak mi to nijak nevadí. V kombinaci s již zmiňovanými texty (pokud rozumíte zpívané angličtině, je to při poslechu rozhodně výhoda) jsou některé pecky fakt docela zábavné, což se týká třeba nebezpečně chytlavé “Party Like Tomorrow Is the End of the World”, “Gloryhole” nebo našlapané “Gangbang at the Old Folks Home”, která nabízí asi nejparádnější riff celé nahrávky a pro mě osobně je asi i vrcholem “All You Can Eat”.

Když už se bavíme o tom klišé, které zde opravdu (a zcela záměrně) útočí z každé vteřiny, je úplně jasné, že tu budou jak typické rockové vypalovačky (třeba “Pussywhipped”, “Ten Strikes You’re Out” nebo “B.V.S.”), šlapavé chytlavé hitovky na první poslech (“Party Like Tomorrow Is the End of the World”), ale třeba i nezbytné ploužáky (“The Burden of Being Wonderful” a s přivřenýma očima ještě “Bukkake Tears”).

“If I was the King
I would outlaw clothes for chicks
So you could see if they shaved their pussies
Or if they were hiding dicks”
(If I Was the King)

Až doposud je to všechno v pohodě, ale problém bych viděl v tom, že i přes všechnu tu srandu a nadsázku, které tam rozhodně jsou, to není až taková jízda, aby mě “All You Can Eat” opravdu dokázalo bavit oněch necelých 50 minut, na něž se hrací doba vyšplhala. Ze závěru alba si toho vlastně pamatuju úplné minimum, což určitě bude dáno i tím, že ty největší pecky se skrývají hned v první polovině. Po pomalé “The Burden of Being Wonderful”, jež je na desce poměrně nepřeslechnutelná, už v podstatě nemám moc představu, co tam hraje, ačkoliv jsem to slyšel docela dostkrát, rozhodně mi ty refrény neutkvěly v hlavě třeba jako v případě “Gangbang at the Old Folks Home” nebo “Pussywhipped”.

Možná ještě takovou “B.V.S.” (i když se mi na ní líbí sloky a refrén mě spíš trochu otravuje) si ze závěru matně vybavím, ale třeba “You’re Beautiful When You Don’t Talk” nebo “If I Was the King” jenom plní úlohu vaty na natažení hrací doby. “Fucking My Heart in the Ass” mi zase přijde jako docela blbost, takže tu druhou polovinu trochu zachraňuje až závěrečná “She’s on the Rag”, jež nabízí pár zajímavých momentů a docela příjemný refrén. Vlastně se společně s “Gangbang at the Old Folks Home” jedná možná o ten nejzábavnější song.

“All You Can Eat” se určitě dá poslechnout. Vlastně je to zábavnější, než jsem tipoval v době, kdy jsem se ještě neodvažoval si muziku Steel Panther pouštět, protože jsem si myslel, že to bude sračka. Na druhou stranu, tahle kapela není nic jiného než pouhá srandička, podle čehož je k tomu také nutné přistupovat. Jestli je to záležitost pro vaše ušní ústrojí, to už se jistě dokážete rozhodnout sami­…


Další názory:

Nebudu lhát a řeknu hned z kraje, že mi hudebně Steel Panther vlastně nic moc neříkají, protože glam metal nemusím. Nikdy mě nebavily ani klasické počiny od Mötley Crüe, ani od Twisted Sister a dokonec ani od Ratt a správně tušíte, že jinak tomu nebude ani v případě Steel Panther s jejich čtvrtou řadovkou “All You Can Eat”, kterou asi nebudu točit do zblbnutí, ale jedním dechem dodávám, že na chvilkový relax nemá tohle album chybu. V tomto případě je totiž nutno ke klasickému sex, drogy a rock’n’roll připočíst ještě hromadu srandy, na které to prostě stojí. Je fakt, že velkou roli hraje i ten sex, kolem kterého se točí hromada textů, ale to jde ruku v ruce s tou srandou. Přestože třeba “Feel the Steel” mi přišlo svého času mnohem povedenější, tak to neznamená, že je novinka špatná. Sice je to klišé jako bič, ale to se dá na nějaký čas úplně v pohodě přehlídnout, protože neoriginalita je slušně vyvažována zábavou. Hodně se mi líbí klipovka “Gloryhole”, chytlavá “B.V.S.” nebo úvodní palba “Pussywhipped” a takhle bych mohl pokračovat ještě hodně dlouho, protože samy o sobě mají ty písně všechno, co mít mají, ale jakmile bychom se bavili nad hodnocením celého alba, tak 50 minut je dost. Jasně, je to chytlavé, šlapavé, člověk se u toho slušně zasměje, ale každá sranda jednou skončí a v tu chvíli si říkám: a co jako? Slušná šestka je pro toto album tak akorát adekvátní hodnocení, protože vyložené zázraky ani čekat nelze.
Kaša


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.