Stíny plamenů - Propadlé vody

Stíny plamenů – Propadlé vody

Stíny plamenů - Propadlé vody
Země: Česká republika
Žánr: black metal
Datum vydání: 23.10.2014
Label: Nasphyr Records

Tracklist:
01. Připomínám těm kolem
02. Zástupci
03. Cesty vody odpadní
04. Démonický tubus
05. Doudlevecký sběrač
06. Obtékání
07. Reinhard Čistírenský
08. Tajný plán

Odkazy:
web / facebook

K recenzi poskytl:
Stíny plamenů

Hádám, že Stíny plamenů není třeba nějak dlouze představovat. Lord Morbivod je dávno stálicí domácího black metalu a jeho tvorba mnohdy hranice černého kovu dalece přesahuje. Průmyslově špinavé projekty Umbrtka či War for War budiž toho příkladem. Přesto se v jeho portfoliu stále najdou jména, která zůstala black metalu bez výjimek věrná – právě třeba Stíny plamenů. Banda žhářů terorizuje kanalizace Plzně a dalších českých měst už víc než 15 let a “Propadlé vody” jsou sedmou řadovkou v diskografii, což vzhledem k pracovnímu nasazení ostatních plzeňských úderek pod Morbivodovou taktovkou není nějak překvapující číslo. Nicméně vzhledem k tomu, že předchozí deska “Výprava za pravdou špíny” je především znovunahraný debut, novinka navazuje až na pět let starou desku “Mrtvá komora”, která je zároveň posledním, již jsem z dílny Stínů slyšel.

Hned od první skladby na vás čtveřice žhářů vyrukuje s naprosto charakteristickým rukopisem a mrazivým, odtažitým zvukem kytar. Není třeba pochybovat o tom, že black metalové srdce kapely stále drží v krevním oběhu dostatek splašků a špíny. Kompozicím tradičně nechybí spád, úderné riffy a nápaditost, která ukazuje, že i když Morbivod kapelu drží směřování kapely víceméně v jednom naprosto pevně definovaném kanálu, dá se v jeho rámci vymyslet tolik věcí, že se prostě nemáte šanci nudit. Sypačky jako “Zástupci”, “Cesty vody odpadní” a “Tajný plán” doplněné o Morbivodův projev a bezchybnou dikci jsou naprosto uzemňující a baví. Nemlich stejně jsou na tom ale i rytmičtější, skladatelsky zajímavější kusy. “Démonický tubus” a “Obtékání” mě baví z “Propadlých vod” asi nejvíc, hlavně druhá jmenovaná mi přijde v rámci alba i diskografie příjemně “nestínovská” a její pomalejší, melodická střední část je vskutku parádní. Ale ani zbylá trojice skladeb (úvodní “Připomínám těm kolem”, “Doudlevecký sběrač” a “Reinhard Čistírenský”) není vůbec špatná a nahrávka je dost vyrovnaná.

Až na opus “Doudlevecký sběrač” se většina skladeb drží kolem čtyř minut a příjemně odsýpá, pánové předvádí to nejlepší, zejména pak oba kytaristé, urození pánové Opat a Egon. Celkové vyznění podporuje i solidní zvuk nesoucí se v duchu oldschoolového blacku. Potěšilo mě, že občas z něj správně mrazí v zádech – hlavně ve středních tempech a při přítomnosti silných riffů. Podstatné ale je, že je slyšet vše důležité. Kytary jsou správně výrazné, nicméně najde se několik momentů, kdy vyčnívá i baskytara, která jinak brumlá v pozadí. Možná bych uvítal, kdyby bicí Lorda Sheafraidha měly trochu jasnější zvuk, na druhou stranu ale nijak nenarušují celkovou atmosféru nahrávky.

A co říct k textům? Jako tradičně, bez nich by byla hudba Stínů plamenů sotva poloviční. Už od začátku Morbivod prostě perlí, a když v “Připomínám těm kolem” zuřivě deklamuje, že “Máte svolení se udusit, i kdybyste nechtěli”, tak mi prostě cukají koutky směrem vzhůru. Tohle je přesně ta nadsázka a nadhled, kterou od plzeňských očekávám a která mě na nich tolik baví. Nepřekvapí nápadité metafory skrývající se za vcelku běžným výrazivem i nejrůznější obskurnosti. “Reinhard Čistírenský” vyprávějící o jistém Reinhardovi (jaké překvapení) a jeho sektě mi narací i silným odérem prachmatismu připomíná Umbrtku. Zato závěrečná “Tajný plán” už je zpátky u kanálů a zvradel (autor pojmu nechť případně opraví špatný tvar slova): “Z oblohy pršely kanalizační poklopy…”. Zkrátka, není moc co vytknout a případné mírné odbočky či podobenství nejsou nijak na škodu.

Stíny plamenů dodržely vysoký standard a opět nahrály silnou desku. Svůj recept nijak zásadně nezměnili, v rámci jeho možností ale dokázali pánové vytvořit zábavný počin, který se vzhledem ke své délce jen tak neoposlouchá. Rozhodně palec nahoru!


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.