Suffering - Chaosatanas

Suffering – Chaosatanas

Suffering - Chaosatanas
Země: Polsko
Žánr: black metal
Datum vydání: 7.2.2014
Label: Mort Productions

Tracklist:
01. Suicide for Satan
02. Essence of Sin
03. I Am the Existence
04. Leviathan Rises
05. Frozen Faith
06. Ofiara

Hodnocení: 6,5/10

Odkazy:
facebook

K recenzi poskytl:
Propaganda Chaosu

Když jsem do přehrávače poprvé vkládal letošní EP “Chaosatanas”, jemuž v historii polské black metalové smečky Suffering předcházel pouze jeden demosnímek “Frozen Faith” z konce roku 2012, doufal jsem, že jeho autoři při jeho tvorbě projevili více důvtipu než při vymýšlení názvu svojí kapely. Upřímně vážně nechápu, proč se někdo ve 21. století pojmenuje zrovna takhle extrémně provařeně, ale tak budiž, pojďme se mrknout, čím se tohle blasfemické trio prezentuje po hudební stránce…

První poznatek je docela lehký – stejně jako název Suffering, ani samotná muzika příliš originality nepobrala. Poláci totiž nehrají nic jiného než black metal v jeho nejčistokrevnější a nejkrystaličtější podobě. Nečekejte žádnou velkou snahou o ozvláštnění, progresivní prvky nebo výlety do jiných žánrů, protože na takové věci Suffering kálí z vysoka. Jejich produkce je ve své podstatě vlastně hodně jednoduchá a přímočará – sypat jak blázen, drtit mrazivé riffy, sem tam nahodit nějakou změnu tempa a předvést black metal v jeho pomalejší a drtivější podobě, a když se pánové hodně překonají, tak občas ukážou, že umí i nějakou tu melodii, ale to vždycky jen na chvilku, aby se posléze bleskurychle vrátili k oněm typickým bzučivým riffům.

Stejně tak ani co do textové stránky Suffering vůbec nijak nevybočují z mantinelů, jaké si představíte, když někdo začne mluvit o klasickém black metalu. To v překladu znamená, že vzduchem lítá jeden Satan za druhým, občas mu přijdou pomoct kámoši jako Lucifer, Bafomet nebo Leviathan, nesmí chybět ani nějaké to okultno a na závěr samozřejmě obligátní poplivání křesťanské chátry. Prostě idylka.

Vsadím svoje boty na to, že většina z vás už si asi řekla, že s tímhle portfoliem jsou Suffering, potažmo tedy jejich minialbum “Chaosatanas” něčím, co vážně nemáte potřebu poslouchat. Upřímně, je to naprosto logické a pochopitelné, protože to zatím asi nezní moc vábně. Kdyby mně někdo o nějaké kapele řekl to, co jsem sám v předcházejících odstavcích napsal, rovněž bych se zrovna nehnal do shánění. Ne, že bych neměl rád black metal, právě naopak, ale v takhle konzervativní oblasti už dneska přece jenom dávám přednost klasice a do poslechu nějakých nových chrličů síry se nijak zvlášť nehrnu. Jenže jakkoliv se to může zdát nepravděpodobné, i přes tohle všechno je “Chaosatanas” vlastně docela zábavná nahrávka.

Ono to ve skutečnosti opravdu není nic jiného než jenom black metal, ale tak nějak je to takové uvěřitelné. Tedy, zrovna takovéhle blasfemické smečky je podle mě nutno brát trochu s rezervou, ale na rozdíl od jiných Suffering nepůsobí jako pozéři. Naopak je z té muziky znát jistota, že takhle to prostě chtějí hrát a vědí, jak na to. Jak vidno, nejsou to žádní sráči, jimž teče mlíko po bradě, což je ostatně znát už jen z toho, že se hned dvě třetiny sestavy Suffering angažují rovněž v kultovních Besatt.

Tak či onak, je víceméně jedno, jestli to Suffering začnou nemilosrdně sypat, jak předvádějí třeba v “Suicide for Satan” či “Frozen Faith”, nebo jestli se pustí do trochu rozvážnějších kusů jako třeba “I Am the Existence”, protože v obou polohách dokážou zabavit. Stejně tak Suffering zvládnou předvést obě tyto tváře třeba i v rámci jednoho songu, s nímž začnou v kulometné rychlosti, aby třeba ve druhé půli zpomalili a písničku posunuli trochu někam jinam, což je případ věcí jako “Essence of Sin” nebo “Leviathan Rises”. A i tohle jim docela funguje. Pořád platí, že je to taková normálka, nic extrémně zvláštního nebo neslyšeného, ale prostě se to dobře poslouchá a baví mě to.

Kromě toho je také “Chaosatanas” docela krátký materiál, což je ostatně docela logické, když se jedná jen o EP. 29 minut je na takovouhle muziku tak akorát, aby se člověk dostatečně nasytil, ale nepřežral se, takže i z tohohle pohledu je to naprosto v pohodě. A popravdě řečeno, být kapelou, ani na případné řadovce bych tu hrací dobu o moc neprodlužoval, jelikož – a to aniž bych chtěl Suffering podceňovat – si nejsem jistý, jestli by s tímhle fakt dokázali utáhnout třeba hodinu. Ale to už se bavíme o něčem, co ještě ani zdaleka není aktuální, takže to ukončeme tím, že i když to tak na první letmý pohled nemusí vypadat, “Chaosatanas” je docela povedený black metalový nášup v klasickém stylu, který má hlavu a patu a je zábavný.


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.