Suspiral - Delve into the Mysteries of Transcendence

Suspiral – Delve into the Mysteries of Transcendence

Suspiral - Delve into the Mysteries of Transcendence
Země: Španělsko
Žánr: death / black metal
Datum vydání: 1.3.2016
Label: I, Voidhanger Records

Tracklist:
01. Poisonous Essence
02. Hiereía Deúro
03. The Art of Death

Hrací doba: 33:12

Odkazy:
facebook / bandcamp

K recenzi poskytl:
I, Voidhanger Records

Duo Suspiral pochází ze Španělska a oba pánové dále hrají v Arkaik Excruciation a Sheidim, což většině čtenářů asi zatím nic neřekne. Není divu, tahle země nikdy neplatila za metalovou velmoc s kdovíjak bujným podhoubím. To se ale podle všeho mění/změnilo. Už dávno tamější scéna nestojí jen na Machetazo, Haemorrhage, Primigenium a Avulsed (nebo Baron Rojo, hehe). Největší bouři zájmu rozpoutaly po novém miléniu bestiality jako Morbid Yell, Proclamation a především Teitanblood. A ten, kdo underground sleduje ještě pozorněji, tak zná i další kvalitní kapely, které vznikly ve stejnou dobu či o něco později, jako Domains, Körgull the Exterminator, Of Darkness, Banished from Inferno, Graveyard. No, a poslední vlnu si, zde na Sicmaggot představíme podrobněji, neb Altarage už znáte a možná jednou přijde čas na Orthodoxy, 13th Moon, Plaggha či zmíněné Sheidim a Arkaik Excruciation. To ale jen tak povrchně a ve zkratce, proč považuji vývoj posledních let na španělském poloostrově za hodný pozornosti. Teď upřeme pozornost na Suspiral a jejich první dlouhohrající desku „Delve into the Mysteries of Transcendence“.

Té loni předcházelo dvou skladbové EP „Dawn of Kezef“, které byť uspokojivé, bylo přeci jen pouze ukázkové. Suspiral zde působili jako „bestiální“, avšak monotónní black / death s atmosférickým nádechem, čemuž napomáhaly klávesy, jež se občas mihly v pozadí. Hudební koncept to byl zajímavý, i když nijak převratný; klávesy do svého surového bordelu cpali už Archgoat před více jak dvaceti lety.  Ale mám osobně velkou slabost pro takzvaný „jeskynní metal smrti“ a obzvláště takový, jenž se snaží vymanit z primitivnosti a tupé hrubosti, která se zdá být tomuto subžánru určená. Hudební provedení zmíněného EP nebylo tedy nikterak fascinující, až mě osobně překvapilo (spíše mile nežli naopak), když po kapele hmátlo výborné vydavatelství I, Voidhanger. Ale hned s prvním ponorem do mystérií transcendence jsem věděl, že tomu tak bylo právem. Suspiral se opět snaží tvořit násilný a temný black / death s hutnou atmosférou, ale jejich recept je tentokrát o něco rafinovanější. A to nejen ve srovnání s dřívějším titulem. Kapela se v prvé řadě téměř vybodla na klávesy, místo toho raději přidala o jednu kytarovou linku navíc. Což se projevuje tak, že nad vzteklým burácením kytar a bicích se obvykle vznáší nářek a vzlykání kytar, společně se zběsilým sólováním (často oboje najednou). Ono to upřímně není zas tak vynalézavé, jak by se mohlo z vyššího prohlášení o „rafinovanosti“ zdát. Táhlé „vzlyky“ nejsou ani tak deprimující, jak by mohly být, kdyby kytaristé byli vzdělanější či zručnější, a „shreds“ mají do chaosu TTNBLD taky daleko; někomu snad mohou přijít až otravné. Zde rozhodně vidím potenciál, na čem by se dalo ještě v budoucnu zamakat. Pokud ale mají Suspiral něco zvládnuté dobře a co podkládá můj názor, že album není žádná tupá primitivnost, jsou to samotné kompozice.

Půlhodinové „Delve into the Mysteries of Transcendence“ má totiž jen tři skladby a pokusit se v tomhle ranku o řežbu delší než čtyři minuty je zpravidla o hubu. Avšak debut Suspiral sjedu s radostí od začátku do konce a obvykle si nějakou skladbu ještě potřebuji pustit znovu. Kapela opravdu s citem pracuje jak s monotónností, tak s chaosem. Když zpomalí, tak to prostě drtí jak má a prasopal rovněž dovede v posluchači probudit to zvířecí „něco“, co má chuť se prát. Suspiral se také neštítí ryze blackmetalových riffů (spíše ve stylu původních NOEVDIA klasik než devadesátek) či doomu, což do celku výtečně zapadá. Snad ještě srovnám „Delve into the Mysteries of Transcendence“ s jinými zlobordely. Ruku na srdce, většinu lidí asi hned napadnou Teitanblood nebo nedávno recenzovaní Altarage, a to nejen kvůli stejné země původu. Kdybych byl zručný malíř, nezemskou intenzitu „Death“ bych hrubě vykreslil jako chaotický vír, ať už bodavého hmyzu či pouštního písku, a „Nihl“ jako ohromnou přívalovou vlnu černé barvy. Kdežto malba „Delve into the Mysteries Transcendence“ by byla ve své abstraktnosti o něco komplexnější s mnoha tmavými odstíny a různými technikami, aby každý, kdo by ji spatřil, v ní viděl něco jiného. Dojem by tedy nebyl ani zdaleka tak bezprostřední a pravděpodobně ani ne tak silný, ale svým způsobem by nabídnul mnohem více.

Suspiral

Když jsem debut Suspiral slyšel poprvé říkal jsem si, že „Delve into the Mysteries of Transcendence“ zní jako srážka Impetuous Ritual a Darkspace. S dalšími poslechy byla tato analogie nahrazena srovnáním s Altarage, ze kterého Suspiral vyšli jako fyzicky „slabší“, avšak vychytralejší bratříček. A nakonec si říkám, že taková srovnání desce spíše škodí, i když posluchače asi nalákají snáze než kdovíjak komplikovaný rozbor. Takže na závěr. Sledujete I, Voidhanger anebo máte rádi atmosférický metal smrti? Myslím, že chcete Suspiral slyšet. Debut není převratný v takřka ničem, ale příslib je nezanedbatelný.


1 komentář u „Suspiral – Delve into the Mysteries of Transcendence“

  1. Toto je dobrý jako čuně. Do vydání recenze jsem to sice stihnul otočit jen dvakrát, ale zatím vážně super, baví mě to.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.