Země: Norsko Žánr: black metal Datum vydání: 15.12.2015 Label: Dusktone Původní vydání: 10.7.2015, selfrelease Hrací doba: 30:29 Odkazy: facebook / bandcamp K recenzi poskytl: Dusktone

Svartelder jsou dozajista jednou z těch kapel, které člověka zaujmou už jen svou sestavou. Ústřední postavou projektu je Doedsadmiral, jenž za sebou příliš známých projektů nemá… i když nově se třeba angažuje ve formaci Nordjevel, kde s ním hraje DezeptiCunt, bývalý člen Ragnarok, a Fredrik Widigs z Marduk a Rage Nucléaire. Velice zajímaví jsou ale někteří lidé, které Doedsadmiral do Svartelder později naverboval. Za bicími sedí jakýsi AK-47, což ve skutečnosti není nikdo jiný než Anders Kobro z In the Woods… a Carpathian Forest (a dříve ještě třeba Green Carnation). Klávesy pak obstarává Kobold, což je gangsterská přezdívka Jamese Fogartyho, jenž má na kontě formace jako Ewigkeit, Old Forest, Jaldaboath a v minulosti fungoval i jako člen The Meads of Asphodel. A aby toho nebylo málo, kytary a baskytary se ujal Maletoth, což je nový pseudonym, pod nímž se skrývá Tjalve známý z Pantheon I, Den saakaldte nebo Horizon Ablaze (a v minulosti i 1349).

Co si budeme povídat, tohle je hodně, hodně výživná sestavička a spousta těch kapel, jejichž jména v minulém odstavci padala, patří zcela po právu mezi zavedené a uznávané, leckdy skoro až kultovní formace blackmetalového žánru. Rozhodně je tedy na místě nečekat od Svartelder málo, protože to jsou všechno vysoce ostřílení borci, kteří své schopnosti v minulosti již nejednou prokázali. Jenže znáte ten pocit, kdy se v nějakém projektu sejde skvělá sestava muzikantů, ale ten vlastní výsledek jejich práce zůstane za očekáváním a prostě to není tak úplně ono? Nemůžu si pomoct, ale přesně tohle cítím i u Svartelder…

Jistě, všechno je to zahrané na kvalitní úrovni a je znát, že za tím nestojí žádní nezkušení loupáci, jimž sotva teče mlíko po bradě. Ale že bych si z debutového EP „Askebundet“ sednul na zadek? To při vší úctě fakt ne. Poslouchá se to v pohodě a nemám s tím žádný zásadní problém, ale jednoduše v tom neslyším žádnou větší sílu, hloubku, necítím atmosféru, zajímavý sound… nic na tenhle způsob. „Askebundet“ se mi prostě skoro vždy zvrhlo v jen takovou příjemnou kulisu, protože ta muzika prostě není ta dobrá, aby si nějak výrazněji dokázala říct o pozornost. Relativně sympatické jsou klávesy, jež tu a tam dýchnou retro feelingem, ale to je přece jen poněkud málo.

Nebudu vám nijak lhát – čekal jsem od „Askebundet“ o dost víc. Reálně je EP prostě jen poslouchatelné, nic víc. Dlouhohrající desku, jejíž přípravy jsou již v plném proudu, si nakonec asi přece jenom pustím, ale že bych se na ni po téhle první zkušenosti nějak zvlášť třásl? To fakt ne… Nalijme si čistého vína, „Askebundet“ je jednoduše dočista obyčejný black metal, jenž ničím nevystupuje z řady, a kdyby za tím nestála takováhle sestava, vcelku zaslouženě by nahrávka dočista zapadla a v podstatě nikdo by jí pozornost nevěnoval…