 |
| Země: Rusko Žánr: technical death metal Datum vydání: 29.5.2014 Label: Sevared Records Tracklist: Hodnocení: 7,5/10 K recenzi poskytl:
|
Také jste se při čtení nadpisu trochu opotili? Neumíte si představit, jak byste o takové kapele vyprávěli kamarádům, když vůbec netušíte, jak tuhle šílenost vyslovit? Nebojte, nejste sami. Mám totiž úplně stejné pocity. Naštěstí se pod tímhle prapodivným názvem skrývá solidní nálož kvalitní muziky, takže doufám, že budete mít alespoň nějaký důvod pokračovat ve čtení. A o co že tedy jde?
Vězte, že 7 H.Target (ono se to i blbě píše…) jest ruská parta dlouhodobě hoblující technický brutal death metal. A protože se mohu pochlubit minimálně tím, že jsem velkým příznivcem tohoto žánru, ani chvíli jsem neváhal a jal se desku s radostí hodnotit. I přes ono magorské pojmenování a původ kapely jde totiž o jedno z nejlepších brutal deathových alb, se kterými jsem měl letos tu čest.
V případě “0.00 Apocalypse” jde o třetí řadovou desku 7 H.Target, přičemž bez mučení se přiznám, že žádnou z předchozích jsem prostě neslyšel. Vlastně tuhle kapelu znám pouze poslední měsíc, takže mám rozhodně co dohánět. Recenze se tedy bude muset obejít bez obligátního porovnání se starší tvorbou. Co mě na “0.00 Apocalypse” fascinuje nejvíce, je opravdu kvalitní práce s nástroji a zcela bezkonkurenční kompozice a produkce. Tahle kapela totiž sousloví “technický metal” bere smrtelně vážně (na rozdíl od jiných podobných uskupení, které toto označení používají coby zástěrku nedostatku vlastní fantazie) a na výsledku je to znát. Neustálé změny tempa, kvalitní riffování, velmi neotřelé melodie a to vše dohromady zabaleno do neskutečného hráčského umění – to je “0.00 Apocalypse”. A podle toho, co jsem si četl o předchozích deskách, rozhodně nejde o žádnou výjimku. Pokud patříte mezi ty, kterým při zaslechnutí spojení “technická hudba” vstávají vlasy hrůzou, nemusíte se bát. 7 H.Target nehrají žádné šílené desetiminutové tirády, nýbrž klasicky dvou až pětiminutové songy. Ostatně celé “0.00 Apocalypse” vám na jeden poslech nezabare více než půl hodiny života.
“0.00 Apocalypse” představuje posluchačům velmi temnou a drsnou muziku, která se většinu doby nese spíše ve středním tempu, ale místy se z něj nebojí vystoupit a přejít na kvalitní hoblovanou hodnou standardního brutálního death metalu. Zmíněné nástrojové obsazení provází hodně hluboký bublavý vokál, který by se vyzněním dal přirovnat k projevu Corpsegrindera (Cannibal Corpse) s rychlostí a kadencí Chrise Barnese (Six Feet Under, ex-Cannibal Corpse). Lepší a přesvědčivější growling jsem v poslední době neslyšel.
Písní je na “0.00 Apocalypse” celkem sedm a postupně si je všechny v krátkosti představíme. Úvodní “Mutants That Live for One Day” se s ničím nemaže a dává posluchači ochutnat špetku toho, čím se bude v následujících třiceti minutách opájet. Spíše pomalejší než střední tempo doprovází nejhutnější možný vokál a atmosféra by se dala krájet. Místy se trochu zrychlí a přejde do pig squeelu. “Gun-Handed Iron Killer” začíná o poznání pomaleji a jde o píseň kratší délky (necelé tři minuty). Velice se mi tu líbí střednětempá ústřední kytarová melodie a také přechody z pomalých do rychlejších částí. “Regeneration of Steel Organs” exceluje především ve svižnějších pasážích, kde se projevuje kompoziční síla 7 H.Target. Následuje “Technofetishist”, podle mého nejlepší kousek. Tahle věc se vám prostě zaryje pod kůži, což podporuje délka trochu nad 120 vteřin. Během těch dvou minut stihnou 7 H.Target předvést více než některé podobné kapely za celou kariéru. “Cyborg Kombat” exceluje hlavně v atmosférickém “mechanickém” úvodu a “Meatball Machine Story” zase v kytarových riffech. Závěr v podobě “S-94” uhodí na rychlejší strunu a jde zřejmě o nejagresivnější song na “0.00 Apocalypse”.
Nový materiál méně známé kapely je tedy velice variabilní a kratší stopáž mu bohatě stačí. Až si člověk říká, že je trochu škoda, když něco tak zajímavého skončí vlastně tak brzy. Nic se ale nemá přehánět a věřím, že vybrat na novou desku pouze sedm výborných písniček bylo tvůrčím záměrem. Naštěstí pořád existují kapely, které nepotřebují svá alba vycpávat vatovým brakem. Za mě velké překvapení a už se těším, až si pustím i starší tvorbu. Poctivých sedm a půl bodu.