 |
| Země: Velká Británie Žánr: minimal techno / IDM Datum vydání: 27.1.2014 Label: Werkdiscs / Ninja Tune Hodnocení: 7,5/10
|
Poslech žánrů, které můžete vidět v hlavičce u tohoto alba, je pro mě osobně něčím vlastně úplně novým a z hlavy si nepamatuju, že bych kdykoliv v minulosti něco podobného proháněl svým přehrávačem. Tím chci říct, že nemám sebemenší tušení, jak si na tom jednočlenný projekt Actress, za nímž stojí britský muzikant Darren J. Cunningham, stojí v porovnání se stylovou konkurencí nebo jak je na tom samotná deska “Ghettoville” v rámci diskografie skupiny, ale na druhou stranu zase můžu říct něco jiného, a sice že i takto naprosto vytržené z jakéhokoliv kontextu (všechno je jednou poprvé) mě tenhle počin až překvapivě zaujal…
O co se tedy v tomto případě jedná? Hned můžu předeslat, že je to muzika, která je zcela jednoznačně hodně minoritní záležitostí a určitě ne každému sedne… vlastně ji asi jakýkoliv běžný posluchač zahodí jako nesmyslnou hovadinu, ale tak už to prostě u okrajových a experimentálnějších žánrů bývá. Pokud patříte mezi ortodoxní metalisty (přece jenom, pořád jsme stránka primárně o metalu…), můžete také jít rovnou dál a zapomenout, že jste někdy o jméno Actress vůbec zavadili. Na “Ghettovile” totiž nenajdete nic jiného než poměrně experimentální a hodně minimalistickou elektroniku – což už je asi vidět jen z názvu žánru minimal techno a z významu zkratky IDM, což v překladu znamená “intelligent dance music”. Místy (v temnějších skladbách) to ovšem nemá úplně daleko i k takovému dark ambientu…
Každá píseň na “Ghettoville” v podstatě stojí na jednom více či méně jednoduchém motivu, který se v monotónním tempu neustále opakuje. Zjistil jsem však, že všechny ty songy mají jednu hodně zajímavou vlastnost – zpočátku vám to bude připadat jako taková blbost, ale čím déle se ten motiv opakuje, tím více se do toho člověk zažírá, a když skladba dohraje, tak je vám líto, že už skončila. Ta další vám po té předchozí bude zase zpočátku připadat nic moc, ale postupně se do ní začnete dostávat… a tak dále. A přesně tohle dělá z “Ghettoville” tak zajímavou a poutavou nahrávku…