 |
| Nejočekávanější album měsíce: Deathspell Omega – Paracletus |
| H.: Deathspell Omega – Paracletus Index očekávání: 9/10 Earthworm: Seda:
|
H.:
Eintopf se nám klasicky (a už to ani není vtipné) smrskl na souboj dvou desek, protentokrát však diametrálně odlišných žánrů, což výběr jenom stížilo. Však posuďte sami. Prvním kandidátem byla inteligentní, přemýšlivá a silnou atmosférou překypující kombinace folk metalu a dark metalu v podání amerických náladotvůrců Agalloch. Z jejich dílny ještě nevzešlo špatné album, ať už to byl dech beroucí debut “Pale Folklore”, polo-akustické “The Mantle” nebo prozatím poslední majstrštyk “Ashes Against the Grain”, a už jen proto nelze do novinky “Marrow of the Spirit” nevkládat opravdu velké naděje na skvělý zážitek s vyhlídkou mnoha probděných nocí. Avšak do druhého rohu ringu oproti Agalloch se postavili Deathspell Omega – chorobný, ďábelský, surový a nervy drásající black metal z Francie. Nejedná se ale o žádné trapné rádoby satanáše, tím si můžete být jistí.. Zlo v jejich podání má vysoce intelektuální, sofistikovanou a mnohdy až filozofickou podobu (kdo zná texty, dá mi za pravdu – těžké čtení), která se transformuje do absolutně extrémního zhudebněného pekla, jež si jen těžko hledá konkurenci. Zvláště pak poslední dvě desky “Si monumentum requires, circumspice” a “Fas – ite, maledicti, in ignem aeternum” byly neuvěřitelně uhrančivými agóniemi v notách. Tomu já tedy říkám oříšek, a přestože jsem nakonec v nadpisu vypíchl Deathspell Omega, na oba počiny se těším přibližně stejnou měrou.
Earthworm:
Listopad nabízí dost známých jmen, ale že bych se na něco vyloženě těšil, to se říct nedá. Před rokem bych třeba vybral Atheist, ale zrovna teď jde jejich hudba, ač kvalitní, mimo můj aktuální vkus. Právě teď mě nejvíc zaujalo třetí album vokalistů Russella Allena a Jørna Landeho. Ti jsou nejznámější v prog a heavy metalové sféře, Allen hlavně díky kapele Symphony X, Lande mimo jiné díky své sólové dráze a oba také kvůli účasti v mnoha projektech. Všichni, kteří si rádi pošmáknou na mocných rockových hlasech, by určitě neměli jejich novou desku minout, jistě to bude (když už nic jiného) parádní oddechovka.
Seda:
Pro listopad jsem toho moc nenašel. Není tu v podstatě nic, co by mě zajímalo, a tak musím označit listopad za nejslabší měsíc tohoto roku. Po delším pátraní jsem ale nalezl Jesu. Tato kapela mě velice překvapila na Brutal Assaultu, a ač jsem si říkal, že si seženu jejich desky, tak jsem zapomněl. Přijde to tedy až s tímto EP, které bude bude rozdělené na dvě CD. První “Heart Ache” je opětovné vydání úplně prvního EP, jež vyšlo pod názvem Jesu. Další “Dethroned” bylo zčásti hotové už v roce 2004, dokončené a vydané je ale až letos. Uvidíme, s čím přijdou. Já si jdu konečně sehnat ty desky.