Archiv štítku: Asmodeus

Asmodeus – Oko Horovo

Asmodeus - Oko Horovo

Země: Česká republika
Žánr: progressive / melodic thrash metal
Datum vydání: 1.4.2017
Label: Magick Disk Musick

Tracklist:
01. Smečka prince Šavlozuba
02. Oko Horovo
03. Fenix Schizofrenix
04. Parazit
05. Kniha mrtvych
06. Prokeltí Sodomy
07. 666 očí Satanových
08. Midas
09. V ruinách města Ur
10. Černé vody Ninive

Hrací doba: 31:42

Odkazy:
web / facebook / bandzone

K recenzi poskytl:
Magick Disk Musick

Když před třemi lety klatovští Asmodeus vydávali své dnes již předposlední studiové album „Past na Davida Kleinera“, bylo to pro mě něco jako malé zjevení. Ne snad, že bych o této stálici domácí kytarové scény nikdy předtím neslyšel, nicméně tento hodně ambiciózní počin mě velmi příjemně překvapil nejen svou textovou, ale taky hudební propracovaností. Asmodeus se na svém zde vydali cestou koncepčního lyrického přístupu a progresivně laděného hudebního podkladu, což jim vyšlo opravdu na jedničku. Když tak na letošní apríl tato čtveřice ohlásila svou novinku „Oko Horovo“, přistupoval jsem k ní značně odlišně než k jejímu přímému předchůdci, jemuž nesporné kvality přisuzuji i s odstupem oněch tří let.

Miloš Bešta a jeho parta nejsou na „Oku Horově“ natolik překvapiví a nepředstavují natolik silný koncept, což ovšem nutně neznamená, že by novinka byla slabším počinem. „Oko Horovo“ není pevně svázáno konkrétním lyrickým konceptem, jenž by vyprávěl ucelený příběh, ale i přesto jasně odkazuje na starověkou mytologii. Na rozdíl od „Pasti Davida Kleinera“ se novinka nebrodí v břečkách špíny společnosti jako takové, a přestože nelze textovou stránku obou počinů přímo srovnávat, tak uznávám, že Jan Petřička odvedl po textové stránce opět velmi dobrou práci.

„Oko Horovo“ po hudební stránce svým způsobem pracuje s odkazem svého předchůdce a zpracovává jak poctivé thrashové postupy (ačkoli jich není tolik, kolik jsem čekal), tak košatější progové momenty se silným melodickým cítěním. K mému potěšení se dostane i na takřka gotické pasáže, které umocňují mystický odkaz textů, a na druhou stranu Asmodeus místy zaútočí s až deathmetalovou tvrdostí a díky tomu všemu je „Oko Horovo“ dostatečně pestrý počin, jenž udržuje posluchače neustále v pozoru.

Ne snad, že by to bylo vyloženě potřeba, protože příjemná stopáž, která se zastavila lehce za hranicí 30 minut, uteče natolik rychle, že se člověk ani nestačí rozkoukat a už mu do uší zní závěrečná progmetalová vypalovačka „Černé vody Ninive“. Ona krátká hrací doba by se z jistého úhlu pohledu dala považovat za jedinou slabou stránku „Oka Horova“, protože takto kvalitní materiál si zaslouží rozhodně větší plochy, ale klasicky oceňuji radši silné kratší album než dlouhý blábol s nějakou tou vatou, takže je vše asi tak, jak mělo být.

Co říci k samotné hudební náplni? Asmodeus si na jednotlivých skladbách dali rozhodně záležet a navzdory větší melodičnosti nepůsobí jednotlivé kusy prvoplánově. Při poslechu jsem neměl pocit, že by ten či onen motiv do celkové nálady nahrávky nezapadal nebo působil jako laciná výplň. Naopak. Každá z  písní má své opodstatnění a díky jejich kratší stopáži je většina z nich dostatečně úderná. Hned úvodní zatěžkaná „Smečka prince Šavlozuba“ si povedeným kytarovým riffem brázdí cestu velmi sebejistě a atmosférické kytarové vyhrávky tuto pecku hezky provzdušňující. Miloš Bešta přechází s jistotou sobě vlastní od zpěvnějších linek k hrubějšímu projevu a ruku v ruce s instrumentální složkou svých kolegů podtrhuje barvitost „Oka Horova“.

Mezi nejsilnější písně řadím krom úvodní „Smečky prince Šavlozuba“ hned následující thrashovou titulku, odlehčenou „Knihu mrtvých“ s parádním vokálem páně Bešty a epicky vystavěné věci s tvrdými kytarami jako „Midas“ nebo již zmíněnou závěrečnou věc „Černé vody Ninive“. Hodně velkým překvapením pro mě byla čtverka „Parazit“, což je nefalšovaná gothrocková hitovka s hmatatelnou atmosférou Moonspell či Paradise Lost. Na ploše alba jako celku může působit tak nějak nepatřičně, ovšem v záplavě těch četných melodických prvků, které Asmodeus na „Oko Horovo“ nacpali, není pochyb o tom, že má na výsledném kotoučku své pevné místo. Spolu s „666 očima Satanovýma“ je to nejpřístupnější song na desce, a přestože zrovna posledně jmenovaná svádí už jen svým titulem k špinavé metalové jízdě, tak melodickými nápěvy a kytarovými vyhrávkami září na míle daleko jako velmi příjemná oddechovka.

Asmodeus - Oko Horovo

Asmodeus natočili ve všech ohledech velmi kvalitní placku, na niž můžou být právem hrdí. Oproti „Pasti na Davida Kleinera“ ubylo tvrdě kytarových pasáží a přibylo melodických vokálů, ale výsledek je neméně pestrá a hlavně vzrušující deska, na kterou při ročním zúčtování toho nejlepšího roku 2017 rozhodně nezapomenu. Jen tak dál, pánové. Takto přesvědčivá alba si dopřávám velmi rád, takže už se těším na další.


Metalový orloj objevený pod písečnou dunou

Další koncepční album Asmodea se bude jmenovat „D.N.O.“ a vyjde v roce 2020, před ním však přijměte aktuální řadové CD „Oko Horovo“, které vyšlo právě teď – 1. 4. 2017!

8. řadová deska klatovské thrash, heavy či prog – metalové kapely vznikla vlastně úplnou náhodou, mimo jakékoliv plánování, kterým je perfekcionista, zpěvák, kytarista a jediný z původních členů příští rok třicetileté kapely Miloš Bešta, pověstný. Tohle nekoncertní album vzniklo mimo jakékoliv dosavadní standardy kapely, spontánně, úplně opačnou cestou než předchozí desky, a potenciál má naprosto srovnatelně vysoký.

Umění napsat neprvoplánově hit, prostě mít to v sobě bez ohledu na okolnosti. Deska na tajný klíč vznikala pouhé 4 měsíce od startu z nuly po cíl v nekonečnu; všechno přitom bylo uvolněné, a přesto dotažené jak mechanismus orloje. Metalového orloje ve smyslu stáří kapely versus fascinací a úchvatností jejího nestárnoucího a stále aktuálního chodu.

Na albu, které vychází jako luxusní osmi panelový digipack dovedený do všech současných grafických a technologických možností, se nachází 10 nových skladeb, které obdivuhodně gradují od prvního tónu úvodní, do posledního tónu závěrečné skladby. Vydavatelský label garantuje vrácení peněz, pokud byste si CD nepustili více než jednou – není to totiž možné.

Asmodeus - Oko Horovo

O textovou stránku se skvělými českými, vpravdě a bez nadsázky takřka básnickými obraty, se zasadil Jan Petričko, který podnikl tradičně mistrnou sondu – nyní do tajemných, mystických témat prehistorie s přesahem na mocnou egyptskou civilizaci, biblické příběhy, lovecraftovský horor sepětí planetárních civilizací s jinými entitami; a konečně příchod Satana.

O obal se postaral malíř Radovan Hrabý, se kterým kapela spolupracuje od minulého alba „Past na Davida Kleinera“ a kterému se opět nadmíru podařilo doprovodit celé album po jakkoliv neoddělitelné vizuální stránce.

Album „Oko Horovo“ nahrála stejná sestava jako předchozí výše zmíněný opus, tedy kromě předáka Miloše Bešty za mikrofonem a kytarou na stříbřitém disku potkáte Romana Houšku za bicí baterií, Dalibora Hiriče za napumpovanou basou a Františka Knetla za kytarou kouzlící čarodějné vyhrávky, které posunují kolektivní kovové dílo až do metalových nebes.

Digipack CD pořídíte za 250 Korun na virtuální adrese www.madmusick.cz, kde lze lehce vyhledat i několik ještě dostupných předchozích titulů kapely a mnoho dalšího.

[tisková zpráva]


Asmodeus, Kryptor, Averze, Zetȍr 5.12. v brněnském klubu Melodka

Asmodeus, Kryptor, Averze, Zetȍr

Mámo podej brokovnici,přijel heavy metal!! Představujeme vám nový cyklus koncertů, kladoucí si za cíl prezentovat kvalitní tvrdou hudbu na podiích v Brně a okolí. V prvním dějství jsme pro vás připravili koncert v ostříleném brněnském klubu Melodka a jako hlavní tahák, domluvili vystoupení melodických thrasherů ASMODEUS, kteří se mohou pyšnit oceněním Anděl v kategorii Hard and Heavy pro letošní rok, udělené za jejich aktuální album „Past na Davida Kleinera“. Album, ceněné jak fanoušky tak kritiky, bude v Brně předvedeno letos poprvé, tudíž by jste neměli chybět!

Druhým hlavním tahákem nebude nikdo menší než Kryptor! Legenda českého thrash metalu, na scéně působící od roku 1987, předvede své klasické kusy z alb jako „Septical Anesthesia”, „Na východní frontě boj” nebo „Time 4 Crime”. Po zrušení jejich dubnového vystoupení v Brně bude toto setkání jistě vítanou náhradou.

Jako pořádající a skoro domácí se předvede kapela Averze. Po loni vydaném albu „Nikdy nevěř davu” budou chtít chlapci předvést nové songy, které na tuto desku navazují a které posouvají jejich škatulku thrash/crossover zase o kousek dál.

Celý večer pak svým řízným thrash metalem otevře brněnská úderka Zetȍr.

FB událost: https://www.facebook.com/events/1483040465344394/

[tisková zpráva]


Metal Madness II – Sušice, 29.8.

Metal Madness 2015

Přímo v úpatí brány Šumavy – Sušice loni vznikl slibný festival Metal Madness, který letos pokračuje. Druhý ročník tolik úspěšné akce letos navyšuje nabídku kapel o další dva kusy. Můžete se těšit na osvědčené a chválené vlastnosti této akce. V první řadě jde o výtečný výběr kapel, kterým tentokrát vévodí americká sebranka Master! O povedený zvuk se postará Jirka Vítovec, tedy osoba, která sklízela chválu za kroucení zvukařskými čudlíky už loni. Jistotou a kvalitou zůstává i místo konání, kterým je areál ostrovu Santos. Ten nabízí kulturní vyžití i pro nejmenší návštěvníky, kteří mají vstup zdarma. Vstřícná a pohotová obsluha bude k mání i letos, stejně jako sociální zázemí na slušné úrovni (žádné toiky, ale zděné toalety). Nabízí se i přespání v nedaleké chatové osadě Luh/Jitřenka, což mnohým přespolním přijde nepochybně vhod. Neváhejte využít rozmanitých možností kolem tohoto festivalu! Jedinou změnou bude jemné navýšení vstupného o cca padesát korun. Takže opět půjde o pohodový zážitek se všemi zajetými standardy a kvalitami made in Metal Madness.

Master – death metal
Americko-českou death metalovou legendu Master snad netřeba dlouze představovat. Unikátní koncert kapely v čele s Paulem Speckmannem zadupe okolí do země. Nekompromisní smršť death metalu rozvíří otavský tok na kritickou hranici.
http://www.master-speckmetal.net/
https://www.facebook.com/pages/Master/18521536017

Lahar – thrash metal
Z řad thrash metalu u nás není v současnosti zvučnějšího jména, než co nese divoká smečka z české Bay Are (rozuměj Jižní Čechy) – Lahar. Rozcvičte se dobře, moshpit bude stát za to!
https://laharthrash.bandcamp.com/

Mortifilia – death metal
Nepochybně nesmí scházet domácí a pořádající mordparta. Místní vědí a sázejí na ni vše. Živé koncerty jsou pak v domovině sladkou odměnou. Netřeba dalšího přemlouvání, to se musí zažít.
http://www.mortifilia.cz/

Asmodeus – thrash metal
Reinkarnovaný Asmodeus se ze své hudební škatulky vydává na výlety napříč hudebními žánry a daří se mu to náramně. Důkazem budiž soška Anděla za první místo a vinyl z Břitvy za druhé místo v rámci hodnocení loňských nahrávek. Tou totiž byla úspěšná Past na Davida Kleinera, jejíž skladby budou nyní k mání i živě.
http://www.asmodeus.info/
http://bandzone.cz/asmodeus

Mater Monstifera – black metal
Ani na černý kov se letos nezapomnělo a sáhlo se po české stálici Mater Monstifera. Ta s sebou přiveze svižnou show ve stylu atmosférického black metalu podkresleného klávesami. Divokost jim není cizí.
http://www.matermonstifera.cz/

V.A.R. – thrash metal
Další vpravdě tuzemskou legendou budiž thrashová parta V.A.R. Songy z devadesátých let dosahují kultovního formátu a samo sebou i ty nové, vydané loni u Pařátu na albu Level 6 nejsou nikterak pozadu. Jak kapela frčí i po letech, máte možnost okusit na vlastní kůži.
http://www.var-metal.cz/
http://bandzone.cz/var

Shampoon Killer – death metal
Milovníci svižného death metalu by měli velice zvýšit pozornost. Z Prahy zavítá úderná formace Shampoon Killer, která si nebere servítky naprosto s ničím. Přijedou a rozsekají, co jim bude jen v cestě stát.
http://bandzone.cz/shampoonkiller

Anime Torment – death metal
Aby festival občerstvilo i jméno mladšího data vzniku, tak z dalekých Litoměřic dorazí bestie Anime Torment se svým moderním pojetím death metalu. Pokud jste ještě neměli tu čest, tak vězte, že zklamaní rozhodně nebudete. Šlape jim to přímo pekelně.
http://www.animetorment.com/

1000 Bombs – thrash metal
Jeden tisíc bomb shodí na ostrov Santos plzeňská thrash metalová vichřice složená především ze členů blackových Trollech. Základní trojici, tedy Asuru, Throllmase a Lorda Sheafraidha doplnil nedávno druhý axeman Vojta Černý. Takže máte-li otrhanou džísku s  nášivkami, rozhodně ji nenechávejte doma, neboť ta bude vaši uniformou. Jak už název kapely napovídá – nuda rozhodně nebude.
http://1000bombs.com/
http://bandzone.cz/1000bombs

Valury – hardcore, punk
Zcela nekompromisní a servítky si neberoucí kapelou jsou hardcoristi Valury. Kapela se známým týpkem za basou – Richardem Abrahamem (ex-In Articulo Mortis, ex-Assessor, ex-Amok), roztančí ostrov Santos za každého počasí. Příznivci hc-punku budou zaručeně potěšeni.
http://bandzone.cz/valury

Shrnutí:

Metal Madness 2015
29. 8. 2015 ostrov Santos, Sušice
začátek: 15.00
vstup: 250,- / děti zdarma
odkazy:
ofiko web: http://www.mortifilia.cz/metal-madness/
bandzone: http://bandzone.cz/koncert/365208-susice-ostrov-santos-metal-madness-ii
facebook: https://www.facebook.com/events/1524503264482251/

[tisková zpráva]


Novinky 30-3-15

Asmodeus

>>> Legendární Norové A-ha nedávno oficiálně oznámili svůj další reunion. Kapela aktuálně pracuje na svém novém albu, které se bude jmenovat “Cast in Steel” a které by mělo vyjít 4. září. Navazovat bude na desku “Foot of the Mountain” z roku 2009.

>>> 4. dubna vyjde “Past na Davida Kleinera”, poslední album domácích thrash metalistů Asmodeus, také na LP. Stejně jako v případě CD verze, i nyní bude vydávat firma Magick Disk Musick. Více informací o vydání najdete na Facebook eventu.

>>> Německý power metalový kytarista Axel Rudi Pell se svou kapelou chystá nové živé album s názvem “Magic Moments (25th Anniversary Special Show)”, jež vyjde 22. dubna u firmy Steamhammer a jehož záznam byl pořízen na loňském ročníku festivalu Bang Your Head!!!. Skupina teď vypustila video ukázku v podobě písničky “Since You Been Gone”, v níž si zahostoval zpěvák Graham Bonnet známý z kapel jako Rainbow, Michael Schenker Group nebo Alcatrazz – sledujte na YouTube.

>>> V nedávné době se vyrojily spekulace o tom, že poté, co legendární thrash metalisty Megadeth opustili loni v listopadu bubeník a kytarista, se za bicí při nahrávání chystané desky posadí Chris Adler z Lamb of God. Megadeth nyní informaci oficiální potvrdili.

>>> Progresivní melodic death metalisté Persefone z Andorry mají nového bubeníka. Poté, co je v loňském roce opustil Marc Mas Marti, k sobě nyní přibrali Sergiho Verdeguera, který hraje i v kapele Nami (rovněž z Andorry).

>>> Symfoničtí power metalisté Rhapsody of Fire z Itálie vystoupili do studia, kde začali natáčet své další řadové album. Tento následovník “Dark Wings of Steel” (2013) vyjde nejspíš někdy začátek roku 2016. Krátké video z nahrávání bicích můžete zhlédnout na YouTube. Jen připomeňme, že novinka “konkurenčních” Luca Turilli’s Rhapsody, “Prometheus, Symphonia ignis divinus”, vyjde už v červnu.


Asmodeus – Past na Davida Kleinera

Země: Česká republika
Žánr: progressive thrash metal
Datum vydání: 12.12.2014
Label: Magick Disk Musick

Tracklist:
01. Bolero, Op. 937
02. Já, David Kleiner
03. Lovec a oběti
04. Corpus beasti
05. Noc krále Davida
06. V zemi nikoho: Hic sunt scorpius
07. Beze stopy
08. Černý vítr
09. Tanec s mrtvou labutí
10. Pohled do propasti
11. Oko za oko
12. Chrám bolesti
13. O myších a hadech
14. Dar vzkříšení

Odkazy:
web / facebook / bandzone

K recenzi poskytl:
Magick Disk Musick

Když skupina vydává nové album po dlouhých osmi letech, jsou očekávání a požadavky na výsledný materiál daleko přísnější, než když se daná kapela nachází v pravidelném rytmu album/turné. A platí to dvojnásob, jedná-li se o jednu z legend českého thrash metalu, Asmodeus, kteří na následovníka “Řetězu kritických událostí” z roku 2006 nechali čekat právě oněch osm let. Od posledního alba nezůstal v sestavě této party, jejíž vznik je datován k roku 1986, kámen na kameni a její hlavní pilíř Miloš Bešta se v posledních letech musel nejednou rozhodnout, jestli má cenu tuhle káru táhnout dál, nicméně vydání loňského opusu s podivným názvem “Past na Davida Kleinera” je jasným znamením, že to smysl mělo, protože Asmodeus model 2014 znějí zatraceně silně a přesvědčivě.

Nemůžu o sobě tvrdit, že bych měl dosavadní tvorbu této party nastudovanou do poslední minuty a považovat se tak za znalce předešlých alb, ovšem jakési obecné povědomí mám a před prvním poslechem jsem tak byl zvědavý, kam se Asmodeus vydali. Základ zůstal neměnný, takže základní ingrediencí “Pasti na Davida Kleinera” je technický thrash metal, jenž je ředěn progresivně metalovými prvky, heavy metalovými melodiemi a v odlehčených momentech je cítit odér klasické rockové hudby. Přesto je výsledek dostatečně semknutý a v dobrém smyslu barvitý. Svůj podíl na tom má jistě i silný koncept, který album drží pohromadě a díky němuž jsem měl nejednou pocit, že poslouchám rockový muzikál (“Tanec s mrtvou labutí”, “Dar vzkříšení”).

Když už jsem nakousnul onen koncept, který je z mého pohledu tím hlavním lákadlem desky, tak se u něj na chvíli pozastavím. Už dlouho (pokud vůbec) jsem totiž neviděl na české rockové scéně tolik propracovanou tématickou stránku, jež je prostoupena skvělými texty a hodně zajímavým grafickým zpracováním bookletu. Kromě textů totiž obsahuje scénař, který je rozdělen dle počtu skladeb na čtrnáct obrazů a který kapela nazvala jakožto podpůrnou vizualizaci, jež přibližuje cestu Davida Kleinera, mafiána a bezcharakterní postavy, životem až po jeho skon. Téma je to velmi současné a musím říct, že i přes mé prvotní obavy po přečtení úvodu do příběhu, taky zajímavě a poutavě zpracované. O inspiraci a výsledné podobě příběhu, kdy kapela zmiňuje jména jako Krejčíř, Mrázek, Rath a spol., nebudu zbytečně spoilerovat, nicméně i drobná narážka na posledního jmenovaného v textu jedenácté “Oka za oko” (“s tou krabicí od vína chtěl jsem se bohům přiblížit”) mě hodně baví. Asmodeus se při vzniku “Pasti na Davida Kleinera” spojili s Janem Petričkem, jenž původní námět Miloše Bešty přetvořil do výsledné podoby. A odvedl fantastickou práci.

Jak už jsem nadhodil, “Past na Davida Kleinera” obsahuje čtrnáct kompozic, z nichž čtyři kousky jsou krátká instrumentální preludia, nebo chcete-li mezihry, jež oddělují zhudebněný příběh Davida Kleinera do několika kapitol popisujících jeho vzestup i pád. Přestože převládají thrashově laděné vály plné energie, tak musím říct, že mně se ve výsledku nejvíc líbí sofistikovanější kusy, které jsou laděné spíše do klasicky rockové polohy. Mluvím teď hlavně o dvojici “Tanec s mrtvou labutí” a závěrečná bomba jménem “Dar vzkříšení”. Prvně uvedená by se dala nazvat jedinou klasickou baladou na desce, ale i když Miloš Bešta pěje hezky melodicky, instrumentální podklad je obohacen smyčcovými nástroji a na kytarové riffy se nedostane, tak píseň nesklouzává do vod kýčovitých melodií a nechutného patosu a tuhle záležitost pasuji do role vrcholu celé desky. “Dar vzkříšení” mě odzbrojila skvělou melodií v majestátním refrénu, který je oproti zbylým písním překvapivě pozitivní a plný neděje, a tato poloha, v níž Asmodeus thrashový mustr opustili na míle daleko, jim velmi sluší.

Tím nechci říct, že by razantní pecky plné tvrdých kytarových riffů a ostrého vokálu Miloše Bešty byly slabší nebo že by hrály druhou ligu. Kdepak. Úvodní “Já, David Kleiner” je jednou z nejlepších písní, jíž velí hlavně skvělá kytarová linka, která skladbu táhne kupředu. Její druhá polovina už je však volnější a oproti natlakované jízdě v úvodu se točí kolem silného refrénu, z něhož je vzdáleně cítit nádech orientálních melodií. Následující “Lovec a oběti” je hitovka jako blázen a její vokální linku variabilního Bešty, který plynule přechází od přirozeně agresivního k melodickému zpěvu, z hlavy jen tak nedostanete. I v rychlejších skladbách jako “Beze stopy”, “Černý vítr” nebo “O myších a hadech” je však vždy něco navíc, co nutí k opakovanému poslechu. Zatímco v prvních dvou je to hlavně skvělý výkon Miloše Bešty, jenž je hlavní hvězdou alba a odvádí vážně skvělou práci, tak v “O myších a hadech” je to častá změna temp a třeba i mandolína v jejím úvodu. A takhle bych ve výčtu povedených momentů mohl pokračovat ještě dlouho, protože snad kromě nevýrazného “Chrámu bolesti”, který to s tou agresivitou a jednoduchostí trochu přepískl, jsem na albu vyloženě slabých momentů nenašel.

Ať se na “Past na Davida Kleinera” podívám jak z hudebního, tak doplňujícího koncepčního hlediska, tak se jedná o opravdu silnou nahrávku, na které je příjemný fakt, že se nejedná o typickou sázku na jistotu, již by člověk po takové době čekal, ale nebojí se tvář Asmodeus ukázat v lehce jiném světle. Osobně mě mrzí jen jedno jediné, a sice že jsem se k albu nedostal dříve už v loňském roce, kdy vyšlo, protože jsem tak klatovské partě uzmul titul tuzemského alba roku, který by jí za “Past na Davida Kleinera” po právu patřil, protože takové dílo se nerodí každý den.


Redakční eintopf #72.4 – speciál 2014 (nK_!)

nK_!

nK_!:

Top5 2014:
1. Benighted – Carnivore Sublime
2. Ill Niño – Till Death, La Familia
3. Linkin Park – The Hunting Party
4. Hybrid Sheep – Free from the Clutches of Gods
5. Steel Panther – All You Can Eat

CZ/SVK deska roku:
1. Iné Kafe – Nevhodný typ
2. Asmodeus – Past na Davida Kleinera

Neřadový počin roku:
Slipknot – The Devil in I

Artwork roku:
Behemoth – The Satanist

Shit roku:
Dymytry – Homodlak

Koncert roku:
Nova Rock 2014: Nickelsdorf – Pannonia Fields (Rakousko), 13.-15.6.2014

Videoklip roku:
Red Fang – Crows in Swine

Potěšení roku:
natáčení nové desky Coal Chamber

Zklamání roku:
vyprodaný Hellfest

Top5 2014:

1. Benighted – Carnivore Sublime
O zlaté medaili jsem letos nemusel ani dlouho přemýšlet. Benighted snad nikdy nešlápli vedle a “Carnivore Sublime” není výjimkou. Podobně brutální, energickou a zároveň smysluplnou podívanou dokážou vykouzlit jedině Frantíci. A song “Experience Your Flesh” je neuvěřitelná bomba. Mám trochu pocit, že v domě už žiju sám a všichni sousedé se odstěhovali. Hehe.

2. Ill Niño – Till Death, La Familia
Druhé místo obsadili Latinoameričané Ill Niño, jejichž muziku jsem žral před lety. Pozdější tvorba mě už moc neoslovila, ale “Till Death, La Familia” vrátila Ill Niño zpátky mezi mé oblíbence. Kombinuje novodobou agresivnější tvorbu s melodičtějšími pasážemi prvních desek, což oceňuji. Původně jsem ani nečekal, že by si “Till Death, La Familia” vysloužila více než dva poslechy, ale o to více jsem byl překvapen. Mám rád milá překvapení.

3. Linkin Park – The Hunting Party
Naopak u Linkin Park jsem tak trochu očekával, že si udrží podobně kvalitní laťku jako na “Living Things” v roce 2012. Zatím jsem se ještě úplně nerozhodl, zda je “The Hunting Party” lepší. Obě desky mají své momenty a bude potřeba ještě trochu času, aby ukázal, která si z dlouhodobého hlediska povede lépe. Každopádně je pravděpodobné, že v budoucnu už se provarů typu “Minutes to Midnight” a “A Thousand Suns” nedočkáme.

4. Hybrid Sheep – Free from the Clutches of Gods
Tuhle kapelu asi skoro nikdo nezná. O to je ale jejich prvotina lepší. Poprvé jsem je viděl pár měsíců zpátky v plzeňském klubu Parlament, kam na ně přišlo celých patnáct lidí. V životě jsem asi nezažil komornější a stísněnější koncert, ale každá vteřina vystoupení Hybrid Sheep stála za to. Deska “Free from the Clutches of Gods” srší nápady a skvělým provedením. A víte co? Hybrid Sheep jsou také z Francie.

5. Steel Panther – All You Can Eat
Možná není “All You Can Eat” nejlepší deskou století, ale jako pátou jsem ji zvolil z prostého důvodu – jde o ohromnou zábavu. Baví mě nenucenost jejího vyjádření, baví mě ujeté texty se sexuální tematikou, baví mě vystupování členů kapely, kteří se oblékají, jako by glam metal nebyl už dvě dekády po smrti. Více takových kapel.

Asmodeus - Past na Davida Kleinera

CZ/SVK deska roku:

1. Iné Kafe – Nevhodný typ
Možná je to tím, že jsem v minulém roce neslyšel moc nahrávek pocházejících z našich luhů a hájů. Možná tím, že “Nevhodný typ” je vážně kvalitní deska. Tak jako tak volím coby svou jedničku Iné Kafe. Pokud si pamatuji, Iné Kafe nenahráli za celých dvacet let existence špatný materiál a “Nevhodný typ” to jen potvrzuje. Málokterá kapela se dokáže takhle vyvíjet a zároveň nevybočit ze zajetých kolejí. Spokojenost.

2. Asmodeus – Past na Davida Kleinera
Tady by se možná dalo mluvit i o překvapení roku. Osm let po vydání “Řetězu kritických událostí” asi nikdo nečekal, že bude reunionová novinka legendárních Asmodeus takhle moc dobrá. Jestli si někdo v roce 2014 zasloužil pozornost, je to určitě tahle klatovská smečka.

Neřadový počin roku:

Slipknot – The Devil in I
Víte, se mnou je to těžké. Každý rok se snažím dohánět resty z let minulých a na moc novinek mi nezbývá čas. Zvlášť pokud jde o mimořadový materiál. Takže jsem jednoduše zvolil singl “The Devil in I” z novinky amerických Slipknot. Má ráz, identitu, je chytlavý… co si od singlu více přát?

Behemoth - The Satanist

Artwork roku:

Behemoth – The Satanist
“The Satanist”
je bezesporu hodně dobré album. Mě navíc zaujal i jeho přebal, který přímo dýchá mystičnem a temnotou. Přesně jak se na Behemoth sluší.

Shit roku:

Dymytry – Homodlak
Tak tady asi není moc co dodávat. “Homodlak” je taková sračka, až je s podivem, že návštěvníci neodcházejí z koncertů Dymytry obaleni neodstranitelným odérem. Nebudu zakrývat, že jsem příznivcem starší tvorby, ale tudy vlak vážně nejede. Nejvíce mě zaráží, že po tomhle “výtvoru” mají Dymytry fanouškovskou základnu širší než kdy dříve… O čem to asi tak může svědčit?

Koncert roku:

Nova Rock 2014: Nickelsdorf – Pannonia Fields (Rakousko), 13.-15.6.2014
Můj první a doufám, že ne poslední zahraniční festival. Hromada lidí, kopce bordelu, neskutečná atmosféra a line-up jako ve vlhkém snu. Něco podobného doporučuji každému alespoň trochu rockově kovanému zažít nejméně jednou v životě. Stojí to za to.

Videoklip roku:

Red Fang – Crows in Swine
I loni jsem volil Red Fang a nyní po nich sahám opět proto, že jejich smysl pro vytváření vtipných videoklipů (a muziky) prostě nemá nikdo šanci překonat. Navíc poprvé v kreslené variantě? Perte mi to přímo do žíly!

Potěšení roku:

natáčení nové desky Coal Chamber
Pro většinu lidí asi nejde o takové terno, mě ale loni opravdu nejvíce potěšila zpráva z tábora Coal Chamber hlásající podpis smlouvy a přípravu nové desky. Na téhle muzice jsem vyrůstal a docela mě zajímá, zda je banda kolem Deze Fafary schopna i po takové době dát dohromady novou a dobrou nu-metalovou desku.

Zklamání roku:

vyprodaný Hellfest
Narazil jsem na festival našlapanější než cokoliv, co si dokážete představit. Myslel jsem, že na Novarocku jsem viděl všechno potřebné. Při pohledu na webové stránky Hellfestu jsem si uvědomil dvě věci. Za prvé – neviděl jsem nic. Za druhé – mám smůlu, protože je vyprodáno. Bezva. Tak snad aspoň ten Graspop.

Zhodnocení roku:

Rok 2014 byl bohatý na hromadu hudebních zážitků, kvanta skvělé muziky a věcí okolo. Za sebe můžu říci, že jsem spokojen s tím, co jsem slyšel a navštívil. Ani si nepamatuji, jestli jsem byl někdy vyloženě zklamaný z předchozího roku. Samozřejmě z hudebního hlediska. Amen.