 |
| Země: Finsko Žánr: atmospheric black metal Datum vydání: 13.10.2014 Label: Nordavind Records Tracklist: Hodnocení: 6,5/10 K recenzi poskytl:
|
Pokud vám jméno Atrum tempestas nic neříká, žádný stres. Nejedná se o žádnou legendu, kultovku nebo dobře skrytý klenot avantgardy či undergroundu. Atrum tempestas je prostě normální začínající kapela, jež má sice na křížku už sedm roků a působí v ní muzikanti, kteří za sebou něco mají, přesto všechno toho pod tímhle jménem ještě příliš nepředvedli – to nemyslím ve špatném slova smyslu, každá skupina přece začíná od nuly, takže na tom není zhola nic špatného.
Když jsem už nakousl, že zde působí zkušení muzikanti, tak tu myšlenku hned dokončíme. Atrum tempestas je duo, jehož jednu polovinu tvoří Juha-Matti Perttunen, který má ve svém portfoliu docela slušnou řádku kapel, nicméně ta suverénně nejznámější se jmenuje Catamenia a Juha v ní působí jako vokalista. Jeho parťákem v Atrum tempestas je jistý Jarmo Kylmäaho, jenž se jenom mihnul v nějakém nepříliš známém projektu a vytvořil nějakých pár obalů také pro nepříliš známé skupiny. I když, na svědomí má třeba pár obálek pro zámořskou formaci Dhampyr, jejíž letošní desku “Withdrawals & Candy Heavens” jsem tu už před časem recenzoval… inu, ten svět je prostě malý.
Vraťme se ovšem k Atrum tempestas. Podle jmen už jste asi sami pochopili, že jsou to asi Finové, takže se původem už zdržovat nebudu a rovnou řeknu, že oba pánové mají v projektu na starosti jak vokály, tak i všechny nástroje. Výsledkem jejich činnosti bylo až doposud pouze jedno EP “Ne Deus crede” z roku 2012, které vyšlo v hodně omezeném nákladu, tudíž se k němu asi málokdo dostal. Něco skutečně zajímavého se tak začíná dít až letos, protože v půlce října dvojice vydala svůj debut s názvem “Néant”.
“Néant” zdobí velice minimalistický, nicméně podle mě rozhodně pěkný přebal, který už v předstihu dává tušit, že tvorba Atrum tempestas se bude točit především okolo atmosféry. Světe div se, ono je to tušení zcela správné, protože Finové produkují atmospheric black metal a i vše nasvědčuje tomu, že právě vytvoření nějaké určité nálady bylo nejspíš tím hlavním, oč jim šlo. Tomu je ostatně podřízena i struktura alba, protože to obsahuje pouhé tři písně, z nichž ta nejkratší má šest a půl minuty… zbylé dvě kolegyně pak hravě překračují hranici deseti minut. A to je pro tvorbu atmosféry dobrá výchozí pozice, protože jak známo, právě na ploše dlouhých skladeb, kde si skupina může hrát s pocity, pomalu budovat náladu a kompozici trpělivě gradovat, se něco takového vytváří nejlépe. Zásadní otázkou však zůstává, zdali v tomto snažení Atrum tempestas uspěli…
Řeknu to asi takto – Finové určitě neselhali. Tvrdit totiž, že je “Néant” špatné album, to by byla lež, protože špatné rozhodně není. Atrum tempestas zjevně vědí, co a jak chtějí hrát, z jejich hudby je cítit pevná a jistá skladatelská ruka, což se do výsledku hned pozitivně promítne. Kapela se pohybuje spíše ve středním až pomalejším tempu, přičemž hlavní roli hraje především velice melodická kytara, jejíž výrazivo může místy připomenout i žánry jako post-rock nebo blackgaze. Rytmika se spíš drží zpátky a nepředvádí žádné velké divočiny, ale v rámci stylu je to myslím dostačující – tím spíš, že lze ještě navíc pochválit pěkně slyšitelnou baskytaru, která rozhodně není v mixu utopená někde vzadu. Najdou se však samozřejmě i různé uvolněnější mezihry, což ovšem není nic, co by člověk od podobného druhu hudby nečekal. Vokály jsou pak povětšinou čistě black metalové, v některých momentech se ale najde i nějaký ten šepot a podobné věci.
Co se výraziva týká, Atrum tempestas tedy používají vesměs pouze konvenční prostředky, jaké se v tomto stylu hudby nosí. To ovšem nutně není špatně, jelikož i s tímhle se dá pořád udělat zajímavá deska – na to však zcela bezpodmínečně potřebujete, aby ta atmosféra, o niž vám celou dobu jde, vážně fungovala na jedničku, jinak výsledek zůstane tak někde na půl cesty. “Néant” atmosféru určitě nepostrádá a v některých momentech je i velice pěkná. Bohužel však není opravdu silná, uhrančivá a strhující – do tohoto stádia jí ještě něco schází. Hudba Atrum tempestas se tím pádem poslouchá velice příjemně, hezky a bez větších zádrhelů plyne kupředu a bez nějakého uzardění se dá tvrdit, že je i vcelku zábavná. Pokud vám toto ke štěstí stačí, máte vyhráno a klidně si “Néant” sežeňte, protože se vám bude líbit. Jestli ale od atmosféricky založené muziky očekáváte, že vás skutečně pohltí, zhypnotizuje a nepustí, až si na ní vytvoříte závislost, tak to u Atrum tempestas naneštěstí nenajdete.
“Néant” je zcela jistě kvalitní nahrávka, a ačkoliv se jedná o formální debut, Atrum tempestas se zde představují jako vyzrálá skupina, jíž potenciál nechybí. Do dokonalosti to však má daleko a jednostranná sázka na jednu kartu nevyšla na 100 %, což ovšem neznamená, že se to příště povést nemůže – jak už totiž padlo, Finové bezesporu mají myšlenku i talent. Navíc i za tu současnou podobu své hudby reprezentovanou “Néant” si určitě zaslouží pěkných a nadprůměrných 6,5 bodu…