 |
|
Datum: 31.3.2018
|
Týden po závěru Žižkovské noci, již Heartnoize Promotion pomáhali spoluorganizovat, přišla na řadu další akce – nyní čistě pod jejich taktovkou. A to událost, jíž skutečně nebylo radno si nechat ujít. Moderní black metal s v různé míře namíchanými elementy progresu, sludge, postu, noisu, dronu, ba i art rocku si to namířil do sklepa smíchovského. Na jednom pólu line-upu návyková progresivní Furia, jež i v rámci pestré polské scény platí za poměrně unikátní uskupení, na druhém pak hrubozrnná natlakovaná šlehačka uší v podobě jejich krajanů Thaw. Někde mezi tím pak post-blackmetaloví Au-dessus z Litvy, kteří jako první významně nahodili Bílou sobotu do o poznání ponuřejších barev.
Hned u Au-dessus mnozí lamentují nad neuvěřitelně nahuleným zvukem – sklepní prostor Underdogs’, tedy klub s takovým tím správným malebným undergrounodvým interiérem (a to včetně řešení sociálního zařízení, jež je zde open space), už v tuto chvíli rezonuje věru slušně. Pobalťané v kápích disponují pohltivou atmosférou a jejich nazvučení vyniká poměrně důstojně – ať už co do kytar, rytmiky, tak vokálů. Pravda, jejich muzika nalezla účinný úderný model, jejž inovují poměrně minimálně, nicméně takhle naživo to funguje o poznání lépe než na studiovkách. Jejich naléhavé a zároveň střízlivě aranžované kompozice vyznívají zkrátka sympaticky. To se také posléze odráží na reakcích publika, jež se postupně začíná chytat a na konci je odmění zaslouženými ovacemi. Au-dessus ve výsledku zanechali solidní dojem – šlo o vyrovnané a ucelené vystoupení, které sice nelze označovat nějakými superlativy typu “úchvatné”, nicméně zkrátka příjemně zabavilo a přichystalo půdu pro to, co následovalo.
Pokud set Au-dessus potěšil, pak Thaw nekompromisně rozdrtili. Pravda, nezanedbatelnou zásluhu na tom měla právě zvuková intenzita, jež co do decibelů vystoupala tak, že někteří v obavách o své ústrojí rezignovali na přímý poslech a hudbu se jali vychutnávat pouze z hospody v druhé půlce klubu, nicméně zkrátka jejich muzika jako taková je ve svém základu nehorázně heavy. A když se spojí tyhle dva atributy – výsledek neúprosně válcuje.
Pokud u Au-dessus až zas tak výrazně nevadilo, že sloup prochází pódiem, pak u Thaw už s tím trochu nepříjemnost byla. Z mého pohledu totiž tenhle rušitel panoramatu nezanedbatelně zacláněl výhled na samplotvůrce a noisotvůrce P., což byla pochopitelně škoda, protože chemie mezi ním a bubeníkem Michałem Leksem působila jako docela zajímavý atribut dění na pódiu. Rytmická sekce se do toho věru neostýchala opřít – a hra s dynamikou byla nanejvýš fascinující. Ač mají Thaw na svém kontě i regulerně ambientní zářezy (vzpomeňme na předposlední desku), naživo je nebrali potaz a vzdávali hold hutnému drone black metalu. Ten vskutku vraždil.
Vizuálně kapela překvapila civilnějším vzezřením – když jsem je viděl naposledy naživo, hráli v kápích. Nyní se přízraky tranformovaly do lidí, což nemělo ale žádný negativní efekt na vnímání neskutečně sugestivní těžkotonážní show, kterou předvedli. S koncem vystoupení lituji, že ještě nepřihodili alepoň pár songů – protože tohle bylo jednoduše mocné.
Asi nejočekávanější kapela večera Furia s sebou přivezla vlastní zvukaře včetně vlastní techniky, takže chvíli trvalo, než se vše připravilo k akci. Nicméně nakonec se rozezněly první tóny postupně gradující „Zabieraj łapska“ a z neprostupných světel vystoupily siluety muzikantů. V tvrdších pasážích se sice zvuk trochu slévá, nicméně Furia napomáhá čitelnosti svými houpavými tempy, takže zklamání ohledně nazvučení se rozhodně nekoná. Hraje se převážně z poslední „Księżyc milczy luty“, nicméně k závěru se čím dál častěji dostává i na klasičtější blackovky z jejich reperotáru. Nejvíce si přesto užívám otvírák z poslední desky – „Za ćmą, w dym“, který kombinuje až folkovou atmosféru s post-metalovými kontrasty a blackmetalovým fundamentem. Ze starší tvorby bohužel mám dojem, že nezazní nic z „Grudzień za grudniem“, což je škoda, neboť společně s novinkou je mi tahle deska nejblíže.
Ve výsledku Furia taktéž velmi bavila, byť nedokázala udržet entuziasmus po celou dobu, jak se to podařilo právě Thaw. Jako celek nicméně akci nelze hodnotit jinak než veskrze pozitivně, neboť tento line-up byl ucelený, vyvážený a jednotlivá vystoupení rozhodně nepodlezla očekávání, jaká jsem na tento večer kladl. Naopak – v případě Thaw jsem dostal mnohem víc, než jsem čekal. Očista.
