Archiv štítku: Black Sachbak

Black Sachbak – No Pay No Gain

Black Sachbak - No Pay No Gain
Země: Izrael
Žánr: thrash metal
Datum vydání: 27.10.2013
Label: selfrelease

Hodnocení: 3,5/10

Odkazy:
facebook / bandcamp

K recenzi poskytl:
Transcending Obscurity PR

Protože nejsem nijak zběhlý v hudbě z Blízkého východu, tak nemůžu soudit, do jaké míry jsou thrashové party v Izraeli věcí nevídanou a neotřelou, nicméně čistě na základě počinu “No Pain No Gain” tamních Black Sachbak doufám, že podobných part se tam zas tolik nevyskytuje, protože tohle je jeden z těch počinů, na který člověk rád po chvilce zapomene.

Ne, že by se ze mě stal odpůrce rychlého, neurvalého a pouličně řízného thrash metalu, to zase ne, protože ačkoli je hudební podklad děsně průhledný a nepůvodní, tak to bych teoreticky dokázal překousnout. To by ale za mikrofonem nesměl stát takový budižkničemu a nanicdílo, jako je tomu v případě Black Sachbak. Nevím, jestli je takto neotesaný a technicky nepříliš zdatný vokál záměrem Elirana Balely, jenž se mikrofonu chopil, nebo mi uniká nějaký parodický podtext této kapely, ale některé jeho slabší momenty jsou doslova neposlouchatelné zvěrstvo. Abych jen nekritizoval, tak uznávám, že nemám větších výtek, když jedovatě cedí skrz zuby a je řádně agresivní, takže věci typu “Marx Was Right” a “Beer Law” jsou vlastně celkem dobré kousky, ale když se snaží o civilnější projev jako třeba v “The IMF”, či “TV”, tak by zasloužil odstřelit.

Vrcholem jeho “snažení” je pak předělávka “Soher” od jistého Tamira Gala, což je skladba vyloženě odpudivá a u jejího poslechu se těším na jedinou věc. Až skončí. Já vím, že se nejedná o původní vál, takže se na něj nedá pohlížet stejnýma očima, ale jestli je někdo schopný takovou kravinu nacpat na desku, tak to v hlavě nemá v pořádku a bohužel si tím kurví už tak podprůměrnou nahrávku.

No nic, nebudu to protahovat. “No Pain No Gain” mě prostě nebaví. Ačkoli mám thrash metal a takřka jakoukoli formu punku a podobné hudby rád, tak u Black Sachbak je konečný dojem srážen její nepříliš velkou nápaditostí, takže už po pár minutách máte všeho tak akorát a korunu tomu nasadil zpěvák Eliran, kterému by ten mikrofon měl někdo hodně dobře schovat.