Archiv štítku: Catastrofy

Koncert Čad, Catastrofy, Lahar a Conoped v Písku

Termín: 6.5. 2017
Místo: Local club Pí, Písek
Start: 19:00
Vstup: 180 Kč
Info: https://www.facebook.com/events/1862631407354126/
!Akce je nekuřácká, děkujeme za respektování!

O druhém prodlouženém květnovém víkendu (6.5. 2017 – sobota), zahraje v Písku v rámci svého “Valašky a buzogáne tour” slovenská metalová elita – kapely ČAD a CATASTROFY! Tuto silnou dvojici doplní domácí LAHAR, pro které se bude jednat o premiéru s novým zpěvákem a celý večer odstartuje další jihočeská parta CONOPED.

ČAD (violence-thrash, Svätý Jur)
http://bandzone.cz/cad
Slovenská legenda po roce opět v Písku s novou deskou “Bastard” v zádech! V současné době asi nejznámější a podle mnohých nejlepší metalová kapela ze Slovenska. Jejich start je datovaný rokem 1994 (pokud teda Pišta a Bandzone nekecá!). Počátek kapely a první vydaná věc byla psána hrubozrnným grincore rukopisem, psal se tehdy rok 1998. Následují splity s Anhumado Granujo(Cz), Dischord (Bra), Entrails Massacre (De), Grossmember (Pl), Unholy Grave (Jap), Rabies (Cz) atd. Od té doby kapela ušla poměrně dlouhou cestu. Čad představují dokonalé propojení metalu, crustu i grindu. Zpěvy se změnily z hlubokého chrochtořevu do srozumitelného mateřského jazyka, který zpěvák a kytarista v jedné osobě, Pišta ovládá na jedničku. Kytarové rify se přenesly do roviny starých metalových nápadů a srozumitelných thrash metalových výjezdů. Na basu to drtí jeho sestra a za velmi svižně rytmicky tepajícíma bicími, sedí dynamický kulometčík Jano s přezdívkou „Tornad“. Vřele doporučujeme tvorbu z posledních let. Zvuk jejich desek prostě zabijí. Slyšet byste určitě měli alba „Psia krv“, „Súkromná vojna“, „Ťažký kov“ a „Čertova Kovadlina“. A zcela jistě zazní i vály z nové desky „Bastard“! Držte si klobouky, protože ČAD vás roznesou na kopytech.

CATASTROFY (thrash metal, Bratislava)
http://bandzone.cz/catastrofy
V Písku dobře známí. Jsou to Bastardi spoločnosti, Zbojníci apokalypsy a Sabotéri. Proč? Protože Sekera je zákon! CATASTROFY se v posledních letech právem zařadili do česko-slovenské thrashové špičky. Především poslední dva počiny – deska „Zbojnický tanec“ a split s kapelami Exorcizphobia a Kaar, sklidily vysoké hodnocení. Koncerty této bratislavské smečky jsou plné energie, moshe a skvělé komunikace mezi kapelou a fanoušky. CATASTROFY se do Písku vracejí po delší odmlce, ještě silnější a vyzrálejší! Kdo toto Zbojnické komando někdy viděl a slyšel, dobře ví o čem je řeč. A pro koho to bude premiéra, ten zklamán nebude!

Čad, Catastrofy, Lahar

LAHAR (thrash metal, Písek)
https://laharthrash.bandcamp.com/
Czech thrash number 1 a premiéra s novým zpěvákem právě v tento večer. Buď u toho! LAHAR to masakrují na scéně již patnáctým rokem. Za tu dobu prošli cestu od fastcoru a thrashcoru až ke klasickému thrash metalu. Vydali několik respektovaných nahrávek, z nichž ty poslední vyšly u labelu Doomentia Records – „Umění strachu“, „Až přijde čas“ a split s Exorcizphobií. Kapelu neminuly ani personální změny. Nejprve sestavu doplnil na druhou kytaru Kozel (Kaosquad), poté došlo k výměně na postech zpěváka a baskytaristy, kdy Banána a Gisberna nahradili Iny (Gride, Radiolokátor) se Skálíkem (ex-Mururoa, ex-Grex). Inyho záskok v LAHAR se protáhl na tři roky a v prosinci loňského roku odzpíval poslední koncerty. Korek (kytara) a Žrout (bicí) jsou pak jedinými původními členy, kteří pamatují všechny koncerty LAHAR. Ať už to byly v minulosti supporty kapelám jako TANKARD nebo VENOMOUS CONCEPT, turné s kamarády GRIDE či několik účastí na festivalech Obscene Extreme nebo Brutal Assault. A tak by se dalo pokračovat. Za ty roky na scéně se z LAHAR stala česká thrashová jednička, která však nezapomíná ani na scénu hardcorovou. Dalo by se říct, že LAHAR jsou u nás pojítkem právě těchto dvou scén a na jejich koncertech lze pokaždé vidět onášivkované džísky i prohnuté kšilty. V současnosti pětice připravuje materiál pro novou desku. Koncerty této jihočeské bandy jsou tou nejlepší reklamou na thrash metal a na domácí půdě to platí dvojnásob! LAHAR naservírují intenzivní a energický set. Ostatně jako vždycky! Stage diving, mosh pit, headbanging povinný!!!

CONOPED (hardcore-thrash, Strakonice)
http://bandzone.cz/conoped
Čím dál lepší! Strakonicko-blatenské komando se postará o parádní hc-thrash začátek! Tato čtveřice poctivě koncertuje už nějaký ten pátek a je známá především v jihočeském regionu. V posledních letech udělali CONOPED velký skok vpřed a důkazem je i jejich poslední demo „Dotek civilisace“. Těšte se na parádní mix osmdesátkového hardcoru a thrashe. Čeká vás energický a přímočarý set!

[tisková zpráva]


Exorcizphobia, Catastrofy a Kaar vydali split

EXORCIZPHOBIA/CATASTROFY/KAAR
12″ LP, červený vinyl (22.08.2016)

Tři, dnes již v pravdě thrashové klasiky a jejich avízovaný výroční split v rámci oslav založení a následného vzniku přátelství všech zúčastněných. Každá kapela zastoupena čtyřmi songy. Trvalo to opravdu velmi dlouho, ale červený vinyl umístěný ve zcela originálním obalu je od 22. srpna 2016 konečně k dispozici.

A:
01. Born To Be Alive
02. D.W.I.
03. Ja som spokojný…
04. … Ale je mi smutno!
05. Antikrist
06. Najít svojí pravdu

B:
01. Personal Hell
02. Message from Space
03. Sekera je zákon
04. Zbojnícky tanec
05. Střep minulosti
06. Zvrácenej proces

Hudba: Tomáš Skořepa (A1, A2, B1, B2), Catastrofy (A3, A4, B3, B4), Kaar (A5, A6, B5, B6)
Texty: Tomáš Skořepa (A1, A2, B1, B2), Hrdlorez Boris (A3, A4, B3, B4), Kaar (A5, A6, B5, B6)

Exorcizphobia: Nahráno v prosinci 2014 a v lednu 2016, Skala Music
Catastrofy: Nahrané, mixované a mastrované v štúdiu Shaark v októbri a decembri 2015
Kaar: Nahráno v září 2015 ve studiu Davos, Vyškov

Grafika: Perokres Boris

Exorcizphobia, Catastrofy a Kaar split

EXORCIZPHOBIA:
Tomáš Skořepa – kytara, zpěv
Ondřej Šíma – kytara
Jan Erben – basa
Martin Šotola – bicí

CATASTROFY:
Hrdlorez Boris – krik a fujarovie tóny
Mastiflinta Beňo – elektrická cithara
Hrajruka Jano – mandolína do elektriky
Miesiželezo Mifo – okované spodky
Kostilam Roman – mlátenie lebiek

KAAR:
Tomas – kytara, zpěv
Honza – kytara
Kouďák – basa
Ozz – bicí

Objednávejte na: http://www.supug.cz

Exorcizphobia: http://bandzone.cz/exorcizphobia
Catastrofy: http://bandzone.cz/catastrofy
Kaar: http://bandzone.cz/kaar

[tisková zpráva]


Guttural Gore Grind Mafia festival #8 – Ostrava, 13. února

Guttural Gore Grind Mafia #8

GUTTURAL GORE GRIND MAFIA festival #8
13 02. 2016 Ostrava – kluby Barrák Music Club a Plán B Hardcore Cafe

Ještě monstróznější a úchylnější než loni! Připravte se na osmé pokračování největšího zimního gore-grind-deathového festu u nás!

Poprvé budeme hostit nefalšovanou death metalovou legendu! Rakouští SCHIRENC PLAYS PUNGENT STENCH u nás zahráli před dvěma lety na BRUTAL ASSAULTU, loni na OBSCENE EXTREME a letos je čas na pořádný klubový zážitek v Ostravě!!! Martin a spol. představí to nejlepší z éry PUNGENT STENCH v téměř 70minutovém setu. Očekávejte to nejzásadnější z dob „For God Your Soul… for Me Your Flesh“, „Been Caught Buttering“ a „”Club Mondo Bizarre” For Members Only“!

Mimo to k nám po 8 letech zavítá kapela z Chorvatska! Tentokrát nikdo jiný než zvěř v podobě BOLESNO GRINJE! Nebudou chybět polští chrochtající prasáci NUCLEAR VOMIT a to hlavně proto, že přivezou ještě čerstvé album „Chlew“. Polsko bude reprezentovat i naděje crossover/ grind/death´n´rollu C-4. Z dalekého Portugalska pak přivítáme partu veselých hochů SERRABULHO, kteří ve svých ulítlých kostýmech pobaví hlavně příznivce tanečních lahůdek jako GUT, GRONIBARD nebo GUTALAX. Ze sousedního Slovenska poprvé přivítáme zbojnické thrashmagory CATASTROFY a deathcore maniaky STERCORE. Naše domácí barvy budou hájit se zbrusu novým albem SPASM, speciálně pro GGGM show se dali na tuto jedinečnou chvíli dokupy DISFIGURED CORPSE a po dlouhé době se na domácí půdě předvedou BBYB. Brněnská scéna a škola crust/grindu se zjeví v podobě 6MAS a ŠKODA120, Praha vás bude ničit skrze death metalovou mašinerii HEAVING EARTH a dirty/grind trio BOWEL FUCK. V neposlední řadě vás rozdivočí domácí sebranka G.O.R.E a hned ze startu se vám za nevydařenou loňskou show ospravedlní sexy FELISHA. Je tedy nutnost přijít včas! :-)

V tradiční tombole čekejte nejen lístky na OBSCENE EXTREME a FEKAL PARTY, ale i na NICE TO EAT YOU OPEN AIR, ANTITREND OPEN AIR FEST a FLESH PARTY OPEN AIR. Nebudou chybět ani lístky na jarní koncerty SUFFOCATION, MORGOTH či WACO JESUS a další překvapení!

Již brzy si budete moci také předobjednat luxusní festivalový merch!

Pro veškeré podrobnosti sledujte náš web:
www.crystalprod.cz/gggmafiafest.html

KAPELY:

SCHIRENC PLAYS PUNGENT STENCH (Rakousko)
absolutní death metalová legenda
www.facebook.com/Schirenc.Plays.Pungent.Stench
www.youtube.com/watch?v=aJ1dC-zOvIk

SERRABULHO (Portugalsko)
happy death/grind
www.facebook.com/serrabulhogrind
www.youtube.com/watch?v=B_worevquyM

BOLESNO GRINJE (Chorvatsko)
grindcore/crust/punk/hardcore
www.facebook.com/BolesnoGrinje
www.bolesnogrinje.bandcamp.com

NUCLEAR VOMIT (Polsko)
anal fisting gore/grind
www.facebook.com/nuclearvomitband
www.youtube.com/watch?v=t7RHB3JPYHk

DISFIGURED CORPSE (Česká republika)
silesian death/grind legend
www.bandzone.cz/disfiguredcorpse
www.youtube.com/watch?v=kb52ZmGzYb4

SPASM (Česká republika)
drum´n´bass gigolo goregrind
www.bandzone.cz/spasm
www.facebook.com/spasmgrind

CATASTROFY (Slovensko)
brutal funny and TOTAL thrash metal
www.bandzone.cz/catastrofy
www.youtube.com/watch?v=YhOoCjeTfhI

BBYB (Česká republika)
cyber/elektro/tekno/core/grind
www.bandzone.cz/bbyb
www.facebook.com/babayaba

STERCORE (Slovensko)
extreme deathcore/metalcore
www.bandzone.cz/stercore
www.youtube.com/watch?v=zrf9WTl_ckA

FELISHA (Česká republika)
sexy porn-gore-latex´n´roll
www.bandzone.cz/felisha
www.facebook.com/felishaofficial

G.O.R.E. (Česká republika)
boogie grind´n´roll
www.bandzone.cz/gore
www.facebook.com/pages/GORE/131159466924091

HEAVING EARTH (Česká republika)
death metal
www.bandzone.cz/heavingearth
www.youtube.com/watch?v=qj9gAdAcSBQ

ŠKODA 120 (Česká republika)
crust/grind/punk/hardcore/beat
www.skoda120.bandcamp.com
www.facebook.com/skoda120grindcorebeat

BOWEL FUCK (Česká republika)
dirty and total grindcore
www.bandzone.cz/bowelfuck
www.youtube.com/watch?v=xsr3vDQtgQU

6MAS (Česká republika)
crust/grind
www.bandzone.cz/6mas
www.youtube.com/watch?v=hMu8Q7MWtC4

C-4 (Polsko)
grindcore/crossover/death´n´roll
www.c-4grinds.bandcamp.com
www.facebook.com/c4grindemall

PROGRAM:

klub Barrák
17:00 – 17:30 FELISHA
17:50 – 18:30 CATASTROFY (SK)
18:50 – 19:30 G.O.R.E.
19:50 – 20:30 BOLESNO GRINJE (HR)
20:50 – 21:30 DISFIGURED CORPSE
21:50 – 23:20 SCHIRENC PLAY PUNGENT STENCH (A)
23:20 – 23:30 tombola / raffle
23:40 – 00:20 SERRABULHO (PT)
00:40 – 01:20 HEAVING EARTH
01:40 – 02:20 SPASM
klub otevíráme v 16:30

klub Plán B
18:30 – 19:00 STERCORE (SK)
19:20 – 19:50 ŠKODA 120
20:10 – 20:50 NUCLEAR VOMIT (PL)
21:10 – 21:50 6MAS
22:10 – 22:50 BBYB
23:10 – 23:50 BOWEL FUCK
00:10 – 00:50 C-4 (PL)
klub otevíráme v 17:30

TOMBOLA:

1. místo
lístek na nejlepší grindový festival vůbec OBSCENE EXTREME 2016!
+ lístek na koncert SUFFOCATION (USA), CATTLE DECAPITATION (USA), ABIOTIC (USA)

2. místo
lístek na geniální pražský festival FEKAL PARTY 2016!
+ lístek na koncert MORGOTH (GER), INCANTATION (USA)

3. místo
lístek na vynikající severočeský festival NICE TO EAT YOU OPEN AIR 2016!
+ lístek na koncert WACO JESUS (USA), CLITEATER (NL)

4. místo
lístek na vynikající slovenský festival FLESH PARTY OPEN AIR 2016!

5. místo
lístek na vynikající moravský festival ANTITREND OPEN AIR 2016!

Cena jednoho lístku do tomboly je 20Kč

DŮLEŽITÉ INFO:

Datum: 13. 02. 2016 od 16:30

Místa:
klub Barrák Music Club – Moravská Ostrava a Přívoz, 702 00
Havlíčkovo nábřeží 28
Ostrava, Czech Republic
www.barrak-club.cz

klub Plán B Hardcore Café
Českobratrská 1, 702 00
Ostrava, Czech Republic
www.planbcafe.cz

Vstupné na celý festival: předprodej: 350 Kč, na místě 399 Kč
Vstupné pouze do Plánu B: 100 Kč do 19:00, od 19:00 150 Kč (pouze na místě)

DETAILNÍ INFO O PŘEDPRODEJI A VSTUPNÉM ZDE

Napište nám komentář na BANDZONE profil a  dejte nám přes FACEBOOK a LAST.FM vědět, zda dorazíte! Zrovna tak budeme rádi, když pozvete všechny vaše přátelé!

Organizátor: Crystal Productions Merchandise Factory s.r.o.
www.crystalprod.cz

Novinky, změny, podrobnosti:
www.crystalprod.cz/gggmafiafest.html
www.facebook.com/gggmafiafest

[tisková zpráva]


Redakční eintopf #85.2 – speciál 2015 (Kaša)

Kaša

Kaša:

Top5 2015:
1. Armored Saint – Win Hands Down
2. A Forest of Stars – Beware the Sword You Cannot See
3. Steven Wilson – Hand. Cannot. Erase.
4. Amorphis – Under the Red Cloud
5. David Gilmour – Rattle That Lock

CZ/SVK deska roku:
1. Catastrofy – Zbojnícky tanec
2. Heiden – Na svůj příběh jsme sami

Neřadový počin roku:
Anathema – A Sort of Homecoming

Artwork roku:
Napalm Death – Apex Predator – Easy Meat

Shit roku:
Halestorm – Into the Wild Life

Koncert roku:
Amorphis: Made of Metal, 15.8.2015

Videoklip roku:
Slayer – Repentless

Potěšení roku:
Iron Maiden – The Book of Souls

Zklamání roku:
úmrtí Lemmyho

Top5 2015:

1. Armored Saint – Win Hands Down
V žádném případě bych si nevsadil na to, že v roce, kdy svá nová alba vydají A Forest of Stars a Steven Wilson, se ani na jedno z těchto jmen nedostane při jmenování nejlepšího počinu právě skončivšího roku. Armored Saint mě se svým loňským zářezem „Win Hands Down“ dokonale zaskočili a od kapely, od níž jsem to už ani nečekal, jsem dostal placku, jež se může směle rovnat s tím nejzásadnějším, co kdy z jejich pera vzešlo. Slušelo by se říct, že tohle je deska, která se povede maximálně jednou za život, ale Armored Saint se to po „Symbol of Salvation“ podařilo podruhé a troufám si říct, že „Win Hands Down“ je ještě o chloupek lepší. Tracklist je od začátku do konce nabitý bezchybnými kusy a já i po mnoha posleších nemám důvod album odkládat stranou. Takhle se dělá heavy metal z říše snů s odkazem na vlastní minulost a myslí otevřenou současným vlivům.

2. A Forest of Stars – Beware the Sword You Cannot See
Briští A Forest of Stars jsou mi rok od roku bližší. Díky tomu, jak se gentlemanský klub pomalu a jistě stáčí od progresivního black metalu a stále častěji sahá po přehlednějších melodiích a letmo i po britském folku, mě nepřestává udivovat a jejich poslední počin „Beware the Sword You Cannot See“ je v mých očích tím úplně nejlepším výtvorem, s jakým se dosud vytáhli. Albu jako celku vládne podmanivá atmosféra a spousta geniálních momentů, díky čemuž se jedná o opravdu čarokrásnou jízdu, jež mě baví i dlouhé měsíce po svém vydání. Ústřední motiv druhé poloviny čtvrté části majestátní „Pawn on the Universal Chessboard“, „An Automaton Adrift“, je pak mým nejoblíbenějším hudebním momentem celého roku. Naprostá fantazie.

3. Steven Wilson – Hand. Cannot. Erase.
Svým způsobem bych mohl „Hand. Cannot. Erase.“ pasovat do role zklamání roku, protože očekávání z mé strany byla opravdu vysoká a situaci, že ze čtvrté sólovky Stevena Wilsona nebude událost roku, jsem si nepřipouštěl. Přesně k tomu však ve výsledku došlo, ovšem když se na toto dílo podívám očima oproštěnýma od předchozí placky, na niž „Hand. Cannot. Erase.“ nemá, tak Steven Wilson i s albem, jež jsem v recenzi označil jako sázku na jistotu, ukázal, jak se v roce 2015 má dělat progresivní rock. „Hand. Cannot. Erase.“ je vyvážená a příběhově zajímavá nahrávka, která si své místo v mém osobním Top5 bezesporu zaslouží. Ne proto, že ji vytvořil můj nejoblíbenější umělec, ale proto, že lepších alb tady loni prostě a jednoduše zas tak moc nebylo. Já sám napočítal dvě.

4. Amorphis – Under the Red Cloud
V životě by mě nenapadlo, že se dostanu do stádia, kdy budu placku severských melodiků uvádět v našem výročním eintopfu jako jedno z pěti nejlepších alb daného roku. Amorphis jsem v posledních letech uznával, jejich alba si v přiměřené míře užíval, ale nikdy to nebyla taková pecka, abych k výše uvedenému měl důvod. To se s „Under the Red Cloud“ změnilo. Oproti nedávné minulosti po „návratu“ s příchodem Tomiho Joutsena je forma obsažená na „Under the Red Cloud“ dotažená do dokonalosti. Silné skladby v celé hrací délce, žádná vata a navrch skvělá kombinace vzletných melodií, death metalových kořenů a poprašek folku. Vše do sebe zapadá s absolutní sebejistotou a já musím smeknout před perfekcionismem, s jakým Amorphis připravili své nejvyzrálejší album, jež jsem letos nemohl opomenout.

Amorphis

5. David Gilmour – Rattle That Lock
Vybrat obsazení prvních čtyř míst je stejně jako minule vcelku jednoduchou záležitostí, ale zkompletovat celou pětku byl do poslední chvíle obrovský oříšek. Dobrých alb bylo loni mnoho a já se v souvislosti s pátým místem do poslední chvíle rozhodoval mezi Iron Maiden„The Book of Souls“ a „Rattle That Lock“ Davida Gilmoura. Zatímco ještě před týdnem bych napsal Železnou pannu, tak dnes upřednostním Davida Gilmoura, ačkoli zítra tomu může být zase naopak. Je to totiž opravdu o prsa africké vytrvalkyně. David Gilmour o malý kousek vyhrál osvědčenými ingrediencemi: nezaměnitelným zvukem kytary, vokálem a nádherně podmanivými skladbami, jež mě svou barvitostí docela překvapily. V každém případě se jedná o album, které dostává velikosti jména, jež je pod jeho vznikem podepsáno, a v kontextu ostatních počinů z tohoto žebříčku se nijak neztrácí.

CZ/SVK deska roku:

1. Catastrofy – Zbojnícky tanec
Slovenský thrashový uragán letos neměl žádnou mocnější konkurenci, která by v mém výběru narušila jeho pevnou pozici, nicméně tím nechci „Zbojníckému tanci“ ubírat na kvalitách, protože tohle album je zatraceně povedené. Když jsem si dnes „Zbojnícky tanec“ po delším čase pustil, tak jsem si jeho poslech užíval přinejmenším tak dobře jako v době, kdy jsem jej naposlouchával kvůli recenzi. Přímočaře, přesto však místy chytře a hlavně pekelně chytlavě. To jsou hlavní zbraně Catastrofy, díky kterým jim to loni vyšlo na jedničku.

Catastrofy

2. Heiden – Na svůj příběh jsme sami
Nebudu zastírat, že po „Na svůj příběh jsme sami“ jsem sáhl až relativně nedávno. Stalo se tak zejména z toho důvodu, že jsem tvorbu Heiden léta přehlížel a řekl jsem si, že by bylo fajn, kdybych tuto ignoraci konečně napravil. Ve výsledku jsem tomuto kroku samozřejmě rád, protože povedených alb z českých a slovenských končin jsem letos slyšel zatraceně málo a nebýt Heiden, tak bych druhé místo asi musel nechat volné. Melancholickou atmosférou prolezlý rock těchto Brňáků se mi zalíbil hned na první poslech. Na slova o nové lásce je možná ještě brzy, ale když když už nic, tak mě „Na svůj příběh jsme sami“ zaujalo svou intimní atmosférou natolik, že mám chuť seznámit se i se staršími počiny.

Neřadový počin roku:

Anathema – A Sort of Homecoming
Neřadové počiny nijak cíleně nesleduji, takže prostor, kam můžu sáhnout, je značně omezený, ale Anathema je v posledních letech ve skvělé formě, takže „A Sort of Homecoming“ bylo povinností, již jsem si jednoduše musel splnit. Po zvukové stránce se jedná o záležitost dotaženou do dokonalosti, takže se připravte na skvělé harmonické vokály, teskné kytary a spoustu dojemné atmosféry. Dokonce i zapojení menšího orchestru dopadlo přesně tak, jak jsem si představoval, tedy skvěle. Obrazový záznam je samozřejmě ještě větším zážitkem a Lasse Hoile je z toho cítit každou vteřinu. Nádherná práce, z níž občas naskakuje husí kůže.

Artwork roku:

Napalm Death – Apex Predator – Easy Meat
V jednoduchosti je síla a odpad z kafilérky zabalený v supermarketovém balení, jak tento výjev zobrazila poslední placka britských grinderů Napalm Death, „Apex Predator – Easy Meat“, se mi do paměti zabodl tak hluboko, že ani Steven Wilson a Lasse Hoile„Hand. Cannot. Erase.“, ani propracované „Repentless“ od Slayer jej z prvního místa nemohli sesadit.

Napalm Death – Apex Predator – Easy Meat

Shit roku:

Halestorm – Into the Wild Life
Slyšel jsem loni hodně alb, o kterých se dá určitě říct, že jsou špatná. Řada z nich je možná ještě horší než poslední počin zámořských hvězdiček Halestorm, ovšem „Into the Wild Life“ mi díky hudební plytkosti a vlastní naivitě utkvělo v paměti nejvíce. Přehnanou pozorností, jež se této krávovině dostává, nemá konkurenci a ukazuje, jak zvrácený hudební průmysl dokáže být. Tohle je tak špatné, až z toho vážně bolí uši, a s určitostí můžu říci, že čemukoli od této skupiny se budu v budoucnu vyhýbat velikým obloukem.

Koncert roku:

Amorphis: Made of Metal, 15.8.2015
Je to už každoroční kolorit, že díky své koncertní (ne)aktivitě nemám při výběru do této kategorie moc kam sahat, ale koncert Amorphis na druhém ročníku Made of Metal v Hodoníně jsem si vážně užil. Stařičká klasika „Tales from the Thousand Lakes“ v celé své délce doplněná několika staršími vály měla v živém provedení grády, a přestože je mi aktuální tvorba bližší, tak i v tom propoceném vedru byla ta seversky chladná atmosféra hmatatelná.

Videoklip roku:

Slayer – Repentless
Původně jsem měl v plánu zde uvést zcela jiné video fanoušků z italské Ceseny, kteří se pod jménem Rockin’1000 dožadovali koncertu Foo Fighters ve své domovině tak důrazně, až jim Dave Grohl a spol. 3. listopadu vyhověli. Ten příběh na pozadí je prostě tak silný, že minimálně zmínku si tenhle výtvor zaslouží, ovšem obrazové ztvárnění „Repentless“ ze stejnojmenného alba thrashových legend Slayer je jiné maso. Kapela mocně pařící v lochu, vězeňská vzpoura, Danny Trejo a krev. Spousta krve. Zápletka je tak jednoduchá, že se ptám, jestli je třeba něco dodávat? Výsledek je jednoduše pecka jako prase.

Potěšení roku:

Iron Maiden – The Book of Souls
Je to možná tak trochu cena útěchy za to, že se na Iron Maiden nedostalo výše. Ačkoli jsem v posledních letech o kompozičních kvalitách bristké legendy neměl důvod výrazně pochybovat, tak fakt, že s dvojalbem „The Book of Souls“ přinesou natolik silný a vyrovnaný materiál, že budu mít důvod překopávat svůj léta ustálený žebříček nejoblíbenějších alb z jejich diskografie, je dostatečně mocným argumentem k tomu, abych o tomto albu mohl mluvit alespoň jako o potěšení roku.

Iron Maiden

Zklamání roku:

úmrtí Lemmyho
Rok 2015 mi přinesl hned několik hudebních zklamání, nicméně to největší přišlo až v samém závěru roku, když 28. 12. zemřela jedna z největších osobností rock ‘n’ rollové historie, legendární Lemmy Kilmister. Jeho zdravotní stav nebyl v pořádku již dlouhou dobu, ale přesto taková zpráva člověka překvapí, protože Lemmy byl nesmrtelný. Během té doby, co poslouchám metalovou hudbu, jsem si oblíbil mnoho muzikantů, ale Lemmy byl král a Motörhead jedna z mých nejoblíbenějších kapel, takže fakt, že „Bad Magic“ bylo posledním regulérním albem, je prostě smutný.

Zhodnocení roku:

Zamýšlím se a říkám si, proč nebýt s rokem 2015 spokojený? Spousta povedených alb, která jsem letos slyšel, mě přesvědčují o opaku, přechod z blogu na plnohodnotný web dopadl dle mého skromného názoru taky velmi dobře, tak vlastně ani nevím, co lepšího si do roku 2016 přát. Snad jen víc času, abych měl na všechny ty desky čas, protože mi přijde, že loňský rok jsem v tomto ohledu dost úspěšně zazdíval.

Armored Saint


Catastrofy

Catastrofy – Zbojnícky tanec
Země: Slovensko
Žánr: thrash metal

Otázky: Kaša, H.
Odpovědi: Boris, Jano
Počet otázek: 20

Odkazy:
facebook / bandcamp / bandzone

Zdravíme na Slovensko! Na rozjezd bychom mohli začít třeba několika otázkami o vaší dosavadní historii. Úplně na začátku jste krátkou dobu fungovali pod jménem Bastards. Proč jste se tehdy rozhodli jméno kapely tak rychle změnit a proč zrovna Catastrofy? Skrývá se za jménem Catastrofy nějaký hlubší význam, nebo je to spíš hra se slovem „katastrofa“?

Boris: Čau. Meno Bastards sme zvolili podľa albumu Motörhead. Plánovali sme totiž byť ich cover bandom. To nás ale po pár mesiacoch prešlo a začali sme skladať vlastné songy, ktoré boli (tak ako je u začínajucej kapely zvykom) totálny prúser – katastrofa. Songov bolo viac, takže katastrofy. Čerešnička navrchu bola v zmene začiatočného písmena a vznikla slovensko-anglická skomolenina Catastrofy.

Všiml jsem si, že v počátcích kariéry jste zpívali výhradně v angličtině, přičemž s příchodem EP „Tento štát sa musí zničit!“ jste přešli na slovenštinu. Z jakého důvodu přišla tato změna? Na jednu stranu se říká, že díky angličtině mají kapely větší šanci se prosadit na mezinárodním trhu, ale na druhou stranu může být mateřština skupiny pro lidi zvenčí zajímavější (což vidím i na sobě – mám třeba rád, když např. norská skupina zpívá norsky). Jak to vidíte vy? Máte nějaké ambice se venku prosadit, anebo chcete dát přednost spíš Slovensku a případně České republice?

Boris: Neviem na koľko je pre ľudí zo zahraničia lákavá Slovenčina, ale nás sralo, že nám nerozumeli ľudia doma. Jak sopliaci sme sa videli na turné so Slayer, ale časom sme dosadli znova na zem a uvideli reálnejšiu cestu v zabávaní našich domorodcov. Každej kapele, čo spieva po anglicky a vidí sa na tom turné so Slayer, držíme palce. Nám sa viac páči, keď našemu odkazu ľudia rozumejú a tým pádom nám stačí ČS scéna, prípadne blízke okolie, napríklad Poľsko.

Když už jsme nakousli to zahraničí… máte nějaké ohlasy na „Zbojnícky tanec“ (případně i předcházející nahrávky) i zpoza českých a slovenských hranic? Zkoušel jsem Google a žádných zahraničních recenzí jsem si nevšimnul…

Boris: Asi nemáme.

Na druhou stranu, v rámci České republiky a Slovenska už recenzí na „Zbojnícky tanec“ vyšlo poměrně dost… Sledujete to nějak zevrubněji, co na fošnu říkají kritici? Jste spokojeni se způsobem, jakým lidi album přijali? Narazil jsem snad jen na jednu recenzi s lehce podprůměrným hodnocením – žere vás to, když vám muziku někdo v recenzi zdrbe, anebo nad tím jen mávnete rukou s tím, že se to nemůže líbit všem?

Jano: Kritici je pekné slovo. Skoro jak keby si nás nazval profi kapelou. Haha. Vo všeobecnosti to vychádza asi 8:2, viac je tých pozitívnych. Teší nás, že sa doska páči, ale viac jak nejaká recenzia na nete nás teší, keď nám niekto osobne do huby povie že sa mu to páči. Že nás nepoznal, ale dostal sa k nemu nový album alebo si ho stiahol dakde z uložto, a že ho to odjebalo. Podaktorí sú dosť odvážni a tvrdia, že by sa za to nemusela hanbiť ani zahraničná kapela. Ale to posúďte sami.

Svůj dlouhohrající debut „Zbojnícky tanec“ jste vydali vlastně až po celé dekádě fungování – proč to trvalo tak dlouho? Vím, že tam byly nějaké personální rošády, ale i tak se nabízí se zeptat – proč k vydání první full-length placky nedošlo už dříve?

Boris: Personálne zmeny nám to vždycky rozjebali. Keď došiel nový člen, trebalo ho začať učiť songy. Kým sa ich naučil, ubehlo polroka. Začali sme skladať nové songy, ale kým sme stihli spraviť viac, tak odišiel iný. A dokolečka. Keď sme sa potom po rokoch ohliadli za niektorými staršími pesničkami, už sme s nimi neboli natoľko spokojní a začali sme tvoriť nové. Keď tu zrazu – dakto od nás zasa odišiel!!! Až teraz, necelé tri roky, sme spolu v tejto zostave a to bol asi potrebný čas na zloženie toľkého materiálu.

Jak dlouho vlastně trval celý proces vzniku desky, tedy i se samotným skládáním?

Jano: +- 2 roky

Catastrofy

Při poslechu mě zaujal skvělý zvuk. Jakým způsobem nahrávání ve studiu Shaark probíhalo? Jedná se o výsledek „živého“ hraní, kdy jste byli všichni v jedné místnosti, nebo si každý o samotě nahrával své vlastní party, aby mu do toho ostatní nekecali? Šli jste do studia s materiálem perfektně secvičeným ze zkušebny, nebo se ještě něco ve studiu nahrávalo „z voleje“?

Jano: Cvičili sme to v skúšobni do nemoty, aby sme sa zohrali čo najviac a nahrali to potom rýchlo a čo možno najpresnejšie. To sa nám, až na malé úpravy, aj podarilo a celkom to odsýpalo. Za pochodu sme vymysleli len pár blbostičiek v speve alebo do „Anciáša“ sme nahrali ozembuch, ktorý sa váľal v štúdiu. Inak sme mali všetko do detailov pripravené.

Nahrávali sme oddelene, každý sám. V réžii sme sedeli vždycky všetci a pozorne počúvali, či niekde niečo nehapruje, prípadne sa hecovali k lepším výkonom.

Album otevírá folkové intro „Anciáša, zmráka sa!“. Nechci vypadat jako úplný debil, ale mohli byste člověku bez hlubší znalosti slovenštiny vysvětlit kdo nebo co je ten/ta „Anciáš/a“?

Boris: Anciáš je ľudovo povedané ancikrist. Ak by si vyrástol na Slovensku a sral svoju babku, tak aspoň raz v živote by ti vynadala: „Anciáša tvojho!!!“. U mojej babky, tak ľudia nadávali aj na robotu, keď sa im nedarila: „Anciáša tam!“. A môžeš tým dačo komentovať, tak jak my v intre: „Anciáša, zmráka sa!“, čo v preklade znamená: „Kurva, mraky idú, bude pršať jak hovado!“.

Zůstanu chvilku u vašich textů, které jsou podle mě jedním z poznávacích znamení hudby Catastrofy. Mně osobně přišla lyrická složka na „Zbojnickém tanci“ na můj vkus až příliš jednoduchá a – abych tak řekl – pubertálně prostá. Leze to z vás samo, nebo se jedná o záměr jak podpořit až pouliční živelnost, která je z hudby Catastrofy patrná?

Boris: Ja by som sa nebál nazvať texty detinskými, ba dokonca až infantilnými. Termín pubertálna prostota môže zavádzať čitateľov. Keď chceš poetiku, pusti si Majster Kat. Keď chceš primitívnu zábavu a bez obalu povedané veci do papule, pusti si Catastrofy.

Nicméně, vedle srandiček typu „Ančine cecky“ se v některých písních objevují i vážnější témata. Jak vy sami Catastrofy vnímáte – jako kapelu se seriózními texty, nebo kapelu, která je spíš o té srandě? Přijde mi, že na „Zbojníckém tanci“ je to tak nějak půl na půl…

Boris: Kamoško. Teší ma, že to zatiaľ všetko chápeš a vidíš presne tak, jak sme pôvodne zamýšľali. Songy sa na preskačku striedajú: veselý/vážny/veselý/vážny… a tie veselé sú spravidla zbojnícke. Máme radi srandu, radi sa bavíme, vypustíme negatívne myšlienky. Tak vyzerá aj naša cesta na koncert, kedy sa v aute smejeme na nezmyselných pičovinkách a aj koncert samotný je pre nás zábava. Na druhej strane samotný život niekedy prinesie drsné a neveselé situácie, ktoré takisto zažívame a chceme sa o ne podeliť. Album teda dopadol rovnako jako my – schyzofrenicky pol na pol.

Catastrofy – Zbojnícky tanec

Kazimír z písně, „Kazimír“, který se objevil i ve „Zbojnících apokalypsy“, je skutečně žijící člověk, nebo se jedná o čistě fiktivního postavu? Pokud platí první možnost, tak proč se mu „všichni smáli, že je prijebaný“?

Boris: Je to reálna postava slovenskej histórie, o ktorej sa píše v Príručke mladých svišťov v kapitole ,,Ozajstné bytosti, alebo podrvh?“ medzi Yetim a Lochneskou. Smiali sa mu preto, lebo bol iný než oni. Vlastnosť stará, jak ľudstvo samé.

Ještě by mě zajímalo (a věřím, že nejen mě), o čem se to zpívá v poslední písni „Krik a beznádej“? Má ten song vůbec nějaký text?

Jano: To je cover fínskej hardkorpankovej legendy Öttergät. Text je o tom, jak fínsky zbojník Bändittäs beží o zlomkrky lesom v ústrety modernej civilizácií. Stret nedopadne veľmi dobre.

Dá se vůbec říct, jak vypadá typický fanoušek Catastrofy? Metalista, pankáč…? Ve vaší hudbě je slyšet thrash metal, punk, hardcore, takže si osobně představuji spíš takový mix, kde je od každého něco. Jak to na koncertech z pódií vidíte vy?

Jano: Tak jak píšeš. Hráme mix a tak aj máme radi zmiešané publikum. Sami chodievame na akcie od stoneru cez crust až po grind, takže keď robíme vlastné showky, snažíme sa to tiež mixovať. Je zbytočné separovať sa v tejto malinkej scéne.

I vzhledem k té hudební směsici, kterou hrajete, by mě zajímalo, jaké kapely vás při tvorbě inspirují? Mě napadají zejména Municipal Waste nebo Warbringer… sledujete tyto party? A co říkáte na mladou thrash metalovou vlnu, která vrcholila před několika lety a která se ve své tvorbě obrací ke klenotům z dávných 80. let a staví na tom svoji existenci?

Jano: Sledujeme obe bandy (a takisto kopec ďalších), no každý z nás má iný obľúbený žáner. Sám za seba môžem povedať, že pre mňa to je väčšinou HC, čo sa týka energie. Medzi technickejšie bandy u mňa jednoznačne vedie Sylosis. Čo sa mladej vlny týka, asi ako každý registrujem bandu Lost Society, to je docela pecka, alebo taký Crisix je tiež celkom morda. Samozrejme registrujem, že tých kapiel je stále viac a viac a že ožíva thrash (niektorí vraveli, že mŕtvy žáner – pche). Tešíme sa z toho.

Catastrofy

Ke „Zbojníckému tanci“ jste natočili videoklip „Bastardi spoločnosti“ – proč jste si vybrali zrovna tenhle song? Máte v plánu i nějaké další klipy? Mimochodem, zdá se mi, že je u videa „Bastardů spoločnosti“ na YouTube strašně utlumený zvuk, takže to zní trochu divně… není to škoda?

Boris: Týpek, čo nám postrprodukoval finál klipu je hluchý. My sme to neporovnávali so zvyškom našich videí na youtube a nevšimli si dostatočne skoro, že hlasitosť je nižšia. Teraz to už nebudeme prehadzovať, lebo by sme prišli o tisíce videní a to likehunteri jako my nemôžu dopustiť. Dá sa to ale vyriešiť celkom jednoducho. Na repráku je také kolečko – volume. Otočením doprava sa zdvíha hlasitosť. Dosť často to dokáže pomôcť.

Vizuál a myšlienka klipu najviac korešponduje s daným songom. Kopec bastardov zo scény nahádzaných v jednom klipe. Teraz točíme ďalší klip na vyššie spomenutý „Krik a beznádej“. Neviem kedy vychádza tento rozhovor, možno už je ten klip vonku.

Pokud se nemýlím, tak se text „Bastardů spoločnosti“ týká lidí z různých subkultur… a podle klipu i vašeho stylu mi přijde, že je to mířeno především na lidi z metalové, punkové a hardcorové scény, je to tak? Jaký máte názor na jiné další subkultury, hlavně tedy z hudebního ranku, například gotiku nebo hip-hop?

Jano: Sme radi, že existuje široké spektrum subkultúr, aspoň to žije alternatívou. Pravého gotika som ešte asi ani nestretol. Pravdepodobne nechodia do tých klubov a na akcie kam my, čiže neviem to posúdiť. Rap počúva väčšina z nás. Viac ale inklinujeme k tomu, čo má podobný názor jak my. Kopec raperov sa názorovo od našej scény veľmi nelíši. Napríklad Strapovi na novom albume hosťoval Boris v jednom songu. Nevadí nám takéto spájanie žánrov. Text ale pojednáva o fandoch žánrov, ktoré si spomenul, lebo výzor je pre spoločnosť nestráviteľný. Hiphopový fandovia nestrašia babky na ulici tak, jak pokérovaný pankáči s čírom.

V nedávné době u nás v ČR probíhal projekt Kmeny, který se věnoval právě subkulturám – nejprve v knižní, posléze i v televizní podobě v rámci dokumentů, z nichž jeden se týkal i thrash metalu. Já osobně jsem to sledoval spíš okrajově, ale co jsem zachytil, tak na ty televizní dokumenty byly ve všech případech hodně špatné ohlasy, díl o thrash metalu nevyjímaje. Viděli jste to? Pokud ano, jaký na to máte názor (ať už na epizodu o thrash metalu nebo na celý projekt?

Boris: Knihy som nečítal, ale videl som ich hrúbku a po letmom prelistovaní som si utvoril obraz o obšírnom obsahu. V dokumentoch nebolo toľko priestoru, takže chápem sklamanie divákov. Ja som videl skoro všetky diely a bol som spokojný. Nečakal som, že sa za 20 minút dozviem v kocke všetky informácie o tom alebo tom kmeni. Vladimir [518 z PSH, jedna z hlavních postav projektu Kmeny – pozn. redakce] v rozhovoroch hovoril, že je to pohľad na pár ľúdí z danej subkultúry, pohľad do ich súkromia, ako prežívajú bežný deň. Ľudia na thrash pičovali, ale podľa mňa to presne hentak vyzerá na 95% akcií. Áno, sú aj koncerty organizované pre charitu, zvieracie útulky a to tam ukázané nebolo, lenže to je zlomok z celku a ten často vyzerá presne tak, jak v dokumente.

Přebal i další grafika „Zbojníckého tanca“ mi přijde dost zajímavá, taková komiksově folklórní, což se mi líbí. Na druhou stranu, v samotné muzice nic takového (s výjimkou již zmiňovaného intra „Anciáša, zmráka sa!“) není. Nepřemýšleli jste někdy o tom, že byste mohli zkusit nějakou kombinaci folklóru a thrashe, když už máte takovouhle grafiku (která vlastně byla i na ípku „Tento štát sa musí zničiť!“)? Určitě by to byl přinejmenším zajímavý mix, který tady asi ještě nebyl… Abych řekl pravdu, při prvním pohledu na obálku jsem tak trochu doufal, že by to tak mohlo znít…

Boris: Fujaru, ktorú je počuť v „Anciášovi“, sme chceli natrepať do viacerých songov, lenže potom sme rozmýšľali nad tým, jak to kurva nazvučíme na koncertoch, kde je často problém nazvučiť dobre dve gitary. Chceme pôsobiť autenticky a to čo nahráme v štúdiu chceme predviesť naživo, tak sme sa na to vysrali. Kapely to robia tak, že majú milión stôp v nahrávke, ale naživo to nevedia dať a potom to tam chýba.

Catastrofy – Zbojnícky tanec

Pomalu se blížíme ke konci, takže obligátní otázka – jak vypadá nejbližší budoucnost Catastrofy? Přemýšlíte už pomalu o dalším albu, nebo je ještě příliš brzy mluvit o nové hudbě?

Jano: Koncom októbra (října) ideme do štúdia nahrať 4 nové fláky na avizované splitko s Kaar a Exorcizphobia – našimi českými bratmi. Na scéne sme rovnako dlho, od 2005 a poznáme sa od 2010, tak si k tejto desaťročnici a päťročnici darujeme spoločný album. Okrem toho nejaké koncerty na obzore, ďalšie sa chystajú, nejaké pribudnú… klasika.

Inu, jdeme do finiše. Na úplný závěr bych vás požádal, jestli byste se nepodělili o nějakou šílenou historku z kapelního života – ať už z cest, z nahrávání nebo ze zkušebny. Díky za vaše odpovědi a ať se daří!

Boris: Pred nedávnom sme hrali v Nitre a po koncerte sme stáli vonku, kecali s ľuďmi a jeden z nich mal poloprádzny pohár s pivom. Uprostred rozhovoru vytiahol cicinu a dochcal si až po rysku. Hecovali sme ho dovtedy, kým si neodpil takých 5 – 6 logov, na čo nám odvetil, že to neni špatné, len trochu slané! Kráľ. Týmto ho zdravíme a tebe ďakujeme za priestor, otázky a podporu. Vážime si to!


Death/grindový festival GUTTURAL GORE GRIND MAFIA #8 odtajňuje první polovinu kapel

Již na letošním OBSCENE EXTREME festivalu jsme odtajnili jméno headlinera pro osmý ročník ostravského GUTTURAL GORE GRIND MAFIA FESTIVALU. Pokud někdo náhodou nezaregistroval, jedná se o absolutní death metalovou legendu SCHIRENC PLAYS PUNGENT STENCH a my jsme moc rádi, že jejich plánované minitour čítající pouhé 3 koncerty vyvrcholí v sobotu právě u nás. V tuto chvíli máme soupisku zaplněnou víceméně z poloviny a zatím se tak můžete těšit na:

SCHIRENC PLAYS PUNGENT STENCH (perverzní death metal, Rakousko)
video: www.youtube.com/watch?v=aJ1dC-zOvIk

BOLESNO GRINJE (grindcore/crust/punk/hardcore, Chorvatsko)
video: www.youtube.com/watch?v=MO-lQZQEJUQ

DISFIGURED CORPSE (death/grind, Česká Republika)
video: www.youtube.com/watch?v=kb52ZmGzYb4

G.O.R.E. (boogie grind´n´roll, Česká Republika)
video: www.youtube.com/watch?v=Ospp9_dyWx8

CATASTROFY (totalní thrash metal, Slovensko)
video: www.youtube.com/watch?v=YhOoCjeTfhI

FELISHA (sexy porn-gore-latex´n´roll, Česká Republika)
video: www.youtube.com/watch?v=evDqthVJ1Ac

STERCORE (extrémní deathcore/metalcore, Slovensko)
video: www.youtube.com/watch?v=zrf9WTl_ckA

GGGM8

Celkově očekávejte přibližně 15 kapel ve dvou klubech – hrát se bude tradičně v klubu Barrák a jako minulý rok opět i v Plánu B.

Nejpozději v průběhu září spustíme limitovanou vlnu předprodeje za 300,- / 11€, proto buďte ve střehu a sledujte FB nebo náš web, kde najdete nejčerstvější informace:

www.facebook.com/gggmafiafest
www.crystalprod.cz/gggmafiafest.html
facebook událost: www.facebook.com/events/432051973621224

[tisková zpráva]


Catastrofy – Zbojnícky tanec

Catastrofy - Zbojnícky tanec
Země: Slovensko
Žánr: thrash metal
Datum vydání: 21.2.2015
Label: Support Underground

Tracklist:
01. Anciáša, zmráka sa!
02. Zbojnící apokalypsy
03. Sedlák
04. Kazimír
05. Bastardi spoločnosti
06. Ančine cecky
07. Žabomyšie vojny
08. Na detskej oslave
09. Zapadám prachom
10. Krik a beznádej

Odkazy:
facebook / bandcamp / bandzone

K recenzi poskytl:
Support Underground

Je pro mě vždycky milým překvapením, když jakožto posluchač, jenž lokální (teď budu mluvit o české i slovenské metalové scéně dohromady) hudební rybníček nemá zmapovaný ani zdaleka tak důkladně, jak by se slušelo, narazím na vcelku zajímavou nahrávku, která boří můj osobní předsudek o nevyvinutosti metalové hudby v našich končinách, protože krom těch opravdu velkých jmen, jež zná každý, nemám vnitřní potřebu pátrat po skrytých pokladech zakopaných na území Česka a Slovenska. A jedním z takových pokladů se nakonec ukázali slovenští Catastrofy, kteří na sebe letos důrazně upozornili svým prvním dlouhohrajícím albem „Zbojnícky tanec“.

Ačkoli jsem upozornil, že „Zbojnícky tanec“ je prvním albem Catastrofy, tak historie kapely se pod jménem Bastards začala psát již v roce 2005, takže je jasné, že o naprosté mlíčňáky se nejedná. Navíc za sebou mají dvojici EP „Deep Rotten Nation“ z roku 2010 a „Tento štát sa musí zničit!“, které je o dva roky mladší. Obě již vyšly pod jménem Catastrofy, k němuž se kapela kolem vokalisty Borise uchýlila jen několik měsíců po svém vzniku, díky čemuž měli Bastards vlastně jen jepičí život, ale o to nejde. Samozřejmě, že jde hlavně o hudbu, a ta se povedla.

Catastrofy hrají v jádru celkem obyčejný thrash metal, občas až punkově jednoduše, ovšem ten slovanský dotyk, jejž obstarávají nejen texty v mateřštině, ale i taková blbost jako folkové intro „Anciáša, zmráka sa!“, je z alba příjemně čitelný a jsem rád, že můžu říct, že nemám co do činění s jednoduchou thrashovou řežbou, která by vzdávala hold starým pardálům. Catastrofy naopak znějí v rámci možností moderně, což je do jisté míry zásluha i studia Shaark, protože takový ten klasický dozvuk post-socialistických končin, jímž mnohdy nahrávky stále trpí, je zcela potlačen, a kdyby Boris spolu se svými kumpány, jež mu pomáhají se sbory, přešli na angličtinu, tak bych zemi původu hádal jen naslepo.

Kapitolou samou o sobě jsou texty, kterým člověk tak nějak automaticky věnuje větší pozornost, když se jedná o jeho (skoro)mateřský jazyk. Boris sice není žádný velký poeta, ovšem vzhledem k hudebnímu směřování jsou ty jednoduché, skoro až pubertální, říkánky vlastně i na místě, ačkoli dokážu pochopit, že ne každému tenhle styl sedne. Poslouchat se dají v pohodě, ovšem nesmíte je brát příliš vážně, protože i když se věnují i vážnějším tématům, tak míra vulgarismů a vtipných průpovídek je degraduje někam na úroveň hospodské zábavovky, ale opakuji, že poslouchat se dají a nahrávku nijak významně neshazují. Třeba taková „Ančine cecky“ se textově vymyká, je vtipná („Anča, chcem byť tvoj kojenec“) a vzhledem ke krátké stopáži a velmi rychlému thrash/punkovému rytmu vyznívá spolu se závěrečnou „Krik a beznádej“, jejíž vokální linka plně reflektuje název skladby, hodně crossoverově.

Zdravým jádrem nahrávky jsou však delší skladby, jež představují klasičtější variaci na thrash metalové téma. Jmenovitě do této sorty patří „Zbojnická apokalypsa“, skvělá „Kazimír“ a „Na dětskej oslave“, jejíž hlavní riff vážně zabíjí a stal se vůbec nejoblíbenějším momentem, který jsem si na „Zbojnickém tanci“ našel. Ne, že by zbylé vály nějak výrazně zaostávaly, protože díky koňské dávce adrenalinu a energie není čas řešit, který song funguje líp a který naopak hůř, ovšem tyto fláky se mi v paměti usadily nejsilněji. Boris deklaruje své texty s jistotou a úderné frázování žene vály jako „Sedlák“ a „Ančine cecky“ suverénně kupředu. Aby to však nevypadalo, že to stojí jen na něm a že by byl tou hlavní hvězdou nahrávky, tak musím upozornit, že jeho kolegové odvádějí taktéž skvělou práci, což platí zejména pro kytarový tandem Beňo/Jano (skvělé kytary v „Na dětskej oslave“ a „Bastardi spoločnosti“).

Catastrofy možná nepřišli s ničím novým, ovšem pokud pominu stylově částečně spřízněné krajany Čad, tak mě nenapadá podobně znějící kapela v Česku a Slovensku, a protože jsou skladby vydařené a album vám ani nedá čas na únavu a nepozornost, tak jsem s výsledkem dost spokojený. Catastrofy jsou jako pověstný uragán, protože během necelé půlhodiny na vás vtrhnou s pořádnou porcí kytarově agresivních momentů a přímočarých textů. Kdybych měl na jinak povedeném albu vypíchnout nějaký zápor, tak to budou částečně ty texty. Pro příště bych klidně uvítal sofistikovanější lyriku, která nebude znít jako od puberťáka, ovšem i přes tuto drobnou výhradu, již jsem s albem po čas našeho společného času místy měl, si „Zbojnícký tanec“ poslechnu hodně rád i v budoucnu.