 |
|
Země: Nizozemsko Tracklist: Hrací doba: 37:58 Odkazy: – K recenzi poskytl:
|
Dovolím si – možná trochu naivně a zcela jistě domýšlivě – tvrdit, že už nepatřím mezi posluchače-začátečníky, a že když přijde na extrémní hudební produkci, tak něco málo snesu. Přesto se pořád tu a tam objeví záležitost, která člověka dokáže vyškolit a dát ješitnosti trochu na frak. Obzvláště v případě, kdy netušíte nic zlého a nejste připraveni na neúprosný akustický očistec.
Když jsem se chystal si prvně pustit „Spit Forth from Chaos“, skutečně jsem neočekával něco na způsob toho, co se na desce v reálu nachází. Vlastně jsem si myslel, že od Celestial Bodies dostanu vcelku standardní black metal, a jen jsem doufal, že jeho kvality budou nadprůměrné a třeba že se objeví nějaké to zajímavé osvěžení. Jaké to překvapení, když se na začátku „The Final Covenant“ nakrátko rozezní zastřený táhlý tón, který trvá přesně čtyři vteřiny, a hned vzápětí se vyvalí neskutečné peklo.
Black metal mezi výrazové prostředky Celestial Bodies jistě patří, ale standardní žánrová produkce to tedy není ani omylem. Druhou stěžejní složkou hudby je totiž noise… vlastně bych řekl, že je i tou hlavní. Možná si říkáte, že i tahle kombinace už tu byla v mnoha provedeních, však jen v Nizozemsku, odkud Celestial Bodies pocházejí, operuje třeba Gnaw Their Tongues, nechceme-li jít až třeba ke Stalaggh. To je samozřejmě pravda, navíc uznávám, že Stalaggh je asi ještě o kus větší zvěrstvo než tohle, ale zase ruku na srdce, Stalaggh je i díky šíleným okolnostem skoro strop, kam až se dá ve zvukové odpornosti zajít.
Nic to ale nemění na tom, že i Celestial Bodies je zkurveně šílená věc. Abych ale náhodou nevzbudil nějaký nesprávný dojem, musím hned dodat, že tohle duo se na svém debutu „Spit Forth from Chaos“ vydává poněkud jiným směrem než obě výše zmiňované formace. Celestial Bodies předvádějí agresivní nemilosrdný lis, který takřka po celou hrací dobu nepoleví. Nádech black metalu se tříští ve vřískajících nátlakových hlukových kolážích, které nedoplňuje jen zvrácený řev, ale i naprosto postižená „rytmická“ stránka.
Osobně bych řekl, že ani ne noisové prvky, nýbrž právě bicí jsou tím, co ze „Spit Forth from Chaos“ činí tak chorou desku. Bicí hra je totiž učiněná bestialita mnohdy třískající v arytmických, občas snad i nahodilých linkách. Žádný groove, ani žádná bezduchá sypačka, ale disharmonické žhavení soupravy doběla. Rytmika je tím, co se velkou, ne-li dokonce největší měrou podílí na našich dojmech z hudby, jestli je ta která píseň chytlavá nebo jestli je to agresivní vichřice… ať tak či onak, takřka vždy je to stále rytmika, tedy má rytmus. „Spit Forth from Chaos“ se této konvence v mnohých momentech zbavuje a právě arytmický zvukový sadismus patří k elementům, díky nimž se jedná o tak těžkou a nestravitelnou nahrávku.
Ano, po čase si lze zvyknout. Dokonce je pak možné rozeznávat jednotlivé písně, a nemusí jít zrovna o jednu z mála vybočujících záležitostí, jakou je třeba dronově táhlá „Sign of the Wolf“. Což je nakonec svým způsobem dost zvláštní, zejména s přihlédnutím ke skutečnosti, že Celestial Bodies není cizí ani improvizace, z níž už tuplem padají nejasné struktury. Ale to není negativum „Spit Forth from Chaos“ má totiž sílu i tak. Každopádně, úvodní poslech byl fakt pěstí do ksichtu, protože když toho půjdete nepřipraveni (což se asi nestane, protože touhle recenzí jsem vám moment překvapení asi trochu zkurvil, haha… sorry), Celestial Bodies vás porazí.
„Spit Forth from Chaos“ je záležitost… kdybych si měl představit, jak by mělo znít zhudebněné sdělení, že existence je nicotná a že vše živé by mělo pomřít bolestivou smrtí, mohla by ta představa klidně vypadat nějak takhle. Snad není třeba dodávat, že nejde o nic pro začátečníky, na tohle už člověk musí mít něco málo naposloucháno, aby to nějak vstřebal, ale jestli se toho nebojíte a poslední Deathspell Omega vám připadají jako čaj, tak teď už víte, kam sáhnout. Jak už jsem naznačil výše, asi nejde o ten úplně nejvyšší extrém, ale čaj to tedy rozhodně není. Jedná se o hodně intenzivních 40 minut, jejichž sílu není radno podceňovat. Celestial Bodies zacházejí na hranici, kde hudba přestává prožitkem a stává se výzvou. Je jen na vás, zdali ji přijmete. Rukavice je hozena.