Archiv štítku: Cultus profano

Cultus profano – Sacramentum obscurus

Cultus profano - Sacramentum obscurus

Země: USA
Žánr: black metal
Datum vydání: 23.2.2018
Label: Debemur Morti Productions

Tracklist:
01. Conventus Esbat, Op. 8
02. Under the Infernal Reign, Op. 10
03. Ceremony of the Black Flame, Op. 4
04. Lord of Ages, Op. 2
05. Ignis altare, Op. 5
06. An Offering to the Prolific Goat, Op. 7
07. Forging a Covenant, Op. 6
08. Awakening the Strzyga, Op. 1
09. Cultus profano, Op. 9

Hrací doba: 41:43

Odkazy:
facebook / bandcamp

K recenzi poskytl:
Debemur Morti Productions

Slovíčko „cult“, včetně všech jeho ostatních myslitelných podob a variací, poslední roky patří k těm nejzprofanovanějším v black metalu, což se odráží i v názvech nově vznikajících kapel. Jistě si vzpomenete na spoustu novějších formací, které se jmenuje „Cult of [něco]“, případně jejich název obsahuje nějakou jinou formu kultu. Nevyhnulo se to ani zámořskému seskupení Cultus profano.

Dvojice z Kalifornie se dala dohromady v roce 2016, kdy také Advorsus a Strzyga vydali první společný demosnímek „Sacramentum obscurus“. Stejný titul nese i letošní debutový dlouhohrající nosič, což napovídá, že tyto dva počiny spolu nejspíš budou nějak souviset.

Taková dedukce je nanejvýš správná. Původní demo obsahovalo tři songy, které se nyní vracejí i na řadové fošně. Prošly nicméně výraznou zvukovou úpravou, protože zatímco před dvěma lety zněly asi tak, jak byste čekali od demosnímku začínající formace, dnes je jejich sound mnohem čistší, klidně bych se nebál tvrdit, že i stravitelnější, protože přesně tak to nakonec je. V neposlední řadě je tu ještě jeden zásadní rozdíl – „Sacramentum obscurus“ jakožto deska přihazuje k původní trojici i hromadu nového materiálu, takže se nakonec její obsah vyšplhal na celkových devět položek tracklistu o souhrnné délce necelých 42 minut.

Do poslechu „Sacramentum obscurus“ jsem se pustil mimo jiné proto, že se pod vydání alba podepsal francouzský label Debemur Morti Productions, jenž v současnosti patří k těm (nej)zajímavějším. Jeho přítomnost v kolonce vydavatele lze považovat za určité vodítko kvality, ale rozhodně ne za záruku, protože i v jeho portfoliu najdeme nějaké slabší až slabé nahrávky. A „Sacramentum obscurus“ k nim bohužel patří.

Ať jsem se snažil jakkoliv, prostě jsem tu nedokázal najít nic zvláštního nebo zajímavého. Cultus profano prostě a jednoduše dle mého sluchu hoblují obyčejný black metal bez špetky přidané hodnoty. Jejich produkce možná není tak špatná, aby se jí člověk mohl škodolibě vysmát, protože nejde o totální vylízanost, ale hovořit o průměrném výkonu je myslím docela na místě.

Sem tam se nějaký slušný riff či motiv objeví, třeba začátek „An Offering to the Prolific Goat, Op. 7“ je nakonec docela fajn, ale nějaké výraznější zaujetí nenacházím. Albu nakonec nijak zásadně nepřidává na kreditu ani skutečnost, že jde o docela jednotvárný poslech a že jednotlivé songy mají tendence mezi sebou splývat. Číslování jednotlivých stop sice může budit dojem nějakého hlubšího konceptu nebo propracovanosti, ale jestli na „Sacramentum obscurus“ něco takového je, z hudební stránky věci to příliš nevyplývá. Přinejmenším mně ne.

Cultus profano

Jak vidno, „Sacramentum obscurus“ mě nijak zásadně nezaujalo. Na první poslech jsem se u desky regulérně nudil a měl jsem nejvyšší chuť ji sestřelit jak růži na pouti – raketometem. Dalších několik poslechů nevalný první dojem sice mírně vyspravilo, ale ne na nějakou zásadně vyšší úroveň, stále se bavíme o maximálně průměru. Nyní mohu o debutu Cultus profano prohlásit, že jde o album, jehož poslech mě neurážel, ale nic navíc. Rozhodně nemám chuť tuhle záležitost poslouchat dál, za nějakou (a dám krk na to, že nepříliš dlouhou) dobu si už na „Sacramentum obscurus“ ani nevzpomenu a z tohoto ohledu na počin nemohu vystavit doporučení. Doufal jsem v něco lepšího.