Archiv štítku: D.A.M.

D.A.M. – Phantasmagoria

D.A.M. - Phantasmagoria
Země: Brazílie
Žánr: power / melodic death metal
Datum vydání: 30.5.2014
Label: selfrelease

Hodnocení: 6/10

Odkazy:
facebook / twitter

K recenzi poskytl:
Against PR

Když dojde na power metal, jsem málokdy optimistický. Jinými slovy si nevybavuji žádné power metalové album, které by bylo čímkoli výjimečné. Co však tomuto žánru nelze upřít, je propracovaná technická stránka, mnohdy velice hezké melodie letící ohromným tempem kolem posluchače a samozřejmě množství povedených kytarových sól. Naopak stinnou stránkou power metalu pro mě vždy byly vokály, zejména ty spadající do kategorie “extra uječené”, při kterých mě vždy napadá, že zpěváka nejspíše někdo chytil značně nevybíravým způsobem za jednu velice citlivou část těla. Tak či onak, tím se dostáváme k D.A.M. a jejich EP “Phantasmagoria”.

D.A.M., brazilská kapela mající za sebou již jedno dlouhohrající album, sama sebe označuje za melodicky death metalovou formaci a určitým způsobem má pravdu. Pozitivní totiž je, že zpěv na “Phantasmagoria” není ten uvřeštěný, o němž jsem mluvil před chvílí, nýbrž převážně značně sympatický řev mírně připomínající nejlepší léta Alexi LaihaChildren of Bodom. Ostatně spojitostí s touto velice populární kapelou je zde dost i po hudební stránce. D.A.M. však mají o něco blíže k žánru zmíněnému na počátku předchozího odstavce.

Šestice skladeb se tak nese v duchu rychlého riffování, výrazných kláves, jejich častých sól, a ještě častějších sól kytarových. Ačkoli právě ta jsou vždy zlatým hřebem každé skladby, co se děje mezi nimi také není zcela zanedbatelné. Ostré vokály fungují dost dobře, klávesy vytvářejí sice velice slabou, ovšem alespoň nějakou atmosféru, a zmíněné riffování kapele také nejde vůbec špatně. Problémy nastanou, když se pokusíte najít jakékoli odlišnosti v šestici písní. V zásadě je zde klasický neduh podobných alb, kapela jede to samé stále dokola. Kdyby “Phantasmagoria” nebylo jen EP, asi bych chtěl slyšet víc nových nápadů. Jeho hrací doba dlouhá necelou půlhodinu je ostatně i tak hraniční a v blízkosti závěru by to už chtělo nějaké to ozvláštnění. I kvůli tomu tak D.A.M. skórují jen lehce nad průměr.