Archiv štítku: Dark Man Shadow

Dark Man Shadow

Dark Man Shadow - Victims of Negligence
Země: Německo
Žánr: melodic black metal

Otázky: H.
Odpovědi: Sorroth
Počet otázek: 11

Odkazy:
web / facebook

Pokud jste už někdy na začátku tohoto tisíciletí nesledovali black metalovou scénu, jméno německé skupiny Dark Man Shadow vám toho asi příliš neřekne. Kapela celou minulou dekádu mlčela a navenek vůbec nefungovala, až nyní, deset let od předcházející desky “The Shore of Straying Souls”, se objevila novinka s názvem “Victims of Negligence”. A samozřejmě hlavně o ní a také i o tom, co zapříčinilo tak dlouhou odmlku, jsme si povídali se zpěvákem, kytaristou a baskytaristou Sorrothem…

Ještě před samotným rozhovorem je nutné upozornit na jednu věc, která hodně překvapila i nás samotné. Dark Man Shadow je německá kapela a my jakožto správní křupani samozřejmě neumíme německy v podstatě nic, otázky jsme tudíž poslali jak jinak než v angličtině. Odpovědi nám ovšem došly ve slovenském (!) jazyce. Po menším interním hlasování jsme se nakonec rozhodli rozhovor i přes jisté nedostatky ve slovenštině ponechat v originálním znění (pouze naše vlastní otázky jsme samozřejmě přeložili do mateřštiny), a to hned z několika důvodů. Jednak pro zachování autentičnosti, jednak také proto, že – co si budeme povídat – takováhle situace už se asi opakovat nebude; v neposlední řadě je pak smysl odpovědí zřejmý a bez problémů pochopitelný, takže už jen pro tu zajímavost… přejeme příjemné čtení!


Zdravím do Německa. Naše první otázka je velmi jednoduchá. Vaše nové album “Victims of Negligence” vyšlo deset let po předchozí nahrávce “The Shore of Straying Souls”. Co se stalo, že to trvalo dlouho, než vyšla další deska? Nevzpomínám, že by za posledních pár let byly ohledně Dark Man Shadow nějaké novinky… byla kapela neaktivní?

Co jste během těch deseti let mezi “The Shore of Straying Souls” a “Victims of Negligence” dělali? Zabývali jste se nějakou muzikou (třeba hraním v jiných kapelách), nebo ne? Kdy práce na “Victims of Negligence” začala? A co bylo tím hlavním impulsem začít pracovat na nové hudbě Dark Man Shadow?

[odpověď na první i druhou otázku – pozn. redakce] V roku 2003 sme podpisali zmluvu s nasim 2. albumom “The Shore of Straying Souls”Dark Music Production (Portugalsko). Po nejakom case nebolo o nich nic viac pocut a nas album stacili len v juznej ako i vo vychodnej Europe uverjenit. Takisto sa nekonala planovana tour.

V tom istom roku som dostal ponuku od mojho vydavatela, spolocne spolupracovat na par projektoch. V tychto styroch rokoch vznikol moj Projekt Brandenburg, ako aj song “Golden Machine” (“Silver Machine” od Hawkwind) na jednom sampleri od Perry Rodena atd.

V roku 2007 som sa vratil do Frankfurtu nad Mohanom a rozhodol som sa so Samothou komponovat novy album, ktory mal uverejnit label Bellaphon. Po nespocetnych stretnutiach sa po dvoch rokoch ukazalo, ze predsa len nemozu tu slubenu nahravku predplatit.

Mal som zo vsetkeho dost! Zobral som svoju akusticku gitaru a hral som na ulici. Samotha ma v roku 2010 odtial vytiahla s napadom, ktory nam pomohol nas novy album za vlastne peniaze nahrat v Empire Studiu. Vo Februari 2011 sme mali konecne nahravky vo vacku.

Len tolko k nasej inaktivite…

“Victims of Negligence” bylo vydáno u Schwarzdorn Music, což je poměrně respektovaná firma v undergroundu a je známá tím, že vydává pouze jen pár počinů ročně. Jak se vám povedlo s nimi podepsat? Někdo by mohl říct, že to bude problém najít label, když kapela předchozích deset let nevyvíjela aktivitu…

Onedlho som narazil na homepage od Schwarzdorn Productions, ktory som povazoval za velmi zaujimavy a pasujuci, i ked sme uz od Twilight Distribucie ponuku dostali. Po kratkej dobe sa ozval Patrick zo Schwarzdorn Production, ze ho nas hudobny smer prekvapil. Zaujala ho zmes tazkej tvrdej gitary a blast beats spojena okrem muzskeho aj so zenskym hlasom. Dovtedy vraj este take nieco nepocul.

Vela inych ma zasadne problem s “novymi tonmi na stupnici”. Schwarzdorn boli open-mind, na co Legacy Magazine pred desiatimi rokmi vo Feedbacku poukazal.

Řekl bych, že “Victims of Negligence” zní docela oldschool, připomíná by to melodický black metal, jak se hrál ve druhé polovině 90. let – což samozřejmě není nic špatného. Bylo vaším záměrem vytvořit takovou desku? Myslíš, že si muzika Dark Man Shadow bere nějakou inspiraci z 90. let, nebo je ten “oldschool feeling” jen můj pocit?

Myslime, ze o desat rokov budu nase hlasy este stale rovnako zniet, ako aj ta husta gitara a tmave klasicke elementy od Samothy.

Odozrime od 90-tych rokov a pozrime sa jednoducho na hudbu. Tá nepodlieha casu. Deep Purple “In Rock” je pre mna este stale najsilnejsi album vsetkych casov, pretoze ako aj umenie tych hudobnikov a rozmanitost je jednoducho perfektna. Tieto albumy sa daju vidiet ako film.

Mal som 17 a dva gitarove idoly: Tony Iomi a Kerry King. Na jednej strane ponurost, na druhej tvrdost a rychlost.

Death metal riffing 90-tych rokov bol zaujimavejsi, co by som o dnesku uz netvrdil, i ked moje idoly siahaju az do 70-tych rokov. Pocuj moju gitaru a najdes vysledok. Tmave tony klasickeho keyboardu som si vysnival uz v tych casoch.

Jaké rozdíly vidíš mezi metalovou scénou dnes a metalovou scénou před deseti a více lety, když jste vydávali vaše první alba? Je song “Due to Commercialisation” o něčem takovém? Bohužel jsem zatím neměl možnost si přečíst texty, ale název skladby vypadá, že by mohl odkazovat na nějaké (nejspíš ne moc dobré) změny na hudební scéně…

Ako pozorujem, v dnesnych casoch sa gitaristi skor pohorsili ako zlepsili, prevazne sa pohravaju s 3-mi akordami, co pre mna uz s death metalom nema nic spolocne. V dnesnych casoch je uz velmi tazko najst novu skupinu, kde by sa mi nieco pacilo. Prave sme pred par dnami dostali jedno review z UK, vraj je to genialne, ze v dnesnych casoch este skupina moze hrat co chce a ako chce a k tomu este pod zmluvou.

2011 sme sa uchadzali o zmluvu u mensieho distributora (4 predprodukované tracks), kde nam bolo povedane, ze mame pouzit viac komercie; aspon jeden radio hit… Po tejto akcii sme sa tam uz nikdy neozvali. Navzdor tomu vznikol track “Due of Commercialisation”.

Dark Man Shadow

Mimochodem, když už jsme zmínili změny mezi dneškem a dřívějškem, jak bys porovnal “Victims of Negligence” s vašimi starými deskami?

Pred 10-timi rokmi, stalo v ohodnoteni, ze ten album bol komponovany na vela rokov dopredu. Tak sme neziaduc cakali az do teraz, mozno ze teraz ten cas prisiel…

“Victims of Negligence” je splynutie prveho a druheho albumu, co sa tyka zvuku a plynulosti obsahu je terajsi album viac ako druhy a je brutalnejsi ako prvy.

Musím se přiznat, že mě dost překvapila píseň “Len dopis”, která je nazpívána ve slovenském jazyce. Proč jste se rozhodli jej použít? Je to docela neočekávané od kapely z Německa. Má někdo z vás něco společného se Slovenskem? Kdo je autorem textu pro “Len dopis”… umíte slovensky, nebo to napsal někdo mimo skupinu?

Skladby a texty pisem zasadne len so Samothou. Vela kucharov zvykne presolit polievku. Prirodzene sme pisali spolocne aj “Len dopis”.

Máte skladbu ve slovenském jazyce, ale – doufám, že se nemýlím – doposud ve vaší diskografii není německy zpívaný song… je to tak? Přemýšleli jste někdy o udělání písničky s německým textem?

U Dark Man Shadow som nad takym niecim nikdy neuvazoval, pretoze k tejto symphonii nepasuje nemcina. Ono to zneje dost tvrdo a chladno, take nieco sa hodi len k drzemu rocku, ako je napriklad moj Projekt Brandenburg (na sposob Rammstein, Böhse Onkelz).

Pokud vím, aktuálně nejsou v plánu žádná vystoupení Dark Man Shadow. Plánujete hrát nějaké živé koncerty?

Posledne dva mesiace sme pracovali na nasom live-sete. Pracovali sme na novych, ale aj starsich tracks – na novo odené -, co by doteraz stacilo priblizne na jednu hodinu live-show.

Kvoli booking agenture a managemente sa este jedná, ale myslim, ze 2014 budeme mat urcite dost vystupeni a dufame ze aj u vás.

Mohl bys nám říct, jak bude vypadat budoucnost Dark Man Shadow? Plánujete pokračovat ve hraní a udělat více desek? Tím chci říct… máte v plánu kapelu zase rozjet naplno, nebo je “Victims of Negligence” jen jednorázovka?

Ako si v hore uvedenom cital, nezalezi to vsetko len od nas. Ked vsetko positivne prebehne, budeme pracovat na novych napadoch a prirodzene ich aj uverejnime.

Mimochodom album, album, album… moze sa stat, ze clovek vrazi do muru; vela hmoty miesto kvality. Dobry album potrebuje cas. Nas umysel je viest Dark Man Shadow dalej.

Máme pro tebe už jen jednu otázku, která může být trochu ošemetná, ale na druhou stranu také zajímavá. Ačkoliv je v Německu spousta skvělých kapel, všiml jsem si, že spoustě lidem z okolních zemí připadá, že je německá scéna plná kýče a klišé, především v subžánrech jako folk metal nebo pagan metal. Co si o tom myslíš ty jako Němec? Díky mockrát za rozhovor!

Moji predkovia, ako aj mentalita a sposob myslenianie je uplne nemecké. No dobre, kto ma rad folk, alebo pagan metal, preco nie. Ci je to gýc, alebo nie, to stojí v priestore. Ja tento styl síce bezpodmienecne nepotrebujem, ale nerád sa negatívne vyjadrujem o druhých umelcoch. Ono je to tak ci tak dost tazké obstát pri tolkých tisickach skupin.

Dakujem zapodporu tohoto interview cez vas magazin.

Sorroth


Dark Man Shadow – Victims of Negligence

Dark Man Shadow - Victims of Negligence
Země: Německo
Žánr: melodic black metal
Datum vydání: 15.11.2013
Label: Schwarzdorn Production

Tracklist:
01. Repayment for Committed Injustice
02. Betrayal of Trust
03. Slur
04. Len dopis (Just a Letter)
05. Due of Commercialisation
06. Seven Seasons
07. Dying in the Corner
08. Majestic Uprising

Hodnocení:
Ježura – 7/10
H. – 6,5/10

Průměrné hodnocení: 6,75/10

Odkazy:
web / facebook

K recenzi poskytl:
Metal Promotions

Na rovinu říkám, že Dark Man Shadow patří k těm kapelám, kterých bych si sám od sebe určitě nevšiml. Média o nich mlčí, navenek nijak nevyčnívají z nespočtu jim podobných, na kontě sice už nějakou tu nahrávku mají, ale co je to platné, když o nich svět neví… Jedinou zajímavostí, která v případě Dark Man Shadow trochu narušuje úplně zaměnitelný profil, je skutečnost, že letošní deska “Victims of Negligence” je comebackem po deseti letech, během kterých byla kapela následkem smolného krachu vydavatele uložena u ledu. A jo, taky tady tluče do škopků MatzeNocte Obducta, ale to je asi tak všechno, čím by mohli Dark Man Shadow nezainteresovaného člověka přesvědčit k tomu, aby jim věnoval trochu svého času. Čím déle ale novinku poslouchám, tím více si říkám, že je to vlastně docela škoda, protože Dark Man Shadow mají přinejmenším ve své současné podobě přeci jen co nabídnout.

A co že to je, čím se Dark Man Shadow mohou chlubit? Asi se budete smát, ale je to směska gothic metalu a melodického black metalu s tím, že do toho občas promluví lehounký odkaz death metalu. Sama taková kombinace vypadá s přihlédnutím k výše uvedenému dost podezřele, a když pak ještě na kapelu prásknu, že výsledek jejich snažení zní, jako by vypadnul odněkud z druhé poloviny devadesátých let, kde kdo už to asi vzdává. Jenže ono se občas stává, že i ta nejnemožnější kombinace nějak dává smysl, a to je přesně případ “Victims of Negligence”. Ta deska je totiž nějakým obskurním způsobem dobrá. Když se podíváte na její hudební náplň, tak vás sice přepadne zvláštní pocit, že je to všechno trochu zastydlé v čase, překonané a naivní, jenže právě v tomhle spočívá celé kouzlo nahrávky. To, co dělá z “Victims of Negligence” obstojnou desku a v dnešní době tak trochu zjevení, je totiž právě ten všudypřítomný odér zastaralosti. Album totiž působí dojmem, jako by bylo složeno i nahráno v dobách, kdy se symfonické metalové žánry teprve formovaly a jejich tvůrci přicházeli s něčím, co tu do té doby nebylo. To je sice přes patnáct let stará historie, ale v tomto případě to funguje i v roce 2013 a “Victims of Negligence” je svým způsobem svěží a hlavně upřímná sonda do minulosti.

Čistě hudebně to žádný velký zázrak není, ale funguje to – a místy dokonce velmi dobře. Jak už padlo výše, “Victims of Negligence” se pohybuje zejména někde mezi symfonickým black metalem a gothic metalem. Z prvního bere především tempo a větší část výrazu kytary. Většinou tedy jde o svižné sypačky, občas se ale dostane ke slovu death metalem zavánějící riff nebo nějaká ta jemná brnkačka. Sice to není nijak zvlášť nápadité, ale působí to ale celkem přirozeně a nijak to netluče do uší. Pak tu máme klávesy. Ty jak melodicky, tak zvukově jako by vypadly z repertoáru nějaké začínající symfo kapely, ale právě o tomhle jsem mluvil v předchozím odstavci – proti všem předpokladům to funguje. A dost podobně jsou na tom i vokály. Minimálně ten školený ženský, který desce dodává většinu jejího gothic feelingu, opět trochu působí jako klišé, nicméně je to klišé funkční. Zajímavější je mužský vokál, o který se stará kytarista Sorroth. Nejde o klasický growl nebo scream, ale namísto toho Sorroth užívá svérázného řevu a tato poloha mu evidentně sedí. Navíc působí celkem neoposlouchaně, a když bych měl vybrat nějaký jasně zapamatovatelný nebo vyčnívající aspekt “Victims of Negligence”, bude to asi právě Sorrothův vokál. V takovém výběru bych ale určitě neopomněl zmínit Matzeho bicí, protože je naprosto zřetelně znát, že pan bubeník není žádný nýmand. Bicí jsou objektivně asi tou nejhodnotnější složkou desky a nebýt jich, “Victims of Negligence” by na tom byla asi o poznání hůř.

Celkově vzato se deska nese v poměrně vyrovnaném duchu. Až na jednu výjimku hrají Dark Man Shadow pořád ten svůj symphonic black gothic cosi metal v plus mínus stejném tempu a nejdůležitějším rozlišovacím faktorem je to, jak dobrou melodii nebo jak silný nápad ta která skladba obsahuje. Mě osobně víc oslovila druhá polovina alba a v ní skladby “Due of Commercialisation” a zejména skvělá “Dying in the Corner”, ale ani ostatní na tom nejsou vyloženě zle, mají něco do sebe, a při půlhodinové stopáži tak album nestihne začít nudit. Na opačné spektrum kvality bych zařadil onu zmiňovanou výjimku, jedinou baladu alba “Len dopis (Just a Letter)”. Ano, čtete správně, skladba je nazpívaná slovensky a svým způsobem je to zejména pro našince (a pochopitelně Slováky) zajímavé zpestření, ale zejména její první polovina působí přinejmenším divně, protože ta slovenština k charakteru zpěvu zkrátka moc nesedí. Ale že by to zase nešlo poslouchat, to v žádném případě netvrdím.

Těžko říct, jestli Dark Man Shadow mají v úmyslu na tento comeback navázat nějakou skutečnou aktivitou, nebo jestli jde jen o labutí píseň, kterou kapela dlužila sama sobě, a nyní bude následovat definitivní konec. Ať už to ale bude jakkoli, “Victims of Negligence” je na každý pád poctivá deska, která svou upřímností a sympatickou zastaralostí může zabodovat u řady posluchačů, kterým už současné přeprodukované a nezřídka kdy dost vyčpělé žánrové nahrávky lezou krkem. Neříkám, že si “Victims of Negligence” vysloužila stálé nebo snad privilegované místo v mé sbírce, ale nějak se mi nechce ji mazat – a to není vůbec špatné skóre.


Další názory:

“Victims of Negligence” přichází celých deset roků od předchozího alba Dark Man Shadow, “The Shore of Straying Souls”. A vzhledem k tomu, jak staře až zastarale novinka zní, by se doslova hodilo říct, že kapela zamrzla v čase a pauzu ignorovala. Přesto to udělat nelze, jelikož Dark Man Shadow zní, jako by nezamrzli před deseti lety, ale před patnácti a více. “Victims of Negligence” se svým přístupem k melodickému black metalu opravdu jako by vypadlo odněkud z druhé poloviny 90. let, avšak nemůžu tvrdit, že by mi to vadilo. Pokud se nejedná o vyloženou vykrádáčku, což zde není, byť ta nahrávka zní poplatně “své” době, tak se ve mně ozve odpovídající část hudebního fanouška, jelikož navzdory poslouchání všelijakých avantgard jsem v jádru stále staromilec a nostalgik, a dokážu si takovou záležitost vážně užít. Ani “Victims of Negligence” mi v žádném případě není proti srsti, vlastně jsem od toho alba nečekal vůbec nic, takže jsem byl dost hezky překvapen, když se z toho vyklubala poměrně příjemná záležitost. Když tedy pominu trochu utahanou “Len dopis (Just a Letter)”, která mi moc nesedla a kromě užité slovenštiny na ní nevidím nic moc zajímavého, se mi novinka Dark Man Shadow docela líbí. Nahrávka je to ovšem dost specifická, a pokud nejste schopni a ochotni přistoupit na její hru, bude vám to připadat jen jako vcelku zbytečný výkřik minulosti, který už dnes postrádá smysl. Což o to, do jisté míry to pravda vážně je, ale přijde na úhel pohledu…
H.