Archiv štítku: Diablo

Diablo: The Apocryphon of Tristram OST

Diablo: The Apocryphon of Tristram OST

Země: USA
Žánr: dark ambient / tribal ambient
Datum vydání: duben 2019
Label: Binds on Pickup Productions

Tracklist:
Side A:
01. Diablo Intro
02. Tristram
03. Dungeons
04. Catacombs

Side B:
05. Caves
06. Hell
07. Tristram Theme
08. Tristram Theme V.II

Hrací doba: 36:57

Odkazy:

V uplynulých týdnech jsme několikrát informovali o tom, že se chystá první vinylové vydání soundtracku k legendární RPG řežbě „Diablo“ z roku 1996. Elpíčko už je čerstvě venku (k mání je v černé a rudé barvě; picture disc se již vyprodal) pod názvem „Diablo: The Apocryphon of Tristram“ jakožto první počin labelu Binds on Pickup Productions a při této příležitosti jsem se rozhodl, že by nebylo vůbec špatné na tenhle kus atmosférické muziky zavzpomínat i v recenzích.

Důvod mám vcelku jednoduchý, nejde o pouhou reedici na asfaltu. Série „Diablo“ je pro mě docela speciální, protože snad u žádných jiných her jsem nespálil tolik času jako u jedničky a dvojky (u trojky už ne… patřím k hrdým odpůrcům třetího dílu). Klidně se můžete smát tomu, že radši nepřejdu na novější hry, ale tohle jsou prostě legendární kusy, které nikdy neomrzí, takže furt aktivně drtím dvojku (pro fajnšmekry a pamětníky mohu pro zajímavost dodat, že na aktuálním ladderu už jsem dohrál hell za čtyři postavy – meteorb sorceress, lightning trap assassin, thunderfury javazon a fury shapeshifting druida). Vedle toho mám doma pořád prehistorický počítač, na němž mám nainstalované kultovní pařby z devadesátých let, mezi nimiž samozřejmě nechybí ani první díl „Diablo“, takže nárazově topím čas i v tristramské katedrále (navnazen psaním téhle recenze jsem samozřejmě opět rozehrál za mága).

Hudbu k „Diablo“ složil Matt Uelmen, jenž v téhle době spolupracoval s Blizzard Entertainment dost často; jeho práci jste mohli slyšet i v dalších hrách jako „StarCraft“ anebo „Diablo II“. Zatímco vlastní hra se dostala na trh v roce 1996, samotný soundtrack se dočkal oficiální vydání až v roce 2011 a vlastně ani nebyl samotný. Na nosiči „The Music of Diablo 1996 – 2011: Diablo 15 Year Anniversary“ vydaném (jak už název napovídá) k patnáctému výročí od původní hry se vedle doprovodu k prvnímu dílu nacházely i nepoužité skladby k soundtracku pro druhý díl a dvě písně stvořené pro tehdy nadcházející „Diablo III“. Svým způsobem by se tedy dalo říct, že aktuální LP je prvním plnohodnotným vydáním hudby ke hře.

„Diablo“ je akční RPG, tudíž rubání nekonečných hord monster je jeho alfou a omegou. K největším kouzlům hry nicméně patří temná atmosféra, na níž má hudební doprovod lví podíl. Kdo s „Diablem“ strávil větší množství času, jistě bude všechny melodie a motivy při poslechu poznávat. A to i když třeba nehrál x roků. Při vlastním hraní však muzika přece jenom do určité míry dělá křoví, protože se člověk soustředí víc na to, aby dojebal toho posledního skeletona, co po něm ještě střílí z luku. Pokud si ovšem uděláte čas jen na soundtrack, zjistíte, že jde o silnou záležitost samu o sobě.

Diablo: The Apocryphon of Tristram OST

Co se hudby týče, jakýmsi poznávacím znamením série se stala ikonická skladba „Tristram“, která ve hře člověka provází při jeho návštěvách města, aby si zde opravil vybavení, identifikoval nalezené předměty a doplnil lahvičky před dalším výletem do hlubin labyrintu. Už z podstaty je tedy jasné, že „Tristram“ se od zbytku alba liší, protože na rozdíl od ostatních stop přináší spíš uklidnění, čehož dosahuje především prostřednictvím akustické kytary. Ale co bych vám vykládal, tuhle melodii musí znát snad každý, kdo poslední čtvrtstoletí nežil v jeskyni.

Paradoxně to jsou ale ty ostatní písně, které jsou posluchačsky nejzajímavější. Soundtrack otvírá intro, které ve hře uslyšíte v hlavním menu. Poté následují čtyři kompozice věnované každému ze čtyř částí labyrintu, jimiž během hry procházíte, přičemž názvy mluví samy za sebe – „Dungeons“, „Catacombs“, „Caves“ a „Hell“. Právě v nich tkví největší síla desky. Jedná se o působivou atmosférickou a temnou hudbu, která je o kousek obskurnější s každým dalším levelem. Řekl bych, že kvalitu soundtracku lze posuzovat dle toho, jestli dokáže fungovat i samostatně jako album. Což je v tomto případě myslím splněno, protože tohle rozhodně obstojí, i když u toho nerubete hromadu pekelných monster.

Na závěr můžu dodat ještě pár drobností k samotnému vinylu „Diablo: The Apocryphon of Tristram“. Po původních šesti skladbách jej zakončují ještě dvě akustické verze „Tristram“, které mně osobně nepřijdou tak zásadně zajímavé. Samotný nosič je udělaný hezky a je na něm vidět, že si s ním dal někdo záležet, i když se jedná jen o klasickou kapsu, nikoliv rozmáchlejší gatefold. Zadní strana vtipně imituje inventář, quest log a herní rozhraní. Nechybí vnitřňák, kde si můžete přečíst něco z mytologie, konkrétně o třech hratelných postavách z původní hry (tj. bez datadisku „Hellfire“), tedy warrior, rogue a sorcerer, a také o sourozeneckém gangu Prime Evils (Diablo, Mephisto, Baal). Přítomen je i obi strip s dalším infem včetně dobové reklamy na hru, včetně loga Windows 95, haha. Vše tedy umožňuje, aby nostalgie fungovala naplno, ale věřte tomu, že obdiv k samotnému soundtracku rozhodně neplyne jen z nostalgie.


„Diablo“: OST na LP

Soundtrack kultovní RPG hry „Diablo“ z roku 1996 se dočká vinylové reedice pod názvem „The Apocryphon of Tristram“. Fans zde najdou původních šest skladeb plus dvě akustické verze „Tristram“. Počin bude k mání u Binds On Pickup Productions jako pic-LP (100 kusů), rudé LP (200 kusů) a černé LP (200 kusů). Předobjednávky již běží.

Diablo - The Apocryphon of Tristram


Diablo III OST

Diablo III OST
Země: USA
Žánr: soundtrack
Datum vydání: 15.5.2012
Label: Azeroth Music

Tracklist:
01. And the Heavens Shall Tremble
02. The Eternal Conflict
03. New Tristram
04. Demon Hunter
05. Black Soulstone
06. Azmoda
07. Witch Doctor
08. Tamoe Highlands
09. I Am Justice
10. Barbarian
11. Arreat
12. Leoric
13. Monk
14. Incantation
15. Bastion’s Keep
16. Wizard
17. Caldeum
18. Evil Reawakened
19. Garden of Hope
20. Heaven’s Gate
21. A Tenuous Bond
22. A New Dawn
23. Leah – 02:36

Hodnocení: 7/10

Odkazy:

Nemusíte být zrovna fanouškem počítačových her, ale pokud jste zrovna před pěti minutami nevylezli z nějakého brlohu, kde jste si dopřávali několikaměsíční zimní spánek, asi vás nemohla minout přinejmenším alespoň zmínka o šílenství jménem “Diablo III”, které v nedávné době bez sebemenší nadsázky doslova zachvátilo celý svět her a pohltilo miliony lidí po celém světě. Není divu, série “Diablo” je ve svém ranku opravdovou legendou, stařičké “Diablo I” z roku 1996 jistojistě patří mezi vpravdě kultovní hry, jež svého času znamenaly revoluci v herním průmyslu. Nejsem si jistý, kolik ze čtenářů Sicmaggot si tuto dnes již vykopávku pamatuje, ale třeba já osobně dodnes s nostalgickou slzou v oku vzpomínám na to, jak jsem trávil hodiny řezáním stovek monster v šestnácti tuhých dungeonech, na jejichž konci čekal na popravu sám velký rudý a rohatý (popravdě, občas ta nostalgie udeří s takovou silou, že ještě vyhrabu staré CD a s chutí si pár hodinek paření dám). Už od té doby je “Diablo” jednou z mých nejoblíbenějších sérií, na něž nedám dopustit – ostatně právě proto se jí jako vůbec první počítačové hře dostává té cti, aby se alespoň v podobě recenze na její soundtrack objevila na stránkách našeho malého hudebního plátku.

Jestliže “Diablo I” bylo úspěšné a v jistých kruzích herní komunity doslova uctívané, pokračování “Diablo II” z roku 2000 bylo výbuchem supernovy, dodnes jedna z nejúspěšnějších her všech dob, u níž miliony lidí strávili miliardy hodin (směle mohu prohlásit, že jsem rovněž přispěl svou troškou do mlýna). Následný o rok mladší datadisk “Diablo II: Lord of Destruction” jen potvrdil, že “Diablo” patří mezi ty největší herní legendy, avšak od té doby se nad ním zavřela voda, přestože jeho autoři, vývojový tým Blizzard Entertainment, údajně začal o dalším díle přemýšlet už v roce 2001. Avšak oficiální potvrzení “Diablo III” bylo učiněno až v roce 2008, nicméně hru provázely mnohé odklady, pročež počin oficiálně vyšel až 15. května 2012.

Nemusíte být zrovna fanouškem počítačových her, nemusíte být fanouškem “Diablo”, ale uznat musíte jednu věc – je to prostě fenomén, což se potvrdilo i při vydání “Diablo III”, jež se stalo jednou z nejočekávanějších her poslední doby. Jenže není to jen samotný herní svět, co v tomto případě stojí za pozornost – mám tím samozřejmě na mysli herní soundtrack, který – ačkoliv by se jistě našli nějací zarputilí odpůrci všeho virtuálního, kteří by se mnou za žádných okolností nesouhlasili – je sám o sobě hodnotným uměleckým dílem. V případě “Diablo I” byl hudební doprovod ještě poněkud skromný, na oficiálním nosiči (který vyšel až 15 let po samotné hře – v roce 2011) se objevilo jen šest songů, které – pokud si vzpomenete na původní hru – sloužily pouze jako podklad ke krvavým jatkám v rámci samotného hraní. Ovšem muzika k “Diablo II” (a samozřejmě i “Diablo II: Lord of Destruction”, jež k původním 17 položkám přihodilo dalších pět), to už je jiná. Samo o sobě se jednalo bez přehánění o velice kvalitní desku, jež naprosto bez problému fungovala i samostatně; zatímco ve hře muzika byla na úrovni pouhého doplňku, jenž byl stejnak po většinu času přehlušován zuřivým klikáním myši, sám o sobě je soundtrack svébytným hudebním počinem, který atmosféru pouze nedoplňuje, ale sám ji tvoří. Není tedy divu, že v případě “Diablo III” nebyly kladeny vysoké nároky jen na pouhou hru, nýbrž také i na její hudební doprovod.

Nutno hned na začátek zmínit jednu věc – muziku obou předchozích dílů “Diablo” složil (a s výjimkou “Diablo II: Lord of Destruction”, které již nahrával orchestr, také z velké části sám nahrál) kalifornský skladatel Matt Uelmen, svého času hlavní skladatel hudby her od Blizzard (na svědomí má dále třeba první díl “StarCraft”). V případě “Diablo III” se ovšem poprvé v sérii “Diablo” představuje nový dvorní skladatel BlizzardRussell Brower. Není to samozřejmě žádný nováček, jen pro Blizzard již složil muziku ke “StarCraft II” a všem čtyřem datadiskům MMORPG “World of Warcraft”, já osobně jsem však s jeho tvorbou doposud do styku nepřišel – “StarCraft II” mne minul (přestože stařičký první díl jsem svého času rovněž drtil s velkým zanícením) a “World of Warcraft” se mi poněkud hnusí. “Diablo III” je tedy pro mne tedy premiérou, jež byla navíc zajímavější o očekávání toho, jak si Russell Brower dovede poradit s odkazem svého předchůdce, jehož “Diablo II” dle mého názoru patří mezi nejlepší herní soundtracky vůbec.

Varathron

Pozitivní je zcela jistě to, že Russell Brower neponechal nic náhodě a soundtrack k třetímu dílu pojal v relativně podobném duchu, v jakém se nesla hudba k “Diablo II”… resp. tedy spíš “Diablo II: Lord of Destruction”, k němuž má muzika “Diablo III” stylově asi nejblíže. Žádné dráždění hada (fanoušků) bosou nohou (změnou stylu), Russell Brower se zjevně snažil udržet esenci hudební stránky celé série (osobně si myslím, že do jisté míry i musel, i kdyby stokrát nechtěl). Na první pohled je tedy vše v pořádku. Nicméně, jak známo, srovnatelné pojetí se v žádném případě nerovná taktéž srovnatelné kvalitě, což se v případě “Diablo III” bohužel potvrdilo – přinejmenším alespoň částečně.

Ne, že by bylo “Diablo III OST” špatné, to v žádném případě – do toho má hudba, jaká se zde nachází, hodně daleko. Na druhou stranu je ovšem zcela patrný fakt, že Browerova muzika na Uelmenův klenot nemá, byť se o to se ctí a všemi možnými prostředky snaží. Jenže to je možná právě ten problém, neboť v některých momentech se mi zdá, že je těch prostředků až moc. Podívejme se na “Diablo II OST” – ve svém jádru to nebyla nikterak složitá hudba, naopak se ve většině skladeb jednalo o poněkud minimalističtější záležitost, jež byla postavena zejména na atmosféře, přesto se jí tímto receptem dařilo utáhnout i delší hrací čas (zářným příkladem může být hned úvodní osmiminutovka “Wilderness”). Ani v případě soundtracku “Diablo II: Lord of Destruction” nešlo o žádný epický patos, přestože zde byl na rozdíl od předchůdce využit orchestr (jen tak mimochodem, jedna zajímavůstka na okraj – šlo o bratislavský orchestr). A v tom tkví právě ten rozdíl mezi nimi a “Diablo III”, které je chvílemi na můj vkus výpravné až přespříliš. Jindy se mi zase zdá, že je toho v některých kompozicích až příliš – toho je důkazem třeba hned druhá “The Eternal Conflict”, kterou tvoří dvě velmi nesourodé poloviny, byť zejména ta druhá sama o sobě rozhodně není zlá (a její závěr je vyloženě skvělý). Dalším příkladem může být “Demon Hunter”, i když zde by se větší rozmanitost a rozdílné nálady daly pochopit, má-li píseň v podstatě zhudebnit povahu jednoho z herních charakterů.

Velký díl pozornosti od posluchačů si jistě uzme “New Tristram”, která je zde – jak již název napovídá – parafrází na kultovní melodii, jež se objevila již na soundtracku ke stařičkému prvnímu dílu, kde plnila roli hudby ve vesnici, a jako taková postupem času mezi herní komunitou pomalu zlidověla. V první části se jedná opravdu spíš o pouhou předělávku, ale v druhé polovině songu se Russell Brower pokusí dané téma více rozvinout a vznikne z toho jedna z nejzajímavějších pasáží “Diablo III OST”. Mezi nejzajímavější kousky patří taktéž zpočátku plíživá, ale postupně výborně gradující “Black Soulstone”, dále “Bastion’s Keep”, u níž je jako u jedné z mála střídání většího množství motivů naopak ku prospěchu věci, nebo dynamická “Heaven’s Gate”.

I přesto, co bylo řečeno ohledně porovnání se svým předchůdcem, a i přes zmíněné dílčí nedostatky je soundtrack “Diablo III” pořád velice solidní práce, která jistě stojí za poslech. Ačkoliv se musím přiznat, že jsem se změny hlavního skladatele poněkud obával, nakonec z nelehké situace Russell Brower vyšel se ctí a dokázal, že také umí vymyslet dobrou hudbu, nicméně to nic nemění na faktu, že Matt Uelmen v případě “Diablo II” stvořil mnohem pamětihodnější desku. Přesto nemám pochyb o tom, že k samotnému hraní “Diablo III”, do něhož jsem se prozatím ještě nepustil, bude tahle hudba fungovat více než obstojně.