Archiv štítku: dungeon synth

Garadrak – Loremaster (2018)

Garadrak - Loremaster (2018)

Země: Česká republika
Žánr: dungeon synth
Datum vydání: 15.6.2018
Label: selfrelease

Tracklist:
01. Legend of the Loremaster
02. On Roads Undiscovered
03. Highland Sanctuary
04. Beyond the Snow Veiled Lands
05. Memories of the Riverguard
06. The Forlorn Keep
07. Of War and Loss
08. A Quiet Farewell

Hrací doba: 36:16

Odkazy:
facebook / bandcamp / instagram

K recenzi poskytl:
Garadrak

Tohle je recenze, kterou jsem odkládal tak strašně dlouho, až by bylo pomalu důstojnější se tvářit, že jsem ji nikdy nikomu neslíbil a radši ji nepsal. Tím spíš, že z ní mám prozatím hotovou jen jednu větu a už teď vím, že bude stát za hovno. Což by asi bylo jasné už jen z toho, že jsem za rok a půl nezvládnul vymyslet lepší úvod než tenhle.

Možná, že by vzhledem k prodlevě dávalo smysl vytáhnout tu na světlo novější nahrávku Garadrak, poněvadž v mezičase od vydání „Loremaster“ už stihnul projekt vydat další dva počiny „Nothing Beside Remains“ (březen 2019) a „Elegiac Winds“ (červen 2019). Problém je ale v tom, že se mi ta muzika prakticky vůbec nelíbí (ostatně asi tohle je tím největším důvodem, proč jsem se tak dlouho k sepsání čehokoliv neměl), takže se mi nechce věnovat prostor v přehrávači něčemu dalšímu, když už jsem „Loremaster“ tak nějak naposlouchal. Z formálních důvodů jsem ty další počiny alespoň proklikal na Bandcampu a minimálně „Nothing Beside Remains“ zní beztak úplně stejně; na „Elegiac Winds“ nějaký menší posun ve zvuku byl, ale pořád ne takový, abych měl náladu na tom nechávat svůj čas.

Oukej, tak pojďme na věc, ať to máme rychle za sebou. Garadrak je český jednočlenný projekt a hraje dungeon synth. Taky by se dalo říct medieval ambient nebo tak něco, ale vem to čert, ono na tom nic moc středověkého stejně není. Prostě a jednoduše se jedná o pohádkový fantasy ambient.

Což o to, proti samotnému dungeon synthu nic nemám, i když ho příliš nevyhledávám, vlastně skoro vůbec. Sám od sebe si jej pustím jen výjimečně a prakticky vždycky sáhnu po nějakých osvědčených kusech. Jakože třeba raná tvorba Mortiis je cool a tím vesměs končím. Tím chci říct dvě věci – asi nejsem ten pravý člověk na posuzování tohoto stylu, ale ani nejsem někdo, kdo by tím a priori pohrdal a nedokázal si to občas poslechnout. „Loremaster“ je nicméně přesně ten druh dungeon synthu, který se mi pranic nelíbí.

Ten problém, co s tím mám, už jsem vlastně jednou mimoděk zmínil – je to pohádkové. Je to kýč jak hovado. V tomhle jednoduše není ani kousek atmosféry, o níž by ambientní hudba měla podle mého názoru být; spíš je to sladké. Tohle prostě není něco, co by si měl člověk chtít pustit doma, víc se to hodí jako soundtrack ke hraní nějaké gay verze dračáku s bandou kámošů, který jsou všichni teplý a panicové. A ty seš taky teplej panic. A místo imaginárních mečů používáte imaginární dilda. Jasně, teď už si z toho dělám trochu prdel (jak příznačné přirovnání), ale je prostě objektivní fakt, že k downloadu alba je přibalena také fantasy mapka.

Uznávám nicméně, že spíš než problém samotné hudby Garadrak to vnímám jako problém celého daného pojetí dungeon synthu. Garadrak dělá „jenom“ to, že hraje podle daných pravidel. Ať tak či onak, nic to nemění na skutečnosti, že „Loremaster“ je albem, jehož poslech mě začne nebývale vysírat už během několika málo minut.

Třeba to nějaký příznivec stylu bude vidět jinak a bude si myslet, že v rámci žánru se jedná o povedenou věc. Nic proti tomu, ať mě klidně vypičuje v komentářích, proč to poslouchám a hlavně proč o tom píšu. Sám vím, že tenhle vejblitek stejně nikomu žádnou službu neudělá, ale cítil jsem nějakou morální povinnost o tom cosi vyzvracet, když jsem to kdysi slíbil. Škodolibým zadostiučiněním pro všechny, koho zase sere tahle recenze, může být to, že jsem u poslechu kurva trpěl.