 |
|
Země: USA Tracklist: Hrací doba: 30:16 K recenzi poskytl:
|
Forest of Grey je čtyřčlenná formace z amerického Seattlu. Za zmínku ze sestavy stojí snad jedině bubeník Sam Pickel, jehož můžete znát také z Hissing. Já osobně jsem každopádně o existenci kapely až doposud neměl tušení, a aniž bych chtěl našeho čtenáře jakkoliv podceňovat, věřím tomu, že v tomto ohledu ani zdaleka nebudu jediný. Forest of Grey totiž za sebou nemají příliš nahrávek, ačkoliv vznik je datován až k roku 2003. Všemocné Metalové archivy uvádějí, že skupina za celou tu dobu vydala pouze jeden demosnímek a jednu kompilaci, jinak nic…
…až do letošního roku, kdy se na svět dostal dlouhohrající debut „Crypsis“, údajně rovnou po desetileté práci. Právě na něj si nyní posvítíme. Počin původně vyšel hned zkraje roku, v lednu, a to pouze digitálně na Bandcampu Forest of Grey. Fyzického vydání se dočkal v květnu, kdy se objevilo digipack CD zhotovené společnými silami lotyšských Beverina Productions a ruských Casus Belli Musica. CD má také jiný obal, což upřímně moc nechápu, protože tento je takový nijaký a zaměnitelný se spoustou jiných obálek, které se v daném žánru objevují. Původní artwork byl sice jednodušší, ale mně osobně přišel o dost zajímavější.
Nicméně ani ten by samotnou kvalitu muziky nějak zásadně nepovýšil a nezakryl by skutečnost, že „Crypsis“ není žádná velká pecka. Styl Forest of Grey bychom podle mě mohli v klidu nazvat atmospheric black metalem; vydavatelé tomu říkají cascadian black metal, ale to je myslím vcelku fuk. Forest of Grey ctí, že stoprocentně neznějí jako jakákoliv jiná další průměrná formace tohoto subžánru, který má obecně tendence nebýt zrovna dvakrát originální. Napříč albem se kupříkladu najdou i jisté téměř „progové“ pasáže. Avšak ani to výsledek nepovyšuje na nějaký velký zážitek.
Atmosféra na „Crypsis“ rozhodně nemaká na sto procent a právě v tomhle dle mého skromného názoru tkví největší kámen úrazu. Album se vlastně poslouchá docela fajn, ale nic většího v člověku nedokáže zanechat, nedostaví se žádný trans, neumí to vtáhnout, pohltit a vypustit až na samotném konci, jak to zvládnou opravdové majstrštyky black metalu stavícího na postupné gradaci a budování atmosféry. Na „Crypsis“ je znát určitá myšlenka a je evidentní, že muzikanti ve Forest of Grey nejsou žádní šulíni, kteří nemají tucha, co a jak by vlastně chtěli hrát. K opravdovému posluchačskému uspokojení však desce stále dost schází.
Poslech „Crypsis“ mě nicméně nijak neobtěžoval. Album je nakonec poměrně v pohodě i díky tomu, že není příliš dlouhé, což se v tomhle žánru zas až tolik nemusí. Přijde mi, že spousta atmo-blackových kapel má pocit, že jakmile jejich deska netrvá alespoň šedesát minut, nemůže to prostě fungovat. Může. Forest of Grey si sice také libují v delších kompozicích – obě části „Crypsis“ mají cca čtvrt hodiny – ale jsou jen dvě, což dohromady vydá přesně na půlhodinky. Tak aspoň že tak, protože kdyby byla hrací doba dvojnásobná, byly by mé dojmy o poznání méně smířlivé.
I přes určité dílčí klady se ale nemohu zbavit pocitu, že „Crypsis“ je prostě jedno další album z mnoha. Poslechnul jsem, neprudilo mě to, ale za chvíli se to z hlavy vypaří jak pára nad hrncem. Rozhodně nejde o nic, do čeho bych vás nutil. Když o Forest of Grey nebudete vědět, rozhodně nepřijdete o nic zásadního, alespoň v současné době tedy ne. Nicméně mám pochybnosti o tom, že se tento stav v budoucnu změní.