Archiv štítku: Friday the 13th

Friday the 13th Part VIII: Jason Takes Manhattan (1989)

Friday the 13th Part VIII: Jason Takes Manhattan (1989)

Země: USA
Rok vydání: 1989
Žánr: horor

Originální název: Friday the 13th Part VIII: Jason Takes Manhattan
Český název: Pátek třináctého 8

Režie: Rob Hedden
Hrají: Kane Hodder, Jensen Daggett, Scott Reeves, Peter Mark Richman

Hrací doba: 100 min

Odkazy: web / facebook

Zdroj fotek: IMDb.com

(Budou spoilery.)

Vlna slasherů je spojena především s osmdesátými léty a i na jejich úplném konci přibývaly nové fláky jeden za druhým. Konec osmdesátých let byl pro slasherového fandu dost naditý, jelikož v každém z posledních dvou letopočtů přibyly nové filmy do všech tří největších vyvražďovacích sérií – v roce 1988 šel do kin čtvrtý „Halloween“, čtvrtá „Noční můra v Elm Street“ a sedmý „Pátek třináctého“. V roce 1989 se situace opakovala, akorát si u každé série zvyšte cifru o jedničku.

Nebudeme si nic nalhávat – „Pátek třináctého“ je po většinu své doby na jedno brdo. Neříkám, že je to nutně špatně, já sám mám skopičiny Jasona Voorheese rád, ale asi se nemá cenu přít o tom, že s čestnou výjimkou v podobě „A New Beginning“ je to od dvojky až po sedmičku prakticky to samé. Vlastně už jedničky, poněvadž ta se liší čistě jen postavou zabijáka. Vždycky je to o kuchání teenagerů v okolí jezera Crystal Lake. Jenže místní kempy, chaty, domy a lesy už toho zažily víc než dost, tak se pro osmý díl tvůrci rozhodli dát „Pátku třináctého“ nový impuls. Podtitul osmičky hovoří sám za sebe: „Jason Takes Manhattan“.

Dobře, trochu kecám. Ten podtitul totiž klame tělem. Scénárista a režisér v jedné osobě Rob Hedden sice plánoval, že Jasonův výlet do velkoměsta bude o poznání epičtější a že se kultovní vrah s hokejovou maskou na ksichtě prožene po většině slavných míst New Yorku, ale studio to kvůli přílišným nákladům zatrhlo. Jason se tedy ve skutečnosti do New Yorku podívá až ke konci filmu a většinu času ve městě stejně stráví ve smrdutých uličkách doků, v metru nebo v kanálech. Všehovšudy se pouze jedinkrát projde po Times Square, ale to už malinko předbíhám…

Po sedmičce, stejně jako po šestce, zůstal Jason Voorhees ležet na dně jezera Crystal Lake. Podobně jako na začátku šestky dostane oživovací vzpruhu pomocí elektrického výboje, když dva výletníci na jachtě omylem kotvou zatáhnou za vedení. Jason jim samozřejmě ihned půjde vysvětlit, že to asi neměli dělat – zastřílí si harpunou, získá novou masku a může jít do akce… která se tentokrát z velké části odehrává na lodi.

Místní maturitní ročník se rozhodl na oslavu ke konci školy pronajmout parník a vyrazit na výlet do New Yorku. Akorát jim na palubu vleze jeden oslizlý černý pasažér, jenž zanedlouho začne striktně redukovat stavy posádky. Jason opět chodí a vraždí, na tom se vyjma prostředí nemění zhola nic, ale stejně jako u předchozích dvou dílů tomu chybí víc krve a gore. Hodně to zabolí třeba v momentě, kdy Jason někomu podřízne krk mačetou, ale z rány se nevyvalí ani kapka krve. Nijak zásadně mě nesralo, že Voorhees standardně pomalým krokem dohoní oběť, která mu utíká prudkým sprintem, to ostatně bylo i v nejednom z předchozích dílů, ale občas se skutečně téměř teleportuje, což už mi vadilo. Například vražda na diskotéce je díky tomu vysloveně směšná. Třeba zabití kytarou je v cajku nápad, ale místy tomu už malinko schází šťáva a trochu mě navíc rozčilovaly vidiny jedné z holek. To bylo dost navíc.

Friday the 13th Part VIII: Jason Takes Manhattan (1989)

Z parníku nakonec uteče pět lidí v záchranném člunu, s nímž konečně doplují do New Yorku. Jenže ani tady je nečeká klid, protože Jason doplaval (fakt) za nimi. V přístavu si odbude jeden vysoce vtipný moment s hokejovým billboardem, na němž je ta samá maska, co má právě na sobě, a dál už to pokračuje v zajetých kolejích – chodí a vraždí. Mírným zklamáním ale je, že až na pár výjimek jde Jason výhradně po výletnících z lodi a ostatní ignoruje. Chodí mezi davy lidi a nikoho nesejme, to prostě není ono! A naopak obyvatelé New Yorku nějaký Jason taky nijak nevzrušuje. Realizaci původního nápadu, kdy by vrah vykuchal půlku města, bych viděl raději. Zajímavou perličkou může být, že zde maskovaný vrah zahodí na zeď jednoho kuchaře s ksichtem jistého Kena Kirzingera, jenž si samotného Jasona zahrál o mnoho let později v crossoveru „Freddy vs. Jason“.

Svým způsobem je osmička přelomový díl, protože jde o první část série, která se odklonila od původního osvědčeného konceptu a vydala se úplně jiným novým směrem, v čemž pokračovaly i následující filmy. U starších dílů si sice můžeme stěžovat na klišé a omílání toho samého pořád dokola, ale mělo to kouzlo. V momentě, kdy se Jason vydal mimo Crystal Lake, už jsme se dostali do průměru.

Friday the 13th Part VIII: Jason Takes Manhattan (1989)

Paradoxem zůstává, že oproti starším částem relativně nudná osmička je se 100 minutami jednoznačně nejdelším dílem celé série. Na druhou stranu, „Jason Takes Manhattan“ je pořád koukatelné béčko, to zas nemůžeme křivdit. Úplně nejvíc mě tak na celém snímku zamrzel zpackaný konec, kdy se Jason po zásahu toxickým odpadem promění zpět na malého chlapce, to je prostě fail.


Friday the 13th Part VII: The New Blood (1988)

Friday the 13th Part VII: The New Blood (1988)

Země: USA
Rok vydání: 1988
Žánr: horor

Originální název: Friday the 13th Part VII: The New Blood
Český název: Pátek třináctého 7

Režie: John Carl Buechler
Hrají: Lar Park-Lincoln, Kane Hodder, Kevin Spirtas, Susan Blu, Terry Kiser

Hrací doba: 88 min

Odkazy: web / facebook

Zdroj fotek: IMDb.com

(Budou spoilery.)

Po výborné šestce jde sice sedmé pokračování „Pátku třináctého“ s kvalitou o krůček dolů, ale stále má své klady a své, dnes už dávno proslavené značce nedělá ani v nejmenším ostudu. Jason Voorhees možná nemá žádný film, jehož hutná atmosféra a působivost by se daly srovnávat třeba s prvním dílem konkurenčního „Halloweenu“, ale na rozdíl od Michaela Myerse se Jasonova série může pochlubit vyrovnaností. I se sedmým dílem si totiž „Pátek třináctého“ drží svou fazónu a jasně ukazuje, proč se Jason Voorhees stal jednou z největších hororových legend.

Na konci šestky zůstal Jason viset na dně jezera Crystal Lake, kde ho ohlodávaly rybičky a kde pomalu zkorodoval to podoby ultimátního zombie kostlivce. Ale to už trochu předbíhám, poněvadž nejprve je nutné Jasona dostat na břeh. Tentokrát se o to postará dívka jménem Tina. Ta má totiž telekinetické schopnosti, které ovšem nedokáže tak úplně ovládat, takže se projevují poněkud nekontrolovaně v návalech emočního vypětí. A právě při jednom takovém omylem vytáhne na břeh Jasona.

Vím, že takhle to může znít trochu pitomě, ale nějak toho vraha prostě museli dostat zpátky do akce. Navíc, zas až tak strašné to není a vlastně mi tenhle telekinetický prvek sedmičky přišel snesitelný, sral mě mnohem méně než třeba telepatie v pátém „Halloweenu“. Každopádně se jedná o prakticky jediný ozvláštňující element, protože jinak Jason Voorhees předvádí další parádní jízdu, jak jsme zvyklí už předchozích dílů. Tommy Jarvis z předešlých filmů je potichu zapomenut, všechny ostatní známé postavy taktéž, tudíž se jede prakticky nanovo – právě kvůli tomu nese sedmý „Pátek třináctého“ podtitul „The New Blood“.

Nicméně zpátky k ději. Na kraji jezera máme dva baráky. Do prvního přijela již zmiňovaná Tina se svou matkou a svým doktorem, který dle všeho věří, že místo, kde prožila traumatický zážitek (omylem zde v dětství díky svým schopnostem zabila svého otce), by jí mohlo pomoct v terapii. V domu číslo dva pak máme standardní náctiletou bandu, která si sem na víkend přijela zapařit a zašukat. Žádné strachy, Jason si na ně se svou mačetou samozřejmě posvítí.

Jedním z největších kladů sedmičky je samotná postava Jasona Voorheese. Právě až zde se totiž zabiják dostává do své nejlepší vizuální formy – nikdy předtím ani potom Jason nevypadal tak skvěle jako tady. Už je brutálně ohnilý a prohnilý, na mnoha místech mu prosvítají kosti, což vypadá extrémně cool, a úplně stejně parádní i jeho ksicht, když si sundá masku. I díky tomu nijak nevadí, že právě v sedmičce je bez masky vidět snad nejdéle ze všech dílů.

Friday the 13th Part VII: The New Blood (1988)

K tomu je nutno dodat, že sedmička je také prvním dílem, v němž se role Jasona Voorheese ujal Kane Hodder. Původně si měl svou roli zopakovat C. J. Graham ze šestky, ale režisér John Carl Buechler si prosadil Hoddera poté, co viděl jeho výkon ve snímku „Prison“ (1988). A vzhledem k tomu, že Kane HodderJasonem vydržel až do desáté části série, stal se jediným hercem, jenž legendárního bijce ztvárnil vícekrát, a jako takový je právě Hodder nejznámějším představitelem Jasona Voorheese. A vzhledem k tomu, s jakou krutostí si počíná a jak dobře v sedmičce vypadá, je to zcela právem.

Sedmička je v rámci série zajímavá i díky Tině. Prakticky ve všech dílech Jasonovi (respektive jeho matce v jedničce) zbude na konci výrazná ženská postava, která jej přežije, ale většinou jen díky štěstí či náhodě (z čehož vyplývá, že chudák Jason má vlastně kurevský pech). Nicméně je to právě až Tina v sedmičce, kdo je pro Jasona rovnocenným protivníkem. Akorát škoda, že se na konci vraždící mačetové hrozby zbaví tak idiotským způsobem, který zavání slušnou dávkou alkoholu při psaní scénáře. Větší demenci než fotra, jenž vyskočí z jezera a stáhne Jasona pod vodu, snad ani nešlo vymyslet.

Friday the 13th Part VII: The New Blood (1988)

S tím by se však ještě dalo žít v pohodě, posranou poslední minutu bych odpustit dokázal. Co mi na sedmém díle vadí nejvíc, je krotkost, absence gore a krve. „Pátek třináctého“ v osmdesátých letech bořil kina a vydělával na svou dobu velké peníze; prostě byl na očích, takže nepřekvapí, že se dlouhodobě potýkal s cenzurou. Už na některých předchozích dílech to bylo znát (hlavně pětka), ale až tady to skutečně bije do očí, jak je film nechutně prostříhaný a jak byly vraždy zpětně uhlazeny kvůli nižšímu ratingu. Ohromná škoda a zároveň degradace filmu, jenž by s pořádnou brutalitou mohl patřit k vrcholům celé kultovní série.

Sám režisér se jen tak mimochodem později nechal slyšet, že cenzura mu kompletně zničila jeho film. Bohužel se vydání necenzurované verze nikdy nedočkáme, jelikož natočený materiál byl zničen. Původní nesestříhaná verze se objevila pouze na nizozemské VHS edici vydané začátkem roku 1989 a jinak už neexistuje. Záznam zmiňované VHS naštěstí na internetu koluje, takže jde původní vraždy zhlédnout alespoň ve špatné kvalitě, a musím říct, že s nimi by měl biják o dost větší grády, protože některé mordy jsou dost povedené (například známá spacáková smrt je mnohem delší, Jason tu šlápotu o strom omlátí šestkrát, nikoliv jen jednou!). Věčná škoda.

Friday the 13th Part VII: The New Blood (1988)

I navzdory těmto politováníhodným okolnostem je „Pátek třináctého 7“ povedeným přírůstkem do série. Kdyby nebylo zkurvené cenzury, nejspíš by se přetahoval o prvenství se šestkou. Nicméně i takhle sedmičku řadím k těm nejzábavnějším dílům Jasonových eskapád…

Na úplný závěr přihodím ještě jednu perličku, kterou sice všichni správní fandové dávno ví, ale třeba pro někoho bude nová. Sedmý „Pátek třináctého“ původně neměl vypadat tak, jak jej známe, ale mělo jít o crossover mezi Jasonem Voorheesem a Freddy Kruegerem„Noční můry v Elm Street“. K tomu nakonec nedošlo, protože práva na obě postavy vlastnila jiná studia, namísto toho vznikla klasická sedmička (postavu Tiny s telekinezí také mnozí chápou jako takovou náhražku Freddyho). Jak ale víme, fandové se dlouho očekávaného souboje nakonec přece jenom dočkali, ale až v roce 2003 ve filmu „Freddy vs. Jason“, kdy už oba vrahouny vlastnila společnost New Line Cinema.

Friday the 13th Part VII: The New Blood (1988)


Jason Lives: Friday the 13th Part VI (1986)

Jason Lives: Friday the 13th Part VI (1986)

Země: USA
Rok vydání: 1986
Žánr: horor

Originální název: Jason Lives: Friday the 13th Part VI
Český název: Pátek třináctého 6: Jason žije

Režie: Tom McLoughlin
Hrají: Thom Mathews, Jennifer Cooke, David Kagen, C. J. Graham

Hrací doba: 86 min

Odkazy: web / facebook

Zdroj fotek: IMDb.com

(Budou spoilery.)

Již v povídání o pátém díle „Pátku třináctého“ s podtitulem „A New Beginning“ jsme hovořili o tom, že původním plánem bylo, že se hokejové masky a mačety ujme někdo jiný než Jason Voorhees, jenž ve čtvrté části série s názvem „The Final Chapter“ zemřel. V pětce dočasně převzal vražedný štafetový kolík saniťák Roy, po němž měl řemeslo pro další díly převzít Tommy Jarvis, jedna z mála postav, které se napříč touhle kultovní hororovou sérií objevují opakovaně.

Tommy Jarvis si svůj debut v „Pátku třináctého“ odbyl ve čtvrtém díle. Ostatně to byl právě on, kdo Jasona poslal na onen svět (už podruhé, protože všichni víme, že poprvé dostal na prdel ve trojce). V pětce bojoval s Jasonovým napodobitelem, aby se v závěru naznačilo, že mu z opakovaných konfrontací s maskovaným zabijákem trochu jeblo. Hlas hororové obce se ovšem ozval, že fanoušci chtějí zpátky Jasona Voorheese osobně, takže je nakonec v šestce zase všechno jinak. Však už jen její titul hovoří naprosto jasně: „Jason Lives“.

Tommymu (jehož zde opět hraje jiný herec… zajímavosti na IMDb tvrdí, že je tohle jediný případ v historii kinematografie, kdy jednu postavu hrají tři různí lidé ve třech filmech ve třech letech za sebou) tedy nakonec totálně nešiblo, ale úplně v pohodě ještě není. Rozhodl se svou noční můrou definitivně skoncovat, takže přijede s kámošem na hřbitov, kde je Jason pohřben (budeme okázale ignorovat skutečnost, že jsme se v pětce dozvěděli, že byl zabiják zpopelněn), a vykope jej. Jenže namísto toho, aby si s Jasonem vyřídil účty a definitivně zabil jeho mrtvolu (já vím, že to zní hloupě), omylem jej oživí. To je takový běžný přehmat, že chcete zapálit něčí mrtvolu, a čirým nedopatřením ji u toho oživíte. Každopádně, Jason je zpátky, tentokrát už jako regulérní nesmrtelný zombie, a má kurevskou chuť vraždit.

Však se také chlapec nijak neupejpá a první zářez na pažbě si připíše hned po výlezu z hrobu, když vyrve srdce Tommyho kámošovi. V šestce je ale Jason obzvlášť ve formě a mačetou se ohání jak zběsilý. Navíc tady konečně začíná vypadat dost nebezpečně a stává se z něj rozený predátor. „Pátek třináctého“ by se sice dal obecně shrnout do krátké věty, že chodí a vraždí, ale v případě šestky to platí dvojnásob, protože Jason se prostě hýbe z místa na místo a sejme u toho každého, kdo se mu postaví do cesty. Paintbalisty, souložící páreček v karavanu, dvojici, co se ztratila v lese, policajty… Voorhees nedělá rozdíly a mačetu má připravenou pro kohokoliv.

Jeho cílem je, ostatně jako vždy, les okolo jezera Crystal Lake, nyní přejmenovaného na Forest Green, aby se pokud možno podařilo zapomenout na to, co zde Jason svého času napáchal. Shodou náhod zrovna v místním kempu začíná další letní tábor… a co by to bylo za letní tábor bez Jasona Voorheese, co?

Jason Lives: Friday the 13th Part VI (1986)

Zajímavostí je, že ačkoliv je kemp u jezera zamýšlen jako dětský kemp, šestka je jediným dílem v celé sérii, kdy se zde skutečně objeví nějaké děti. Bohužel se i zde ukazuje jedno z nepsaných pravidel hororu, a sice že dítěti se nesmí nic stát, takže i když je barák plný špuntů, žádný z nich to mačetou neschytá. Vedle toho je na šestce znát i lehký úbytek krvavosti a také nelze přehlédnout naprostou absenci nahoty – v minulých dílech oko divákovo vždy potěšily nějaké kozičky, ale tady nic.

Přesto všechno je šestka možná ten nejlepší „Pátek třináctého“ vůbec, a jestli není, tak k těm nejlepším patří zcela nepochybně. Na rozdíl třeba od ceněné trojky a čtyřky zde není žádný hluchý rozjezd. Jason se objeví hned na začátku a masakruje prakticky celou stopáž filmu. Tempo je parádní, body count vysoký a atraktivita jednotlivých mordů (až na trochu nižší krvavost) poměrně slušná, jelikož tentokrát má Jason při zabíjení docela fantazii.

Jason Lives: Friday the 13th Part VI (1986)

Šestce navíc dost sluší ještě jeden atribut, jaký se v žádném z předchozích „Pátků třináctého“ až doposud nevyskytoval – humor. Šestá část se nebojí odlehčených momentů a hlášek („I’ve seen enough horror movies to know any weirdo wearing a mask is never friendly.“), a to aniž by film přicházel o slasherovou auru, která ke značce jako „Pátek třináctého“ nutně patří.

Celkově vzato se tedy jedná o výborný biják, jenž i navzdory humoru bezezbytku naplňuje vše, co člověk od „Pátku třináctého“ očekává, a navíc to nabízí v doposud nejzábavnější a nejvýživnější formě. Kdo by to byl řekl, že se nějaká filmová série může dočkat svého vrcholu až po šesti filmech?

Jason Lives: Friday the 13th Part VI (1986)


Friday the 13th: A New Beginning (1985)

Friday the 13th: A New Beginning (1985)

Země: USA
Rok vydání: 1985
Žánr: horor

Originální název: Friday the 13th: A New Beginning
Český název: Pátek třináctého 5

Režie: Danny Steinmann
Hrají: John Shepherd, Melanie Kinnaman, Shavar Ross

Hrací doba: 92 min

Odkazy: web / facebook

Zdroj fotek: IMDb.com

(Budou spoilery.)

Ani druhý pokus „definitivně“ ukončit sérii se ve čtyřce nepovedl navzdory jejímu odvážnému názvu „The Final Chapter“. Podtitul pětky, která je o pouhý rok mladší než její přímý předchůdce, je ovšem neméně výmluvný: „A New Beginning“.

Pátý díl legendární slasherové série mezi fanoušky příliš oblíbený není a ve všech žebříčcích se většinou nachází na úplně druhém konci než trojka se čtyřkou – na samém chvostu, kde se přetahuje o titul nejhoršího „Pátku třináctého“ s devátým dílem. Podle mě je ovšem pětka zbytečně podceňovaná. Samozřejmě, že ve své podstatě to není nijak zásadně dobrý film, ale ruku na srdce, „Pátek třináctého“ jako celek není žádná dech beroucí podívaná. Samozřejmě, že je pětka trochu hloupá, ale jenom o trochu víc než ostatní díly. Snad tedy až na přehrávající vidláky, kteří jsou skutečně lehce za čárou.

Řekl bych, že vysoká neoblíbenost pátého dílu plyne jednoduše ze skutečnosti, že zde nevraždí Jason Voorhees. Vypadá to jako Jason, nosí to hokejovou masku jako Jason, drží to mačetu jako Jason, ale Jason to není. Jak se totiž na konci ukáže, jde jen o napodobitele, jenž pana Voorheese použil jakožto zástěrku pro své vlastní zločiny. Což byl krok, který mnohým příznivcům nebyl po chuti, a tito by nejspíš byli ještě naštvanější, kdyby se realizoval původní záměr, že od šestého dílu by se hokejové masky a mačety ujal Tommy Jarvis, jemuž mělo z konfrontací s Jasonem definitivně jebnout, což ostatně všechno naznačoval konec pětky.

Vedle malého „detailu“, že se za maskou neskrývá Jason Voorhees, ovšem není „A New Beginning“ nijak výrazně horší než předešlé díly, v lecčems je dokonce i překonává. Přinejmenším v body countu, který je v pětce jeden z nejvyšších v celé sérii. Gore je taky v pohodě, ačkoliv i tady musely dost zásadně zastříhat střihačovy nůžky (nejen kvůli krvi, ale také kvůli nahotě), aby pětka prošla do kin s nějakým rozumným ratingem. Film prý dostal rating R až na devátý pokus. Některé vraždy jsou přesto zábavné, hlavě ta v lese se zahradními nůžkami a hned ta následující s opaskem. Speciální zmínku si jistě zaslouží vražda v kadibudce, u které si vždycky málem utrhnu bránici, protože ta je fakticky k popukání.

Pětka se v ději opět posouvá o několik let kupředu, shodou náhod o pět. Jednička se odehrávala v roce 1979, dvojka až čtyřka v roce 1984 a pětka roku 1989. Příběh se točí okolo Tommyho Jarvise, jenž si ze svého setkání s Jasonem odnesl pěkné trauma a od té doby lítá akorát po doktorech a léčebnách. Film začíná v momentě, kdy přijíždí do zařízení, kde se z nějakého důvodu nepříliš přizpůsobivá mládež připravuje na své zařazení zpět do společnosti. I mezi nimi je Tommy největší exot a asi nikoho z vás nepřekvapí, že se zanedlouho začne dít něco, co mu dobře na srdíčku rozhodně neudělá.

Friday the 13th: A New Beginning (1985)

Vzato kolem a kolem mě sledování pětky vůbec neobtěžovalo, rozhodně ne o nic víc než předešlé díly. Samozřejmě, že není problém najít hned několik dost hloupých prvků, bez nichž by výsledku bylo zaručeně lépe – vedle již zmiňovaných vidláků je to samozřejmě statečný černošský kluk. Děti do hororů prostě nepatří, protože jen málokdo má koule je nechat odpravit, takže většinou přežijou a hororového fandu serou. Obzvlášť když začnou zachraňovat ostatní anebo bojovat s hlavním záporákem. Tommyho výstup ve čtyřce byl snesitelný, ale Reggie v pětce je prostě na pěst a snad všichni při každém zhlédnutí doufáme, že tentokrát už tou mačetou po tlamě dostane… a nikdy to nevyjde.

Nicméně z hlediska samotných mordů, tempa a zábavnosti pro mě pětka splňuje, co od „Pátku třináctého“ očekávám. Zázrak to samozřejmě není a určitě je pravda, že patří do spodní poloviny pomyslné tabulky všech dílů, ale přesto si myslím (a vím, že to nebude populární názor), že „A New Beginning“ dostává víc hejtu, než si zaslouží…

Friday the 13th: A New Beginning (1985)


Friday the 13th: The Final Chapter (1984)

Friday the 13th: The Final Chapter (1984)

Země: USA
Rok vydání: 1984
Žánr: horor

Originální název: Friday the 13th: The Final Chapter
Český název: Pátek třináctého 4

Režie: Joseph Zito
Hrají: Ted White, Kimberly Beck, Corey Feldman

Hrací doba: 90 min

Odkazy: web / facebook

Zdroj fotek: IMDb.com

(Budou spoilery.)

Dvojka až čtyřka „Pátku třináctého“ na sebe navazují zcela plynule a napřímo. Nejprve vždy proběhne krátká rekapitulace minulé části, až se dojde do bodu, kdy tato skončila, a odsud se rovnou pokračuje dál. Jak si pamatujeme od minula, trojka skončila zabitím nebohého Jasona. Však víte, sekera do palice neudělá dobře na zdravíčku ani takovému frajerovi, jakým je mistr Voorhees. Není ale všem krvavým dnům konec…

V márnici se totiž Jason probere (vysvětlení nečekejte, to byste od tohohle filmu chtěli trochu moc), okamžitě si spraví náladu na odpravení dvou místních zřízenců, kteří si kousek od jeho mrtvoly chtěli dát opáčko z kopulačních pohybů, a hurá zpátky domů, do lesů okolo jezera Crystal Lake. Na uvítanou zde odpraví jednu macatou stopařku, až se jí z toho rozmáčkne banán (v tom nehledejte žádnou metaforu ani jinotaj, fakt při své smrti rozmáčkne banán), a pak už jen stačí počkat, než dorazí nová dávka mládeže na popravu. Ta obsadí sousedství vedle stálých obyvatelů oblasti, k tomu ještě okolo pobíhá zálesák, jenž přišel najít pana Voorheese a vyřídit si s ním, že mu ve dvojce sejmul sestru. Ale Jasonovi nic z toho nevadí – čím víc krků na podříznutí, tím lépe.

Ani čtyřka nijak nemění zaběhnuté schéma, které zavedly již předcházející části. Nejprve pomalejší rozjezd s bezstarostnou mládeží. Bezstarostnost ovšem trvá jen do chvíle, než na mejdlo vtrhne Jason Voorhees a stane se hlavní hvězdou večera. Jak vidno, i s hokejovou maskou na ksichtě může být člověk lvem salónů, po jehož opíchání řvou všechny roštěnky. V tomhle si ten jinotaj už klidně najděte.

Začátek je opětovně nutnou omáčkou, kterou člověk musí vytrpět, než na scénu vtrhne Jason. Pomalejší a nudnější rozjezd opět vyváží závěrečná půlhodina, kdy se Jason rozjede a vykuchá (skoro) všechno, co mu přijde pod ruku. K nejzábavnějším smrtím čtyřky bych zařadil rozmačkání hlavy v koupelně, vraždu v kuchyni (nikdy se neptejte na otvírák na víno, když je poblíž Jason, nebo vám ho opravdu podá) a také zabití výše zmiňované drsňáka, jenž si přišel pro pomstu, protože během umírání hodí naprosto dokonalou hlášku: „He’s killing me!“

Za zmínku možná stojí, že gore efekty v tomto díle opět stvořil Tom Savini, jenž pracoval už na jedničce. K sérii se prý vrátil z toho důvodu, že Jason na konci zemře a že mělo jít o poslední díl, díky čemuž také v originále nese podtitul „The Final Chapter“. Jak už dnes dávno víme, dlouho tenhle záměr nevydržel. Ostatně i trojka měla být původně poslední a Jason na jejím konci dostal po papuli. Zajímavostí ovšem je, že díky tomuhle bijáku se „Pátek třináctého“ stal teprve druhou filmovou sérií v historii, která se dostala ke čtyřem navazujícím pokračováním. Prvenství v tomto ohledu má jen tak mimochodem Agent 007.

Friday the 13th: The Final Chapter (1984)

Čtyřka také uvádí na scénu postavu Tommyho Jarvise, jenž se posléze objevuje i v následujících dílech. Zde přichází na scénu ještě jako dítě a je to právě on, komu se podaří na konci zabít Jasona Voorheese ve známé scéně s mačetou do hlavy. Což je jen tak mezi námi trochu paradoxní, jelikož čtyřka je první a jednou ze dvou částí celé série (nepočítaje jedničku, kde nevraždí on), kde Jason nikoho nezabije svou trademarkovou mačetou, aby tu s ní nakonec sám dostal naloženo.

„Pátek třináctého 4“ je společně s trojkou nepochybně ztělesněním toho, o čem celá slavná série je, má všechny trademarky na svém místě (paradoxně až na mačetu) a stal se etalonem toho, jak by měl „pravý“ „Pátek třináctého“ vypadat. Což je asi i důvod, proč je mezi fanoušky tolik ceněný a proč se v žebříčcích série pravidelně umisťuje na předních pozicích (ačkoliv svého času byl kritikou těžce strhán). Osobně si ale myslím, že většina „Pátků třináctého“ je docela vyrovnaná a že ani čtyřka není zas tak výrazně lepší než ostatní. Ale fajn vyvražďovačka, jíž klasicky vévodí finální půlhodina, to bezesporu je.

Friday the 13th: The Final Chapter (1984)


Friday the 13th Part III (1982)

Friday the 13th Part III (1982)

Země: USA
Rok vydání: 1982
Žánr: horor

Originální název: Friday the 13th Part III
Český název: Pátek třináctého 3

Režie: Steve Miner
Hrají: Richard Brooker, Dana Kimmell, Paul Kratka

Hrací doba: 95 min

Odkazy: web / facebook

Zdroj fotek: IMDb.com

(Budou spoilery.)

Prvnímu i druhému dílu „Pátku třináctého“ se ve své době dařilo a oba se mohly pochlubit finančním sukcesem, tudíž se s natáčením druhého pokračování a zároveň třetího dílu nijak neotálelo. Pouhý rok po dvojce už tu byla „Part III“, jejíž děj se odehrává pouhý den po dvojce. Návaznost je tedy jasná, zbraně nabroušené, Jasonova chuť vraždit veliká, tak hurá na věc.

Schéma je vlastně neměnné. Jednotlivé části „Pátku třináctého“ většinou nic nového nevymýšlejí a od dvojky dál je to na několik příštích dílů vlastně na jedno brdo. Trojka začíná intrem, v němž Jason odpraví nějaké dva místní vidláky u nich doma. Režisér – stejně jako dvojky se i trojky ujal Steve Miner – v téhle pasáži zdařile napíná. Je nad slunce jasné, že Jasonův úder přijde, ale chvíli to trvá… žádné strachy, nakonec se sekáček ke slovu dostane a film otevře svůj mrtvolný účet.

Potom už přichází na řadu klasický průběh „Pátků třináctého“. Na víkend na chatu přijíždí parta teenagerů, jejichž jedinými životními starostmi je zachlastat, zahulit, zasouložit (ne nutně v tomhle pořadí). Akorát nevědí o tom, že v přilehlé stodole se usídlil Jason Voorhees osobně. Nejprve se vypořádá se třemi motorkáři, s nimiž se omladina nepohodla v nedalekém krámě. Trio kožených borečků (respektive dvou borečků a jedné borečkyně) se přijelo pomstít, ale než stačí provést nějakou lumpárnu ve stodole, Jason si zjedná respekt a všem jim ukáže, zač jsou toho vidle.

Potom už přijde noc, jako vždy se zanedlouho spustí bouřka (to je pomalu taky jedním z poznávacích znamení série – vždycky, když Jason Voorhees řádí, je bouřka a strašně chčije), takže už nic nebrání tomu, aby se legendární zabiják pustil do svého krvavého díla, díky němuž se onou legendou stal. Některá zabití jsou vcelku fajn, hlavně jde o výše zmiňovaný hod vidlemi na cíl ve stodole, pak taky o harpunu do oka, zásek do tlamy vzhůru nohama (nikdy před Jasonem nechoďte po rukou – zabije vás) a v neposlední řadě také vytlačení oka z hlavy, při němž trojka předvede své pověstné 3D.

3D? Jestli si někdo z vás myslel, že první film ve 3D je „Avatar“, tak ho asi zklamu, jelikož se s touto technologií experimentovalo už o desítky let dříve. Ostatně ani „Pátek třináctého 3“ není ani zdaleka prvním takovým pokusem, je však prvním 3D filmem, jenž se dočkal velkoplošného nasazení do kin hollywoodským major studiem. Na 3D efekt se tu hodně hraje, což ostatně naznačuje už sám plakát. Během filmu jdou mnohé předměty proti kameře pro podporu tří dimenzí, vzhledem k žánru to jsou velmi často zbraně anebo třeba zmiňované oko, ale někdy se jedná i o takovou blbost jako třeba jojo.

Friday the 13th Part III (1982)

Jestli se ovšem „Pátek třináctého 3“ něčím nesmazatelně zapsal do análů téhle legendární série, 3D to rozhodně není. Trojka má totiž specifické postavení především díky tomu, že Jasonovi dala jeho kultovní masku. Právě zde si vrah poprvé nasadí masku hokejového brankáře, s níž nejprve blbne jedna z pozdějších obětí. Jason tlouštíkovi podřízne krk a přivlastní si jeho masku, která mu na jeho ohavném ksichtě zůstane i ve všech následujících dílech.

Vím, že spousta fandů si trojku (a s ní i čtyřku) cení snad nejvíc v sérii, osobně však ten důvod nechápu. Snad kvůli tomu, že právě zde si Jason Voorhees konečně nasadil svou pověstnou masku a tedy až odsud začal naplňovat všechny trademarky značky. Mně osobně ovšem přijde, že od dvojky (včetně) dál je několik dalších částí navlas stejných a také stejně zábavných. I trojka má klasicky trochu zívací rozjezd, který je s trochou nadsázky spíš špatná teen komedie, pak nastoupí Jason a konečně začne ta pravá zabáva. Jediná škoda je, že „Pátek třináctého 3“ byl podobně jako další díly série pro kina hodně zcenzurován, aby dostal nižší rating, docela rád bych viděl původní nesestříhanou krvavější verzi. Ale jinak pohoda, dobrý slasher – samozřejmě zejména díky finální půlhodině, v níž začne řádit Jason.

Friday the 13th Part III (1982)


Friday the 13th Part 2 (1981)

Friday the 13th Part 2 (1981)

Země: USA
Rok vydání: 1981
Žánr: horor

Originální název: Friday the 13th Part 2
Český název: Pátek třináctého 2

Režie: Steve Miner
Hrají: Amy Steel, John Furey, Warrington Gillette, Steve Dash

Hrací doba: 87 min

Odkazy: facebook

Zdroj fotek: IMDb.com

(Budou spoilery.)

Pět let po masakru, který v prvním díle „Pátku třináctého“ rozpoutala Pamela Voorhees, se jezero Crystal Lake opětovně stává objektem zájmu, kde se někdo snaží vytvořit turistickou destinaci. Na druhé straně vodní plochy, relativně daleko od místa předchozí tragédie, se schází několik teenagerů na kurzu pro vedoucí letních táborů. Nicméně vzhledem k tomu, že se jedná o horor a navrch ještě o horor s názvem „Pátek třináctého“, musí být každému nanejvýš jasné, že jakkoliv je dorazivší omladina prudce nadržená a sexuchtivá, rozhodně nepůjde o rozjuchanou náctiletou komedii.

Pamela Voorhees sice na konci minulého dílu zdechla, nicméně Jason… ten se sice měl utopit, ale jeho tělo nebylo nikdy nalezeno. Skutečně se utopil? To nikdo neví – včetně samotného filmu, který se nijak neobtěžuje vysvětlit, jaktože se v lesích okolo jezera Crystal Lake potuluje postižený zabiják žijící ve fušersky spíchnuté boudě ochotný vykuchat kohokoliv, kdo mu páchne do rajónu.

Musím říct, že tohle mě na pokračování „Pátku třináctého“ malinko mrzí, až rozčiluje. Takže se neutopil a celou tu dobu přežíval v místních lesích? Pokud ano, proč si ho do té doby nikdo nevšiml, když mezi jeho zmizením (1958, kdy se měl jako dítě utopit) a současností (1984) uplynulo tolik let. Anebo se skutečně utopil a je to nějaký duch nebo extrémně agresivní zombie nebo cokoliv? „Pátek třináctého 2“ žádné odpovědi bohužel nedává… Asi ne náhodou se někteří tvůrci prvního dílu o tomto přístupu veřejně vyjádřili v docela nelichotivém duchu.

Jediné, co dvojka dovysvětlí, je osud Alice, jediné přeživší z prvního dílu. Herečka Adrienne King chtěla s „Pátkem třináctého“ pokračovat, ale měla trochu problémy s příliš horlivým fanouškem prvního dílu, který ji pronásledoval, díky čemuž nakonec na plac dorazila až v poslední den, v době, kdy byl film celý natočen. Zahrála si tedy pouze v úvodní scéně, v níž Jason Voorhees pomstí svou maminku, jíž Alice na konci jedničky usekla hlavu. Mimochodem se jedná o první Jasonovu vraždu v celé sérii a rovnou mimo prostředí jezera Crystal Lake.

To je naštěstí největší a také jediný zásadní problém snímku. S výjimkou téhle malé kaňky je totiž druhý „Pátek třináctého“ oldschoolový slasher jak víno a i v dnešní době je náramná zábava jej sledovat. Vyvražďovací škola v krystalicky čisté žánrové podobě, jako z učebnice. Rozjezd je trochu pomalejší, ale jakmile se Jason ve druhé polovině konečně pustí do krvavého díla, není už moc co vytýkat. Napětí je navzdory stáří slušné, vraždy rovněž, i když by mohly být krvavější, v tomto duchu je dvojka lehce cudnější než jednička.

Friday the 13th Part 2 (1981)

Sám Jason Voorhees je ovšem ve formě. Žádná empatie ani výčitky, jako správná mašina na smrt se nikým nepáře a chladnokrevně a systematicky morduje celé osazenstvo kempu, které zde na noc zůstalo. V čemž mu nijak nebrání ani skutečnost, že ve dvojce na sobě ještě nemá svou ikonickou hokejovou masku, již si nasadí až ve třetím díle. Tady vraždí s jakýmsi pytlem na hlavě, díky čemuž se tu nápadně podobá vrahovi z ještě staršího hororu „The Town That Dreaded Sundown“ (1976). S výjimkou novějšího remaku z roku 2009 je dvojka jediná část celé ságy, kde Jason vraždí v tomhle pytli, a jen tak mimochodem také jediná část, v níž má odmaskovaný Jason vlasy a vousy (jistě si vzpomenete, že vlasy neměl ani jako dítě v těch několika málo záběrech v jedničce).

Friday the 13th Part 2 (1981)

Samozřejmě, že „Pátek třináctého 2“ jede dle jasně daných žánrových pravidel, ale je to dost spanilá jízda, která odsýpá, jak se na pořádný slasher sluší a patří. Nebojím se tvrdit, že v tomto případě je dvojka mnohem lepší než jednička. Původní „Pátek třináctého“ má svůj význam, ale osobně jej beru spíš jen jako takovou předehru před Jasonovou sérií. Skutečný „Pátek třináctého“ začíná až zde, kdy se na scénu dostaví sám hlavní zabiják a začne porcovat otravné náctileté blby. Hororová klasa i klasika.


Friday the 13th (1980)

Friday the 13th (1980)

Země: USA
Rok vydání: 1980
Žánr: horor

Originální název: Friday the 13th
Český název: Pátek třináctého

Režie: Sean S. Cunningham
Hrají: Adrienne King, Jeannine Taylor, Kevin Bacon, Harry Crosby, Laurie Bartram, Mark Nelson, Betsy Palmer

Hrací doba: 95 min

Odkazy: web / facebook

Zdroj fotek: IMDb.com

(Budou spoilery.)

„Pátek třináctého“ – to je jméno, které nepochybně vzbuzuje určitý respekt. Jedna z nejznámějších a také nejdelších hororových sérií, jeden z těch „svatých“ slasherů, které formovaly svůj žánr a které zapříčinily obrovskou slasherovou mánii v osmdesátých letech, kdy takzvané „vyvražďovačky“ vládly hororovému světu. Deset filmů hlavní série, jeden remake a navrch jeden crossover s kolegou Freddy Kruegerem ze série „Noční můra v Elm Street“. Celkem tedy dvanáct bijáků, které se točí okolo Jasona Voorheese, jednoho nejvíc ikonických zabijáků filmové historie.

Nemilosrdný vrah s hokejovou maskou na ksichtě a mačetou v ruce – to je obraz, jenž přesáhl hranice hororového teritoria a stal se popkulturní ikonou. Kolik sériových vrahů o sobě může tvrdit, že to dotáhli takhle daleko? Jason se stal regulérní legendou, kterou zná snad každý, ale dovolím si tvrdit, že zdaleka ne všichni viděli veškeré jeho snímky a že někteří dokonce ani netuší, jaké byly jeho začátky… Právě dnes začínáme mapovat jeho cestu skrze desítky zmasakrovaných obětí až na vrchol.

Jasonovy začátky v úplně původním filmu byly nanejvýš skromné. Vždyť se v něm prakticky ani neobjevuje. Původně totiž Jason nebyl zamýšlen jakožto ústřední postava celé série, v jedničce slouží pouze jakožto motiv, na jehož základě vrah koná. Ale žádné strachy, všechno zůstává v rodině, protože tady za něj práci odvede jeho maminka, jež se mstí všem teenagerům za to, že kdysi radši souložili namísto své práce a díky jejich nepozornosti se její syn utopil.

Není žádným tajemstvím, že „Pátek třináctého“ vznikl na základě úspěchu svého staršího bratříčka „Halloweenu“. Michal Myers slavil se svým debutem z roku 1978 velký úspěch, na němž se následně snažili přiživit i mnozí. Jedním z prvních takových byli i tvůrci „Pátku třináctého“, s nímž ovšem položili základy hororovému kolosu…

Což mi na jednu stranu přijde nanejvýš zajímavé. Lze totiž chápat, že na dlouholetou sérii zadělal první díl „Halloween“, poněvadž to je prostě skvělý biják, jemuž ani po čtyřiceti letech od svého natočení neschází napětí a hutná atmosféra. Naproti tomu první „Pátek třináctého“ až tak zásadně skvělý není a v roce 1980 měla tahle série své nejlepší díly ještě dlouho před sebou.

V roce 1958 v kempu u jezera Crystal Lake nešťastnou náhodou utonulo dítě – Jason. O rok později zde byli zabiti dva vedoucí tábora. Kemp byl následně zavřen a začal chátrat. O dvacet let později tu je pokus o jeho znovuotevření, na místo dorazí první vedoucí a začnou pomalu dávat místo dohromady. Jenže tu nejsou sami, a jakmile nastane bouřlivá deštivá noc, kdosi je začne sledovat a jednoho po druhém vraždit.

Friday the 13th (1980)

„Pátek třináctého“ je v několika ohledech formálně zajímavý. Až do úplného konce drží pod pokličkou identitu vraha, vraždy jsou většinou ukázány přímo z jeho pohledu, což vytváří docela svěží efekt. Z dnešního pohledu je snímek nadupaný horou klišé, ale to mu asi nelze zazlívat, poněvadž právě „Pátek třináctého“ tato klišé pomáhal zavádět. Pochválit můžeme i krvavou stránku, která sice vedle dnešních masakrů už nikoho nedojme, ale na dobu svého vzniku jsou sekera v hlavě nebo šíp v oku vcelku fajn.

Nicméně, prohlásil jsem, že první „Pátek třináctého“ není nějak zásadně skvělou záležitostí, k čemuž mám samozřejmě své důvody. Snímek dost zestárl a dnes už nemá šanci vyděsit ani napnout, atmosféra je chabá a navzdory poměrně krátké stopáži se to místy poměrně vleče. Hodně dlouho trvá, než se vůbec něco začne, ačkoliv je příjemné, že s nástupem vraha na scénu nepřichází žádný zásadní zlom ve vývoji – většina obyvatelů kempu totiž zemře dřív, než si vůbec všimnou, že se něco děje, tudíž je ten přechod takový plynulý.

Friday the 13th (1980)

Nějaké vřískání a naháněčky tedy přicházejí až s poslední obětí a s nimi i jedna ze slabších pasáží „Pátku třináctého“. Závěr působí zbytečně natahovaně, vrství se v něm dementní chování vražedkyně (vykecávání) i oběti (prostě mámu Voorheesovou nemůže dojebat, když leží na zemi, musí začít zdrhat, aby se tat mohla opět zvednout a pokračovat v honu). Dnes už mě trochu iritoval i hudební doprovod, ať už jde o romantické melodie, které asi měly navodit pocity klidné přírody, když se nic neděje, tak rádoby napínavou hudbu ve scénách vražd.

Na první „Pátek třináctého“ jsem se dnes koukal s trochu rozporuplnými pocity. Vzpomínám si, že když jsem snímek kdysi dávno viděl poprvé v pubertě, fakt mě to dostalo a docela jsem se u toho i bál. Nyní už mi přišlo, že jeho kouzlo takřka vyprchalo (jaký to rozdíl oproti úvodní části konkurenčního „Halloweenu“!). Přesto si respekt zaslouží – za několik slušných mordů i lekaček a především z historických důvodů. Ať je totiž „Pátek třináctého“ jakýkoliv, nepochybně se jedná o zásadní dílko svého žánru, které inspirovalo mnohé další a položilo základ jedné velké hororového legendě. A to už mu nikdy nikdo neodpáře.

Friday the 13th (1980)