Archiv štítku: Gallileous

Carnival of Souls festival #3 – 21.11.2015

Carnival of Souls festival #3

CARNIVAL OF SOULS #3 – Temnota se znovu valí na Karvinou!

Téměř přesně po roce se vrací podzimní CARNIVAL OF SOULS festival! Tentokrát očekávejte z Polska stoner/doom/psychadelic/spacerock mágy GALLILEOUS (vůbec poprvé s novou zpěvačkou!), odpadní mistry STÍNY PLAMENŮ, kteří ze stok vyloví songy ze zbrusu nového přírůstku “Šum v pološerech”, zasnít se vás nechají post-rockoví psychadelici POSTCARDS FROM ARKHAM, kteří pokřtí novinku “ÆØN5”. Nemalou měrou k dokonalosti večera přispějí všem dobře známí klasici SIX DEGREES OF SEPARATION, ADOR DORATH a svůj um předvedou i o něco méně profláklejší death/black maniaci MALLEPHYR a vikingové TEARS OF STYRBJØRN.

Lístky seženete opět pouze na místě a jediná možnost jak ušetřit je přijít v masce. Nebude chybět projekce ani tombola. A znovu se není třeba bát, že se z Karviné nedostanete domů! Na klubovém parkovišti bude přistaveno několik vozů speciálního festivalového taxi, které bude za velmi výhodné ceny jezdit do Ostravy, Bohumína, Havířova, Orlové, Českého Těšína nebo kamkoliv budete potřebovat.

Program bude ukončen znovu tak, aby každý stihl ideální brzký ranní spoj na Prahu nebo na Slovensko.

Souhrn informací i nejaktuálnější novinky najdete na oficiálním webu:
http://www.crystalprod.cz/carnivalofsouls.htm

Další odkazy:
FB: https://www.facebook.com/carnivalofsoulsfest
Oficiální FB událost: https://www.facebook.com/events/898978353502512/
BZ: http://bandzone.cz/fan/carnivalofsoulsfest

CARNIVAL OF SOULS festival #3
Sobota 21. Listopadu 2015
Karviná, Hard Cafe, Česká Republika

GALLILEOUS (PL) – stoner/doom/psychadelic/spacerock
http://gallileous.bandcamp.com/
https://www.youtube.com/watch?v=yiqplUrMLI4

STÍNY PLAMENŮ – arsonistic black metal
https://www.facebook.com/stinyplamenu
https://www.youtube.com/watch?v=_QicyYQwAgU

ADOR DORATH – obscure mystic
http://bandzone.cz/adordorath
https://www.youtube.com/watch?v=WPI27D-tpuM

MALLEPHYR – black/death
http://bandzone.cz/mallephyr
https://www.youtube.com/watch?v=5KXLNZYsl8Q

POSTCARDS FROM ARKHAM – proggressive post-rock
http://bandzone.cz/postcardsfromarkham
https://www.youtube.com/watch?v=eiDxPDVx7WU

SIX DEGRESS OF SEPARATION – metal
http://bandzone.cz/sixdegreesofseparation
https://www.youtube.com/watch?v=e7Gbz_MeDWI

TEARS OF STYRBJØRN – epic/viking metal
http://bandzone.cz/tearsofstyrbjorn
https://www.youtube.com/watch?v=25mA1axuNBo

Start: 17:30
Vstupné:
150 Kč / 5,50 € (v masce)
199 Kč / 7,50€ (bez masky)

[tisková zpráva]


Gallileous – Voodoom Protonauts

Gallileous - Voodoom Protonauts
Země: Polsko
Žánr: psychedelic stoner / doom metal
Datum vydání: 21.11.2014
Label: Epidemie Records

Tracklist:
01. A Daub
02. Yeti Scalp
03. Voodoom Protonauts
04. The Green Fairy
05. Brand New Cosmos
06. Omen of Death

Odkazy:
facebook / bandcamp

K recenzi poskytl:
Gallileous

Funeral doom metalisté Gallileous už drhnou na kytary tak dlouho, až by o nich bez nějakých větších problémů šlo mluvit jako o veteránech. Zato mluvit v jejich případě o funeral doom metalu je už nejspíš pasé. Přesto právě v pohřebních vodách v raných 90. letech začínali, byť tato inkarnace kapely vlastně netrvala příliš dlouho, neboť se Poláci již v roce 1995 rozpadli. O více jak deset let později však svou činnost obnovili a v roce 2008 konečně vydali svou první dlouhohrající desku “Ego sum censore deuum”.

Někteří z vás si nejspíš budou Gallileous pamatovat i díky účasti na zajímavém 4-way split albu “Unveiling the Signs”, na němž se – ještě společně s formacemi Pantheist a Wijlen Wij – objevili po boku našinců Dissolving of Prodigy. V následujících letech se však tvorba Gallileous začala stáčet mírně jiným směrem. Na druhé desce “Necrocosmos” (jež jen tak mimochodem stejně jako novinka, jíž se bude tato recenze týkat, vyšla u českého labelu Epidemie Records) se skupina posunula k něčemu, co bychom mohli nazvat atmosférickým doom metalem, do něhož promlouvaly vlivy psychedelického rocku s retro nádechem. Jenže to, co bylo na “Necrocosmos” pouze naznačeno, dotáhli Gallileous na svém nejnovějším studiovém počinu “Voodoom Protonauts” do úplného konce.

A právě proto je již od věci považovat Gallileous za funeral doom metalovou kapelu – Poláci se totiž na “Voodoom Protonauts” vrhli po hlavě do stoner / doom metalového retra s psychedelickým odérem. A ačkoliv to i to spadá pod škatulku doom, ve skutečnosti zní “Voodoom Protonauts” v porovnání třeba s “Ego sum censore deus” diametrálně odlišně, ať už se jedná o atmosféru nebo samotný sound obou alb. S nadsázkou by se dalo říct, že “Necrocosmos” byl vlastně jen takový přestupní můstek mezi starou tvorbou a tím, co Gallileous nabízejí nyní na svém nejaktuálnějším počinu.

To, jak “Voodoom Protonauts” v reálu zní, vlastně dost přesně popisuje už jen ono žánrové zařazení – deska zní totiž přesně tím způsobem, jaký jste si nejspíš všichni představili, když jsem řekl, že se nyní Gallileous pohybují ve vodách retro stoner / doom metalu nadopovaného psychedelií. Dřevní sound, stonerové riffy, předoucí baskytara, zastřený vokál, nánosy vintage kláves v pozadí – to vše na “Voodoom Protonauts” rozhodně najdete v míře více než vrchovaté. Jasně, ani omylem to v dnešní době není nic originálního, o tom se samozřejmě nemá cenu přít, ale když na vás Gallileous vybalí tak silné skladby jako třeba “Yeti Scalp” nebo “Omen of Death”, tak vám to vlastně nijak nebude vadit.

Dokážu si živě představit, co napadlo nejednoho z vás – jak a jestli vůbec je tento přerod z pohřebního doom metalu do stonerového retra upřímný. Je to otázka zcela logická a správná, jelikož cokoliv retro doom začalo v posledních letech frčet neskutečným způsobem a snad jediné, co “Voodoom Protonauts” chybí k tomu, aby naprosto dokonale zapadlo do téhle vlny, jsou texty zabývající se okultismem. Nakolik je (nebo není) tato změna upřímná a nakolik to je (nebo není) vypočítavost, to zodpovědět při nejlepší vůli prostě nedokážu, protože muzikantům do hlavy nevidím a snad jen oni sami to vědí.

Mohu však s klidným srdcem říct alespoň to, že já osobně tu muziku Gallileous věřím. Asi nezvládnu přesně popsat proč, ale když si tu desku pustím, jednoduše to na mě nepůsobí jako nějaká póza nebo přetvářka, naopak mi “Voodoom Protonauts” zní autenticky (samozřejmě tak autenticky, jak autentická může retro hudba v roce 2014/2015 být). Jistě, velkou roli v tomto určitě hraje i fakt, že album má prostě a jednoduše kvalitní hudební náplň – a rozhodně nejde jen o ty dvě výše jmenované písně, protože taková titulní “Voodoom Protonauts” nebo předposlední “Brand New Cosmos” nejsou o nic menší chuťovky než taková “Omen of Death”, jež v sobě skrývá jeden skutečně lahůdkový motiv.

Gallileous

Ačkoliv lze k “Voodoom Protonauts” mít výtky a lze polemizovat o tom, nakolik se Gallileous (byť i třeba nevědomky) chtěli svézt na módní vlně, mě osobně to album oslovilo a hodně mě baví. I když se oproti tomu, co Poláci předváděli v minulosti, jedná o citelnou změnu, já osobně jsem jim ji uvěřil. Za mě je tedy “Voodoom Protonauts” velmi povedená nahrávka, kterou můžu doporučit dál.


V/A – Unveiling the Signs

V/A - Unveiling the Signs
Země: Polsko / Belgie / Česká republika / Velká Británie
Žánr: doom metal / funeral doom metal
Datum vydání: prosinec 2010
Label: Redrum 666

Tracklist:
01. Kostas Panagiotou – Overture: The Madness of Crowds
02. Gallileous – Zabobon
03. Wijlen Wij – The Wall of Life
04. Dissolving of Prodigy – Zlodějská světélka
05. Pantheist – Barock

Hodnocení: 7/10

Odkazy Gallileous:
facebook / bandcamp

Odkazy Wijlen Wij:
web / facebook

Odkazy Dissolving of Prodigy:
facebook / bandzone

Odkazy Pantheist:
web / facebook

Nejprve si odpovězme na otázku, proč vlastně někdo vydává split alba. Nemusíme ani moc dlouho dumat, abychom se dopídili závěru, že v drtivé většině případů jde o jakési zpečetění přátelství či spřízněnosti mezi dvěma (a více) kapelami. Nezřídka se můžeme setkat i s tím, že společným splitem pomáhá známější skupina ke zviditelnění svým ne tak proslulým druhům. Ale že by se na jednom nosiči sešly čtyři formace, aby uchopily jednotný koncept ze čtyř úhlů pohledu? To už tak časté není, ba právě naopak. Netvrdím sice, že je “Unveiling the Signs” prvním svého druhu, ale takhle z hlavy si nevzpomenu na podobně laděný split…

Pantheist z Velké Británie, Wijlen Wij z Belgie, Gallileous z Polska a Dissolving of Prodigy z České republiky – to jsou čtyři kapely, čtyři (funeral) doom metaloví bardi, čtyři rozdílné země, čtyři odlišné pohledy na lidové pověry z dané oblasti – toť bilance “Unveiling the Signs”.

Celou nahrávkou se prolíná jméno Kostase Panagiotoua, který nejenže hraje hned ve dvou zúčastněných kapelách (Pantheist a Wijlen Wij), ale postaral se i o instrumentální intro “Overture: The Madness of Crowds”. Pod pojmem intro si však nepředstavujte nějakou minutovou etudu odlišnou od stylu nahrávky, jak tomu tak u inter nezřídka bývá. Především se pohybujeme v doom metalu, kde se opravdu nikam nepospíchá, tudíž předehra o téměř sedmi minutách by neměla nikoho překvapit. Hlavní však je, že tato pomalu plynoucí klávesově-samplová elegie člověka plně navnadí na věci následující…

Poláci Gallileous se na “Unveiling the Signs” vytasili s uřvaným (hlavně zpočátku), táhlým kouskem. O pomalém tempu snad ani nemá cenu ztrácet slova, to je snad v (v tomto případě) funeral doomu asi samozřejmost. Co však zmínit nutné je, jsou bezesporu zpěvy, neboť právě po vokální stránce se “Zabobon” extrémně vyvedla. Vpravdě výtečné jsou sbory i hlavní vokál, který chvílemi zavání dokonce black metalem. Moc povedené je to však celkově. Druhá skladba “The Wall of Life” od Wijlen Wij je oproti hrubějším Gallileous epičtější. Zpěv se nese v pro funeral doom metal obvyklejším growlingu, avšak v porovnání s Poláky není tím hlavním tahounem. “The Wall of Life” dominuje především klávesová práce Kostase Panagiotoua a rovněž i četné kytarové melodie, díky nimž ani značně monotónní tempo nenudí.

Netuším, zdali to není dáno mým “českým” úhlem pohledu, ale právě příspěvek domácích Dissolving of Prodigy mi přijde jako vrchol “Unveiling the Signs”. “Zlodějská světélka” se jeví jako hodně dřevní skladba, a to nejen po hudební stránce, ale i zvukové, flétna tomu dodává jakýsi nádech melancholie a osudovosti. Z pohledu kompozice a struktury jsou “Zlodějská světélka” možná tím nejproměnlivějším dílkem celého splitu – vždy jako by v určitých intervalech skladba nabývala na síle, rostla a gradovala, aby vás posléze zase zpátky vrhla do lepkavého doomového bahna. Nemůžu si pomoct, ale už jen kvůli tomuto čtvrthodinovému umíráčku stojí za to si “Unveiling the Signs” zařadit do sbírky. Já osobně si tu poslech vyloženě užívám.

Celkem paradoxně mě ta nejprofláklejší zúčastněná akvizice – Pantheist – baví možná nejméně. Některé pasáže v “Barock” jsou skvostné (např. hned ta, co začíná hned v čase 01:10), rozhodně netvrdím, že ne, ale stejně tak mi některé kousky přijdou trochu hlušší. Možná to bude dáno tím, že ani z vlastních desek mě Pantheist nikdy zas tolik neoslovolali. Nechci samozřejmě snižovat kvality téhle kapely, ale ne úplně každý doom metal musí být můj oblíbený (smích). Docela zajímavý se mi jeví fakt, že zatímco u Wijlen Wij jsou Kostasovy klávesy právě to, co mě tam baví, u Pantheist mě naopak zas tolik neberou. Ale jak říkám, možná je to jen můj osobní pocit… kolega Seda mi naopak tvrdil, že právě mnou vychvalování Dissolving of Prodigy jej baví nejmíň. Holt otázka vkusu.

Tak či onak, “Unveiling the Signs” má ještě jednu nespornou výhodu. Zatímco pro nezasvěceného posluchače trpí spousta doom metalových nahrávek přílišnou monotónností, tento split je díky setkání čtyř pohledů na žánr deskou veskrze dynamickou a rozhodně nenudící. Sesumírováno, jedná se kvalitní a do jisté míry i velice osobitý počin, i když způsobem, který ocení především hltači textů, avšak i po čistě hudební stránce má toho “Unveiling the Signs” hodně co nabídnout. Díky lidové ceně (žádná nadsázka) není důvod si to nepořídit.