Třetí album norské dvojice Gjendød vyjde 28. listopadu u Hellthrasher Productions a první dvě vypuštěné skladby si můžete pustit na Bandcampu, kde najdete i tracklist s obalem.
Archiv štítku: Gjendød
Gjendød: ukázky z nového alba
„Krigsdøger“, druhé album norských blackmetalistů Gjendød, vyjde 9. března u Hellthrasher Productions na CD a později i na LP u Darker Than Black Records. K poslechu již byly vypuštěny dvě skladby, které si můžete pustit na Bandcampu.
Gjendød – Nedstigning
 |
|
Země: Norsko Tracklist: Hrací doba: 33:56 Odkazy: K recenzi poskytl:
|
Podstatná část (většinou takzvaně velkých) médií a podstatná část (většinou takzvaně normálních) posluchačů demosnímky ignoruje, ale takový přístup je chybný. Na demosnímcích lze objevovat nespoutaný talent ještě v jeho zárodku, dlouho předtím, než jej objeví ostatní, a až se tak stane, můžete vítězoslavně skotačit a řvát, že vy jste tu kapelu znali už dávno. Dobrá, to byl trochu vtip, ale své nesporné kouzlo demáče jistě mají, v extrémním metalu obzvlášť. Právě na nich se totiž mnohdy objevují neurvalost a syrovost, tedy atributy v tomto žánru nanejvýš žádané, v krystalické formě a obnažené, je v nich zápal, jaký se na pozdějších dlouhohrajících deskách zpravidla vytrácí.
Jedním z demosnímků, které v loňském roce dokázaly zaujmout, byl i bezejmenný počin norských Gjendød. Neříkám, že šlo o to nejlepší demíčko, jaké ten rok bylo ke slyšení, ale své kvality mělo. Šlo o syrový severský black metal, jenž nepřinášel nic novátorského, ale jakožto náčrt potenciálu a pozvánka na budoucí činnost skupiny zafungovat dokázal.
Řadový debut na sebe nenechal dlouho čekat a přichází necelý rok po zmiňovaném demu. „Nedstigning“ – samozřejmě – pokračuje po cestě, na níž Gjendød vykročili se svou krátkohrající prvotinou. V dobové recenzi jsem vyslovil přání, aby si Norové na budoucí desce zachovali tentýž sound, s jakým se vytasili už na demu. Tento umně balancoval na hraně mezi severským mrazem a čitelností. Přijde mi, že na „Nedstigning“ se Gjendød o chlup přiklonili k té čitelnosti, demo mělo mírně zastřenější vyznění, ale naštěstí se nejedná o nic zásadního. Vlastně je to možná jen pocit, kdo ví. Berme to jen jako marginální změnu, poněvadž i tak je novinka stále věrná černému kovu v jeho syrovější podobě.
Takovéhle pojmenování – tedy syrový black metal – nakonec „Nedstigning“ dostatečně definuje i co do hudební stránky věci. Gjendød drhnou dle dávno zajetých žánrových pravidel, a jestli hledáte něco originálního, zde nepochodíte. Snad by se jen slušelo zmínit, že deska není sypací vichřice od začátku do konce (byť tato převládá). Samozřejmě se zde nacházejí obecně rychlé kusy jako třeba „Til høsten“, „Kvalt av fornuft“ nebo první půle „Amputasjon av vranglæren“, ale Gjendød se nebojí chladnou smršť tu a tam proložit i změnou tempa. Děje se tak napříč většinou skladeb, ale nejznatelnější je to asi v titulní písni „Nedstigning“, jejíž tempo je výrazně rozvážnější než v případě okolních položek tracklistu.
Vím, že to zatím asi nezní dvakrát přesvědčivě. Důležité je ovšem to, že Gjendød ten blackmetalový standard dokážou podat přesvědčivě a zábavně. V žádném případě netvrdím, že je „Nedstigning“ něco zásadního; je to „jen“ dobře odvedená žánrovka, ale i takové tu mají své místo. Riffy, ledové vyhrávky i třeba nakřáplý vokál jsou ve všech případech na svém místě a i přes neobjevnost to funguje; Gjendød na rozdíl od mnohých jiných svému stylu ostudu nedělají a zvládají jej hrát natolik důstojným způsobem, že vyjma neoriginality tomu zas tolik věcí vytýkat nelze.
Upřímně řečeno, „Nedstigning“ je deska, jakou bych si představoval třeba od současných Gorgoroth namísto unaveného „Instinctus bestialis“. Mladí Norové však poslední tvorbu svých známějších krajanů debutem překonávají. Troufalá slova? Možná ano, ale známé jméno není automatickou zárukou a naopak neznámé jméno není překážkou. Gjendød se navzdory určitým a nesporným formálním neduhům prezentují solidně, a i když na elity žánru nemají ani zdaleka, jejich existence a hudba nejsou úplně zbytečné. Máte-li rádi syrový black metal à la rané devadesátky, klidně se do toho pusťte.
Gjendød: nový song
Norové Gjendød vypustili další ukázku ze svého nadcházejícího debutu „Nedstigning“, jenž vyjde 24. února. Titulní vál ochutnávejte na YouTube.
Gjendød: ochutnávka debutu
24. února vyjde u labelu Hellthrasher Productions první dlouhohrající album norských Gjendød pojmenované „Nedstigning“. První vypuštěnou skladbu „Håpet falmer“ si můžete pustit na webu Invisible Oranges.
Gjendød – Gjendød
 |
|
Země: Norsko Tracklist: Hrací doba: 20:44 Odkazy: K recenzi poskytl:
|
V jednu chvíli začalo být dobrým (?) zvykem tvrdit, že norská blackmetalová scéna ustoupila ze své vrcholné pozice a nejvyšší místo na piedestalu černého kovu přenechala jiným zemím (typicky se hovoří o Francii či Polsku). Asi by o tom šlo diskutovat a polemizovat, jak to je ve skutečnosti, ačkoliv nějakého objektivního konečného výsledku bychom se nejspíš nedobrali. Tak či onak, faktem zůstává, že Norsko úplně do hajzlu neodešlo a takovéhle tvrzení mi přijde poněkud přehnané. I kdyby už země nebyla první (jakkoliv měřeno by to bylo), nelze popřít, že se stále jedná o žánrovou velmoc, jež do světa chrlí nové smečky s dost solidní kadencí. Dnes si o jedné takové nové smečce popovídáme.
Gjendød je duo z Trondheimu, které letos vydalo svůj pilotní demosnímek. Oba muzikanti mají jen tak mimochodem parádní pseudonymy – jeden si říká K a druhý KK. Hádám, že pokud by někdy rozšířili sestavu, donutí dotyčné dát si jméno KKK, KKKK a tak dále. Víc toho stran obecné omáčky není moc co k dodání, jelikož jmenované demo je tím jediným, co stojí za řeč. Přítomní muzikanti zjevně nikde jinde nehráli (anebo je alespoň taková informace držena pod pokličkou) a nic jiného prozatím nevydali.
Vlastně ještě jedna věc by říct šla – a sice že se Gjendød hrdě hlásí k odkazu black metalu 90. let a že se nehodlají pokoušet o jakékoliv posouvání hranic, protože jejich cílem je oživit ducha dob dávno minulých. A co si budeme nalhávat, tímhle by ta recenze vlastně pomalu mohla skončit, neboť takovýmhle vytyčením směru Norové sami sebe uzavřeli do tak úzkých mantinelů, že je v podstatě jasné, jak jejich eponymní demáč zní, aniž by jej člověk slyšel. Omílat tu, jak je jejich produkce pravověrná a seversky mrazivá, jak chlemtá inspiraci z blackmetalových klasik a jak je to v jádru jen cvičení osvědčených žánrových postupů, je tedy zřejmě zbytečným plýtváním prostoru.
Několik málo drobností by se však přeci jen slušelo dodat. Pokud jste si představili zvukovou stoku nahrávanou v opuštěné chatě uprostřed lesa uprostřed noci na starý magnetofon, pak vězte, že zas tak žhavé to nebude. Gjendød neprodukují až na kost promrzlé kytarové bzučení, jehož zvuková kvalita by byla povážlivá i na začátku 90. let. Demosnímek je co do zvukové stránky ošetřený vcelku profesionálně, díky čemuž je bezproblémově stravitelný i tehdy, kdy nepatříte mezi uctívače garážové produkce. Nicméně pozor – i navzdory tomu se stále jedná o počin, jemuž nálepka true norwegian black metalu sedí. Gjendød si totiž pořád uchovávají patřičnou dávku syrovosti a agrese, jaká k čistokrevnému black metalu prostě neodmyslitelně patří a snad i musí patřit. Zvukově se tedy jedná o vybalancovaný kompromis mezi poslouchatelností a podzemím, což lze myslím označit za velmi dobrý výsledek. Doufám, že si Gjendød na případném debutu tento sound zachovají přesně tak, jak je nyní na demu.
Druhou věcí, u níž je rozhodně záhodno se pozastavit, je samozřejmě kvalita vlastního materiálu. A věřte tomu nebo ne, i zde nakonec musím dát palec směrem nahoru. Na první poslech se sice demosnímek netváří nijak zvláštně, vlastně vyznívá dost obyčejně, ale vcelku záhy se nahrávka začne vybarvovat a dojde vám, že Gjendød ten black metal hoblují nadmíru poctivě. Nejedná se o nějaký extrémní zázrak, který by člověka usadil na zadní kapsy kalhot, určitě by Norům slušela hlubší atmosféra a hypnotičnost, což je asi tím, co na demosnímku postrádám ze všeho nejvíc. Přesto se jedná o velmi slušnou práci s patřičně mrazivými kytarami, bicí vichřicí i vším dalším, co k danému žánru prostě patří. Některé pasáže jsou povedené a nelze jim upřít jistou dávku síly, přičemž je pozitivní, že nějaký takový dobrý moment se nachází v každém ze čtyř přítomných songů. Ze všech pak nejvíce vyčnívá (a snad ji lze označit i za vrchol) finální „Likdans“, jež se oproti předchozím třem agresivnějším kusům nese ve středním tempu a – společně s určitými pasážemi „Forknytte tunger“ – se jí daří tvořit nějakou atmosféru nejpřesvědčivějším způsobem.
Gjendød samozřejmě nepředvádějí nic výjimečného a nejedná se o záležitost, jakou byste za žádnou cenu neměli minout. Takové hodnocení by bylo zcela jistě přehnané. Pro příznivce čistokrevné formy black metalu se ovšem jedná o nahrávku, jaká by jim za pozornost stát měla. Gjendød zcela jistě disponují jistou dávkou kvality i potenciálem do budoucna. Možná ne potenciálem otřást scénou a vetřít se mezi nejvyšší žánrovou elitu, ale určitě mají potenciál na tvorbu nadprůměrného black metalu, což samozřejmě vůbec není k zahození. Demosnímek ve mně zanechal pozitivní dojem a případný debut Gjendød si rád poslechnu.