Archiv štítku: Halucigani

Halucigani – Halucigani

Halucigani - Halucigani

Země: Slovensko
Žánr: techno / experimental
Datum vydání: 4.6.2020
Label: Sky Burial Productions

Tracklist:
01. Burzumba
02. So Vakerehas?

Hrací doba: 48:01

Odkazy:
facebook

Halucigani mají zaděláno na instantní kult jak sviňa už jen svým názvem. To jméno se mi fest líbí. Halucinogenní cikáni. To chceš… pokud teda nejseš ortodoxní bojovník za politickou korektnost, protože pak bys uznával jen halucinogenní Romy!

Za Halucigani stojí dva veteráni slovenské elektronické scény Maraki a Ergot. Na nepojmenovaném debutovém album vysypali dva tracky shodně trvající dvacet čtyři minut, takže je evidentní, že půjde o pořádnou srandu pro posluchače, kteří to mají rádi dlouze a divně. Oba songy se nesou ve značně odlišném duchu, tak se na ně pojďme podívat:

„Burzumba“ – asi takhle by svůj životní projekt pojmenoval Varg Vikernes, kdyby to byl cikán. Nutno dodat, že v takovém případě by některé jeho názory dostaly ještě pikantnější příchuť, haha! Halucigani (fakt pecka jméno, musím to zopakovat) zde každopádně valí striktní techno čardáš. Těšit se můžete na dvacet čtyři minut hypnotického beatu, nad nímž se pomalu přelévají další linky – diktát tak přísný, že ani Babica by si ho na pánvi neprohodil!

Jasně, někdo by si mohl říct, že mu to zní jako pěkná nuda. Rozumím tomu. Určitě se najde hromada posluchačů, které představa poslechu jednoho beatu po takovou dobu neláká a neuvidí respektive neuslyší v tom žádné kouzlo. No, takovým Halucigani samozřejmě určeni nejsou. Pokud ale máte rádi monotónní muziku s pozvolným progresem a trpělivým budováním, tak „Burzumba“ by vás podle mě bavit mělo.

A klidně ještě přihodím další kacířskou myšlenku. Osobně vnímám velkou paralelu mezi podobným acid technem a dlouhými monotónními blackmetalovými opusy. Na první pohled to může vypadat jako strašná hovadina, ale já osobně v obou disciplínách cítím velkou podobnost, kdy se pracuje s omezenými výrazovými prostředky a minimalismem, jejichž prostřednictvím se – v ideálním případě – daří tvořit omamnou auru, od níž se nelze odtrhnout. Chápu, že hurá-metalisti si budou klepat na čelo a nepochopí, ale já si za tím stojím, poněvadž mě obě tyhle věci oslovují podobně.

To už jsem nicméně trochu odbočil, takže pro jistotu ještě zopakuju, že „Burzumba“ je kurva super a už jenom kvůli tomuhle tracku stojí album Halucigani za poslech, a přesunu se ke druhé stopě „So Vakerehas?“.

„So Vakerehas?“ nemotá posluchače tak lákavým způsobem jako „Burzumba“, což ale vynahrazuje tím, že předvádí o hodně větší divočinu. V beatech lze slyšet spíš tekno až hardcore tekno. Obecně se tu ale valí docela hutná avantgarda. Kdybyste hodně chtěli, mohl bych tu začít rozhlašovat i něco o vlivech industrialu a místy dokonce noisu, ale vedle toho „So Vakerehas?“ obsahuje ještě další hromadu stěží pojmenovatelných pazvuků, hlubokého zefektovaného vokálo-chrochtu, brumlání a další (pravděpodobně) improvizované prapodivnosti, jejichž vyšší smysl objevíš jen v momentě, když jsi cikán a na tripu. Nebo tak něco.

Za mě výsledné skóre vypadá jednoznačně. „So Vakerehas?“ vnímám jako formálně zajímavé cvičení na téma hudební divnosti, ale samotný poslech mě zas tak moc neláká. Stačilo mi to tak dvakrát, třikrát a víc nepotřebuji. „Burzumba“ se mi zdá mnohem zábavnější, posluchačsky přívětivější a tady mám naopak chuť se vracet opakovaně. Tahle první polovina desky diktuje tak přesvědčivě, že „Halucigani“ podle mě pořád stojí za zvýšenou pozornost.


Sky Burial Productions: nová vydání

SKY034_HALUCIGANI
gipsy hardware machine bull-dosing rituals by ERGOT and MARAKI.

Kaj džas, more? Sar tuke džal? So vakeres? Šukar džives, sitinel o kham. Džas the džijavel. Mi o del tut arakhel.

Halucigani je nový projekt pionierov lokálnej elektronickej scény Marakiho a Ergota. Obsahuje umne vystavané rovné beaty s vrchovatou porciou kyseliny. Je to skoro ako cimbalová muzika. Album je skvelý na domáce počúvanie, no čoskoro sa isto budete na tieto parádne pesničky natriasať na každej modernej diskotéke.

Kolesá sa krútia, psy štekajú, nahé deti sa smejú, vozy idú po prašných cestách a necestách a kapela veselo vyhráva. Hop, hop, hop!!

Vychádza v papierových krabičkách so zlatou kartičkou a obrázkom hardwaru, na ktorom nahrávka vznikla v počte 24 kusoch.

https://skyburialproductions.blogspot.com/2020/06/sky034halucigani.html
https://nomadskydiaries-skyburial.bandcamp.com/album/sky034-halucigani

SKY035_PREDSKOKAN OTROK – ZVAR

Môže byť otrok predskokan?? Latka je nastavená v skutku veľmi vysoko. Máte radi pohľad zhora??

Na skoku je vždy najkrajší ten elegantný oblúčik, ktorý telo opíše v krátkom okamihu medzi pôsobením dvoch protichodných fyzikálnych síl. Stred sínusoidy je v nulovom bode. Ak sa nad tým zamyslíme, tak práve v tomto bode nachádzame čistú abstrakciu. V perspektíve videnej z tohto uhla pohľadu prevláda pocit hĺbky, ktorý sa rozrastá do celej šírky horizontu. Ak si obraz prevedieme do zvukovej podoby, dostávame niečo ako úder na bubon. Nádhera jednoduchosti. Počujeme repetitívne nárazy. Búcha sa v zásade kolmo veľkým železným kladivom, zbíjačka a zváračka zanecháva hlbokú chrastu v taviacom sa kove. Všetko, čo bolo predtým je aj potom, no už nikdy nie tak, ako bývalo. To je tak trochu pravidlo kompozície. Tento projekt je vskutku tajomný. Kto vlastne je náš okrídlený hráč?? Kto je predskokan a kto otrok v tejto hre??

Album ZVAR obsahuje symetrické striedanie foriem techna a idm music. V špirále sa jednotlivé skladby zrkadlia a kontrastujú si. Snažia sa transformovať vlnivé a tekuté telá na tanečné pódium, ale nielen tam.

Vychádza na toxickej zelenej kazete v plastovej krabičke v 24 kusoch.

https://skyburialproductions.blogspot.com/2020/06/sky035predskokan-otrok-zvar.html
https://nomadskydiaries-skyburial.bandcamp.com/album/sky035-predskokan-otrok-zvar

[tisková zpráva]